rozúčtování spotřeby elektřiny v měsících roku

[bc546]

Podle jakého klíče se rozúčtovává spotřeba elektřiny v domácnosti v různých částech roku (měsíce, týdny, dny?)?

Mějme tento příklad:
Období-1 01.03.2022 až 31.08.2022 ==> 6 měsíců
Období-2 01.09.2022 až 31.12.2022 ==> 4 měsíců
Spotřeba za Období-1 a Období-2 ==> 1000kwh


Očekával bych rozpočtení takto:
Období-1 600kwh
Období-2 400kwh

Ale vychází to cca takto: (podle EON)
Období-1 420kwh
Období-2 580kwh

[p32]

A můžeš to vůbec podložit tím tvým názorem, že každý měsíc tam byla stejný spotřeba? Já např. jeden měsíc opožděně (o dva dny) zapisoval u jednoho bytu stavy elektřiny a plynu a u elektřiny tam už měli přednastavený správný stav bez mého zápisu a tak jsem ho jen potvrdil.

[bc546]

To samozřejmě netvrdím, že každý měsíc byla stejná spotřeba, spíš je to dost nepravděpodobné, ale eon má pouze stav k 1.3.2022 a 31.12.2022. Zbytek nějak odhadl a mě zajímá podle čeho.

[Ruprecht]

Třeba podle celkové jimi dodané energie v jednotlivých měsících?

[bc546]

Jak by se takovou informaci dozvěděli? Elektroměr mám starý, žádný smart online.

Protože ve skutečnosti v podstatné části Období-1 byla zapnutá klimatizace a skutečné odebrané kwh musejí být vyšší právě v tomto období. Čili to nějak odhadují, předpokládám že na to existuje nějaký koeficient.

[Michal22]

Nevím to jistě, ale napadá mě následující:

Období od března do srpna je příznačné tím, že jsou dovolené, lidé jsou víc pryč z domova, neprosvítí moc, nemusí tolik topit, nepropálí tolik za ohřev teplé vody. Klimatizace u nás nejsou ještě tak rozšířené.
Kdežto období od září do prosince přináší zvýšené odběry kvůli těmto faktorům, které se v létě neuplatňují.

[p32]

Období od března do srpna je příznačné tím, že jsou dovolené, lidé jsou víc pryč z domova, neprosvítí moc, nemusí tolik topit, nepropálí tolik za ohřev teplé vody. Klimatizace u nás nejsou ještě tak rozšířené.
Kdežto období od září do prosince přináší zvýšené odběry kvůli těmto faktorům, které se v létě neuplatňují.

Ano, to může být přesně podle toho. Máš se bránit sám tím, že každý měsíc na konci nahlásíš stav přes internet a není o čem diskutovat. To je právě ta výhoda měsíčního zápisu.
Mimochodem, máš ten každoměsíční zápis stavu aspoň pro sebe?

[Valdano]

Podle jakého klíče se rozúčtovává spotřeba elektřiny v domácnosti v různých částech roku (měsíce, týdny, dny?)?

Mějme tento příklad:
Období-1 01.03.2022 až 31.08.2022 ==> 6 měsíců
Období-2 01.09.2022 až 31.12.2022 ==> 4 měsíců
Spotřeba za Období-1 a Období-2 ==> 1000kwh


Očekával bych rozpočtení takto:
Období-1 600kwh
Období-2 400kwh

Ale vychází to cca takto: (podle EON)
Období-1 420kwh
Období-2 580kwh

Je to mnohem složitější. Pokud nemají pravidelné měsíční odečty tak se rozúčtování provádí dle odhadů. Odhady se provádějí podle nějaké vyhlášky a zohledňují se při tom různé parametry jako je typ odběrového místa, u odběru pro topení průměrné venkovní teploty v dané oblasti pro danou roční dobu a další. Nedávno o tom stručně psal Achab v tomto příspěvku..

[Ruprecht]

Jak by se takovou informaci dozvěděli?

Tak snad dodavatel ví, kolik celkově VŠEM SVÝM ODBĚRATELŮM v daném měsíci dodal, pak to jen rozpočtou.

[bc546]

Podle jakého klíče se rozúčtovává spotřeba elektřiny v domácnosti v různých částech roku (měsíce, týdny, dny?)?

Mějme tento příklad:
Období-1 01.03.2022 až 31.08.2022 ==> 6 měsíců
Období-2 01.09.2022 až 31.12.2022 ==> 4 měsíců
Spotřeba za Období-1 a Období-2 ==> 1000kwh


Očekával bych rozpočtení takto:
Období-1 600kwh
Období-2 400kwh

Ale vychází to cca takto: (podle EON)
Období-1 420kwh
Období-2 580kwh

Je to mnohem složitější. Pokud nemají pravidelné měsíční odečty tak se rozúčtování provádí dle odhadů. Odhady se provádějí podle nějaké vyhlášky a zohledňují se při tom různé parametry jako je typ odběrového místa, u odběru pro topení průměrné venkovní teploty v dané oblasti pro danou roční dobu a další. Nedávno o tom stručně psal Achab v tomto příspěvku..

Bingo, tímto směrem jsem potřeboval nasměrovat. Ta problematika toho rozpočítání je teda masakr.

[bc546]

Období od března do srpna je příznačné tím, že jsou dovolené, lidé jsou víc pryč z domova, neprosvítí moc, nemusí tolik topit, nepropálí tolik za ohřev teplé vody. Klimatizace u nás nejsou ještě tak rozšířené.
Kdežto období od září do prosince přináší zvýšené odběry kvůli těmto faktorům, které se v létě neuplatňují.

Ano, to může být přesně podle toho. Máš se bránit sám tím, že každý měsíc na konci nahlásíš stav přes internet a není o čem diskutovat. To je právě ta výhoda měsíčního zápisu.
Mimochodem, máš ten každoměsíční zápis stavu aspoň pro sebe?

Dřív jsem to zapisoval týdně, poslední dobou už ne, nijak zásadně se mi spotřeba neměnila. Jak přesně funguje to měsíční nahlašování stavu? Dodavatele mám Eon, v jejich internetové samoobsluze jsem to nikde neviděl, distributora mám Edg.

[jjilek]

Princip zde:
https://www.eru.cz/jakym-zpusobem-je-st ... -v-pripade
Něco navíc najdeš po hledání v přílohách tady:
Vyhláška č. 408/2015 Sb. o Pravidlech trhu s elektřinou

[bc546]

Tady celkem podobný postup, jak si ten koeficient spočítat.

https://www.google.com/url?sa=t&source= ... bcJSH79-Ra

[Crifodo]

Klimatizace u nás nejsou ještě tak rozšířené.

Prognóza nárůstu spotřeby vlivem jejich masového rozšíření bude zajímavá.

[p32]

Dřív jsem to zapisoval týdně, poslední dobou už ne, nijak zásadně se mi spotřeba neměnila. Jak přesně funguje to měsíční nahlašování stavu?

Týdenní zápis nemá normálně kromě kontroly nějakého divného stavu smysl. Měsíční zápis má smysl už jen pro tebe, protože máš nějakou svou jednoduchou statistiku spotřeby - někoho to ale třeba nezajímá.
Nevím, jak se to dělá u EONu, musíš se jich zeptat. Já z toho u všech odběrných míst vidím průběžnou spotřebu vůči zálohám a nakonec i kolik bude doplatek či vratka.