Mini-Whip - ostře sledovaná anténa
Moderátor: Moderátoři
Mini-Whip - ostře sledovaná anténa
V prvním čísle letošní PE, je na str.31, obsáhlá diskuze o této anténě v reakci na článek Ing.M.Procházky s názvem "Mini-Whip z pohledu anténáře" z PE 11/2009. Proto bych rád, kdyby se k tomuto tématu vyjádřili ti, kteří mají s touto anténou nějaké zkušenosti.
Lepší je se zeptat a být hlupákem 5 minut, než se neptat a být hlupákem celý život.
Tak pro upřesnění - "Konstrukční elektronika A Radio" č.1/2010. Str. 31-32, článek s názvem "Mini-Whip" - ostře sledovaná anténa". I když v mnoha směrech s Tebou souhlasím, tak věř nebo nevěř, na každé nové číslo se docela těším 
.
.Lepší je se zeptat a být hlupákem 5 minut, než se neptat a být hlupákem celý život.
Časopis je "Praktická Elektronika - A Rádio" a ten článek je tady...BIPOLAR píše:Tak pro upřesnění - "Konstrukční elektronika A Radio" č.1/2010. Str. 31-32, článek s názvem "Mini-Whip" - ostře sledovaná anténa". ....
- Přílohy
-
- AR-PE 1-2010 str.32.jpg
- (224.21 KiB) Staženo 1018 x
-
- AR-PE 1-2010 str.31.jpg
- (170.13 KiB) Staženo 1383 x
-
- AR-PE 1-2010.jpg
- (188.84 KiB) Staženo 336 x
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
. Pochopitelně "Praktická elektronika" a zároveň děkuji "Ekkarovi" za otištění.Mám postavenú MaxiWhip anténu, umiestnená na balkóne paneláku 7. posch., prijímaè ICOM IC-R72. Myslím, že splòuje to, èo je o príjme s touto anténou popísané, v mojom prípade žia¾ nemám možnos ju vyloži úplne nad budovu, takže len cca 1,5 m od steny, s približovaním k stene sa príjem podstatne zhoršuje. Ale môžem potvrdi spokojnos s jej funkciou, uvidíme, èo so signálom ešte urobí preselektor od "krysy" ...
Stefan31
Až teraz som si preèítal èlánky z PE...fandím týmto pánom z èlánkov v PE01-2010, ... v žiadnych èlánkoch o konštrukcii tejto antény na webe sa neuvažuje o akomsi tienení, teda použitím kovových schránok....
Stefan31
Až teraz som si preèítal èlánky z PE...fandím týmto pánom z èlánkov v PE01-2010, ... v žiadnych èlánkoch o konštrukcii tejto antény na webe sa neuvažuje o akomsi tienení, teda použitím kovových schránok....
Náhodou jsem včera u kolegy viděl články coby reakce na článek jistého inženýra o mini-whip anteně v tuším PE11/2009.
Musím říct, že psát kritiku na něco, co dotyčný patrně nestavěl ani nezkoušel, mi připadá dosti nesmyslné, až pitomé. Kolegové z DX klubu či z HAM mají ve svých názorech pravdu. Já už stavěl několik kusů mini-whip v různých i svých modifikacích a všechny s pozitivními výsledky! Též jsem si delší dobu dopisoval s PA0RDT, autorem dotyčné antény, což asi autor článku v PE11/2009 ke své škodě neudělal.
To zapojení pracuje nejen na navržených deskách, ale i třeba na zkušebním spoji a v provedení, kdy se místo "plošky spoje" použije teleskop délky 20-70cm! (To ovšem lze pouze tam, kde nejsou silné místní vysílače, zvláště SV a DV).
Podobnou konstrukci používám na "portable" se skládacím stožárem asi 2 až 4m vysokým z novodurových trubek. (Na mém webu jsou i snímky, celou věc je možné převážet i na mopedu Babetta či skútru Simson a ten použít jako "držák stožáru!")
