Taktak, oblouk to utne na remanenci pro 1T (nebo na kolik je jádro sycené), to dokmitání s kondíkem vrátí jádro prakticky na křivku prvotní magnetizace.Sendyx píše:No právě že to není dokonalé, proto tam dost pěkná remanence zůstává, a jádro se prý taky někdy časem "samovolně" namagnetovává. Ten kompenzační kond paralelně k vinutí možná umožní dokmitat to téměř k nule, oblouk na vypínači rozhodně ne.
Prechodove jevy na trafu
Moderátor: Moderátoři
Vy jste jak velebníčkové 
nakonec mě ještě ukecáte, že magneticky měkké materiály mají vlastně lepší remanentní magnetismus než CrO pásky nebo feritové paměti 
Jestli je maximální hodnota sycení 1T a pak hoří oblouk než se napětí zmenší pod zhášecí napětí (záleží na vzdálenosti a rychlosti), čímž se energie mag. pole odčerpává, jakým mechanismem zůstane jádro namagnetované na té maximální hodnotě? Doplní ho volná energie nebo Matička Země?
Vířivé proudy atd. zanedbáme.
nakonec mě ještě ukecáte, že magneticky měkké materiály mají vlastně lepší remanentní magnetismus než CrO pásky nebo feritové paměti Jestli je maximální hodnota sycení 1T a pak hoří oblouk než se napětí zmenší pod zhášecí napětí (záleží na vzdálenosti a rychlosti), čímž se energie mag. pole odčerpává, jakým mechanismem zůstane jádro namagnetované na té maximální hodnotě? Doplní ho volná energie nebo Matička Země?
Vířivé proudy atd. zanedbáme.
No oblouk zhasne při poklesu proudu na nulu ne? A to je průsečík hysterezní smyčky s osou y (B) a to je ta remanence, nebo ne? Tak vymysli lepší teorii, Fedex tu není, je to na tobě.Crifodo píše:Vy jste jak velebníčkové
Jestli je maximální hodnota sycení 1T a pak hoří oblouk než se napětí zmenší pod zhášecí napětí (záleží na vzdálenosti a rychlosti), čímž se energie mag. pole odčerpává, jakým mechanismem zůstane jádro namagnetované na té maximální hodnotě? Doplní ho volná energie nebo Matička Země?
Vířivé proudy atd. zanedbáme.
Fedex, to je něco jiného než pan Učitel, ne? 
Teorii bych s dovolením nechal těm co se na ní ve výzkumákách atd. popásají na státní utraty, v praxi si myslím oblouk nezhasíná při průchodu proudu nulou ale někde "na cestě" magnetizační křivky, spíše pod maximem a rozhodně dávno před nulou. Ledaže by ho živilo nějak na chemickém principu prostředí.
Taky je možné, že vinou kmitání kontaktů oblouk zapálí a zhasne víckrát, když je v jádru dost energie.
Zelený je strom života v teoretikově kanclu...
Teorii bych s dovolením nechal těm co se na ní ve výzkumákách atd. popásají na státní utraty, v praxi si myslím oblouk nezhasíná při průchodu proudu nulou ale někde "na cestě" magnetizační křivky, spíše pod maximem a rozhodně dávno před nulou. Ledaže by ho živilo nějak na chemickém principu prostředí.
Taky je možné, že vinou kmitání kontaktů oblouk zapálí a zhasne víckrát, když je v jádru dost energie.
Zelený je strom života v teoretikově kanclu...
Ano, myslela jsem pana Učitele.Crifodo píše:Fedex, to je něco jiného než pan Učitel, ne?
Teorii bych s dovolením nechal těm co se na ní ve výzkumákách atd. popásají na státní utraty, v praxi si myslím oblouk nezhasíná při průchodu proudu nulou ale někde "na cestě" magnetizační křivky, spíše pod maximem a rozhodně dávno před nulou. Ledaže by ho živilo nějak na chemickém principu prostředí.
Taky je možné, že vinou kmitání kontaktů oblouk zapálí a zhasne víckrát, když je v jádru dost energie.
Zelený je strom života v teoretikově kanclu...
Já to vidím asi takhle:
Když oblouk zhasne = přestane téct proud = proud je nulový = energie v cívce je nulová => oblouk se nemá jak znovu zapálit.
U vekých traf naprázdno a vvn samozřejmě ten oblouk může několikrát chytnout znova, a je to krajně nežádoucí jev, zvyšující spotřebu vypínačů .
Kdo najde dokumentaci od soft starteru, který dělá tuším firma Vidac, tak tam bylo uvedeno, že mj. odstraňuje problémy startu traf s remanentním magnetismem - prostě pár period tam postupně pouští jehly jedné polarity, čímž trafo namagnetuje a zapne při průchodu napětí nulou natvrdo.
.Kdo najde dokumentaci od soft starteru, který dělá tuším firma Vidac, tak tam bylo uvedeno, že mj. odstraňuje problémy startu traf s remanentním magnetismem - prostě pár period tam postupně pouští jehly jedné polarity, čímž trafo namagnetuje a zapne při průchodu napětí nulou natvrdo.
Oblouk zhasne, když nemá podmínky hoření, což vůbec nemusí korespondovat s nulovou energií v cívce. A navíc proud po odpojení poteče rozptylovými kapacitami vinutí...Andrea píše: Když oblouk zhasne = přestane téct proud = proud je nulový = energie v cívce je nulová => oblouk se nemá jak znovu zapálit.
Je to sice už od tématu,ale když už jste začali. El.oblouk má jednu zvláštní vlastnost. Někde jsem se dočetl,už je to delší čas,že rychlost el.proudu je menší než rychlost el. oblouku při průchodu vzduchem nebo vacuuem. A za druhé, při zvláštních podmínkách se snad nachází v charakteristice el.oblouku oblast záporného odporu.Můžete mi někdo tyhle teorie potvrdit nebo vyvrátit?
