Pridavam jeste jedno tema, tentokrat ohledne virivych proudu u indukcnich ohrevu.
Mate nekdo s timto tematem zkusenosti? Na cem predevsim zavisi ohrev materialu (vykon, nebo rychlost ohrevu) virivymi proudy, ktere se v nem indukuji, kdyz kolem tohoto materialu je indukcni civka? Je to predevsim velikost proudu prochazejiciho indukcni civkou nebo napetim na indukcni civce nebo jeste jinymi vlivy (kdyz vynechame rozdilny vliv ruznych materialu jako jadro Fe, Cu, Al, atd)?
Diky za prizpevky a rozvinuti tematu.
indukcni ohrev a virive proudy
Moderátor: Moderátoři
induční ohřev je obecný jev při přenosu energie !Tvouj dotaz je ve smyslu ohřevu při indukci proudu a to střídavého - tehdy se v materiálech opravdu idukují výřivá pole . Tento jev se ale právě s oblibou využívá při kalení povrchů . Ty frekvece těch proudů byvají střední nebo vysoké. Slovem vysoké se myslí od 40MHz - pro střední nemohu sloužit já pamatuji jen ty vysoké . Bohužel již 10let tyhle věci nesleduji ,ale i tak to byla dosela adrenalinová věc.A docela se to dá považovat za zábavu
PS:Omluvte pravopis dík
PS:Omluvte pravopis dík
Rozumim, cim vyssi frekvence tim mene se material bude zahrivat do hloubky. Takze intenzita ohrevu je zavisla hlavne na velikosti proudu civkou, jo? Na napeti na civce nezalezi?eljaro píše:induční ohřev je obecný jev při přenosu energie !Tvouj dotaz je ve smyslu ohřevu při indukci proudu a to střídavého - tehdy se v materiálech opravdu idukují výřivá pole . Tento jev se ale právě s oblibou využívá při kalení povrchů . Ty frekvece těch proudů byvají střední nebo vysoké. Slovem vysoké se myslí od 40MHz - pro střední nemohu sloužit já pamatuji jen ty vysoké . Bohužel již 10let tyhle věci nesleduji ,ale i tak to byla dosela adrenalinová věc.A docela se to dá považovat za zábavu
PS:Omluvte pravopis dík
Napětí na cívce a proud cívkou jsou (v rezonančním obvodu) spolu jaksi svázané, takže ta otázka je poněkud nesmyslnáalvr píše:Rozumim, cim vyssi frekvence tim mene se material bude zahrivat do hloubky. Takze intenzita ohrevu je zavisla hlavne na velikosti proudu civkou, jo? Na napeti na civce nezalezi?
Myslel jsem to tak, ze kdybych obvod treba zapojil, tak aby civkou protekal vyssi proud s mensim napetim, tak zda to bude vic hrat, nez s puvodne mensim proudem civkou a vyssim napetim na ni?Andrea píše:Napětí na cívce a proud cívkou jsou (v rezonančním obvodu) spolu jaksi svázané, takže ta otázka je poněkud nesmyslnáalvr píše:Rozumim, cim vyssi frekvence tim mene se material bude zahrivat do hloubky. Takze intenzita ohrevu je zavisla hlavne na velikosti proudu civkou, jo? Na napeti na civce nezalezi?
to vim taky ze tam musi byt vykon. Jde mi o princip, zda je podstatou vzniku virivych proudu v jadru to, ze kolem jadra proteka v civce vysoky proud nebo jinou podstanou veci?procesor píše:Najmä tam musíš "nacpat" výkon, žiadne čáry máry nepomôžu.Funguje to ako transformátor, ibaže sekundár tvorí jeden "závit" s nejakým odporom.
Když vám jde o princip, tak vězte, že nemůžete mít výkon "jen" s proudem bez napětí. Obojí je třeba, ta energie na ohřev se nemůže vzít odnikud, doufám, že nechcete dělat perpetum mobile. 
Podstatou vzniku vířivých proudů je existence proměnného magnetického pole, tudíž i indukovaného napětí (viz Faraday). No a kde je napětí, bývají i proudy, v našem případě vířivé.
