Zdravim. Ucim se pochopit zakladni navrhovani VF transformatoru. Nasel jsem na netu tento vzorec pro vypocet vykonoveho zatizeni jadra. Nevim ale, v jakych jednotkach se ma dosadit Bmax? V Tesla nebo Gaussech? V Gaussech mi vypocty nejak vubec nesedi, v Teslech uz to vychazi realneji. Je tento vzorec vubec pouzitelny? Diky moc za rady.
P =Ve . f . Bmax2 / μ eff
kde P je výkon (W), Ve objem jádra (cm3), f kmitočet (Hz).
vykonove zatizeni jadra
Moderátor: Moderátoři
To spíš vypadá na možnost přenesení výkonu přes energii magnetického pole ve fly-back měniči. Když ta uložená objemová energie je
W = 1/2.V.B.H = 1/2.V.B^2/μeff ; tak výkon P = W/T = W.f
a tak P = 1/2 .f.V.B^2 / μeff. Když se za B dosazuje rozdíl minimální a maximální hodnoty, což je dvojnásobek amplitudy indukce, tak ta polovička zmizí a je to ten tvůj vzorec, a pro Tesla.
Vzorce a příklady výpočtů uvádějí katalogy feritů, třeba tento: http://www.mag-inc.com/products/ferrite_cores .
W = 1/2.V.B.H = 1/2.V.B^2/μeff ; tak výkon P = W/T = W.f
a tak P = 1/2 .f.V.B^2 / μeff. Když se za B dosazuje rozdíl minimální a maximální hodnoty, což je dvojnásobek amplitudy indukce, tak ta polovička zmizí a je to ten tvůj vzorec, a pro Tesla.
Vzorce a příklady výpočtů uvádějí katalogy feritů, třeba tento: http://www.mag-inc.com/products/ferrite_cores .
diky. Existuji nejake obecne vzorce nebo primocare ucelene postupy pro vypocet VF traf? Cim vice hledam na netu, tak mam v tom vetsi zmatek a porad se nemuzu chytit 
Nevim jestli se mi to zda, ale mam pocit, ze jsem jeste nenasel dva stejne vzorce nebo nejake smysluplne postupy na navrh traf nebo civek. Jedna se mi spis o zaklady abych to konecne pochopil. Nemate nekdo nejaky ucelenejsi pekny postup?
Nevim jestli se mi to zda, ale mam pocit, ze jsem jeste nenasel dva stejne vzorce nebo nejake smysluplne postupy na navrh traf nebo civek. Jedna se mi spis o zaklady abych to konecne pochopil. Nemate nekdo nejaky ucelenejsi pekny postup?Diky!Moc pekny clanek. Diky nemu jsem pochopil nejvic ze vsech ostatnich.Bernard píše:Budu se tu už opakovat, ale článek pro objasnění základních souvislostí je tady. A je tam i kapitolka o VF transformátoru.
Mel bych ale dve poznamky:
- Vubec jsem nepochopil, jak jsi dospel k pozadovanemu odporu primaru = 10x3,1 Ohmu v kapitole "Sirokopasmove VF transformatory" http://www.zirafoviny.cz/modules/news/a ... 107&page=4 ???
- A pak mi jeste v kapitole "Vykon trafa" nebylo jasne odkud jsi vzal tech 5 nebo 10 procent ztratoveho vykonu, ze ktereho jsi pak vypocital max prikon 20VA? Mam to chapat jako max prikon na ztraty v tom trafu pri nejakem plnem zatizeni, nebo vubec max vykon, ktery je tranfs. po zatizeni sekundaru schopen dodat?
TO NENÍ MŮJ ČLÁNEK! Já ho jen přeložil, je to uvedené na konci, asi by to mělo být na začátku, ne každý do dočte.
Odpor z primární strany je dán odporem sekundární zátěže (50 ohm), vydělený mocninou poměru závitů, tedy 50/4^2= 50/16=3,1 ohm.
Magnetizační indukčnost transformátoru je vlastně připojená paralelně k zátěži, takže do primáru mimo transformovaného zátěžového proudu teče i magnetizační proud, a čím menší idukčnost to má, tím větší je ten proud. A ten způsobuje přídavné ztráty na odporu vinutí a v budícím stupni. Reaktance této indukčnosti by tedy měla být vysoká, ale počet závitů už je stanoven, tak to znamená jít cestou vysoké magnetické vodivosti magnetického obvodu - vysoké mí, velký průřez. A kam až je rozumné jít? To říká to praktické pravidlo: tam, aby reaktace indukčnosti byla aspoň 10x větší než hodnota zátěže, obě hodnoty počítané ze stejné strany transformátoru.
