To je právě tvůj zásadní omyl.Kremik píše:Nehledej chybu tam kde není. Plošňák je určitě ok, chyba bude jinde. Kolik zeslíků má koncové tranzistory roztahané kdovíkde po bedně, vedou k nim dráty nevelké tloušťky a nemalé délky a ty zesy normálně hrajou. Důležité je zda jsou správně navrženy a zapojeny.
Neboli - pokud postavíš stejnej zes na svém plošáku, vysledek bude buď úplně stejný nebo horší. Lepší určitě ne. To jen ať víš do čeho jdeš.
Dobrá topologie DPS je pro stabilitu zapojení velice zásadní. Tedy pokud ten zesilovač není lemra líná z první poloviny 60. let, která není dobrá na nic jiného než jako nějaké servo k motoru. Zcela správně píše Patrik, že je mu 20 a slyší dobře. Když mi bylo 20 (a ještě dlouho potom) tak jsem slyšel věci, které jiní (rozuměj lidé tvého věku) nevnímali. Ta deska je už od pohledu bez podrobné analýzy navržená fakt hrozným způsobem a to i když do úvahy zahrneme tehdejší součástkovou základnu. Podívej se jaké pěkné věci tvořil třeba Pavel Dudek s obdobnou součástkovou základnou. Když si k tomu pak ještě přičteš ty spínací trandy, tak není divu, že ten zesilovač rozhodně nemá pověst spolehlivého stroje. Ostatně třeba takový Sinclair se k tomu ze své servisní praxe vyjadřoval už kolikrát.
Podtrženo a sečteno: s dobře navrženou deskou nemůže být výsledek horší, může být JEN lepší. To dokonce i s původními součástkami, natož po nějaké optimalizaci. Krásným příkladem takové optimalizace je JPA50 od bratrů Grolmusových, kde se na urychlení zesilovače a zlepšení parametrů podílela právě i optimalizace topologie DPS oproti předchozí iteraci UNI50. Oba to jsou zesilovače se stejnou základní topologií, jen nejsou kvazikomplementární.