Otec prvního čs. televizoru

Zpráva

konosuke · #31 Příspěvek od **konosuke** » 27 úno 2020, 22:07

velkou pohromou prastarých BTV bylo síťové přepětí, již 245V kritické proto v Zlatokovu Trenčín vyvinuli zbastlili ARN-75 (to není basový reprák nýbrž automatický regulátor napětí)

no, regulace není plynulá ale skoková (2 polohy)
viz také recenze v dobovém AR

#32 Příspěvek od **Hill** » 27 úno 2020, 22:52

Lampovým televizím víc škodilo podpětí, tehdy se ještě běžně stávalo, když v deset večer zapnuly akumulačky a boilery, že v zásuvkách bylo i méně, než 180 V. Tak mizernou síť jsme naštěstí doma neměli, ale tam, kde ji měli, taková PL36 byla hodně citlivá, rozprašovala se jí emisní vrstva z katody , protože anodové napětí se usměrňovalo selenovým sloupcem a bylo tam dřív, než se lampy nažhavily a rozběhl sinus-oscilátor. Obrazovka také podžhavením trpěla víc.
Nepřižhavoval jse ji víc, jen před odpálením kondíku 1 µ/1,5 kV nabitého z PU310 na 1 kV přes odpor asi 100 π mezi g1 a k. Pak jsem zase žhavení zapojil do normálního okruhu a vyzkoušel. Na druhé připojení to vyšlo, obrazovka se rozjásla a ostřila. Ale už si stejně moc nezahrál. Na zy pořady se pořátkem osmdesátých let užř vůbec nedalo dívat, v rodině byl na oba programy už Baltik... a na pole 4x4 HB9CV s laděným zesilocačem z pašovaných UHF tranzistorů jsem lovil z Podkrkonoší za dibrých podmínek Jauerling na K41.. Kahlenberg tři měsíce v roce hrál na jejich kanáku 5, když zavlála vlajka, dohrála hymna a vypli Krásné na kanálu 6, tedy na stejné nosné obrazu. Dělat se s konvertorem pro Ametysta už se mi kvůli tomu nechtělo.

#33 Příspěvek od **kokun** » 28 úno 2020, 11:09

Hill píše:Na Ameysta se ta fólie dala zastřihnout podle skla a zasunout se sklem zpět do drážky, nějaká vůle tam byla, zbytek zatáhly šroubky držící zdola mřížku.

Ztrátu kontrastu obvykle totiž vyřešilo vyjmutí skla a umytí. Největší závoj se totiž hromadil tam, kam se normálně hospodyňka nedostala - na sklo stínítka obrazovky a vnitřní plochu ochranného skla.

U té fólie v tom problém nevidím - já se ale (obou) dotazoval, jak to bylo s tím sklem (to jsem v reálu nikdy nikde neviděl):

kokun píše:Nwm, jak bylo provedené to barevné sklo jestli jen obyčejné (okenní) a připevněné před to ochranné, anebo byl nástřik udělaný na skutečné ochr. sklo - těmito výrobci zakoupené jako ND a nastříkané. Potom by se jen jednoduše zaměnilo za to čiré.

Ano, nejvíce prachu, či cigaretového dýmu, se nausazovalo v horní části obrazovky (díky vypouklosti stínítka)

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... c&p=626461

Crifodo · #34 Příspěvek od **Crifodo** » 28 úno 2020, 15:10

ještě k historii začátků TV vysílání po válce jeden materiál, čte se to skoro jako detektivka. Němci měli v Tanvaldu nakročeno k špičkovým parametrům, kromě normy 625 řádků na tehdejší dobu dost HD rozlišení, se píše i o systému s 1027 řádky. Prof. Šafránek se svým pojízdným 30řádkovým cirkusem byl hodně pozadu. Velká škoda, že tento vývoj byl pirátstvím ruské armády vzápětí přerušen.
O německém 180ř/441ř vysílání v období olympiády 1936 se prameny velice rozcházejí, někde se píše že ikonoskopové kamery jely v 180 řádkové normě, jinde zase, že 180 ř používaly flying spot scanery na filmy a že ty elektronické kamery přenášely obraz jen kabelem do nejbližších televizních sálů - patrně německá specialita. Každopádně 441řádková televize byla pak v provozu v okupované Paříži pro vojáky ve špitálech.