Tvrzení, že anténa přijímá "stíněním koaxu" je nesmysl. Koax na trvalém QTH mám ještě před vstupem do domu zazemněný (zjistil jsem, že tak v
polovině délky a před vstupem do domu je to lepší, jak u antény či u domu
zvláště s ohledem potlačení rušení ze sítě nn, kabelovky a podobně). Je sice pravda, že "čím výš, tím líp", ale zase i 3m-4m nad zemí obyčejně stačí pro moje provedení kde místo plošky mám nastavitelný teleskop! Ostatně nemusí to zase ale být pravda vždy, ve městě např. na zahrádce uvnitř bloku domů je především nutné najít místo s nejnižším rušením! To nutně nemusí být 6m nad zemí na střeše, ale např. 3m vysoko v polovině zahrádky. (To jsem hledal tak, že jsem použil přijímač Degen DE1103 a nastavil ho tak, aby přijímal v pásmu DV a VDV na teleskop - a hledal místo, kde na volném kmitočtu kolem 100kHz je "ticho" ). Zazemnění koaxu významně zvýší sílu signálu i na "portable" - často stačí i půl metru svářecího drátu do země a spojit se stíněním koaxu! "Po stínění" to tedy asi fakt nepřijímá! Pokud opravdu chcete zkoušet zda "taková malá ploška" či 30cm drátu může přijímat na např. DV, tak i to už PA0RDT zkoušel: pokud budete mít unun s vysokým převodem, tak budete přijímat i na plechovku od okurek! (Ovšem slabě, neb tam není zesílení) Výměna druhého tranzistoru za BFR96 ovšem moc neřeší, zato tam zase ale můžete dát i teslácký KFW16 nebo 17 a nic moc se nezhorší! Zvýšení napájecího napětí nad 12V spíše zvyšuje odolnost jak zisk, snížení pod 9V není vhodné.
Moje zkoušky ve městě říkají, že mini-whip i 3m vysoko /či spíše nízko/ je lepší, jak 40m longwire napříč zahrádkami a asi 7m vysoko. Pouze nad 21 a do asi 30MHz se mi zdá lepší použít např. GP anténu či "CB půlku" se zesilovačem /spíše s aktivním preselektorem/. Extrémní výhody jsou ovšem "dole", čili SV, DV, VDV... a v mém případě, kde není ploška, ale teleskop 70cm, jsou ještě výraznější - navíc zde vyrostl zisk i na pásmu 80m a je vyšší jak 40m longwire i když u něj použiji aktivní preselektor!
Anténa úžasně funguje i na frekvenci 17,2kHz (SAQ) kde už mám řadu "kveslí" přičemž přijímám pouze takto: mini-whip s tyčkou 70cm, filtr, co nepustí více jak asi 30kHz, a zvukovku v Pentium III s programem Spectrum lab! Jinak řečeno přes dolní propust rovnou z anteny do mikrofonního vstupu zvukovky!!! Podotýkám, že zvukovka je "co kdo dal" a stará aspoň 8let..., čili "nic extra!"
No a na vstupu nemám žádné úpravy s diodami apod. "proti blesku" či spíše proti statice a dodnes se mi za asi 5let ještě vstupní tranzistor nezničil! (Možná i proto, že jsem "tak nízko, hi") Když před lety uhodilo do domu asi 150m daleko vzdušnou čarou, kde tedy vyhořelo všechno, u mne se s mini-whip nestalo NIC!
Podotýkám, že na to ale může mít vliv i to, zda je zesilovač pod napětím či
není, a u mne má napájení pořád! Nevypínám ho! A mám pocit, že když uhodí "vedle", diody už to asi nezachrání, že?!
Anténa ovšem funguje i na vyšších pásmech: dost mne překvapilo, že když je "nic moc" na 27-28MHz, je použitelná i na 50MHz, což mi ovšem PA0RDT psal také.
Chodily mi na ni i TV DXy ač logicky o něco slaběji jak na dipol s nízkošumovým zesilovačem (tranzistor s šumovým číslem pod 1, zisk asi 18dB) jenže: ten dipol byl horizontálně a TV signály taky, ale mini-whip "s tyčkou" je vertikální, že.
Především říkám, že jsem se teoretickým rozborem "proč a jak" nezabýval, ale popisuji vám zcela reálné situace a zkoušky z vlastní zkušenosti a experimentů.
Nedisponuji "zařízeními za desetitisíce", mám nyní jen DE1103 a Radioshack DX-394 (ovšem s řadou úprav...) ale nic víc (kromě vlastních konstrukcí, že). Přesto vše dokonale funguje.
