Zapojení hledáčku ze Sony CCD-F375E

Zpráva

Crifodo · #31 Příspěvek od **Crifodo** » 14 říj 2008, 10:41

jednostranně vzdělaní odborníci jsou buď problematičtí, nebo jsou pak podmíněně použitelní jen ve svém oboru na věčné časy a nikdy jinak

Nás učili sdělovačku, ale přitom nás prosmýkali silnoproudem, technologií, základy automatizace i nějakým tím pravěkem logiky, ba i sprostou strojařinou... ale to bylo v časech soudruha Gustáva Husáka a spol.

Elektrodu g1 poznáš pohledem na elektronový systém tak, že to je první váleček od katody... v obvodech okolo obrazovky je spojena s běžcem trimru, kterým se řídí JAS.
Úlohu elektrod a vzájemná napětí na nich nemá smysl vypisovat, to si přece vygůglíš.
Když budeme vycházet z toho, že hledáček před tvou demontáži hledal, asi tam nenastala tajemná záhada až potom, spíš tam zavlékáš nějaké rušení nesprávným připojením, stíněním, zemněním, napájením?

Andrea · #32 Příspěvek od **Andrea** » 14 říj 2008, 11:04

Crifodo píše:jednostranně vzdělaní odborníci jsou buď problematičtí, nebo jsou pak podmíněně použitelní jen ve svém oboru na věčné časy a nikdy jinak
Nás učili sdělovačku, ale přitom nás prosmýkali silnoproudem, technologií, základy automatizace i nějakým tím pravěkem logiky, ba i sprostou strojařinou... ale to bylo v časech soudruha Gustáva Husáka a spol.

Vše jmenované nás taky učili, ale u TV jen princip. Holt jsem problematická, když neumím všechno, ty určitě jo

Crifodo píše: Elektrodu g1 poznáš pohledem na elektronový systém tak, že to je první váleček od katody... v obvodech okolo obrazovky je spojena s běžcem trimru, kterým se řídí JAS. Úlohu elektrod a vzájemná napětí na nich nemá smysl vypisovat, to si přece vygůglíš.

Který trimr řídí jas už jsem zjistila. Vygooglit mi to nějak nejde, na wiki jsem o CRT našla jen ten základ.

Crifodo píše: Když budeme vycházet z toho, že hledáček před tvou demontáži hledal, asi tam nenastala tajemná záhada až potom, spíš tam zavlékáš nějaké rušení nesprávným připojením, stíněním, zemněním, napájením?

Tu pruhy tam byly už v kameře. Co jsem tam zavlékla byla vlna pohybující se pomalu vertikálně po obraze, ale to bylo 50Hz v napájení, to už jsem odstranila, zas úplně blbá nejsem.

Crifodo · #33 Příspěvek od **Crifodo** » 14 říj 2008, 11:20

Aha. Takže jestli to byl nemocné už v kameře, nebude to asi zdrojem signálu ale přímo heldáčkem.
Když očucháš skopem vývod běžce trimru pro jas, nemělo by tam být nic než proměnné ss napětí, záporné vůči katodě, po celou dobu trvání řádku. Podle obrázku je tam někde tlumený kmit jak prase, v amplitudě která naplno otevře a zavře paprsek. Buď na g1 nebo na katodě, jinde by se měnil i rozměr nebo ostrost. Ještě bych se zaměřil na filtraci napájení přímo na destičce, jestli neubyla kapacita která filtruje obvody okolo řádkového rozkladu.
nejlíp by se to zkoumalo zkušebním obrazcem vertikální pruhy (schody od bílé do černé), ale jaké úrovně tohle používá...

