Klasický mokrý článek

Zpráva

Crifodo · #1 Příspěvek od **Crifodo** » 18 lis 2022, 12:43

Takový dotaz k chemicky/kutilsky zaměřeným kolegům, máte někdo zkušenost, optimálně vlastní, s výrobou Leclancheova zinko-uhlo-burelového článku? Zajímala by mě u takové retro technologie hlavně životnost a dosažitelný vnitřní odpor, klidně i u článku většího až velkého (okurková "háble").
Matně si z teenagerovských let pamatuju nějaké nepřesvědčivé pokusy podle jakési knížky, název si nepamatuju. Salmiak se tehdy dal koupit v každé druhé drogerii, burel ze starých monočlánků, uhlíky taky, problém pro kapesné školáka byl dostatečně velký zinkový plech (to by byl v tehdejším malooobchodě problém asi pro kohokoliv). Vlastně se ještě možná daly po určitém úsilí tehdy sehnat opravdu velké uhlíky jako spotřební materiál do kinoprojektorů.

#2 Příspěvek od **Sendyx** » 18 lis 2022, 13:47

V časopise Mladý konstruktér byl podrobný popis domácí výroby, včetně výroby burelové panenky a podobně.

Artaban001 · #3 Příspěvek od **Artaban001** » 18 lis 2022, 14:02

Ahoj, ještě kdysi dávno jsem na jednom smetišti našel pár válečků z pytloviny, ze kterých trčel uhlík ze svorkou - jelikož v té době svět nebyl ještě doblblej Novou, Primou a Facebookem a teroristé bylo neznámé slovo, tak jsem jeden balíček rozmotal a uvnitř byla uhlíkovobureová hmota (to už jsem znal, jak vypadá zinkouhlíkový Leclanché článek), takže nejspíš chyběl zinkový kalíšek který byl "obětovanou částí", takže to ještě muselo být v nějakým pouzdře. Salmiak by se tu dal ještě najít ve formě poku, na kterým se čistila klempířská pájka. Takže jedinou položkou, která nebyla k dispozici byl ten zinkový kalíšek.
Baterie byla nejspíš nějakou verzí pro starou telefonní ústřednu, ze které pocházely ještě jiné části, které na smeťáku byly - Poznal jsem tak ještě kruhový telefonní řadič, ze kterýho jsem měl "běžícího hada" a nevynulovatelný mechanický počítadla v malých černých pouzdrech a zaplombovatelný.
Burel možná není nutný, protože existovaly ještě zinko-vzdušné baterie, které se před použitím aktivovaly - odšpuntovaly se a doplnily vodou a po spotřebování se vyhodily - před aktivací měly neomezenou skladovatelnost.

#4 Příspěvek od **EKKAR** » 18 lis 2022, 14:08

Burel opravdu není nutnej, slouží jako "depolarizátor", hlavní složky LeClanchéova článku jsou zinek a uhlík v salmiakovým elektrolytu ...

#5 Příspěvek od **rnbw** » 18 lis 2022, 15:06

Zinkovo- vzdusne baterie sa stale vyrabaju - pouzivaju sa do nacuvacich pristrojov. Maju velku hustotu energie.

#6 Příspěvek od **EKKAR** » 18 lis 2022, 15:31

Ty nejsou vzduchový, ale zinko-stříbrooxidový, Zn-AgO, něco podobnýho, jako stříbro-zinkovej akumulátor do speciálních aut (F1 a pod).

Crifodo · #7 Příspěvek od **Crifodo** » 18 lis 2022, 15:39

Sendyx píše:V časopise Mladý konstruktér byl podrobný popis domácí výroby

Tenhle pramen bohužel nemám, ani tu původní knížku, která aspoň byla jen jedna.
Článek bez depolarizace je jen neužitečná demonstrační pomůcka, elektrody se brzo "otráví", takových školních předváděček je plný Youtube. Telefonní bakelitové články Bateria Slaný se vzdušnou depolarizací do MB telefonů znám, někde jeden ještě mám, životnost je velmi dlouhá ale dává to nejvýš desítky mA ve sporadických intervalech.
Proto se ptám, jestli má někdo s výrobou vlastní zkušenost, zda patřičně udatný článek je schopen dávat jednotky nebo desítky A, jako patrně kdysi fyzikům když nebylo nic jiného.

#8 Příspěvek od **rnbw** » 18 lis 2022, 15:43

EKKAR: Vazne?

Standa33 · #9 Příspěvek od **Standa33** » 18 lis 2022, 16:49

Místo burelu(oxid manganičitý) lze požít jiné oxidační činidlo třeba hypermangan, místo salmiaku(chlorid amonný, sůl slabé zásady a silné kyseliny, takže vodný roztok je kyselý) jiný elektrolyt(KOH, NaOH viz. alkalický článek).

