PWM regulace
Moderátor: Moderátoři
zde nějaký screeany cívka je trošku jinčí ale zpravidla je to úplně to stejný ta co tam je tak tu momentálně nedohledám protože nemám číslo motoru ale je to dělaný prostě tak že když je bez napětí čili pracovní cyklus malý tak ventilátor jede naplno a naopak kdybys ještě něco potřeboval tak řekni
- Přílohy
-
- 3.jpg
- cívka
- (138.67 KiB) Staženo 50 x
-
- 2.jpg
- cívka
- (133.41 KiB) Staženo 50 x
-
- 1.jpg
- čidlo
- (89.26 KiB) Staženo 35 x
Romisek
No vyplývá z toho, že je kmitočet PWM 2Hz. Takže tomu bude třeba přizpůsobit kapacitu kondenzátoru C1. Pro 2Hz je to kolem 2,2uF.
Ale díval jsem se, že jiné visco spojky pracují s vyšším kmitočtem.
p.s. Na týden mizím.
Ale díval jsem se, že jiné visco spojky pracují s vyšším kmitočtem.
![Wink :wink:](./images/smilies/icon_wink.gif)
p.s. Na týden mizím.
Naposledy upravil(a) masar dne 19 črc 2014, 15:48, celkem upraveno 1 x.
Jen aby to nebylo právě naopak. "Pracovní cyklus malý" je dost zavádějící překlad. Myslí se tím, že na svorce je malé napětí (proti GND) a pokud je druhá svorka el-ventilu na +24V, tak je na něm plné napětí.Romisek píše:ale je to dělaný prostě tak že když je bez napětí čili pracovní cyklus malý tak ventilátor jede naplno a naopak...
Myslím, že tu chybí EKKAR.
![Wink :wink:](./images/smilies/icon_wink.gif)
Přiznám se, že trochu tápu. Podle screenu je při teplotě pod 90℃ průběh z cívky spojky 2Hz s duty cyklem 99,6% a nad 97℃ průběh z cívky spojky 4Hz s dc 1,4%. To znamená, že spojka propouští olej podle teploty. Potud je to jednoduché.
Ale proč se mění podle teploty pracovní kmitočet? Co je za průběh na kanálu B (taky se kmitčet odhadem zdvojnásobí). Jak je důležitý pro práci spojky?
Druhá podle mne důležitá otázka: proč se pracovní kmitočet zdvojnásobí? Mohla by spojka fungovat s nižším kmitočtem? Nemám se spojkami žádnou zkušenost, ale mám obavu, že nějaký důvod to bude mít. Potom by bylo nutné buď zvyšovat kmitočet výroby trojúhelníku, nebo důvod ignorovat.
Ignorovat- tady nevím, co to může udělat.
Měnit pracovní kmitočet v závislosti na teplotě (pokud není závislost kmitočtu na něčem jiném) už obvodově není tak jednoduché. Tady bych spíš viděl využití mikroprocesoru.
Anebo lepší popis či schéme původního zapojení.
J
Ale proč se mění podle teploty pracovní kmitočet? Co je za průběh na kanálu B (taky se kmitčet odhadem zdvojnásobí). Jak je důležitý pro práci spojky?
Druhá podle mne důležitá otázka: proč se pracovní kmitočet zdvojnásobí? Mohla by spojka fungovat s nižším kmitočtem? Nemám se spojkami žádnou zkušenost, ale mám obavu, že nějaký důvod to bude mít. Potom by bylo nutné buď zvyšovat kmitočet výroby trojúhelníku, nebo důvod ignorovat.
Ignorovat- tady nevím, co to může udělat.
Měnit pracovní kmitočet v závislosti na teplotě (pokud není závislost kmitočtu na něčem jiném) už obvodově není tak jednoduché. Tady bych spíš viděl využití mikroprocesoru.
Anebo lepší popis či schéme původního zapojení.
J
kmitočet se ale vůbec nemění nevím jestli to tam jde někde vyčíst z toho co jsem tam nafotil ale kanal B je připojen na halův senzor který měří otáčky ventilátoru a řízeno je to střídou (už jsem to tam psyl myslím výš) aby horký olej nevlítl přimo do pohonu ventilátoru. to ovládání se bere tak že když je na cívce vyžší napětí tak se ventilátor jen unáší ale při sníženém napětí jede naplno je to kvůli ochraně kdyby se spálila třeba pojistka tak aby ventilátor za každou cenu jel a chladil. Takže proto s napětím vypnuto a ves napětí ventilátor zapnut.Frekvence střídy se nemění.jiriS píše:Přiznám se, že trochu tápu. Podle screenu je při teplotě pod 90℃ průběh z cívky spojky 2Hz s duty cyklem 99,6% a nad 97℃ průběh z cívky spojky 4Hz s dc 1,4%. To znamená, že spojka propouští olej podle teploty. Potud je to jednoduché.
Ale proč se mění podle teploty pracovní kmitočet? Co je za průběh na kanálu B (taky se kmitčet odhadem zdvojnásobí). Jak je důležitý pro práci spojky?
