Jak se tohle počítá?

[DukeNuke]

Ahoj,
sice si něco málo ještě pamatuju ze školy, ale s tímhle si nevím rady. Je mi jasné, že pokud je proud odporem natolik velký, že doutnavka zapálí, tak už na něm bude cca 70V. Ale potřeboval bych přidat rozsah 8kV a 10kV a nějak si s tím nevím rady. Dokázal by mě někdo postrčit?
Díky.

[tomasjedno]

No očítá se to pomocí Ohmova a Kirchhoffových zákonů. To jsi asi nechtěl slyšet?
Ale hlavně tam mají ty hodnoty úplně blbě. Budeme-li předpokládat, že hodnoty R1, R2 a R8 jsou správně (takže doutnavky mají zápalné napětí cca 120 V) a že doutnavka po zapálení drží cca 70 V, tak hodnoty R3 až R8 vycházejí:
1k6, 1k95, 2k5, 3k45, 5k5 a 12k0. Ta jejich řada
1k3, 1k5, 2k4, 3k9, 10 k a 12k je úplný nesmysl. I kdyby doutnavka sepnula natvrdo, dostali bychom řadu
1k5, 1k85, 2k35, 3k3, 5k3 a 12k.

[DukeNuke]

Ahoj,
díky moc za to, že jsi to spočítal. Ale mě by spíš zajímalo, jak.
Zkusil jsem na to jít selsky, tak se pokusím popsat jak:
Pro 1000V je to dělič (R1 až R7)/R8. Vyšlo mi napětí na R8 116V, což asi ok.
2000V ... (R1-R6)/R7. Napětí na R8 počítám 80V (doutnavka funguje jako stabilizátor), tedy těch 80V odečtu od 2000V. A dostanu 210V, což mi nesedí.
Pro 3000V .. (R1-R5)/R6, napětí na R7a8 je 160V, odečtu od 3000 a dostanu 136V, což může být.
A takhle postupuju dál a dostávám se na 116, 93, 99V. Tedy - vždycky se mi to "motá" kolem 100V, jen u toho R7 ne. A tak si myslím, že něco dělám blbě...
Ale ono to asi bude fungovat, protože tady jsem našel další - jen s jinými hodnotami: https://www.reddit.com/r/AskElectronics ... t_working/
Líbí se mi, jak je to jednoduché, jen bych potřeboval vědět, jak to spočítat. Doma mám hrst doutnavek, zápalné napětí asi nezměřím, ale udržovací ano, tak by to mělo nějak jít. Můžeš třeba naznačit, jak jsi na to šel ty?

[Artaban001]

Právě že potřebuješ vědět jak zápalný napětí doutnavek (při kolika V Ti doutnavka začne signalizovat), tak "běhové" napětí, protože napětí na svítících doutnavkách mění rozložení napětí na celým děliči, což tenhle obvod je.

[HF_Tech]

Obávám se, že to může být složitější. Je to na měření pulsního napětí s poměrně strmou hranou. Zápalné napětí doutnavky pak může být podstatně nižší.

[DukeNuke]

Je to na orientační měření vysokého napětí. A je jedno, jestli pulsní, nebo trvalé. Nebo chcete-li vysokonapěťová zkoušečka.
Jestli znáte vzorec, či řešení, klidně přijdu na způsob jak změřit i to zápalné napětí doutnavky.
Ale pokud nevíte, jak to spočítat, byli byste tak hodní a zbytečně neplevelili? Jak třeba můžete vědět, že budu potřebovat zápalné napětí, když nemáte tucha o tom, jak to spočítat? Téma je o tom, jak se tohle počítá.
Rád bych se dobral řešení.
Děkuji.

[tomasjedno]

Zkusil jsem na to jít selsky

Jdeš na to správně, ta hodnota R₇ je nejvíc ulítlá, úplně nesmyslná.
I v té zkoušečce, co jsi na ni dal link, je R₇ něco pod polovinou R₈ (na fotce je sice napsáno 18k a 11k7 ale podle barev je to spíš 18k a 8k7).

