Dimmsoft Koffce, jestli si dobře pamatuju název. Měl kolem 22 kB a počítal to přes admitance a impedance v maticích.
Simulovaný obvod se v tom nakreslit nedal, očíslovaly se uzly ve schématu, zadaly se hodnoty součástek z uzlu do uzlu, a ono to spočítalo kmitočtovou a fázovou charakteristiku obvodu a nakreslilo průběh. Ale pro takových 16 uzlů, mezi nimiž bylo zapojených 10 odporů, 9 kondenzátorů a 3 tranzistory, když jsem chtěl aspoň 12 bodů na oktávu, mu výpočet nějakou tu hodinu trval.
Princip antény
Moderátor: Moderátoři
Na kazetě mám napsané RLCG-Basic, to ostatní pamatuju z výpisu.
Taky jsem projížděl všechny možné stránky o Spectru, ale věnují se buď hrám, nebo HW rozšíření, v lepším případě sem tam nějaký monitor/editor jiného jazyka, než Sinclair Basic. Z množství utilit a technických programů, které před nějakými 35 lety běhaly mezi uživateli, jich dnes na webu probleskne mizivé procento.
Taky jsem projížděl všechny možné stránky o Spectru, ale věnují se buď hrám, nebo HW rozšíření, v lepším případě sem tam nějaký monitor/editor jiného jazyka, než Sinclair Basic. Z množství utilit a technických programů, které před nějakými 35 lety běhaly mezi uživateli, jich dnes na webu probleskne mizivé procento.
našel jsem pouze toto
https://sourceforge.net/p/circuit-simul ... 0Spectrum/
https://sourceforge.net/p/circuit-simul ... 0Spectrum/
zdravím,
bych jen připomněl, laicky, že radiové vlny nejsou ani tak jako např laser, ale jako natažené lano, kterým zavlníte, a vidíte tu vlnu na laně, ale samotné lano se v podstatě nepohne, a teď si představte, že to lano je nekonečně dlouhé a záleží jen na síle ruky, jakou silou švihne tím lanem, a kam ta vlna doletí, zdurazňuji, že lano je pořád v ruce a samo o sobě se nepohne co do délky, amlitudu do toho nechci pro názornost plést, na rozdíl od laseru, kdyby to lano jakoby se vysílalo, tedy běželo s tou vlnou, odporovalo by to teorie o nepřekročitelnosti rychlosti světla, neb součet rychlosti šíření vlny a rychlosti onoha lana by překračovalo rychlost světla,
ano, jako každý napodobení a porovnání pokulhává, ale představa vysílání, jako že z vysílače vyletí běžec ze zprávou a dorazí do dalekého přijímače který tu zprávu interpretuje je chybná, lepší je představa nekonečné řady štafetových běžců, co stojí na místě a zprávu si předávají z ruky do ruky, a to odrazem jako kulečníkové koule...., vzdálenost oněch osob je vlastně délka vlny, správný vyraz je šíření radiových vln nikolivěk vysílání, pokud se koule odráží pouze rovně, je to nemodulované, pokud se odráží buzerem, spinem či nějak jinak, můžeme to nazvat modulací,
bych jen připomněl, laicky, že radiové vlny nejsou ani tak jako např laser, ale jako natažené lano, kterým zavlníte, a vidíte tu vlnu na laně, ale samotné lano se v podstatě nepohne, a teď si představte, že to lano je nekonečně dlouhé a záleží jen na síle ruky, jakou silou švihne tím lanem, a kam ta vlna doletí, zdurazňuji, že lano je pořád v ruce a samo o sobě se nepohne co do délky, amlitudu do toho nechci pro názornost plést, na rozdíl od laseru, kdyby to lano jakoby se vysílalo, tedy běželo s tou vlnou, odporovalo by to teorie o nepřekročitelnosti rychlosti světla, neb součet rychlosti šíření vlny a rychlosti onoha lana by překračovalo rychlost světla,
ano, jako každý napodobení a porovnání pokulhává, ale představa vysílání, jako že z vysílače vyletí běžec ze zprávou a dorazí do dalekého přijímače který tu zprávu interpretuje je chybná, lepší je představa nekonečné řady štafetových běžců, co stojí na místě a zprávu si předávají z ruky do ruky, a to odrazem jako kulečníkové koule...., vzdálenost oněch osob je vlastně délka vlny, správný vyraz je šíření radiových vln nikolivěk vysílání, pokud se koule odráží pouze rovně, je to nemodulované, pokud se odráží buzerem, spinem či nějak jinak, můžeme to nazvat modulací,
Znáš také velká písmena, tečky za větou a odstavce?
Ne, že bychom tu měli zrovna češtinský koutek, ale tohle tvoje nekonečno vcelku se snad ani do konce nedá přečíst.
Teda dá se, taky jsem to dočetl. Ale, než dočtu konec věty, slije se mi předchozí text do koule splácané z různobarevných plastelin.
A obávám se, že ses namáhal i tak zbytečně, na Štědrý den se tu už ani ty antény neřešily. A o šíření vln tu už vůbec nebyla řeč ani předtím.