Kolik je transformátor schopný přenést do zátěže, to závisí na přípustném oteplení od ztrát. Ztráty v jádru jsou závislé na zvolené mavimální magnetické indukci, a ztráty ve vinutí na reálných složkách jejich impedancí.
Jsem rád, že se ti článek líbil, mně taky, já sám bych se na takový nezmohl.
P.S.: Ztráta 10% u síťového transformátoru je kompromis vycházející z praxe, a sice kompromis spíš ekonomický. Největší výkon dokáže transformátor přenést při 50% účinnosti, ale kdo zaplatí to ztracené teplo? Účinnost 1% by byla fajn, ale mít doma zvonkový trasformátor o váze několik kg by vypadalo nezvykle. A tak je tu ten kompromis jako hrubé vodítko.
Odpor z primární strany je dán odporem sekundární zátěže (50 ohm), vydělený mocninou poměru závitů, tedy 50/4^2= 50/16=3,1 ohm.
Magnetizační indukčnost transformátoru je vlastně připojená paralelně k zátěži, takže do primáru mimo transformovaného zátěžového proudu teče i magnetizační proud, a čím menší idukčnost to má, tím větší je ten proud. A ten způsobuje přídavné ztráty na odporu vinutí a v budícím stupni. Reaktance této indukčnosti by tedy měla být vysoká, ale počet závitů už je stanoven, tak to znamená jít cestou vysoké magnetické vodivosti magnetického obvodu - vysoké mí, velký průřez. A kam až je rozumné jít? To říká to praktické pravidlo: tam, aby reaktace indukčnosti byla aspoň 10x větší než hodnota zátěže, obě hodnoty počítané ze stejné strany transformátoru.
Kolik je transformátor schopný přenést do zátěže, to závisí na přípustném oteplení od ztrát. Ztráty v jádru jsou závislé na zvolené mavimální magnetické indukci, a ztráty ve vinutí na reálných složkách jejich impedancí.
Jsem rád, že se ti článek líbil, mně taky, já sám bych se na takový nezmohl.
P.S.: Ztráta 10% u síťového transformátoru je kompromis vycházející z praxe, a sice kompromis spíš ekonomický. Největší výkon dokáže transformátor přenést při 50% účinnosti, ale kdo zaplatí to ztracené teplo? Účinnost 1% by byla fajn, ale mít doma zvonkový trasformátor o váze několik kg by vypadalo nezvykle. A tak je tu ten kompromis jako hrubé vodítko.
OK.Bernard píše:TO NENÍ MŮJ ČLÁNEK! Já ho jen přeložil, je to uvedené na konci, asi by to mělo být na začátku, ne každý do dočte.
Odpor z primární strany je dán odporem sekundární zátěže (50 ohm), vydělený mocninou poměru závitů, tedy 50/4^2= 50/16=3,1 ohm.
Magnetizační indukčnost transformátoru je vlastně připojená paralelně k zátěži, takže do primáru mimo transformovaného zátěžového proudu teče i magnetizační proud, a čím menší idukčnost to má, tím větší je ten proud. A ten způsobuje přídavné ztráty na odporu vinutí a v budícím stupni. Reaktance této indukčnosti by tedy měla být vysoká, ale počet závitů už je stanoven, tak to znamená jít cestou vysoké magnetické vodivosti magnetického obvodu - vysoké mí, velký průřez. A kam až je rozumné jít? To říká to praktické pravidlo: tam, aby reaktace indukčnosti byla aspoň 10x větší než hodnota zátěže, obě hodnoty počítané ze stejné strany transformátoru.
Kolik je transformátor schopný přenést do zátěže, to závisí na přípustném oteplení od ztrát. Ztráty v jádru jsou závislé na zvolené mavimální magnetické indukci, a ztráty ve vinutí na reálných složkách jejich impedancí.
Jsem rád, že se ti článek líbil, mně taky, já sám bych se na takový nezmohl.
P.S.: Ztráta 10% u síťového transformátoru je kompromis vycházející z praxe, a sice kompromis spíš ekonomický. Největší výkon dokáže transformátor přenést při 50% účinnosti, ale kdo zaplatí to ztracené teplo? Účinnost 1% by byla fajn, ale mít doma zvonkový trasformátor o váze několik kg by vypadalo nezvykle. A tak je tu ten kompromis jako hrubé vodítko.