#35 Příspěvek od **Hill** » 28 úno 2020, 18:05

Ony ty informace vypadají zmateně, ale docházelo s tomu, že jedna firma zvolila nějaké rozlišení z těch, která byla technicky dosažitelná, a vyzkoušela jak flying-spot v hlasatelnách (některé systémy byly i docela bizarní, kotouč pro 180 řádků už vycházel obludně velký, tak se to řešilo vícechodým vrtáním a clonkou, která odkrývala jen jednu část svislého rozměru, která připadla na jednu otáčku kotouče, tento nápad se pak využil při prokládaném řádkování), přes rotující zrcadlové šrouby a bubny, Jenkinsovy prismatické kotouče až po ikonoskopy, disektory, z nichž se poiději vyvinuly ikonoskopy a superikonoskopy, a obrazovky. V každé literatuře je popis orientovaný na to, co se snažili prosadit konstruktéři jedné firmy, nanejvýše tří, autoři se těžko dostali k více pramenůmm proto je podíl jiných systémů, norem a rozlišení potlačený.O některých jednou předvedenýcb a následně zaniklých soustavách se mimo novinové články nezachovalo nic, takže se ani nedovíme nic o technickém řešení,
Leda by se našlo na patentových úřadech...

xsc · #36 Příspěvek od **xsc** » 28 úno 2020, 20:18

Crifodo píše:Němci měli v Tanvaldu nakročeno k špičkovým parametrům, kromě normy 625 řádků na tehdejší dobu dost HD rozlišení, se píše i o systému s 1027 řádky. Prof. Šafránek se svým pojízdným 30řádkovým cirkusem byl hodně pozadu. Velká škoda, že tento vývoj byl pirátstvím ruské armády vzápětí přerušen.

Píšou, že těch 1027 řádek bylo určeno pro přenos map, takže bych čekal menší počet snímků, než je potřeba pro TV. Tehdy technologie pro HDTV prostě nedospěla. Neexistovala komprese obrazu, takže k přenosu bylo potřeba značně široké pásmo. Francouzi měli 819 řádkový systém, ale s nástupem barvy ho zrušili. Paradoxně k tomuto HD přenášeli zvuk AM.
Šafránek se už před válkou zabýval konstrukcí plně elektronického přijímače. 30 řádek bylo demo z poloviny 30. let.

yakl · #37 Příspěvek od **yakl** » 29 úno 2020, 00:01

Veľmi sa mi osvedčilo prižeravenie obrazovky podľa môjho vlastného receptu - Tri závity na VN trafo a pripojenie tohoto cez sériový kondenzátor 100n priamo na obrazovku bez odpojenia pôvodného sériového žeravenia. Teda obrazovka začala žeraviť normálne, po naskočení VN bolo 15kHz napätím "doplnené" a "roztlačené" napájanie sériové. Kto neskúsil, neuverí, ako to dobre fungovalo. U televízorov radu Dukla, kde som naposledy použil tento systém, lebo u novších boli obrazovky žeravené priamo z VN od výroby, sa dal jeden koniec tých prídavných závitov uzemniť pri VN trafe, a k obrazovke viesť len jeden vodič, cez konektor doštičky obrazovky s kondenzátorom priamo na konektore, takže nepoučený si nič ani nevšimol. Stalo sa, že niekto vymenil opotrebovanú obrazovku a nevediac o tomto patente ho neodstránil a tak nová obrazovka dostávala riadne kvapky od nova a - všetko zle! A pritom stačilo iba odstrihnúť pridaný kondenzátor! Ale inak fungovalo to bezvadne a po poučení kolegov celkom v pohode.

