MetalGod píše:... tam pak pomocí nástroje dd (tradiční unixovej nástroj, jenž za desítky let svý existence prohozením vstupního a výstupního souboru - ze zbrklosti - zničil mrtěbajty dat, takže se mu začalo říkat Disk Destroyer ) vytvořit obraz disku....
Jo něco jako když blondýna říká kámošce: "...to ti takhle otevřu Total Commander, koukám, mám tam dva disky označený "C", obsah měly do puntíku stejnej, tak jsem jeden dala hned smazat, aby mi zbytečně nezabíral místo..." ?????
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
No, to zrovna ne, u unixovejch a unix-like systémů jsou diskový oddíly, vstupní i výstupní zařízení (klábosnice, myš, RAM, videozařízení, zvukovka, paralelní port, USB, síťovka,...), konzole, potom klasiky, jako random, urandom (náhodný bajty), zero (nuly), null (černá díra) aj. k dispozici jako speciální soubory ve složce /dev. No a tyhle oddíly, blokový zařízení, zpravidla bejvaj jak pro čtení, tak pro zápis.
Čtení i zápis probíhaj sekvenčně, od prvního bloku po poslední, jako by byly na pásce dejme tomu kazety.
Pomocí dd (lze použít i cat a výstup přesměrovat do souboru) kopíruješ libovolnej soubor do jinýho, a když už myslím libovolnej, tak obyč soubor, znakový, nebo blokový zařízení,... (akorát ne složky, byť to jsou taky soubory) a taky umí změřit protečený data a rychlost jejich průtoku. Takhle si můžeš udělat benchmark disků, RAM aj.
Páchá se to tak, že zadáš vstupní soubor (if; input file) a soubor výstupní (of; output file), třeba:
dd if=/dev/cdrom0 of=~/Desktop/Obraz_CD.iso
Tak uděláš a na plochu uložíš obraz CD, DVD, BD, přesně 1:1. No a to jde i u disků (třeba /dev/sdb), nebo jednotlivejch oddílů (např. /dev/sdb2) - tohle by se dalo aplikovat právě tady, jen to chce vědět, pod jakým zařízením to je (a nejspíš nebude v /dev, ale třeba v /system/dev, nebo podobně).
Průser nastane, když oba soubory 1) existujou, 2) oba jsou pro čtení i zápis, 3) pracuješ pod roootem a 4) si spleteš if a of:
dd of=/dev/sda if=/home/ekkar/Videa/Vzpoura\ rezistorů.avi bs=4096
Místo toho, abys přepsal film kompletním obrazem disku, přepíšeš část disku, od prvního bajtu po poslední bajt velikosti filmu, datama z filmu, navíc důkladně, každou nulu, každou jedničku. Nenávratně. Přitom stačí přepsat jen první bajt a může bejt zle (když nevíš, co tam bylo, máš 256 možností, u 2 bajtů ale už 65536).
Tady ale asi jiná možnost nebude, a podle způsobu uložení dat je možný, že bude potřeba udělat obraz celýho disku, ne jen oddílu.
Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce,
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
Jednou jsem něco důležitého vyhrabával tímhle návodem a jindy (na návštěvě) jsem použil něco z Play, ale už nevím přesně co (možná tohle) a dost toho našlo. Ovšem musí to být hned, protože čím později, tím více je jich poškozených přepsáním.
) vytvořit obraz disku....
