To menší trafo se na 3A nehodí. Všimni si taky, že napětí na vinutí "23V" při 2A už hodně padá. To je nepříjemné, ale pokud bys stavěl zdroj jenom třeba 25V/1A , pak by trafo proudově vyhovělo a napěťově snad taky.
Uvádí se velmi konzervativní údaj proudové hustoty vinutí trafa této velikosti asi 2,5A/mm2. Pro 3A si můžeš spočítat proudovou hustotu, bude víc jak dvojnásobná. Což není na trvalý provoz s pasivním chlazením.
Větší trafo je pro tvůj zdroj až předimenzované. Ale dát ho tam můžeš. Jen bude zbytečně velké. Chtělo by to nějak rozdělit obě vinutí 24V a postavit zdroj dvojitý. Jenže ty dráty jsou zakroucené do sebe. Ani by nebyla velká izolační pevnost mezi oběma vinutími 24V , ale aspoň bys trafo líp využil.
Když znáš průměry vodičů a zatěžovací charakteristiku, tak už tě rozměry jádra nemusejí zajímat. Jsou k ničemu.
Výpočet výkonu trafa podle středniho sloupku
Moderátor: Moderátoři
Díky, vezmu tedy to větší trafo. To vinutí 2x24V by možná rozdělit šlo - vypájet ze svorky a rozmotat, ale pokud by to lak izolace nevydržel, tak to nebudu pokoušet... Vezmu tedy jenom jedno vinutí 24V.
Proud mi dle proudové hustoty vodiče sekundáru vychází 3,85A , což odpovídá 92 VA, to odpovídá s původní hodnotou 200VA celého trafa.
Abych měl rezervu, využil bych to do cca 3,5A regulace proudu.
Teď jsem našel ještě jedno trafo - 11,5V/100VA pro napájení halogenového osvětlení:
Tady už vychází 8A v sekundáru, ale tak velký proud nevyužiji, nemluvě o chlazení 128 W při regulaci od nuly V.
Ale na těch 3,5A je ztráta 57W, řekněme do 15V. Od 15 do 30V bych použil to větší - zde 66W a od 30 do 60 už můžu snížit proud...
Teď už jde o to, jak vhodně přepínat trafa, resp. usměrněná napětí za můstkem tak, aby zároveň byla omezená napěťová regulace (buď od 0V nebo od 15V výš nebo 30V výš). Stabilizátor s takto skokově omezenou dolní hranicí napětí jsem tu zatím nenašel.
Anebo udělat dva nezávislé regulátory a případně je spojit do serie při potřebě vyššího U. Ale to už se tematicky do tohoto vlákna nehodí, tak založím jiné v sekci zdroje, trafa, ...
Proud mi dle proudové hustoty vodiče sekundáru vychází 3,85A , což odpovídá 92 VA, to odpovídá s původní hodnotou 200VA celého trafa.
Abych měl rezervu, využil bych to do cca 3,5A regulace proudu.
Teď jsem našel ještě jedno trafo - 11,5V/100VA pro napájení halogenového osvětlení:
Tady už vychází 8A v sekundáru, ale tak velký proud nevyužiji, nemluvě o chlazení 128 W při regulaci od nuly V.
Ale na těch 3,5A je ztráta 57W, řekněme do 15V. Od 15 do 30V bych použil to větší - zde 66W a od 30 do 60 už můžu snížit proud...
Teď už jde o to, jak vhodně přepínat trafa, resp. usměrněná napětí za můstkem tak, aby zároveň byla omezená napěťová regulace (buď od 0V nebo od 15V výš nebo 30V výš). Stabilizátor s takto skokově omezenou dolní hranicí napětí jsem tu zatím nenašel.
Anebo udělat dva nezávislé regulátory a případně je spojit do serie při potřebě vyššího U. Ale to už se tematicky do tohoto vlákna nehodí, tak založím jiné v sekci zdroje, trafa, ...
Kludne to rozpajkuj a vodice rozmotaj mam to tak na zdroji 2*28V, tusim ze.po rozmotani som do povodnej buzirky nakvapkal lak a vodice napajkoval zvlast. Takto mam rozdelene aj trafo z merkura ale tam som nemal sakvapkane a par krat sa to skratlo ale odniesli to len poistky na sekundare, tak som to naposledy zalial lakom a je to ok.
Taky si myslím, že když rozmotáš citlivě tu spirálu , tak získáš dvě plnohodnotné sekce. Izolační pevnost bude dána "jen" izolací vodičů(a ne proklady), ale ta bývá překvapivě velmi vysoká. Nesmí se na to spoléhat u izolace mezi primárem a sekundárem, ale tady ti stačí odolnost třeba 60V. Samozřejmě v budoucnu musíš na to brát ohled a nenapájet oběma zdroji různá místa s velkým rozdílem potenciálů.
A je to tady zase. Tenhle mýtus se udržuje jak luteránská víra. Tohle není pravda. Že se dá výkon síťového trafa spočítat přibližně jako druhá mocnina průřezu středního sloupku je jen shoda okolností vyplývající z určité optimální konstrukce běžného trafa na 50 Hz s ohledem na poměr mědi a železa, ochlazovací možnosti a cenu atd., ke které se časem došlo. Nicméně, pokud při nezměněném průřezu středního sloupku například změníme tvar plechů tak, že se zvětší okénko pro vinutí, pak při stejném počtu závitů můžeme použít silnější drát, tím mít větší proud a tudíž i výkon. A to nemluvím o vlivu různé frekvence.brtnik píše:Zjednodušeně - výkon závisí na průřezu jádra, kterým teče mg. tok uvnitř cívek. Tvar jádra je až na dalším místě. ... Takže shrnuto - pro velikost výkonu je směrodatný průřez jádra uvnitř cívky. ..
Mluvíme-li o normálním trafu (ne o impulsním trafu blokujícího měniče, které přenáší energii pomocí její akumulace v magnetickém toku), tak výkon, který trafo může přenést, je v konečné instanci dán JEN a POUZE tepelnými poměry, čili tím, jak jej lze ochlazovat.
Přesně tak, ten chronicky uváděný vztah platí přibližně pro EI trafo, sycení 1T, 50Hz, čtvercový průřez středního sloupku, střední watáže a běžného oteplení 
Už jenom prostá úvaha přes plochu vinutí vás přivede při zvýšení svazku jádra na dvojnásobek na zvýšení výkonu také na dvojnásobek a ne na kvadrát, čtyřnásobek, podle té poučky.
Už jenom prostá úvaha přes plochu vinutí vás přivede při zvýšení svazku jádra na dvojnásobek na zvýšení výkonu také na dvojnásobek a ne na kvadrát, čtyřnásobek, podle té poučky.