Druhá podle mne důležitá otázka: proč se pracovní kmitočet zdvojnásobí? Mohla by spojka fungovat s nižším kmitočtem? Nemám se spojkami žádnou zkušenost, ale mám obavu, že nějaký důvod to bude mít. Potom by bylo nutné buď zvyšovat kmitočet výroby trojúhelníku, nebo důvod ignorovat.
Ignorovat- tady nevím, co to může udělat.
Měnit pracovní kmitočet v závislosti na teplotě (pokud není závislost kmitočtu na něčem jiném) už obvodově není tak jednoduché. Tady bych spíš viděl využití mikroprocesoru.
Anebo lepší popis či schéme původního zapojení.
J
Romisek
Dík za info, co se týká kanálu B.
Jinak já si nemůžu pomoct, ale jasně je tam vidět, že při teplotě nad 97℃ jdou impuly po 250ms, kdežto do 90℃ po 500ms (v obou případech je rozsah 100ms na dílek).
Při minimálním napětí jsou tam vidět dva krátké kladné pulsy v rozestupu 5 dílků. (do 90)
Při maximálním napětí jsou tam vidět dva dlouhé kladné pulsy dlouhé 2,5 dílků.(nad 97)
Pokud skutečnost neodpovídá zhobrazeným průběhům, potom by neměl být žádný problém zapojení upravit a použít. Pokud ale je důležité, aby se kmitočet měnil (a průběhy tomu odpovídají), je třeba vědět, proč tomu tak je. Ideální by bylo schema, ze kterého by šlo ledacos vyčíst.
Jinak já si nemůžu pomoct, ale jasně je tam vidět, že při teplotě nad 97℃ jdou impuly po 250ms, kdežto do 90℃ po 500ms (v obou případech je rozsah 100ms na dílek).
Při minimálním napětí jsou tam vidět dva krátké kladné pulsy v rozestupu 5 dílků. (do 90)
Při maximálním napětí jsou tam vidět dva dlouhé kladné pulsy dlouhé 2,5 dílků.(nad 97)
Pokud skutečnost neodpovídá zhobrazeným průběhům, potom by neměl být žádný problém zapojení upravit a použít. Pokud ale je důležité, aby se kmitočet měnil (a průběhy tomu odpovídají), je třeba vědět, proč tomu tak je. Ideální by bylo schema, ze kterého by šlo ledacos vyčíst.
No právě záleží na tom, jak je zapojen ten ventil. Jest-li jeden pól ventilu (elektromagnetu) je trvale na +24V, pak je nutno použít ten IRFZ44 (viz schema). pokud je ale jeden pól na GND, musíš použít P-kanál a patřičně upravit schema.Romisek píše:akorát teď přemýšlím jestli je lepší dát tam Nkovej mos a otvírat ho (+ )nebo Pečkovej ( - )?
Jest-li je to tak, že elektromagnetický ventil je bez proudu otevřený (t.j. spojka je naplněna olejem a "sepnuta"), pak je třeba změnit polaritu regulace, tzn. např. zaměnit vstupy IC1b.
![Wink :wink:](./images/smilies/icon_wink.gif)
My totiž nevíme, jest-li ten tvůj nápad s PWM regulátorem byl vynucen neexistencí řídící jednotky autobusu nebo použitím v jiném vozidle nebo jeho úpravou atd. Nevíme (skoro) nic.
![Wink :wink:](./images/smilies/icon_wink.gif)
Tak takhle vypadalo původní blokové schema to externí spouštění vyřeším jinak bokem
- Přílohy
-
- blok chema.jpg
- (13.72 KiB) Staženo 31 x
Romisek
Tak nějak, bez ručního spouštění, jsem si schema představoval...
Vážně, z tohoto nevyčtu nic.
Ani o zapojení cívky, ani proč je střída 2x vyšší při vyšší teplotě (co potlačení případného pulsování kapaliny?).
Jinak pokud je cívka izolovaná (oba konce jsou volné, nemají kontakt ani na kostru nebo nějaký drát), můžeš ji zapoji libovolně. Volil bych stejně jako ve schematu PWM regulátoru- jeden pól na +, druhý řízený.
A asi bych volil spíše tu vyšší frekvenci.
Bez dalších informací nevím.
Jirka
Vážně, z tohoto nevyčtu nic.
Ani o zapojení cívky, ani proč je střída 2x vyšší při vyšší teplotě (co potlačení případného pulsování kapaliny?).
Jinak pokud je cívka izolovaná (oba konce jsou volné, nemají kontakt ani na kostru nebo nějaký drát), můžeš ji zapoji libovolně. Volil bych stejně jako ve schematu PWM regulátoru- jeden pól na +, druhý řízený.
A asi bych volil spíše tu vyšší frekvenci.
Bez dalších informací nevím.
Jirka
tak jsem to dnes nabouchal na plošňák a narazil jsem na problém jednak že nekmitá oscilátor teda aspoň předpokládám že ten operák co má kolem sebe plno 100K odpory je oscilátor vychází mi z něj je SS napětí něco kolem 8V a i s ním na výstupu pro řídící elektrodu fetu nic není použil jsem LM324 ale v tom by jsem závadu neviděl zkoušel jsem i měnit hodnoty C1 ale stale se mi to nedaří rozkmitat. Nějakej nápad?
Romisek