fT neznámeho tranzistora

Základní principy, funkce, rovnice, zapojení - t.j. vše, co byste měli vědět, než se pustíte do praktické realizace elektronického zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
jandu
Příspěvky: 4509
Registrován: 06 úno 2007, 01:00
Bydliště: vých.slovensko

fT neznámeho tranzistora

#1 Příspěvek od jandu »

Chcem zistiť fT neznámeho tranzistora. Našiel a zostavil som jednoduchý merač medzného kmitočtu na báze colpittsovho oscilátora publikovaného v RK IX/1973. Neznáme - evidentne vf tranzistory - vykazovali značne menšiu fT a ochotu kmitať, než prachobyčajné KC507-8.

Akým iným /jednoduchým/ spôsobom - merač tranzistorov nemám - je možné orientačne zistiť fT?
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.

Uživatelský avatar
Crifodo
Příspěvky: 14471
Registrován: 11 říj 2005, 02:00

#2 Příspěvek od Crifodo »

mrknout se osciloskopem na prodloužení hrany impulsu, doba tr on a tr off by měla s mezním kmitočtem souviset, a pak porovnat se známým.

jandu
Příspěvky: 4509
Registrován: 06 úno 2007, 01:00
Bydliště: vých.slovensko

#3 Příspěvek od jandu »

To by šlo - myslíš budiť obdľžnikom?
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.

Uživatelský avatar
radekrd
Příspěvky: 642
Registrován: 21 kvě 2008, 02:00
Bydliště: Moravský Krumlov
Kontaktovat uživatele:

#4 Příspěvek od radekrd »

To může ale dost zkreslovat, pokud se jadná o ryze spínací tranzistory. Oproti např. některým vf mohou spínat značně rychleji, přestože mají nižší ft. Mají však vhodnou technologickou úpravu pro rychlé spínání (myslím, že je tam nějaká příměs zlata).

Uživatelský avatar
breta1
Příspěvky: 3454
Registrován: 09 zář 2005, 02:00

#5 Příspěvek od breta1 »

To bych rad vedel, cim ten idealni obdelnik vyrobit a kde vzit osciloskop, ktery by to umel zmerit [kdyz Ft mereneho tranzistoru bude ve stovkach MHz].

jandu
Příspěvky: 4509
Registrován: 06 úno 2007, 01:00
Bydliště: vých.slovensko

#6 Příspěvek od jandu »

Také meranie sa nevykonáva na frekvencii fT, ale podstatne nižšej, stačia bežne dostupné prístroje. Generátor obdlž. priebehu do 1 MHz s nastaviteľnou šírkou impulzu a osciloskop do 30 MHz na informatívne meranie stačí.
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.

Uživatelský avatar
breta1
Příspěvky: 3454
Registrován: 09 zář 2005, 02:00

#7 Příspěvek od breta1 »

To jako chces rict, ze s 30MHz osciloskopem merenim nabeznych a sestupnych hran pri nejakem nizsim kmitoctu urcis Ft tranzistoru, ktery ma treba Ft=500Mhz?
Ja rikam, ze je to nesmysl.

jandu
Příspěvky: 4509
Registrován: 06 úno 2007, 01:00
Bydliště: vých.slovensko

#8 Příspěvek od jandu »

Prečítaj si ešte raz Cifrodov príspevok - už nehovoríme o zisťovaní fT, ale o porovnávaní so známym pomocou obdľžníka.
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.

Uživatelský avatar
radekrd
Příspěvky: 642
Registrován: 21 kvě 2008, 02:00
Bydliště: Moravský Krumlov
Kontaktovat uživatele:

#9 Příspěvek od radekrd »

30MHz osciloskop nestačí ani na porovnání pro nějaké rychlejší typy, ale je to použitlné pro posouzení spínacích vlastností výkonových bipolárních tranzistorů, kde jsou spínací časy v řádu jednotek mikrosekund. Běžné malé tranzistory s ft kolem 250MHz a větším (což je valná většina) budou mít spínací časy srovnatelné s prodloužením náběžné hrany osciloskopu.
Ta bude kolem 12ns u 30MHz osciloskopu, což je i běžný spínací čas rychlých tranzistorů. Navíc spínání je ovlivněno i způsobem buzení (měřící zapojení bývá uvedeno v kat. listech spínacích tranzistorů).

jandu
Příspěvky: 4509
Registrován: 06 úno 2007, 01:00
Bydliště: vých.slovensko

#10 Příspěvek od jandu »

S meraním vf vlastností trazistorov nemám skúsenosti, preto si rád nechám poradiť.

Ale - medzitým som málo upravil to zapojenie a premeral som tých pár pnp štvornoháčov bez označenia - 2 boli celkom schopné - porovnané so známymi tak do 400 MHz, ostatné sú o ničom. Asi sa jedná o CCCP germániá do KV.
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.

Uživatelský avatar
mtajovsky
Příspěvky: 3694
Registrován: 19 zář 2007, 02:00
Bydliště: Praha

#11 Příspěvek od mtajovsky »

jandu << ony i ty prachobyčejné KC147 mají udávané Ft větší než 150MHz, typicky 300 MHz. Pamatuji doby, kdy se s nimi dělal konvertor na "II. tv program" jako s oscilátorem. Takže možná nic divného ve vašem případě.

Jinak, maximální kmitočet oscilací dostanete nejspíš v zapojení SB. Příklad testovacího oscilátoru 1GHz + harmonické, (který jsem ubastlil, takže chodí).

jandu
Příspěvky: 4509
Registrován: 06 úno 2007, 01:00
Bydliště: vých.slovensko

#12 Příspěvek od jandu »

Ako sa to v čechách vraví - náhoda jako prase?

Tak tá prvá KC507, ktorou som ubastlené zapojenie odskúšal, bolo zo 7 KC-čiek v tomto zapojení skúšaných jediná, torá to ťahala najvyššie, ostatné mali o niečo menšie fT. Neviem síce konkrétnu hodnotu, k tomu by bolo treba vyrobiť stupnicu na otočný kond a aspoň orientačne ociachovať.
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.

Uživatelský avatar
FERYACT
Příspěvky: 2285
Registrován: 20 dub 2005, 02:00
Bydliště: Krnov

#13 Příspěvek od FERYACT »

Dívat se na prodloužení hran obdélníkového tvaru šlo u transisorů 103NU70.
Potvrzuji mtajovského že KC 508 šla použít na UHF.Můj konvertor pracoval
řadu let v Ostravě.
Vzhledem že dochází k matení Ft a Fmax přikládám seznam všech F
které se kolem transistorů vyskytují.
Přílohy
KMITY.pdf
(115.55 KiB) Staženo 157 x

Uživatelský avatar
kulikus
Příspěvky: 2484
Registrován: 10 pro 2009, 01:00
Kontaktovat uživatele:

#14 Příspěvek od kulikus »

V zapojeni se spolecnou bazi lze tranzistor pouzit nad ft a to dost vyrazně.
Za totace v dobach prvnich tranzistoru (OC170) se staveli "vf" zesilovace pouze se spolecnou bazi - rikali mi zkusenejsi.

Uživatelský avatar
kulikus
Příspěvky: 2484
Registrován: 10 pro 2009, 01:00
Kontaktovat uživatele:

#15 Příspěvek od kulikus »

To mtajovsky: jak je udělanej ten rezonátor? Je to trubka kruhová nebo rakvička z plechu? A v horní části je kapacita - asi terčík na šroubku. Jaký má průměr a v jaké je vzdálenosti od konce?

Odpovědět

Zpět na „Teorie“