Crifodo · #38 Příspěvek od **Crifodo** » 29 úno 2020, 08:46

Rozlišení se stanovovalo mj. i z kombinace celočíselných násobků síťového kmitočtu kvůli přesnému časování potřebnému hlavně pro prokládané verze rozkladů. Podstatné je, že konečně byly k dispozici vakuové prvky s tak vyspělými parametry, že tak jemný rastr dovolily. I když tomu vycházeli vstříc fyzickými rozměry, rozměr fotokatody 9x12 cm je impozantní.
Šafránek ve Smržovce resp. Tanvaldu přišel víceméně k hotovému, ale je fakt že se tam na severu Čech tehdy sešla parta velmi schopných lidí kteří získali po Němcích velmi kvalitní sklad a technologii. Velká škoda, že je vzápětí ruský osvoboditel vyhnal a materiál vykradl a odvezl.
A pak přišel rok 1953 s "tiskovým dohledem" a ministrem Kopeckým...
Kreatura jménem Rudolf Faukner, v redakčním článku viz příloha.

R. Faukner v článku popisuje technické podrobnosti televizního vysílání. Informuje čtenáře, na jakém principu vlastně televize funguje: „...Jestliže nyní na obrázku v jediném řádku vedeme svazek elektronů, proudících z rozžhaveného kovového vlákna, jedna kapička za druhou se opět nabíjí, přijímá elektrony, které z ní světlo vybavilo. Černá ploška přijme elektorů méně, bílá více. Druhá strana desky je povlečena kovovou folií, staniolem. Tato folie tvoří s přední stranou kondensátor a následkem toho se také různě nabíjí. Tyto proměnlivé náboje pak modulují elektromagnetické vlny vysílané televisní anténou.

https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download ... 0/?lang=cs

#39 Příspěvek od **Hill** » 29 úno 2020, 09:01

xsc píše:...Neexistovala komprese obrazu, takže k přenosu bylo potřeba značně široké pásmo. Francouzi měli 819 řádkový systém, ale s nástupem barvy ho zrušili. Paradoxně k tomuto HD přenášeli zvuk AM.
Šafránek se už před válkou zabýval konstrukcí plně elektronického přijímače. 30 řádek bylo demo z poloviny 30. let.

Francouzi ale také na to potřebovali kanál široký 13 MHz, se šířkou pásma rostl i šum. V příhraničí byla poptávka po dvounormových televizích, tak diváci měli možnost srovnání. Na obrazovkách do úhlopříčky 55 cm, větší před rokem 1960 byly tak drahé, že je málokdo koupil, nebyl rozdíl mezi 625 a 819 řádky nijak rušivý, řekl bych, že to často nepoznal ani ten, kdo o tom něco věděl.
Třicetiřádková televize vystačila s běžné vysílanou šířkou pásma rozhlasového vysílání AM, v půlce třicátých let existovalo pokusné vysílání třiceti- a šedesátiřádkové televize systémů Baird a von Mihály, a oběna stačil maximální modulační kmitočet 5-7 kHz. To šlo i vysílat místo zvuku, tehdy se šířka pásma vysílače ještě nehlídala. Maximální modulační kmitočet byl omezený už zdrojem signálu, často byl přenášený telefonní linkou, prostě fyzikálních omezení spousta.
Teprve, když se u Šafránků začali pokoušet o víceřádkový systém, zjstili, že transformátorová vazba mezi stupni, do té doby přednostně používaná v zesilovačích, limituje vodorovné rozlišení. Pravda, u Telefunkenůna to přišli dřív, ale výsledky jejich práce z Tanvaldu odvezli Rusové, naši nadšenci se ke všem výsledkům výzkumu prostě nedostali, tak to vlastně vymýšleli znovu. Teoreticky nevhodná kapacitní vazba se ukázala jako prakticky jediná použitelná, i když zesílení bylo menší, a proto se musela ke dvěma lampám přidat ještě jedna.
Nějak tak tu změnu druhu vazby komentoval profesor Šafránek a jeho slova dokládají, že byl nejen člověk znalý, ale také bastlíř v esenciální čisté podobě toho označení. O to víc zamrzí, že v tom článku v AR6/53 (tedy v periodiku pro čtenáře, kteří věděli svoje) jeho jméno chybí, zato jsou tam tehdejší pojmanování Tesly Strašnice a Tesly Hloubětín podle někoho, kdo ekektrikou nanejvýš jezdili, a pak jména potentátů, jejichž nositelé buď pro televizi neudělali vůbec nic, v lepším případě to byli sovětští a ruští technici prezentující vynálezy svých předchůdců (chybí mi tam jména Pajcovič a Kopirenko, ti toho v Sajuzu vynalezli nejvíc, jen se to nesmělo nikde zveřejnit, či dokonce polemizovat o tom, že Maďar žijící v Německu, Rus nebo Angličan narození v USA, Francouz, ba dokonce několik čistokrevných Němců, na to přišli dřív a ještě to mají patentované...). Zářná ukázka, jak se dá překroutit pravda, a běda tomu, kdo by o tom chtěl polemizovat!
Že do vývoje zasahovala politika, o tom netřeba ani polemizovat. V každé zemi i každém režimu měla vliv na nejen rychlost vývoje, ale také na volbu systémů, které se nakonec prosadily a staly se normou. A také za tiché vyšumění systémů i lepších, ale nějakým způsobem nekompatibilních. Samozřejmě - ve všem hrály roli prachy a známosti podnikatelů s politiky. A, protože prachy jsou oběživo, musely běhat. Napřed jen mezi nimi, ale hlavně od diváků, kteří museli přezbrojit na nový systém několikrát v historii...

