Relé pro toroid

Vše co se týká silnoproudu.

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Aktuell87
Příspěvky: 23
Registrován: 09 lis 2012, 01:00
Bydliště: střední čechy

Relé pro toroid

#1 Příspěvek od Aktuell87 »

Zdravím,
hledám dvoupólové relé (ideálně do PCB), kterým chci spínat 300W toroidní transformátor 230/12V, vytipoval sem si G2RL-2A4 DC12, ale nevím jak je to s indukčností zátěže při rozepnutí, aby se relé nepřipeklo, nic jsem o tom nenašel ani v datasheetu relé ani trafa. Máte s tím nějaké zkušenosti nebo tip na něco odzkoušeného?
Díky

Uživatelský avatar
ZdenekHQ
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 25593
Registrován: 21 črc 2006, 02:00
Bydliště: skoro Brno
Kontaktovat uživatele:

#2 Příspěvek od ZdenekHQ »

Já tady ty "neprůhledný" relé nemám rád, dej tam nějakej Finder 230V/8A, tam aspoň při pokusech vidíš na kontakty, jestli se náhodou něco neděje. Ale obecně by to neměl být problém. Je lepší odepínat oba primární přívody, proto 2x8A.

Třeba toto

Taky v tom popisu mají nesmysl:
Spínané napětí max. 220V DC, max. 400V AC
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?
]

Uživatelský avatar
Cust
Příspěvky: 5553
Registrován: 17 led 2007, 01:00
Bydliště: Husinec-Řež

#3 Příspěvek od Cust »

Dá se to řešit tím, že použiješ dva kontakty v sérii nebo jak píše Zdeněk, budeš odpojovat oba přívodní vodiče.
Co se týče relé, tak mám zkušenost, že zalité (neprůhledné) relé Schrack nebo Omron na 16 A vydrží při drsném zacházení mnohonásobně více než Finder se stejnou specifikací. Finder jsem na tlusté proudy a DC napětí nedávno použil jako nouzovku (v této aplikaci to spínání není tak časté). Obě zmiňované relé totiž byly toho času v EU/USA nedostupné.

Uživatelský avatar
ZdenekHQ
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 25593
Registrován: 21 črc 2006, 02:00
Bydliště: skoro Brno
Kontaktovat uživatele:

#4 Příspěvek od ZdenekHQ »

Řekl bych, že při cca 1A (300W) ten rozdíl nepozná.

Já teď jako alternativu pro 1kVA zdroj zkouším "neprůhledný" Relpoly, stojí nesrovnatelně méně, ale zas ten trafák má plynulý náběh atd.

Jinak my ty Findery používáme minimálně 15 let a žádný problém. Pokud nejsou, používáme "neprůhledný" Schrack. Možná tam hraje roli těsnost pouzdra, ty "průhledný" těžko obsahují nějaký inertní plyn.

Ale na pokusy jedině průhledný. :)
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?
]

Uživatelský avatar
DukeNuke
Příspěvky: 304
Registrován: 02 dub 2018, 02:00

#5 Příspěvek od DukeNuke »

Nedával se na kontakty zhášecí kondenzátor? Už si to přesně nepamatuju, ale byl na to vzorec - odpor s kondíkem v serii v závislosti na spínané indukčnosti ...

Uživatelský avatar
ZdenekHQ
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 25593
Registrován: 21 črc 2006, 02:00
Bydliště: skoro Brno
Kontaktovat uživatele:

#6 Příspěvek od ZdenekHQ »

To je dobrá věc třeba u trafopájky (taky to tam mám). U toroidu jsem to nikdy neviděl.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?
]

Kremik
Příspěvky: 3467
Registrován: 30 bře 2012, 02:00
Bydliště: Havířov

#7 Příspěvek od Kremik »

Před lety mi odešel na trafopájce spínač. Náhradní jsem neměl a pájet potřeboval, tak jsem tam jako nouzovku dal mikrospínač na 125VAC, že to snad chvíli vydrží. Už ho tam mám hodně let a furt dobrý. Navíc jde lehce mačkat, takže je to komfortní. Nic zhášecího na kontaktech pověšené nemám. Pravda, něco bych tam dát mohl. Výměnu za "správný" typ už rozhodně nezvažuju.

Uživatelský avatar
ZdenekHQ
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 25593
Registrován: 21 črc 2006, 02:00
Bydliště: skoro Brno
Kontaktovat uživatele:

#8 Příspěvek od ZdenekHQ »

Kdysi jsem s trafopájkou bez RC členu přes spínací kontakt zkoušel odolnost procesorů vůči EM rušení. :D

No "lupalo" v zesilovači a dělalo to i další ostudu, tak jsem přidal RC. Teď už trafopájku používám minimálně.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?
]

Uživatelský avatar
EKKAR
Příspěvky: 29689
Registrován: 16 bře 2005, 01:00
Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21

#9 Příspěvek od EKKAR »

Trafopáječka je mezi trafama dost výjimka - protože má sekundár trvale do šlusu, při vypnutí u ní nedochází k naindukování tak vysoký napěťový špice na primárním vinutí, jako kdyby v ten samej moment bylo trafo nezatížený. I proto je pro trafopáječku a její mikrospínač (relativně) nebezpečnější provoz s přerušenou pájecí smyčkou než obvyklá práce.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...

A kutilmile - nelituju tě :mrgreen: :mrgreen: !!!