Crifodo · #34 Příspěvek od **Crifodo** » 14 říj 2008, 11:33

Andrea píše:[Vše jmenované nás taky učili, ale u TV jen princip. Holt jsem problematická, když neumím všechno, ty určitě jo

Nikdo neumí všechno, v oblastech mimo hlavní zájem dochází k drop-outům

V praxi se střetávájí solidnější základy předtržního školství se zastaralostí jeho náplně

http://www.sweb.cz/moryst/elt2/stranky1/elt011.htm

Andrea · #35 Příspěvek od **Andrea** » 14 říj 2008, 12:19

Crifodo píše:http://www.sweb.cz/moryst/elt2/stranky1/elt011.htm

Dík. U té prťavé obrzovky asi budou ta napětí menší než u normální TV, nebo ne? Se bojím, aby mě to nekouslo

Crifodo · #36 Příspěvek od **Crifodo** » 14 říj 2008, 12:58

máš to v SZ

Andrea · #37 Příspěvek od **Andrea** » 15 říj 2008, 10:38

Tak jsem očichávala seč mi nozdry stačily. G2 a G3 jsem našla snadno, jsou označené na desce. Napětí na nich bylo nějaké docela velké, na jedné cca 500V na druhé ještě víc. G1 jsem nakonec našla (asi) taky. Sice nevede přímo na trimr jasu, bere to oklikou přes tranzistor, ale asi je to G1. Průběh napětí na ní je opravdu hezký, viz. fotka z osciloskopu. Zkoušela jsem očichávat všechny dostupné elyty na desce, ale nic závadného tam cítit nebylo. Problém bude asi v té plechové krabičce, ze které leze vn. Leze z ní i napětí, ze kterého se dělá Ug1 a jsou na něm stejné kmity jako na g1. Podobné kmity jsou na horizontálním vychylování, taktéž leze z plechovky. Napájení do plechovky jde přes LC filtr a přidávání kapacity do filtru nemělo žádný účinek. Mám takový pocit, že obsah té plechovky je celý zalitý, kvůli izolaci vn

Má někdo ještě nějaký nápad co prozkoumat, než začnu kuchat tu plechovku? A má smysl ji vůbec kuchat?

Crifodo · #38 Příspěvek od **Crifodo** » 15 říj 2008, 10:53

Vždyť jsem to říkal, tlumené kmity jak prase. To ti moduluje jas (g1 má stejnou funkci jako řídicí mřížka v jakékoliv jiné elektronce.
K oscilogramu je vždycky dobré uvádět patřičnou situaci na obrazovce.
Průběh na g1 by měl být kromě zhášení zpětného běhu stabilní, ta plechová krabička bude asi měnič pro získávání větší napětí pro obrazovku(+ násobič...). VN by taky mělo být hladké, filtruje ho i kapacita povlaku obrazovky. Na katodě by měl být zesílený videosignál podle toho, co přivádíš na vstup.
Vertikální vychylování by měla být pila 50Hz získávaná +- z něčeho jako nf zesilovač, řádkové vychylování bývá šťouchanec do řádkových vychylovacích cívek, který v cívce vyvolá pilový nárůst proudu - viz teorie o proudu indukčností atd. Někdy s nastavováním linearity. Proudy vychylováním jsou poměrně velké oproti zbytku toho pidipřístrojku.
Pro metodičtější měření (jestli nakonec neobjevíš někde upadlý drát z kondu) se neobejdeš bez generátoru zkušebních obrazců, na obecném signálu se průběhy interpretujou dost blbě.
Dostalas aspoň pecku?

Andrea · #39 Příspěvek od **Andrea** » 15 říj 2008, 11:08

Crifodo píše:Vždyť jsem to říkal, tlumené kmity jak prase. To ti moduluje jas (g1 má stejnou funkci jako řídicí mřížka v jakékoliv jiné elektronce.
K oscilogramu je vždycky dobré uvádět patřičnou situaci na obrazovce.
Průběh na g1 by měl být kromě zhášení zpětného běhu stabilní,

Ten průběh na Ug1 je při zobrazení zelené (šedivé) plochy ve windousích.
Do báze toho trandíku, ze kterého leze Ug1, jde něco co vypadá jako zhášení zpětných běhů a amplituda se nastavuje tím trimrem jasu (aspoň to tak vypadá).