#40 Příspěvek od **ok1hga** » 29 úno 2020, 09:50

Hill píše:A také za tiché vyšumění systémů i lepších, ale nějakým způsobem nekompatibilních. Samozřejmě - ve všem hrály roli prachy a známosti podnikatelů s politiky. A, protože prachy jsou oběživo, musely běhat. Napřed jen mezi nimi, ale hlavně od diváků, kteří museli přezbrojit na nový systém několikrát v historii...

. . . podobnost se současností je jen čistě náhodná . . .

#41 Příspěvek od **Hill** » 29 úno 2020, 10:06

To se táhne celou historií vývoje techniky a nejspíš celkového vývoje lidstva.
Kdo ví, kolikrát už před 25.9.1555 (čí vláda, toho víra) doplatil lid obecný na (nejčastěji nekvalifikované) rozhodnutí mocných...

Hubert_79 · #42 Příspěvek od **Hubert_79** » 29 úno 2020, 10:20

Tak tak. Kdesi jsem četl, že když se u nás mělo zavádět barevné vysílání, tak byl na stole nejprve systém PAL; později se rozhodlo, že ne a měli jsme SECAM.

konosuke · #43 Příspěvek od **konosuke** » 29 úno 2020, 10:21

přenos barevného obrazu. bez elektřiny, koncese a zdarma.

Crifodo · #44 Příspěvek od **Crifodo** » 29 úno 2020, 10:24

Hill píše:Na obrazovkách do úhlopříčky 55 cm, větší před rokem 1960 byly tak drahé, že je málokdo koupil, nebyl rozdíl mezi 625 a 819 řádky nijak rušivý

Možná to poskytovalo lepší výchozí kvalitu při záznamu pořadů telerecordingem, ty speciální obrazovky měly dost vysoké rozlišení a 16mm film jakbysmet.

#45 Příspěvek od **masar** » 29 úno 2020, 11:49

Hubert_79 píše:Tak tak. Kdesi jsem četl, že když se u nás mělo zavádět barevné vysílání, tak byl na stole nejprve systém PAL; později se rozhodlo, že ne a měli jsme SECAM.

Ano. Byl to článek v AR, nadepsaný "Odborníci žádají PAL" z konce r. 1968. Z toho je jasné, že zavedení SECAMu u nás byl přímý důsledek "internacionální pomoci" z 21. srpna 1968.