Ne, že bychom tu měli zrovna češtinský koutek, ale tohle tvoje nekonečno vcelku se snad ani do konce nedá přečíst.
Teda dá se, taky jsem to dočetl. Ale, než dočtu konec věty, slije se mi předchozí text do koule splácané z různobarevných plastelin.
A obávám se, že ses namáhal i tak zbytečně, na Štědrý den se tu už ani ty antény neřešily. A o šíření vln tu už vůbec nebyla řeč ani předtím.
-
ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Zrovna teď v PS řeší omezení prodeje nikotinových sáčků ve tvaru žvýkaček, kratomu a dokonce i trávy z automatů. V Brně minimálně jeden je. Snad pak skončí i podobné příspěvky...
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
bo jsem ze slezka, tak mně češtyna moc něběre
ad radiove vlny.: myslím, že i v dnešní době to je zajímave thema, prosím o věcné připomínky , zda moje přirovnání je správné, a pokud ne , i s vysvětlením,
odstavec: např od počátků věků se Doplerův efekt vysvětluje tak, že se z rychlostí
změní frekfence radarového paprsku, čili, pilot zachyceného letadla radarem vyskočí, pootočí knoflíkem generátoru radaru, a tím změní frekfenci, a pak se teleportuje zpět do kopkitu, a to je prosím v učebnicích
odstavec: pokud vidím ešče dobře, tak rubrika se menuje theorie, takže otázky a i vysvětlení okolo antén je snad v správném chlívečku !
ad radiove vlny.: myslím, že i v dnešní době to je zajímave thema, prosím o věcné připomínky , zda moje přirovnání je správné, a pokud ne , i s vysvětlením,
odstavec: např od počátků věků se Doplerův efekt vysvětluje tak, že se z rychlostí
změní frekfence radarového paprsku, čili, pilot zachyceného letadla radarem vyskočí, pootočí knoflíkem generátoru radaru, a tím změní frekfenci, a pak se teleportuje zpět do kopkitu, a to je prosím v učebnicích
odstavec: pokud vidím ešče dobře, tak rubrika se menuje theorie, takže otázky a i vysvětlení okolo antén je snad v správném chlívečku !
-
ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
A další HP. Co s tím jinak? Věcnou odpovědí stoku nevylepšíš... To by se Jarda a další museli zbláznit, ušetřím jim klávesnici.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Díky, Zdeňku. Ještě jednou ale klábosnici nepošetřím, jakkoli zoufalá neznalost nonarcise si o tu hvjezdnou pjechotu přímo řekla.
A pro nonarcise (i když to do tohoto vlákna nepatří - původní dotaz byl na antény): tvoje přirovnání je naprosto mimo. Provazem můžeš demonstrovat postup vlny vedením k nepřizpůsobenému konci, ale to už je představa, na kterou nedohlédneš. O vlnění je toho dost třeba tady.
Na Dopplerův jev nepotřebuješ radar, na ten stačí sedět ve vlaku a poslouchat cinkání přejezdu, který míjíš - když se přibližuje, jedeš vlně naproti, čili ty vlny jsou zdánlivě hustší, přicházejí rychleji za sebou, proto zní ten tón výše, než když se od něj vzdaluješ. Rozdíl výšky tónu je tím větší, čím rychleji vlak jede. Přitom zdroj zvuku, zvonek, je velmi stabilní zdroj stálého kmitočtu, ten se nepřeladí. Když vlak stojí v zastávce a vedle cinká přejezd, slyšíš pořád stejný tón. Doppler to zabalí, nemá co na práci a jde na pivo, protože potřebuje, aby se vzájemná vzdálenost zdroje vlnění a ucha měnila. Pak se uplatní.
A, protože světlo je vlastně také elektromagnetické vlnění na tak krátkých vlnách, že to svítí, a každá barva má přesnou vlnovou délku, dá se podle barevného posunu změřit, jestli se od nás vesmírné objekty vzdalují, nebo se naopak přibližují, a jak rychle. Více o tom najdeš tady.
Každopádně, když přijdeš na Bastlírnu, očekává se, že už o tom víš tolik, abys tu našel pomoc, když něco ubastlíš, ale ono to nejde.
Na naučení základů existuje spousta jiných zdrojů informací, třeba knížky.
A pro nonarcise (i když to do tohoto vlákna nepatří - původní dotaz byl na antény): tvoje přirovnání je naprosto mimo. Provazem můžeš demonstrovat postup vlny vedením k nepřizpůsobenému konci, ale to už je představa, na kterou nedohlédneš. O vlnění je toho dost třeba tady.
Na Dopplerův jev nepotřebuješ radar, na ten stačí sedět ve vlaku a poslouchat cinkání přejezdu, který míjíš - když se přibližuje, jedeš vlně naproti, čili ty vlny jsou zdánlivě hustší, přicházejí rychleji za sebou, proto zní ten tón výše, než když se od něj vzdaluješ. Rozdíl výšky tónu je tím větší, čím rychleji vlak jede. Přitom zdroj zvuku, zvonek, je velmi stabilní zdroj stálého kmitočtu, ten se nepřeladí. Když vlak stojí v zastávce a vedle cinká přejezd, slyšíš pořád stejný tón. Doppler to zabalí, nemá co na práci a jde na pivo, protože potřebuje, aby se vzájemná vzdálenost zdroje vlnění a ucha měnila. Pak se uplatní.
