Dobrý večer,
mám,jeden problém,neviem či sa niekto s tým nestretol v praxi.Doviezli sme staršiu linku a je konštruvaná na dva prívody a na dve rôzne napätia.
jeden prívod je na 3x380V +PENa sú z toho napájané ovl.obvody a druhý je
na 3x500V+PEN a sú z toho napájané všetky motory a pohony neviem prečo
je to tak ,nepočul som,že by v Nemecku mali dve rôzne siete ,už ste sa nikto s tým streto?
Ďakujem!
dve napájacie napätia na jednom stroji
Moderátor: Moderátoři
Aj tri rôzne siete.
Důvody byly různé: v provozech s nebezpečím výbuchu byla síť IT, tedy s izolovaným uzlem, s hlídači izolačního stavu v každé fázi daleko bezpečnější - při zkratu jedné fáze na zem se zatím dalo zařízení zvolna odstavit a uklidit vše, co může bouchnout, protože zatím ještě nemělo co jiskřit. Kde se u nás ještě vyskytuje tato soustava, pak obvykle s napětím 3x500V, pochopitelně sdruženého napětí, proti zemi nic.
Také ještě dožívá ve starých mokrých provozech (z hlediska úrazu nebezpečných a zvláště nebezpečných), zejména v horských oblastech, kde není možné udělat opravdu kvalitní uzemnění. Mělo to svůj význam i při ochraně před úrazem elektrickým proudem.
Ve stejných provozech se k řízení pohonů používala i stejnosměrná soustava 440V= (původně jsem tam napsal 440VDC, ale to označení vypadalo děsně anachronicky a blbě, když jsem si k němu představil vymakané Ward-Leonardovo soustrojí a rozvaděč plný reostatů a uhlíkových regulátorů, kterými se řídilo buzení motorů ve výrobní lince). Než se ujaly střídače a měniče, bylo to snad jediné řešení, jak řídit otáčky a momenty motorů.
No a pak (kvůli novým strojům a hlavně kvůli osvětlení) v takovém provozu běhá "obyčejná" soustava 3N PE (často ještě 3PEN), 50Hz, 400V/TN-S (tedy častěji TN-C). Ta, co má proti zemi těch známých 230VAC.
Vynechal jsem ještě dílenské rozvody například 3x167V, 400Hz pro rychloběžné obráběcí stroje (tedy zpravidla na opracování dřeva), ty se netahaly po celá fabrice, ale jen k pěti šesti strojům. A někde za stěnou se točil měnič.
Je fakt, že technologie pokročily a sítě se sjednocují. A častěji je skutečně levnější přezbrojit stroj na normální síť 3x400V, jak už tu psal Vrky.
Důvody byly různé: v provozech s nebezpečím výbuchu byla síť IT, tedy s izolovaným uzlem, s hlídači izolačního stavu v každé fázi daleko bezpečnější - při zkratu jedné fáze na zem se zatím dalo zařízení zvolna odstavit a uklidit vše, co může bouchnout, protože zatím ještě nemělo co jiskřit. Kde se u nás ještě vyskytuje tato soustava, pak obvykle s napětím 3x500V, pochopitelně sdruženého napětí, proti zemi nic.
Také ještě dožívá ve starých mokrých provozech (z hlediska úrazu nebezpečných a zvláště nebezpečných), zejména v horských oblastech, kde není možné udělat opravdu kvalitní uzemnění. Mělo to svůj význam i při ochraně před úrazem elektrickým proudem.
Ve stejných provozech se k řízení pohonů používala i stejnosměrná soustava 440V= (původně jsem tam napsal 440VDC, ale to označení vypadalo děsně anachronicky a blbě, když jsem si k němu představil vymakané Ward-Leonardovo soustrojí a rozvaděč plný reostatů a uhlíkových regulátorů, kterými se řídilo buzení motorů ve výrobní lince). Než se ujaly střídače a měniče, bylo to snad jediné řešení, jak řídit otáčky a momenty motorů.
No a pak (kvůli novým strojům a hlavně kvůli osvětlení) v takovém provozu běhá "obyčejná" soustava 3N PE (často ještě 3PEN), 50Hz, 400V/TN-S (tedy častěji TN-C). Ta, co má proti zemi těch známých 230VAC.
Vynechal jsem ještě dílenské rozvody například 3x167V, 400Hz pro rychloběžné obráběcí stroje (tedy zpravidla na opracování dřeva), ty se netahaly po celá fabrice, ale jen k pěti šesti strojům. A někde za stěnou se točil měnič.
Je fakt, že technologie pokročily a sítě se sjednocují. A častěji je skutečně levnější přezbrojit stroj na normální síť 3x400V, jak už tu psal Vrky.
