Radioaktivita a polovodiče
Moderátor: Moderátoři
Radioaktivita a polovodiče
Má radioaktivita nějaké účinky na polovodiče. Někdo mi říkal ,že je rozkládajá.Také jsem slyšel že je dokaže držet v seplém stavu ,ale nevím jaký druh radioaktivity.
Bude-li krystal polovodiče vystaven radioaktivnímu záření, pak se mohou uvolnit elektrony z mřížky a bude se měnit i proud polovodičem. Existuje záření alfa, beta a gama, každé má různý dosah podle vzdálenosti a i intezity. V krajním případě může být odpor polovodiče velmi malý. Pokusy by šly dělat např. s tranzistorem popř. s diodou, ze které odbrousíme pouzdro. Hlavně bacha na to, co je zdrojem radioaktivity, nejsou s tím žádné žerty. Pokud chcete zjistit, zda máte v domě radon, vemte živočišné uhlí, nechte ho v místnosti, kde chcete zjistit radon. Potom ho položte na nevyvolaný fotofilm a nechte působit. Film vyvolejte. Je-li bílé kolečko, máte smůlu, pak je nutné dobře větrat, nebo použít protiradonový nátěr apod. Radon způsobuje při delší expozici i rakovinu.
Díky za odpoběd´ a ještě je neutronový zaření a tvrdý zaření z kosmu.Já sem to chtěl kvůli tomu že si stavim gaiger můllerův počítač ,tak jsem chtěl vědět jestli to vydrží v nějaký víc zamořený oblast a jestli to bude fungovat. Já sem právě chtěl vědět co stim dělá konkrtétní druhy záření s tema polovodičemam a jak musí bejt asi intenzivní zaření.
No moc ti asi nepomužu ale díval jsem se na dokument o Černobilu a tom jak tam posílají roboty na DO ........ mají prej jenom omezený čas...... prej stačí pár hodin (nebo minut ted fakt nevím) a ten robot je nepoužitelný (elektronika je uplně zničená).............. ale ty nepujdeš do černobilu že ne
- Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Působení záření na polovodiče a jiné materiály nejde jen tak prostě vysvětlit několika větami, je nutné zvládnout fyziku a stavbu hmoty. Pokud se o to zajímáte začněte s pracemi Bohra, Pauliho, Ruteforda, Heisenberga a jim podobným z novější doby. Jinak jsou úžasný definice "víc zamořená oblast"a co se tam s polovodičem stane, zmínka co se stane s člověkem nějak chybí. Jinak k léčení radonem. Radon je nebezpečný v určitých koncentracích a především v délce expozice. Jeho dýcháním a to nejem ústy, ale i povrchem kůže se v těle hromadí se všemi důsledky radioaktivní látky - poškození buněčné struktury, genů .... Při přechodu do čistého prostředí se odventiluje a neškodí. Mírně radioaktivní voda se tuším používá k léčení kožních nemocí. Nevím ,zda NASA používá starší procesory, vzhledem k tomu, že raketoplán používá diagnostiku poruch z několika tisíc čidel, z nichž mnohá měří neelektrické veličiny, které musí být digitalizovány, dále je přesně řízen spalovací proces s přesností tisícin sekundy o navigaci a stabilitě nemluvě, tak to obnáší velmi slušný tok dat a spolupráci několika stovek poměrně výkonných procesorů. Uřídit tento stroj v reálném čase je pěkně tvrdý oříšek.
Podle všeho centralizované řízení a veškeré palubní počítače jsou postaveny na rychlých signálových procesorech - na úrovni přímých řízení, o typech toho moc není známo - NASA zastává bezpochyby názor, že do toho nikomu nic není. Ostatní je údajně založeno na procesorech 386 a nedůležité věci na 486. Někde k tomu bylo zdůvodnění, že 286 a 386 jsou poslední CPU. které mají vysokou spolehlivost a jejich výkon dostačuje. Ono to taky celé bylo konstruováno poměrně dávno, dost na tom, že je to z křemíku )
Takze k otazce puvodni.