Ale tu 10x vetsi reaktanci primaru porad nechapu. Proc 50/4*4 ?? Asi nad tim premyslim uplne blbe, ale kdyz je zatez 50R a reaktance primari by mela byt alespon 10x vetsi, nema byt pak 500R a podle toho pak dopocitat vhodnou indukcnost?
Motáš tu dohromady dvě věci, zátěž a její transformaci a reaktanci transformátoru.alvr píše:Ale tu 10x vetsi reaktanci primaru porad nechapu. Proc 50/4*4 ?? Asi nad tim premyslim uplne blbe, ale kdyz je zatez 50R a reaktance primari by mela byt alespon 10x vetsi, nema byt pak 500R a podle toho pak dopocitat vhodnou indukcnost?
Transformátor transformuje impedanci zátěže s kvadrátem převodu. Když na trafo s převodem (primár:sekundár) 4:1 připojíš na primár 50Ohmů zátěž, tak na sekundární straně se to chová jako 50/4^2 Ohmů. To je dáno převodem trafa a s jeho reaktancí to nemá nic společného.
Konečná reaktance reálného trafa je parazitní vlastnost, ideální trafo ji má nekonečnou a nijak se tudíž neuplatňuje. Je to rektance vinutí transformátoru, která je vlastně paralelně k zátěži. Teče skrz ní magnetizační proud, který je u transformátorů pracujících v propustném režimu nežádoucí. Je totiž jalový a teče tam a zpátky a jen vyvolává v trafu ztráty. Proto se ho snažíme minimalizovat, maximalizováním reaktance trafa.
Transformátor transformuje impedanci zátěže s kvadrátem převodu. Když na trafo s převodem (primár:sekundár) 4:1 připojíš na primár 50Ohmů zátěž, tak na sekundární straně se to chová jako 50/4^2 Ohmů. To je dáno převodem trafa a s jeho reaktancí to nemá nic společného.
Tak tohle uz nechapu vubec! Proc bych mel pripojovat na primar 50 Ohmu? Puvodne se mluvilo o externi zatezi 50 Ohmech na sekundaru. Jen bych to chtel objasnit, jestli nahodou neni nekde chyba a to cloveka mate...
Tak tohle uz nechapu vubec! Proc bych mel pripojovat na primar 50 Ohmu? Puvodne se mluvilo o externi zatezi 50 Ohmech na sekundaru. Jen bych to chtel objasnit, jestli nahodou neni nekde chyba a to cloveka mate...
OK, to uz je lepsi vysvetleni. Takze se to pocita predevsim pro navrh spravne reaktance primaru, aby byla minimalne 10x vetsi nez je ta zpetna transformace ze sekundaru na primar), chapu to dobre? Jinak by ten stejny vykon co je na sekundaru zpetnou transformaci spotrebovalo vinuti primaru jako zraty?Bernard píše:alvr, máš tam příklad, na sekundáru (4 závity) je napětí 70,7 V a zátěž 50 ohm, tedy sekundární proud 1,414 A. Na primár se transformuje napětí na 70,7/4=17,7 V a proud 1,414*4=5,66 A. Takže zátěž ze strany primáru vypadá jako 17,7V/5,66A a to dá určitě i tobě výsledek 3,1 ohm.
Ztráty dělají 1,414 A na sekundárním vinutí i 5,66 A na primárním vinutí, tam i tam. ALE, do primárního vinutí teče navíc i magnetizační proud, a jeho velikost je primární napětí děleno 2*pí*f*L. A v tom článku se vlastně říká, že tento proud by neměl být větší než 0,566 A, a z toho potom vyjde ta minimální indukčnost. Tento proud, i když je jalový, způsobuje přídavné ztráty na reálných odporech po cestě ze zdroje i skrz primární vinutí.
OK, ted uz tomu magnetizacnimu proudu primaru rozumim.DikyBernard píše:Ztráty dělají 1,414 A na sekundárním vinutí i 5,66 A na primárním vinutí, tam i tam. ALE, do primárního vinutí teče navíc i magnetizační proud, a jeho velikost je primární napětí děleno 2*pí*f*L. A v tom článku se vlastně říká, že tento proud by neměl být větší než 0,566 A, a z toho potom vyjde ta minimální indukčnost. Tento proud, i když je jalový, způsobuje přídavné ztráty na reálných odporech po cestě ze zdroje i skrz primární vinutí.