A, protože světlo je vlastně také elektromagnetické vlnění na tak krátkých vlnách, že to svítí, a každá barva má přesnou vlnovou délku, dá se podle barevného posunu změřit, jestli se od nás vesmírné objekty vzdalují, nebo se naopak přibližují, a jak rychle. Více o tom najdeš tady.
Každopádně, když přijdeš na Bastlírnu, očekává se, že už o tom víš tolik, abys tu našel pomoc, když něco ubastlíš, ale ono to nejde.
Na naučení základů existuje spousta jiných zdrojů informací, třeba knížky.
Hill píše:Dimmsoft Koffce, jestli si dobře pamatuju název.
Možná to bude nakonec na tobě, abys je nahrál třeba do wavu a dal na web.Hill píše:Na kazetě mám napsané RLCG-Basic,
... dnes na webu probleskne mizivé procento.
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
Dobře, chtěl jsem to vyhrát rovnou z počítače, jenže Spectrum se mi nepodařilo zatím rozchodit, zřejmě trvale sepnutá jedna z kláves, na to nemám teď tolik času, stačí, kolik mi trvalo nalezení kazety s programem. Ani nevím, jestli je to ten originál s chybnými návraty z podprogramů, nebo ten, co jsem mu předělával strukturu, zatím se na něj nepodívám.
Proto jsem to natáhl rovnou z kazety (ještě stará černá Emgetonka C60LH, poněkud ztuha jdoucí), pro jistotu na reverzu, tedy postupně dvěma spodními a dvěma horními systémy hlavy. Stáhni si oba soubory a vyber stopu, kterou budeš schopný dostat do počítadla.
Zákmity za náběžnými a sestupnými hranami impulsů jsou zjevně způsobené rezonančním obvodem záznamové korekce výšek kazeťáku Riga 110, původně jsem to pak z něj tahal do počítače přes obvůdek s dolní propustí -6 dB/okt s kmitočtovým omezením asi -6 dB na 8,5 kHz (tau = 33 µs, čili fk = 4,8 kHz) a se stabilizační žárovičkou amplitudy ve zpětné vazbě (ten magneťák má na LINE výstupu maximálně 100 mV, tak jsem to pro Spectrum musel zesílit). Riga by sice ještě fungovala, ale chybí mi do ní řemínek náhonu přivíjecí spojky, zatím jsem vhodný rozměr a tuhost nesehnal.
Tak jsem kazetu vrazil do walkmana a přes Audacity natáhl do wawu.
záznam vpřed
záznam revers
Hraj si.
Proto jsem to natáhl rovnou z kazety (ještě stará černá Emgetonka C60LH, poněkud ztuha jdoucí), pro jistotu na reverzu, tedy postupně dvěma spodními a dvěma horními systémy hlavy. Stáhni si oba soubory a vyber stopu, kterou budeš schopný dostat do počítadla.
Zákmity za náběžnými a sestupnými hranami impulsů jsou zjevně způsobené rezonančním obvodem záznamové korekce výšek kazeťáku Riga 110, původně jsem to pak z něj tahal do počítače přes obvůdek s dolní propustí -6 dB/okt s kmitočtovým omezením asi -6 dB na 8,5 kHz (tau = 33 µs, čili fk = 4,8 kHz) a se stabilizační žárovičkou amplitudy ve zpětné vazbě (ten magneťák má na LINE výstupu maximálně 100 mV, tak jsem to pro Spectrum musel zesílit). Riga by sice ještě fungovala, ale chybí mi do ní řemínek náhonu přivíjecí spojky, zatím jsem vhodný rozměr a tuhost nesehnal.
Tak jsem kazetu vrazil do walkmana a přes Audacity natáhl do wawu.
záznam vpřed
záznam revers
Hraj si.
Nonarcis:
První drátové telefony fungovaly na principu řady trpaslíků. První slyšel co se řeklo do mikrofonu, pověděl to sousedovi, ten dalšímu sousedovi, a tak to předávali postupně až na konec. Poslední to řekl do sluchátka.
Po válce bylo málo trpaslíků a rapidně rostl počet linek. Tak se začali na kazdou linku používat trpaslíci jenom dva. Každý byl na jednom konci linky a telefonovali si.
V bezdrátových telefonech už trpaslíci používají vysílačku.
První drátové telefony fungovaly na principu řady trpaslíků. První slyšel co se řeklo do mikrofonu, pověděl to sousedovi, ten dalšímu sousedovi, a tak to předávali postupně až na konec. Poslední to řekl do sluchátka.
Po válce bylo málo trpaslíků a rapidně rostl počet linek. Tak se začali na kazdou linku používat trpaslíci jenom dva. Každý byl na jednom konci linky a telefonovali si.
V bezdrátových telefonech už trpaslíci používají vysílačku.