A závěrem: než na "portable" tahat dráty přes stromy a pole, to už raději mini-whip! Jistě, rám se zesilovačem taky není od věci, ale rám 1x1m asi na mopedu neodvezete, že. Jako zcela ideální k třeba DE1103 se mi jeví jako použít mini-whip a za něj aktivní preselektor s řízením zisku. Jste na tom rázem o třídu líp, jak když budete cpát "40m drátu" do přijímače, ale i líp, než kdyste ten "drát" zapojili do toho preselektoru.
A úplně na závěr: anténa je ideální i na to, pokud se potřebujete zbavit
"rušení" pomocí fázovacího článku (popsaný je u mne na webu, ale byl i v PE)!
Pak už záleží jen na signálu a na vás, zda použijete mini-whip na příjem
signálu a longwire či GP na rušení či opačně! Já se tak asi před rokem v pásmu 80m zbavil rušení za S8 způsobeného "čínskou vánoční elekronikou"!
Doporučoval bych pro příště, aby si dotyční, co něco kritizují, tu věc napřed
vyzkoušeli (a to na více místech), než začnou teoretizovat o tom, že "to nemůže fungovat"! Viděl jsem a stavěl už řadu zařízení, co údajně "nemohly fungovat" a některé i sám vymyslel: a fungovaly!
Musím říct, že psát kritiku na něco, co dotyčný patrně nestavěl ani nezkoušel, mi připadá dosti nesmyslné, až pitomé. Kolegové z DX klubu či z HAM mají ve svých názorech pravdu. Já už stavěl několik kusů mini-whip v různých i svých modifikacích a všechny s pozitivními výsledky! Též jsem si delší dobu dopisoval s PA0RDT, autorem dotyčné antény, což asi autor článku v PE11/2009 ke své škodě neudělal.
To zapojení pracuje nejen na navržených deskách, ale i třeba na zkušebním spoji a v provedení, kdy se místo "plošky spoje" použije teleskop délky 20-70cm! (To ovšem lze pouze tam, kde nejsou silné místní vysílače, zvláště SV a DV).
Podobnou konstrukci používám na "portable" se skládacím stožárem asi 2 až 4m vysokým z novodurových trubek. (Na mém webu jsou i snímky, celou věc je možné převážet i na mopedu Babetta či skútru Simson a ten použít jako "držák stožáru!")
Tvrzení, že anténa přijímá "stíněním koaxu" je nesmysl. Koax na trvalém QTH mám ještě před vstupem do domu zazemněný (zjistil jsem, že tak v
polovině délky a před vstupem do domu je to lepší, jak u antény či u domu
zvláště s ohledem potlačení rušení ze sítě nn, kabelovky a podobně). Je sice pravda, že "čím výš, tím líp", ale zase i 3m-4m nad zemí obyčejně stačí pro moje provedení kde místo plošky mám nastavitelný teleskop! Ostatně nemusí to zase ale být pravda vždy, ve městě např. na zahrádce uvnitř bloku domů je především nutné najít místo s nejnižším rušením! To nutně nemusí být 6m nad zemí na střeše, ale např. 3m vysoko v polovině zahrádky. (To jsem hledal tak, že jsem použil přijímač Degen DE1103 a nastavil ho tak, aby přijímal v pásmu DV a VDV na teleskop - a hledal místo, kde na volném kmitočtu kolem 100kHz je "ticho" ). Zazemnění koaxu významně zvýší sílu signálu i na "portable" - často stačí i půl metru svářecího drátu do země a spojit se stíněním koaxu! "Po stínění" to tedy asi fakt nepřijímá! Pokud opravdu chcete zkoušet zda "taková malá ploška" či 30cm drátu může přijímat na např. DV, tak i to už PA0RDT zkoušel: pokud budete mít unun s vysokým převodem, tak budete přijímat i na plechovku od okurek! (Ovšem slabě, neb tam není zesílení) Výměna druhého tranzistoru za BFR96 ovšem moc neřeší, zato tam zase ale můžete dát i teslácký KFW16 nebo 17 a nic moc se nezhorší! Zvýšení napájecího napětí nad 12V spíše zvyšuje odolnost jak zisk, snížení pod 9V není vhodné.
