Cievka ako zdroj energie

Zpráva

Split · #1 Příspěvek od **Split** » 04 bře 2010, 13:35

Uvazoval som nad beznou cievkou (tlmivkou) a jej akumulacnymi schopnostami. Nemam na mysli SMES(anglicky) iba obycajnu cievku so zeleznym jadrom. Ake su nevyhody napr. oproti kondenzatoru v praxi?Dakujem

breta1 · #2 Příspěvek od **breta1** » 04 bře 2010, 13:42

Kondenzátor nabiješ, natrvalo odpojíš od zdroje a energie je tam. S cívkou to neuděláš.

#3 Příspěvek od **EKKAR** » 04 bře 2010, 13:44

Jedině pokud by byla supravodivá - pak ano. Ale i kondenzátor má ztráty, takže náboj z něj se pomalu "ztrácí" - je vybíjen ztrátovým odporem dielektrika.

Split · #4 Příspěvek od **Split** » 04 bře 2010, 17:34

takze cievka nie je schopna dhodobo uchovavat naboj? Co je pricinou? Odpor vinutia?

#5 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 04 bře 2010, 18:02

Největší problém bude s rovnicí u(t)=L.di/dt , čili s okamžikem vypnutí proudu za účelem akumulace náboje. V tu chvíli se cívka vzbouří a veškeré svoje mg pole promění opět na energii, která se prostě někde vybije - většinou přeskokem jiskry. Ani nekonečně rychlý odepínač to nespasí, pokud se bude čas limitně blížit nule, napětí se bude limitně blížit nekonečnu...

#6 Příspěvek od **Bernard** » 04 bře 2010, 18:08

Příčinou je Hopkinsonův zákon: N*I = Rm * Φ

Aby cívka vytvářela magnetické pole, musí jí protékat proud. Bez proudu není magnetické pole a tak ani jeho energie. Říká to i vzorec pro energii indukčnosti: W = ½ * L I²

Andrea · #7 Příspěvek od **Andrea** » 04 bře 2010, 18:13

ZdenekHQ píše:Největší problém bude s rovnicí u(t)=L.di/dt , čili s okamžikem vypnutí proudu za účelem akumulace náboje. V tu chvíli se cívka vzbouří a veškeré svoje mg pole promění opět na energii, která se prostě někde vybije - většinou přeskokem jiskry. Ani nekonečně rychlý odepínač to nespasí, pokud se bude čas limitně blížit nule, napětí se bude limitně blížit nekonečnu...

Cívka neakumuluje náboj a do akumulačního (udržovacího) režimu se převádí zkratováním. Mám dojem, že třeba v NMR se používá nabuzená vyzkratovaná supravodivá cívka, která se jednou za pár dní znovu přibudí (přece jen není úplně supravodivá).

Split · #8 Příspěvek od **Split** » 04 bře 2010, 18:27

dobre..dakujem za odpovede aspon viem ze tadeto cesta nevedie

Artaban001 · #9 Příspěvek od **Artaban001** » 04 bře 2010, 18:58

A proto se k elektromagnetu výkonných stykačů ze stejnosměrným ovládáním nepřipojuje jen antiparalelní dioda, protože prodlužuje dobu odpadu..

#10 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 04 bře 2010, 19:30

Andrea píše:
ZdenekHQ píše:Největší problém bude s rovnicí u(t)=L.di/dt , čili s okamžikem vypnutí proudu za účelem akumulace náboje. V tu chvíli se cívka vzbouří a veškeré svoje mg pole promění opět na energii, která se prostě někde vybije - většinou přeskokem jiskry. Ani nekonečně rychlý odepínač to nespasí, pokud se bude čas limitně blížit nule, napětí se bude limitně blížit nekonečnu...
Cívka neakumuluje náboj a do akumulačního (udržovacího) režimu se převádí zkratováním. Mám dojem, že třeba v NMR se používá nabuzená vyzkratovaná supravodivá cívka, která se jednou za pár dní znovu přibudí (přece jen není úplně supravodivá).

Máš pravdu, bral jsem to celý trošku s odstupem, takže jsem myslel samozřejmě energii, nikoliv náboj. Stejně tak má samozřejmě logiku zkratování místo odepnutí, člověk by se měl víc zamýšlet nad fyzikálními zákony a ne jen tupě napsat odpověď, ale nikdy jsem v praxi cívku jako permanentní magnet nepoužíval a ani mě nikdy nenapadlo, že to v NMR používají...

procesor · #11 Příspěvek od **procesor** » 05 bře 2010, 01:54

Na cievku a kondenzátor sa možno pozerať ako na rovnaké prvky. Stačí zameniť prúd a napätie, indukčnosť s prevrátenou hodnotou kapacity. Zatiaľ je zvládnutý veľmi vysoký paralelný odpor (malá vodivodť) dielektrík, horšie je to v bežnej praxi s vysokou vodivosťou cievky či s malým až nulovým odporom za normálnych podmienok. Ale časy sa pomaly menia. Už sa vie supravodivosť dosiahnuť aj pri o hodne vyšších teplotách ako v časoch tohoto objavu.