Uhlík nepotřebuješ, jako "sběrač" proudu na kladné elektrodě můžeš použít třeba měď

No ještě můžeš zkusit "železný" článek, do roztoku chloridu železitého(případně síranu železitého) vlož železnou a uhlíkovou elektrodu.

Záporná elektroda Fe - 2e = Fe²+ E = -0,44V
Kladná elektroda Fe³+ e = Fe²+ E = +0,77V

E = 1,2V (Fe + 2FeCl₃ = 3FeCl₂ chlorid železnatý)

Nebo Zn// NaOH// Cu₂O(oxid měďný) + grafit
U tohoto článku je pokles vodivosti elektrolytu kompenzován vznikem iontů mědi.

Reálná proudová hustota bude cca 20mA/cm²

Jako kluci jsme měli 6 skleniček a napájelo to rádio místo dvou plochých baterií. Bohužel, už si přesně nevzpomínám jak dlouho to vydrželo, ale určitě celé prázdniny.

Konstrukce byla tak, že na dno se dala destička z mědi(nebo plech), pak se nasypala směs Cu₂O s mletým grafitem, pak kroužek z plsti a destička zinku. Pak se nalil roztok hydroxidu. Princip podobný Daniellovu článku.

#10 Příspěvek od **Sendyx** » 18 lis 2022, 17:43

Kdysi se kámoš pokoušel udělat velmi long life článek ze zinkové trubky., takový "supermonočlánek". Nicméně asi vcelku zásadní problém bylo samovybíjení nebo vysýchání, za pár dní bylo vždy po radosti.

Myslím, že podrobný návod na výrobu byl v Mladém konstruktéru (Vl. Rauschgold). Asi jsou na ulozto.cz všechna vydaná čísla, i když některá nekompletní. Myslím, že je tam dost zajímavých dobových nápadů a stojí za to prolistovat.

#11 Příspěvek od **Killroy** » 18 lis 2022, 18:24

Crifodo píše:Tenhle pramen bohužel nemám, ani tu původní knížku, která aspoň byla jen jedna.

Myslím, že domácí konstrukce toho článku byla popsána v knize "Malý Edison" od A.Schneidera. Ty knihy vyšly dvě (později jako druhý Malý Edison).

Kdybys to chtěl oskenovat, tak někdy v průběhu příštího týdne. Ale je to fakt historie.. Fotka z netu.

foxrider · #12 Příspěvek od **foxrider** » 18 lis 2022, 18:53

Zde je k tomu alchymistova kuchařka:

Obě ty knížky (červená a modrá) mám někde doma, byly z roku tuším 1947 ??

Artaban001 · #13 Příspěvek od **Artaban001** » 18 lis 2022, 19:18

Na internetu najdeš spoustu verzí galvanickýho článku - buďto jsou celkem složité a spíš demostrátory, nebo jsou příliš specifické na konstrukci. Samotnýho mě láká vyzkoušet horčíkový článek, co se dával do meteosond a co je základem pro survival verze různých vychytávek - jako svítilny, nebo "vodní baterie". Na něj stačí slaná voda, hořčíkový plech a opražený měděný plíšek jako depolarizátor. Kdoví, jaký materiál elektrod je v těch vodních hodinách, co se do nich lije třeba citrónová šťáva.
Ze zinkovo-cosi baterií vyjde nejlíp asi ten leclanché - tam jde o to, kde sehnat zinkový plech (ne pozink) a burel. To ostatní není problém. Nemusíš používat diagfarmy, ani je obechcávat solným můstkem, nemusíš se drbat z vrstvení dvou různých elektrolytů. Možná když salmiak nahradíš roztokem Krtka, budeš mít alkalický článek.
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_battery_types

Behemot · #14 Příspěvek od **Behemot** » 18 lis 2022, 19:49

rnbw píše:EKKAR: Vazne?

že se vůbec takle ptáš, překvapujou tě tydle chytristiky, co nemají ani elementární přehled toho, co je na trhu, ale s vagónem rad je potkáš v každým druhým vlákně?

jinak obecně mokrý články, když tam nehoníš energetický hustoty (což tady asi ne

) dávají proudy celkem značný, tzn. nízkej vnitřní odpor

Standa33 · #15 Příspěvek od **Standa33** » 18 lis 2022, 20:12

Článek aktivovaný vodou má složení Mg// CuCl₂ //Cu

Tj. deska z hořčíku, distanční vložka, měděná deska. Mezi desky je nasypaný bezvodý chlorid měďnatý.