P.S. Ale nejde vyloučit, že ty doutnavky mají nějaký rozptyl parametrů, a že jsou podle toho hodnoty doladěny.

[bdn]

Já vidím odporový dělič, kde je k R3-R8 připojena "neon lamp", což je součástka nelineární - já si představuji UI charakteristiku jako zenerovu diodu. Normálně bych to nasypal do LTSpice s tím, že "NE" nahradil zenerkou s Vbr=70V. Vyšel bych z toho, jaké bude Vin min a Vin max. a zvolil nějaký rozumný proud děličem a ohledem, že lampa bude svítit při proudu 0.3mA Je jasné, že nejvíce bude namáhaná ta "NE" nejblíže k zemi...Na nějaké orientační měření OK, pro více seriozní měření asi lépe multimetr s předřadníkem...
Zdroj (1) https://www.anglia.com/newsarchive/pdfs/309.pdf
Zdroj (2) https://www.tme.eu/cz/details/neon-2/zd ... ghtmaster/

[tomasjedno]

Zenerka není dobrý model, pro zapálení výboje potřebuješ větší napětí.
Pro precizní výpočet by to chtělo vzít v potaz skutečnou VA charakteristiku konkrétní doutnavky.

[DukeNuke]

Ahoj,
tak nakonec, když si mi ten můj postup schválil, tak jsem to nakloval do excelu a postupně měnil, aby to vyšlo. Mimochodem, ten tvůj výpočet je naprosto precizní - pokud se nepletu, tak při těch hodnotách 120/70V mi to zapálení vychází mezi 1 až 2 V nad zapalovací napětí.
Nakonec jsem to celé změnil takto:
R1 a R2 budou složeny ze tří odporů (aby nepřelézalo VN přes odpory), a to 2x68K + 47K.
Hodnoty napětí jsem změnil na 1000, 2000, 4000, 6000, 8000 a 10000V.
Odpory mi vychází 33k, 15k, 6k8, 4k3 (zapálí při 6200), 3k3 a 2k4 (zapálí při 10500). Počítal jsem zapalovací napětí 130V, udržovací 80V.
Tak jestli můžu poprosit, zkus mi to čeknout, a pokud to bude správně, pak už pro mě nebude problém si do excelu klidně přidat další rozsah.
Moc díky za "nakopnutí". Seš borec
Mimochodem - našel jsem ještě tohle u alíka: https://www.aliexpress.com/item/32351525086.html je tam i fotky dps.
A tohle prodávají za skoro 10$ https://www.aliexpress.com/i/4000750975012.html Bude to stejný princip...

[LADER]

Asi to máš dobře:
Zkouška

[tomasjedno]

Odpory mi vychází…

Stejně počítej s tím, že to je jen hrubý nástřel. Doutnavky mají nelineární charakteristiku, mají nějaký rozptyl parametrů. Pokud tím budeš zkoušečkovat pulsní napětí, začnou tam hrát roli i kapacity a indukčnosti a možná i spínací časy těch doutnavek (na vyšších rozsazích se zažíhají postupně odzdola).

[DukeNuke]

Jasně. Jde mi o to rozpoznat, jestli je tam 1kV, nebo 5kV, nebo 10kV a na to by to mělo stačit.
Ještě jednou díky.

[ransom]

Je to zkoušečka, ne měřák.
Zkoušečka nn taky signalizuje jen blízkost nějaké jmenovité hladině v rozmezí plus minus 50% skutečně ohodnoty. Tady to nemůže být jinak. Kde bude předěl mezi 1 a 2 kV? Na 1100V? Nebo na 1800?
Ale jinak ano, je to hezké cvičení.

Mě by na tom víc než přesnost vypočtených rezistorů zajímala bezpečná konstrukce. Mimo jiné tedy rezistory na odpovídající napětí, měřící kabely, pouzdro atd.

[BOBOBO]

A proto bych si myslel, že uvedené hodnoty budou správné a praxí ověřené . Již vidím , že kmitočty zapálení všech doutnavek budou synchronní .....