Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
Frajer to je, má kliku, že Lee Forest pracoval s poměrně dostupným materiálem jako je drát, plech, skleněné roury...
Nevím, jak by to vypadalo, kdyby se někdo chtěl pokusit si podobně svépomocí vyrobit monokrystal germania nebo křemíku, aby mohl zopakovat poloprovozní výrobu hrotových trandů - pak diamantovou pilou nařezat plátky a z nich jednotlivé čipy, sehnat pozlacené nebo zlaté hrotové přívody, indukční pícky s přívody plynů pro lokální dotaci...
Ale jedno vím jistě - až se bude veškerá umělá inteligence vyrábět na bílkovinném nebo enzymatickém základu, někdo takový se určitě najde...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Je psina, jak ten plech na anody stříhá švýcarákem a na konci je vidět, jak má vybavenou dílnu.
Je to takový novodobý alchymista v tom nejlepším slova smyslu.
Ten pán působí dojmem, že strojařina byla jeho celoživotní láska, ta vývěva bude taky jeho dílem a vypadá na rtuťovou, něco podobného jako v Duroquierovi: Radiotelegrafie pro amatéry (1924), kde je popis pro amatérskou výrobu triody. Zde je pár výňatků z tého knížky:
Elektronová lampa má být co nejlépe vyčerpána; vakuum u lepších lamp blíží se 0,001 mm rtuťového sloupce. Takového vzduchoprázdného prostoru možno dosáhnout jen vývěvou H. Mignetovou, jež pravidelně pracuje a kterou lze dosáhnouti velkého vakua...
...Po připojení lampy k vývěvě naleje se do nálevky 40 až 50 cm3 rtuti a zvedne se záklopka, uzavírající nálevku. Rtuť vniká do trubice vývěvy a padá svou vlastní vahou, ke které se s postupujícím čerpáním připojuje stále víc a více účinek atmosférického tlaku Rozstříknutá rtuť klesá v kapkách do úzké trubice, která je spojena s jinou dlouhou trubicí.
Kapky rtuti tvoří v trubici kovové písty, jež jsou dosti stejnoměrně od sebe vzdáleny a jež úplně uzavírají sestupný kanálek; v mezerách takto vzniklého růžence unášejí se malé objemy vzduchu, jež se s klesající rtutí stále více a více stlačují.
S rostoucím vzduchoprázdnem klesají rtuťové kapky rychleji, kovové písty na sebe mocně narážejí, otřásají se a a uvádějí v chvění sestupnou trubici, jež by se rozbila; aby se tak nestalo, zahne se tato trubice ve smyčku v místě, kde jsou nárazy nejprudší. Vzduch, jež zůstane v horní části smyčky, částečně tlumí účinek nejsilnějších nárazů.
Rtuť, jež padá z trubice, sbírá se ve skleněné nádobce a jakmile se nálevka do poloviny vyprázdní, naleje se znovu do ní již vykapaná rtuť.
Jest velmi důležito, aby nevytekla všechna rtuť z nálevky, neboť po poslední kapce rtuti vnikl by do vývěvy vzduch a muselo by se znovu začíti čerpati.
Malou Geislerovou trubicí, jež je stále připojena k vývěvě, se přesvědčíme, jak daleko postoupilo čerpání.
Potud knížka. V jednom záběru je vidět, jak v jakési skleněné nádobce cosi kape, to je právě nálevka rtuťové vývěvy, ovšem ruční přelévání rtuti zespodu zpět do nálevky je na videu nahrazeno pomalu pracujícím pístovým čerpadlem.
Prostě to je paráda,v dnešní "silikonové" době.Nedávno jsem se tomu smál,když jsem si vzpomenul,jak jsem počátkem 50tých let si vyráběl reproduktory a další z věcí,dnes nepochopitelných.
CO to moze byt za roztok do ktoreho ten system namocil? Elektronka musi mat na katode emisnu vrstvu zeby ju vytvoril namocenim a vyzihanim tym indukcnym ohrevom?