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
na teorie jsou tu jiní(é), ale záporný sklon V-A charakteristiky má snad každý výboj v plynech, což si můžeš ověřit třeba na obyčejné zářivkové trubici když se budeš snažit odbourávat proudové omezení (ke konci radši s ochrannými pomůckami). Oblouk je něco podobného, proud tam prochází kanálem ionizovaných plynů s poměrně velmi nízkým odporem.
(ke konci radši s ochrannými pomůckami). Oblouk je něco podobného, proud tam prochází kanálem ionizovaných plynů s poměrně velmi nízkým odporem.
Pretože si použil podobnú nevhodnú metódu merania. Urobil si tú istú chybu. Aký odpor si použil na snímanie prúdu? (1R). Akú má indukčnosť? Pri takýchto rýchlych zmenách napätia je už významných aj niekoľko nH. V skutočnosti meraný prúd nedosahuje zďaleka takéto hodnoty. Je to možno iba úbytok napätia od hodne menšieho prúdu na impedancii tohto rezistora.forbidden píše:Ja jsem nameril velmi podobny prubeh jako autor, kdyz se mi podarilo zapnout trafo ve vhodny okamzikdolac píše:To čo nameral autor odkazu, je asi iba prechodný dej, súvisiaci s nabíjaním kapacity primárneho vinutia. Ten trvá naozaj veľmi krátko, avšak nie je tak závažný.Je ale pravda, ze jsem mel dobu zaznamu nastavenou jen na 10ms.
Hlavný problém el. oblúka je ten, že aby sa oblúk zahasil, mal by prúd klesnúť na nulu. Ak je však prúd voči napätiu fázovo posunutý, v čase prechodu prúdu nulou má napätie často dostatočnú úroveň aby sa oblúk opäť zapálil, nakoľko v ionizovanom prostredí je toto zápalne napätie pomerne nízke.pajosek2 píše:Je to sice už od tématu,ale když už jste začali. El.oblouk má jednu zvláštní vlastnost. Někde jsem se dočetl,už je to delší čas,že rychlost el.proudu je menší než rychlost el. oblouku při průchodu vzduchem nebo vacuuem. A za druhé, při zvláštních podmínkách se snad nachází v charakteristice el.oblouku oblast záporného odporu.Můžete mi někdo tyhle teorie potvrdit nebo vyvrátit?
Čo sa týka tohto záporného odporu, Crifodo má pravdu.
Tak tohle je snad mimo chápání v soustavě MKSA, ne? Prosím nH a ms to přece nejde dohromady. Už Sendyx na to reagoval na 2.straně tohoto vlákna. Asi by to chtělo poněkud jiné vysvětlení.dolac píše:Pretože si použil podobnú nevhodnú metódu merania. Urobil si tú istú chybu. Aký odpor si použil na snímanie prúdu? (1R). Akú má indukčnosť? Pri takýchto rýchlych zmenách napätia je už významných aj niekoľko nH. V skutočnosti meraný prúd nedosahuje zďaleka takéto hodnoty. Je to možno iba úbytok napätia od hodne menšieho prúdu na impedancii tohto rezistora.
Svojim príspevkom som chcel poukázať iba na to, že v uvedenom prípade bola použitá nevhodná metóda merania. Skutočné hodnoty prúdov sa od zistených určite rádovo líšia. Autor meral prechodný jav veľmi krátku dobu, pritom tento jav trvá hodne , hodne dlhšie. Autor meral nejaké špičky, ktoré tam v skutočnosti s najväčšou pravdepodobnosťou ani neboli. Je mi jedno, kde urobil chybu, hlavne je to, že nameral to, čo merať mal.masar píše:Tak tohle je snad mimo chápání v soustavě MKSA, ne? Prosím nH a ms to přece nejde dohromady. Už Sendyx na to reagoval na 2.straně tohoto vlákna. Asi by to chtělo poněkud jiné vysvětlení.dolac píše:Pretože si použil podobnú nevhodnú metódu merania. Urobil si tú istú chybu. Aký odpor si použil na snímanie prúdu? (1R). Akú má indukčnosť? Pri takýchto rýchlych zmenách napätia je už významných aj niekoľko nH. V skutočnosti meraný prúd nedosahuje zďaleka takéto hodnoty. Je to možno iba úbytok napätia od hodne menšieho prúdu na impedancii tohto rezistora.
Citujem z tu uvedených skript: "Prechodový dej odeznívá behem nìkolika desítek až stovek period vlivem ztrát v železe a na impedanci primárního vinutí."
Ďalšia veľká chyba je, že autor vybral prípad, kedy v okamžiku zapnutia má napätie maximálnu hodnotu. V tomto prípade totiž k žiadnému prechodnému deju nedochádza. Citujem skriptá: "2.7 Možnosti omezení proudu pri prechodovém jevu:Myšlenka pripnutí transformátoru ve vhodné fázi napájecího napetí vychází z podmínky pro nulovou stejnosmernou složku magnetického toku (2.17). Tato metoda je z fyzikálního pohledu ideální. Parametry transformátoru jsou zcela zachovány. Prechodový jev trvá nulovou dobu, transformátor okamžite pracuje v ustálených podmínkách, a proto zapínací proud odpovídá proudu v ustáleném stavu. Pozn. viď obr. 2.1
Stojím si za tým, že uvedený odkaz v žiadnom prípade nepodáva vysvetlenie prechodných javov pri spínaní transformátorov. Je to nevhodný odkaz! Preštudujte si tie skriptá, pripadne iné materiály.