Zarenim se obvody poskozuji - nejvic vadi rychle neutrony, ktre primo zpusobuji destrukci materialu, mene uz ostatni druhy zareni. Zareni ktere budes merit gajgrem bude vystaveno (pravdepodobne) zareni gama, ktere bude mit ucinky mensi v radech. (samozrejme ale plati, cim vetsi energie tim vetsi poskozeni - u gama tedy zalezi na vlnove delce). Nejcitlivejsi na zareni je obyc dioda, nejmin citlive jsou OZ se silnou zpetnou vazbou (poskozeni se vlivem zaporne zpetne vazby tolik neprojevi), procesory odzkousene nemam, ale budou asi obdobne citlive jako diody. Dale, pokud zarizeni neni pod napetim zereni ho poskozuje min.
Jo, a dost blbe jsou jsou CCD kamery, ty se poskozuji tak rychle, ze kdyz to nakalibrujes tak je muzes rovnou pouzivat jako detektor zareni.
Srovnani OZ a cloveka. OZ me vydrzi asi pul roku, tam kde bych si nestoupl ani na vterinu - smrtelna davka podlu SUJB nekolik desitek sekund (verim, ze bych vydrzel vic)
Zaver - gajgr ti bude fungovat tam kde to prezijes ty. Kdyz te zareni zabije okamzite, pravdepodobne odejde sice i gajgr ale to uz ti nebude vadit.
Zarenim se obvody poskozuji - nejvic vadi rychle neutrony, ktre primo zpusobuji destrukci materialu, mene uz ostatni druhy zareni. Zareni ktere budes merit gajgrem bude vystaveno (pravdepodobne) zareni gama, ktere bude mit ucinky mensi v radech. (samozrejme ale plati, cim vetsi energie tim vetsi poskozeni - u gama tedy zalezi na vlnove delce). Nejcitlivejsi na zareni je obyc dioda, nejmin citlive jsou OZ se silnou zpetnou vazbou (poskozeni se vlivem zaporne zpetne vazby tolik neprojevi), procesory odzkousene nemam, ale budou asi obdobne citlive jako diody. Dale, pokud zarizeni neni pod napetim zereni ho poskozuje min.
Jo, a dost blbe jsou jsou CCD kamery, ty se poskozuji tak rychle, ze kdyz to nakalibrujes tak je muzes rovnou pouzivat jako detektor zareni.
Srovnani OZ a cloveka. OZ me vydrzi asi pul roku, tam kde bych si nestoupl ani na vterinu - smrtelna davka podlu SUJB nekolik desitek sekund (verim, ze bych vydrzel vic)
Zaver - gajgr ti bude fungovat tam kde to prezijes ty. Kdyz te zareni zabije okamzite, pravdepodobne odejde sice i gajgr ale to uz ti nebude vadit.
Jen malilililinkatou připomínečku na okraj - Černobyl se píše s Y, ne s měkkým i...
A k té radioaktivitě a jejímu vlivu na polovodiče - CCCP si potrpěl na heslo "Vždy připraven!", a asi i proto se i u nás ještě v 90. letech minulého století používala radarová a signál radarů vyhodnocující technika s elektronkovými zesilovači...
A odstínit elektroniku proti záření lze - proti elektronům a alfa částicím pomáhá olovo (řádově mm), proti neutronům obyčejná voda (řádově cm), gama a kosmické záření (dá se jinak nazvat i jako extratvrdé gama) se dá odstínit silnou vrstvou zeminy, asi tak 50 - 100metrů, neutrina jedině jádrem černé díry...
A k té radioaktivitě a jejímu vlivu na polovodiče - CCCP si potrpěl na heslo "Vždy připraven!", a asi i proto se i u nás ještě v 90. letech minulého století používala radarová a signál radarů vyhodnocující technika s elektronkovými zesilovači...
A odstínit elektroniku proti záření lze - proti elektronům a alfa částicím pomáhá olovo (řádově mm), proti neutronům obyčejná voda (řádově cm), gama a kosmické záření (dá se jinak nazvat i jako extratvrdé gama) se dá odstínit silnou vrstvou zeminy, asi tak 50 - 100metrů, neutrina jedině jádrem černé díry...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!