Crifodo píše: ta plechová krabička bude asi měnič pro získávání větší napětí pro obrazovku(+ násobič...). VN by taky mělo být hladké, filtruje ho i kapacita povlaku obrazovky. Na katodě by měl být zesílený videosignál podle toho, co přivádíš na vstup.
Vertikální vychylování by měla být pila 50Hz získávaná +- z něčeho jako nf zesilovač, řádkové vychylování bývá šťouchanec do řádkových vychylovacích cívek, který v cívce vyvolá pilový nárůst proudu - viz teorie o proudu indukčností atd. Někdy s nastavováním linearity. Proudy vychylováním jsou poměrně velké oproti zbytku toho pidipřístrojku.

Pila 50Hz na vertikálním rozkladu je. Ty šťouchance na horizontálu taky, jen mají na sobě superponované kmity podobné těm na Ug1.

Crifodo píše: Pro metodičtější měření (jestli nakonec neobjevíš někde upadlý drát z kondu) se neobejdeš bez generátoru zkušebních obrazců, na obecném signálu se průběhy interpretujou dost blbě.
Dostalas aspoň pecku?

Neraduj se, pecka zatim nebyla.

Crifodo · #40 Příspěvek od **Crifodo** » 15 říj 2008, 11:18

Budeš muset zjistit, kde se to zakmitání bere a odstranit ho...

dalo by se třeba nahradit řádkové cívky jinou (stejnou) externí indukčností a měřit pak (cívky můžou mít záviťák), někde svod v polypropylénu, nakopnutá dioda...
než si uplácáš s atmelem generátor zkušebního signálu, stáhni si aspoň NOKIATEST

Crifodo · #41 Příspěvek od **Crifodo** » 15 říj 2008, 11:30

I když, jak se dívám, řádkové vychylování by mělo být OK, jinak by byla hrozná linearita vodorovně. To spíš vypadá, že impuls do vychylovaček vyvolá zahoupání napájecího napětí pro měnič, resp. měnič si ho vyrobí sám. Bez klíčování zatemňovacími běhy by měla být napětí okolo obrazovky skálopevná, klíčování by pak nemělo zlobit

Andrea · #42 Příspěvek od **Andrea** » 15 říj 2008, 14:45

Když odpojím cívky horizontálního rozkladu, tak se amplituda kmitů na G1 ještě zvětší

Crifodo · #43 Příspěvek od **Crifodo** » 16 říj 2008, 10:12

A je to už na napájecím napětí? Jaký je důvod, aby ti něco vytvářelo kmitavý obvod někde na 5násobku řádkového kmitočtu?

Jestli je zákmit na napájecím napětí -Ug a na ostřicím napětí pro g3 a na vn, tak je něco špatně v té zaplechované krabičce, připrav si otvírák na konzervy a nějaké vn kondy... možná pomůže přídavná filtrace zvenku?

Andrea · #44 Příspěvek od **Andrea** » 16 říj 2008, 14:31

Tak jsem nakreslila schéma hledáčku, snad v něm není moc chyb, je to prťavé, cestičky lezou z jedné strany na druhou i pod součástkama, tak je to dost nepřehledné. Co je zač ten IO nevím, datašít se mi najít nepodařilo. Plechovka ja oplechované plastová kostička s 8 nožičkama a vývodem vn, rozebrat bez poškození asi nepůjde

Crifodo · #45 Příspěvek od **Crifodo** » 16 říj 2008, 15:42

Ten XRA by měl být ekvivalent Rohm BA4147F, ale datašit taky není, ti bastardi žlutí nás jen vodí za nos a dělají si z nás šoufky

já beztak už v těch žlutých xichtech vidím potměšilost

nevím jestli to schéma je úplně dobře, moc se mi nezdá buzení VN plechovky přes horizontální vychylování. Takhle by to při odpojených vychylovačkách ani nemělo fungovat. Není nakonec prozaicky v hajzlu kond C904 a kmity dělá tlumivka L901?

Na výstupu 16 IO je obdélník 64 µs? i bez signálu?
Na spoji R20 a C909 je taky rušení? Na vývodu (4) plechovky by mělo být ss napětí bez rušení, je tam? Takhl ejak to máš kresleno by zhášení nemělo být do g1 ale dělá si to XRA do katody. Kolik je C11?
A máš už po ruce kladivo?