Moje zkoušky ve městě říkají, že mini-whip i 3m vysoko /či spíše nízko/ je lepší, jak 40m longwire napříč zahrádkami a asi 7m vysoko. Pouze nad 21 a do asi 30MHz se mi zdá lepší použít např. GP anténu či "CB půlku" se zesilovačem /spíše s aktivním preselektorem/. Extrémní výhody jsou ovšem "dole", čili SV, DV, VDV... a v mém případě, kde není ploška, ale teleskop 70cm, jsou ještě výraznější - navíc zde vyrostl zisk i na pásmu 80m a je vyšší jak 40m longwire i když u něj použiji aktivní preselektor!
Anténa úžasně funguje i na frekvenci 17,2kHz (SAQ) kde už mám řadu "kveslí" přičemž přijímám pouze takto: mini-whip s tyčkou 70cm, filtr, co nepustí více jak asi 30kHz, a zvukovku v Pentium III s programem Spectrum lab! Jinak řečeno přes dolní propust rovnou z anteny do mikrofonního vstupu zvukovky!!! Podotýkám, že zvukovka je "co kdo dal" a stará aspoň 8let..., čili "nic extra!"
No a na vstupu nemám žádné úpravy s diodami apod. "proti blesku" či spíše proti statice a dodnes se mi za asi 5let ještě vstupní tranzistor nezničil! (Možná i proto, že jsem "tak nízko, hi") Když před lety uhodilo do domu asi 150m daleko vzdušnou čarou, kde tedy vyhořelo všechno, u mne se s mini-whip nestalo NIC!
Podotýkám, že na to ale může mít vliv i to, zda je zesilovač pod napětím či
není, a u mne má napájení pořád! Nevypínám ho! A mám pocit, že když uhodí "vedle", diody už to asi nezachrání, že?!
Anténa ovšem funguje i na vyšších pásmech: dost mne překvapilo, že když je "nic moc" na 27-28MHz, je použitelná i na 50MHz, což mi ovšem PA0RDT psal také.
Chodily mi na ni i TV DXy ač logicky o něco slaběji jak na dipol s nízkošumovým zesilovačem (tranzistor s šumovým číslem pod 1, zisk asi 18dB) jenže: ten dipol byl horizontálně a TV signály taky, ale mini-whip "s tyčkou" je vertikální, že.
Především říkám, že jsem se teoretickým rozborem "proč a jak" nezabýval, ale popisuji vám zcela reálné situace a zkoušky z vlastní zkušenosti a experimentů.
Nedisponuji "zařízeními za desetitisíce", mám nyní jen DE1103 a Radioshack DX-394 (ovšem s řadou úprav...) ale nic víc (kromě vlastních konstrukcí, že). Přesto vše dokonale funguje.
A závěrem: než na "portable" tahat dráty přes stromy a pole, to už raději mini-whip! Jistě, rám se zesilovačem taky není od věci, ale rám 1x1m asi na mopedu neodvezete, že. Jako zcela ideální k třeba DE1103 se mi jeví jako použít mini-whip a za něj aktivní preselektor s řízením zisku. Jste na tom rázem o třídu líp, jak když budete cpát "40m drátu" do přijímače, ale i líp, než kdyste ten "drát" zapojili do toho preselektoru.
A úplně na závěr: anténa je ideální i na to, pokud se potřebujete zbavit
"rušení" pomocí fázovacího článku (popsaný je u mne na webu, ale byl i v PE)!
Pak už záleží jen na signálu a na vás, zda použijete mini-whip na příjem
signálu a longwire či GP na rušení či opačně! Já se tak asi před rokem v pásmu 80m zbavil rušení za S8 způsobeného "čínskou vánoční elekronikou"!
Doporučoval bych pro příště, aby si dotyční, co něco kritizují, tu věc napřed
vyzkoušeli (a to na více místech), než začnou teoretizovat o tom, že "to nemůže fungovat"! Viděl jsem a stavěl už řadu zařízení, co údajně "nemohly fungovat" a některé i sám vymyslel: a fungovaly!
Kryso, perfektní rozbor musím říct - je vidět, že "miniWhip" opravdu používáš a něco o jeho chování víš. Doporučil bych napřít Tvou pozornost ke zveřejnění Tvých myšlenek a zkušeností v AR-PE - kontakt je v každém čísle v tiráži. Myslím, že redakce takový článek bude kladně hodnotit.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!