Na cívce budete mít při procházejícím stř. proudu vždy napětí. Ideálně je činný výkon 0 a fázový posuv PI/2. Jakmile tam strčíte něco, co se bude vířivými proudy ohřívat, zmenší se fázový posun a začne se předávat reálný výkon. Teď neuvažuji změnu indukčnosti. Tohle jen pro první náhled.
Ve skutečnosti budete na cívku přivádět napětí a poteče jí malý proud, fázově posunutý o PI/2. Jakmile tam dáte ohřívaný předmět, tak nejen, že se změní fázový posuv, ale celkový proud naroste o reálnou složku, která právě vytvoří předávaný výkon.
Podstatou vzniku vířivých proudů je existence proměnného magnetického pole, tudíž i indukovaného napětí (viz Faraday). No a kde je napětí, bývají i proudy, v našem případě vířivé.Na cívce budete mít při procházejícím stř. proudu vždy napětí. Ideálně je činný výkon 0 a fázový posuv PI/2. Jakmile tam strčíte něco, co se bude vířivými proudy ohřívat, zmenší se fázový posun a začne se předávat reálný výkon. Teď neuvažuji změnu indukčnosti. Tohle jen pro první náhled.
Ve skutečnosti budete na cívku přivádět napětí a poteče jí malý proud, fázově posunutý o PI/2. Jakmile tam dáte ohřívaný předmět, tak nejen, že se změní fázový posuv, ale celkový proud naroste o reálnou složku, která právě vytvoří předávaný výkon.
Zuž ten dotaz ! Iduktivně lze při nízké frekvenci materiál tavit - při střední popouštět - při vysoké pak povrchově kalit ! Obecně je to tatáž technika a stejná pravidla v praxi zcela odlišná řešení !
Samotný princip vzinku výřivých proudů je souvilí s mnoha faktory ! V teoreticky ideálním okruhu by asi nevznikly vůbec! Ale tady jde o hmotu a ta se díky průchodu proudu začne ohřívat a v principu ohřátá hmota má jiné vlastnosti než ta studená ! Samotné atomy a jimy tvořená krystalická mřížka začne rezonovat coč má za následek vznik výřivých proudů ! Není to přirozeně důvod jediný ale podstatný ! Tady se projevuje klasická bolest našho školství kdy spousta vědomostí není dána a vysvětlena souhrně !
Jak bylo již psáno kde je proud musí být napětí a obráceně ,pokud jsou to pole střídávé dochází k fázovým posuvům ! Kde dochází k fázovým posuvů vznilkají interakce a fluktuace !
Pokud si to vše představíš jako ideální soustavu tak to bude v pohodě - ale reálný svět ideální není .Pak do těch vzorců začneš dosazovat reálné složky a výsledek předčí i ty nejfantastičnější představy !
Samotný princip vzinku výřivých proudů je souvilí s mnoha faktory ! V teoreticky ideálním okruhu by asi nevznikly vůbec! Ale tady jde o hmotu a ta se díky průchodu proudu začne ohřívat a v principu ohřátá hmota má jiné vlastnosti než ta studená ! Samotné atomy a jimy tvořená krystalická mřížka začne rezonovat coč má za následek vznik výřivých proudů ! Není to přirozeně důvod jediný ale podstatný ! Tady se projevuje klasická bolest našho školství kdy spousta vědomostí není dána a vysvětlena souhrně !
Jak bylo již psáno kde je proud musí být napětí a obráceně ,pokud jsou to pole střídávé dochází k fázovým posuvům ! Kde dochází k fázovým posuvů vznilkají interakce a fluktuace !
Pokud si to vše představíš jako ideální soustavu tak to bude v pohodě - ale reálný svět ideální není .Pak do těch vzorců začneš dosazovat reálné složky a výsledek předčí i ty nejfantastičnější představy !
