vypocet proudoveho zatizeni kondenzatoru
Moderátor: Moderátoři
Tento výpočet neznám.Nevím co znamená ve vzorci j. Já nechápu jak může kapacitní reaktance,která se udává v ohmech dosahovat záporných hodnot. Nedovedu si představit jak se v obvodu projevuje např. odpor mínus 10 Ohmů.Andrea píše:ZL = j*2*pi*f*L = j*XL odtud XL = 2*pi*f*L
ZC = 1/(j*2*pi*f*C) = - j/(2*pi*f*C) = j*XC odtud XC = - 1/(2*pi*f*C)
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
j je imaginární jednotka a vyjadřuje 90° fázový posun mezi napětím a proudem. U cívky je napětí 90° před proudem, u kondenzátoru 90° za proudem. Při sériovém spojení je tedy napětí na kondenzátoru o 180° zpožděné za napětím na cívce, proto to mínus, směřují proti sobě. Při rezonanci je (až na to znaménko) XC=XL a tak UC je stejně velké jako UL, jen směřuje na opačnou stranu a v důsledku toho se odečtou a zbyde jen napětí na R.
Tomu rozumím při LC obvodu,ale nechápu to na RC článku pokud R je frekvenčne nezávislé a při rovnováze ESR(sériový odpor) a kapacitní reaktance. Při dalším zvyšování kmitočtu se reaktance stále snižuje a přičítá se k ní ESR.Jak tedy pak může ESR se rovnat Z? Snad jen proto,že X(C) se stává zanedbatelnou.
EDIT: pokud by tedy X(C) dosáhlo záporné hodnoty,tak by se mohlo stát,že se X(C) odečte od ESR a Z bude nula?
EDIT: pokud by tedy X(C) dosáhlo záporné hodnoty,tak by se mohlo stát,že se X(C) odečte od ESR a Z bude nula?
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
XC se nemůže odečíst od R, vždyť jsou o 90° fázově posunuté. Reálný kondenzátor se dá nahradit sériovým spojením kapacity, indukčnosti a odporu. Při malých frekvencích převažuje XC nad XL, takže se kondenzátor chová jako kapacita. Jak roste frekvence, roste XL a klesá XC. Při rezonanční frekvenci se XC = - XL, kondenzátor se chová jako odpor (ESR). Nad rezonanční frekvencí převažuje XL nad XC a kondenzátor se chová jako indukčnost.
Já už vím,kde došlo k rozporu.Tím,že jsi do toho vnesla fázový posuv,tak se projeví na kondenzátoru napětí fázově psunuto o těch Tebou zmiňovaných 180 stupňů tudíž opačné polarity a to vnese do výpočtu reaktance to záporné znaménko. Pokud tady bydeme uplatňovat i parazitní indukčnost kondíku,tak máš samozřejmě pravdu,já ji považoval za zanedbatelnou a počítal jsem pouze s ESR jako sériovým odporem. Tímto se Ti omlouvám za tu práci,kterou jsi se mnou měla. 
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
opravdu jsem toto vlákno bral od začátku s velkým úsměvem na rtech... těch patnáct stran byla ironie, omlouvám se, že jsem měl narážky na tvůj příspěvek, ale nepřesnosti to právě protahují a proto jsem se (ironicky) toho chytnul...AmarokCZ píše:Cust: No jasně, má tam být ta odmocnina, ale ve většině případů je to zbytečné z důvodů které tu zmiňuje Andrea, jinak správně je to s tou odmocninou.
Podle mě si tohle vlákno nezaslouží víc jak jednu stránku protože veškerá data má dobře proměřená výrobce, takže není co řešit, stačí jen přijmout fakta.
Docela by mě zajímalo proč si Cust myslí, že je to na 15 stran....
No, ale myslim, že to k alespoň desíti stranám dotáhnete... když tak tomu pomůžu
ok Andreo
Tak měli by jsme si probrat komplexní čísla...
Jak už jsem naznačil a z dalších vzorečků vyplívá.... To záhadné j se může dostat do rovnice, kde je umocněno na druhou. Pokud nebudeme chtít prachsprostou absolutní hodnotu (amplitudy napětí třeba), ale budeme potřebovat udělat výpočet, kdy je potřeba znát např. přenos RLC článku, nezbude nám nic jiného než dostat j z jmenovatele do čitatele (pokud se tam objeví), to uděláme vynásobením zlomkem, kde jmenovatel bude stejný jako jmenovatel v řešené rovnici a čitatel bude stejný jako jmenovatel. Tedy ve zlomku bude stejný vzorec nahoře i dole. Jako by jsme násobili jedničkou. Předchozí rovnice bude tedy ve výsledku bez změny, nicméně operátor j ve jmenovateli zmizí...
To byla pomůcka, otázka zní: jaký výsledek bude, když operátor j umocním na druhou?
Tak měli by jsme si probrat komplexní čísla...
Jak už jsem naznačil a z dalších vzorečků vyplívá.... To záhadné j se může dostat do rovnice, kde je umocněno na druhou. Pokud nebudeme chtít prachsprostou absolutní hodnotu (amplitudy napětí třeba), ale budeme potřebovat udělat výpočet, kdy je potřeba znát např. přenos RLC článku, nezbude nám nic jiného než dostat j z jmenovatele do čitatele (pokud se tam objeví), to uděláme vynásobením zlomkem, kde jmenovatel bude stejný jako jmenovatel v řešené rovnici a čitatel bude stejný jako jmenovatel. Tedy ve zlomku bude stejný vzorec nahoře i dole. Jako by jsme násobili jedničkou. Předchozí rovnice bude tedy ve výsledku bez změny, nicméně operátor j ve jmenovateli zmizí...
To byla pomůcka, otázka zní: jaký výsledek bude, když operátor j umocním na druhou?
Naposledy upravil(a) Cust dne 11 pro 2009, 15:50, celkem upraveno 4 x.
-
AmarokCZ
- Příspěvky: 2838
- Registrován: 20 pro 2006, 01:00
- Bydliště: Poličské krystalinikum
- Kontaktovat uživatele:
Cust: já bych to upřesnil tak, že to neprotahují nepřesnosti, ale neznalosti základních skutečností (viz záporné X(C), kraviny jako že proudové zatížení kondenzátoru je zjistitelné z průřezu přívodních vodičů ....).
Jak už jsem jednou psal, pokud by se tazatel rovnou podíval na datasheet, odečetl pro daný kondík a danou frekvenci maximální napětí a podělil ho X(C) tak nemá co řešit.
Jak už jsem jednou psal, pokud by se tazatel rovnou podíval na datasheet, odečetl pro daný kondík a danou frekvenci maximální napětí a podělil ho X(C) tak nemá co řešit.