Uživatelský avatar
PavelFF
Příspěvky: 4796
Registrován: 18 úno 2008, 01:00
Bydliště: Brno

#10 Příspěvek od PavelFF »

EKKAR píše:... výjimka - protože má sekundár trvale do šlusu,...
Nemá sekundár do šlusu. Na sekundáru má připojenou zátěž. Zátěž je pájecí smyčka, na které vzniká výstupní výkon. Trafo do šlusu má výstupní výkon nulový. Je to prostě normální zatížené trafo, akorát není navržené pro trvalý provoz.

Uživatelský avatar
EKKAR
Příspěvky: 29689
Registrován: 16 bře 2005, 01:00
Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21

#11 Příspěvek od EKKAR »

PavelFF píše:
EKKAR píše:... výjimka - protože má sekundár trvale do šlusu,...
Nemá sekundár do šlusu. Na sekundáru má připojenou zátěž. Zátěž je pájecí smyčka, na které vzniká výstupní výkon. Trafo do šlusu má výstupní výkon nulový.....
Ano, má zátěž, která se prakticky rovná zkratu - a protože to je místo s největším vnitřním odporemz celý dýlky sekundárního obvodu, spotřebovává se na něm největší část přenášenýho výkonu. Pro situaci při vypínání proudu do primáru je ale rozdíl mezi totálním šlusem sekundáru a takovou zátěží, kterou představuje 10-12cm Cu drátu, doslova nerozlišitelnej. V obou případech se v sekundárním obvodu spotřebuje velká část energie, která by jinak způsobila mnohem vyšší naindukovaný napětí na vypínaným primáru. Pro primár a jiskru na spínači je úplně ganz putýnka, jestli se výkon "spálí" na vinutí sekundáru A na smyčce, nebo jen na vnitřním odporu zkratovanýho sekundáru trafa, ta energie se z magnetickýho obvodu odčerpá tak jako tak.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...

A kutilmile - nelituju tě :mrgreen: :mrgreen: !!!

Kremik
Příspěvky: 3467
Registrován: 30 bře 2012, 02:00
Bydliště: Havířov

#12 Příspěvek od Kremik »

Jenomže ta zátěž se nerovná zkratu. Prostě 70W trafo zatížené 70W zátěží. U mě ne, mám v trafopájkách většinou věčné hroty, takže ty trafa jsou navíc ještě odlehčené.

Uživatelský avatar
EKKAR
Příspěvky: 29689
Registrován: 16 bře 2005, 01:00
Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21

#13 Příspěvek od EKKAR »

Opakuju, PRO SITUACI NA PRIMÁRU JE TO ÚPLNĚ JEDNO, JESTLI TAM JE SMYČKA NEBO TVRDEJ ŠLUS V PLNÝM PRŮŘEZU. Odčerpává to energii magnetickýho pole v materiálu jádra a nedovolí to naindukování tak vysokýho napětí na primárním vinutí, jaký by se tam objevilo bez zátěže.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...

A kutilmile - nelituju tě :mrgreen: :mrgreen: !!!

Kremik
Příspěvky: 3467
Registrován: 30 bře 2012, 02:00
Bydliště: Havířov

#14 Příspěvek od Kremik »

Právě že není. Je to úplně stejné, jako odporová zátěž na jakýkoli jiným běžným trafu. Jako např. na trafu se sekundárem 24V, 3A, tedy taky přibližně 70W, kdyby byl na sekundáru připojen rezistor 8Ω. Primáry obou těchto traf se budou chovat prakticky stejně. V žádném případě se u ani jednoho trafa nejedná o zkrat, ani se mu to nepodobá.

Uživatelský avatar
PavelFF
Příspěvky: 4796
Registrován: 18 úno 2008, 01:00
Bydliště: Brno

#15 Příspěvek od PavelFF »

EKKAR píše:Opakuju, PRO SITUACI NA PRIMÁRU JE TO ÚPLNĚ JEDNO, JESTLI TAM JE SMYČKA NEBO TVRDEJ ŠLUS V PLNÝM PRŮŘEZU....
Jedno mu to sice není, ale to neřešíme. Řešíme případ, kdy je trafo (páječky) regulérně zatížené (jinak by pájení nefungovalo). A regulérně zatížené trafo se chová podobně jako jiná zatížená trafa. Nejde o žádnou výjimku.

A jelikož nedochází ke zkratu, tvoje teorie o "odčerpání energie magnetickýho pole v materiálu jádra vlivem zkratu" ztrácí základ.
Samotnou teorii už vůbec neřeším, protože to je pro mě tenký led. Soudím jen, že to bude další konina.


Zkusil jsem změřit páječku 75VA(má 2 sekundární závity) a 125VA(tu jsem neotevřel).
Obě dávají naprázdno asi 0,40V z napětí sítě 241V.

Po zatížení typu 125VA smyčkou klesne napětí (podle typu smyčky) asi na 0,30V na konci pasoviny sekundáru. Přechoďák svorek mezi sekundárem a smyčkou si vezme asi 0,1V. Na smyčku se tedy dostane asi 0,2V. (Podle typu smyčky se všechny hodnoty mění o stovky mV)
Takže na zátěži se objeví asi polovina napětí naprázdno a na konci sekundáru asi 3/4 napětí naprázdno. To není zkrat.

Odpovědět

Zpět na „Silnoproudá technika“