Po přečtení eljarova příspěvku mě přepadla panika. Tak oni nám celou dobu lhali, vířivé proudy nevznikají indukcí napětí do vodivé smyčky, ale kmitáním krystalické mřížky vyvolaném průchodem proudu 
A to ještě pomíjím všechny ty nejfantastičtější fluktuace a interakce
Pak jsem si všimla, že příspěvek je o výřivých proudech a ještě k tomu v zinku. Takže jsem se zase uklidnila a můžu se vrátit ke své práci.
A to ještě pomíjím všechny ty nejfantastičtější fluktuace a interakce Pak jsem si všimla, že příspěvek je o výřivých proudech a ještě k tomu v zinku. Takže jsem se zase uklidnila a můžu se vrátit ke své práci.
Andreo, ty jsi si nevšimla, že v Maxwellových rovnicích je základním stavebním prvkem velikost krystalické mřížky? 
A propo, Eljaro, vířivé proudy se tedy nemůžou objevit v kovových sklech?
A propo, Eljaro, vířivé proudy se tedy nemůžou objevit v kovových sklech?
Naposledy upravil(a) Cust dne 18 led 2010, 21:23, celkem upraveno 1 x.
Cust NO v těch sklech nevím - teoreticky jak pravíš max.rovnice s velikostí mřížky počítají a v tom skle to asi ale bude spíše otázkou frekvence při které se ty proudy začnou efektivně projevovat . Osobně todle je mimo mně ! já jen vím že ta mřížka je duležitá ! Ale sklo není dobrý vodič spíše izolátor a to kovové opravdu nevím nevím . Ale i mikrovlnka pracuje na tomto privcipu ! je pravdou že jí vytvořené pole je velmi nehomogenní ! Ale ohřeje ledcos a v jejím případě opravdu již rezonuje opruvdu struktura materiálu mřížka nemřížka ! Ale to je právě dané frekvencí !
PS:omluvte pravopis dík
PS:omluvte pravopis dík
S tím Maxwellem jsem to myslel jako vtip... Nicméně je pravda, že krystalická mřížka ovlivňuje chování daného materiálu. Popisujeme to permitivitou a permeabilitou. Pokud je látka naprosto homogenní, jsou tyto veličiny skalární - konstantní, pokud tam zavlečeš krystaly, tedy anizotropní prostředí, tak se tyto veličiny mění na tenzory, ale nic víc...
Tedy v kovových sklech jsou vířivé proudy taky, jen s tím rozdílem, že jejich popis je jednodušší. Nicméně pokud předpokládám, že délka elmag vlny je o spoustu řádů delší než krystalová mřížka, můžu se na nějaké krystaly vykašlat a počítat s tím, že tam nejsou. Délka vlny u mikrovlnky je něco málo přes 10 cm na vzduchu (2,5 GHz)!
Edit: Krom toho, při použití mikrovlnky dochází k ohřevu vody - ta jde popsat krystalickou mřížkou jen pokud se její teplota za normálního tlaku dostane pod 0 °C. Navíc jsem přesvědčený, že mi ten knedlík s gulášem ohřívá něco jiného než vířivé proudy. Vířivé proudy vznikají ve vodivých materiálech, tedy v těch které by se v mikrovlnce používat neměli...
Tedy v kovových sklech jsou vířivé proudy taky, jen s tím rozdílem, že jejich popis je jednodušší. Nicméně pokud předpokládám, že délka elmag vlny je o spoustu řádů delší než krystalová mřížka, můžu se na nějaké krystaly vykašlat a počítat s tím, že tam nejsou. Délka vlny u mikrovlnky je něco málo přes 10 cm na vzduchu (2,5 GHz)!
Edit: Krom toho, při použití mikrovlnky dochází k ohřevu vody - ta jde popsat krystalickou mřížkou jen pokud se její teplota za normálního tlaku dostane pod 0 °C. Navíc jsem přesvědčený, že mi ten knedlík s gulášem ohřívá něco jiného než vířivé proudy. Vířivé proudy vznikají ve vodivých materiálech, tedy v těch které by se v mikrovlnce používat neměli...
Naposledy upravil(a) Cust dne 18 led 2010, 21:22, celkem upraveno 1 x.