TDA7375 a 16ohm repro
Moderátor: Moderátoři
- PCmaniac99
- Příspěvky: 749
- Registrován: 07 úno 2008, 01:00
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
TDA7375 a 16ohm repro
Ahoj mám můstkový zesilovač z autoradia TDA7375 použil jsem katalogové zapojení (Figure 2: Double bridge) a chtel bych k nemu pripojit 16ohm repro pioneer dá se to nějak udělat? nebo hold budu muset k tomu 16ohm dat paralelně ještě 4 nebo 8ohm repro..
- PCmaniac99
- Příspěvky: 749
- Registrován: 07 úno 2008, 01:00
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- PCmaniac99
- Příspěvky: 749
- Registrován: 07 úno 2008, 01:00
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
V Datasheetu v odkazu je FIGURE 21. chápu to tak že když mám 2x TDA 7375 tak je mužu zapojit do můstku? tím bych mohl něak rozhejbat i ten 16ohm napajím ho +12V počítám tak 2x30W jestli jsme pochopil figure 21 tak když zapojím 2x TDA do můstku tak budu mít 2x60W do 4ohm /4 tj asi 15w do 16ohm?
EDIT tak pri 12V kolem 2x20w do 4ohm tzn 2x tda v můstku 2x40w do 4ohm tzn do 16ohm 10w ?????
EDIT tak pri 12V kolem 2x20w do 4ohm tzn 2x tda v můstku 2x40w do 4ohm tzn do 16ohm 10w ?????
Chápeš to úplně blbě - čili vůbec to nechápeš . Můstkovat už zmůstkovaný zesilovač , nebo zaměnit zapojení single ended ( je to tam jasně napsáno)může jenom naprostý ignorant . Věřím ,že tuhle kritiku uneseš ,naopak ten integráč tvé novátorství neunese a rozstřelí se . Věc je o to smutnější , že se jedná o poměrně kvalitní obvod . Překračovat katalogové údaje je přímá cesta do ......e . Nic ti ale nebrání použít tvrdý zdroj , napětí u horní hranice - kolem 16 V a zapojení 2+1 nebo dva můstky + přídavný SW a rachot bude . Samozřejmě dobře chladit .
Tohle je autozesilovač se svými omezeními.
Tohle je autozesilovač se svými omezeními.
Figure 21 je pro single ended zapojení, to znamená NEZMŮSTKOVANÉ!
Ve čtyřkanálovém provedení (4x7W do 4x4Ω) tak můžeš sdílet vazební kapacitu pro dva nebo všechny čtyři reproduktory. Prostě neoddělíš stejnosměrný potenciál kapacitou na každém výstupu, ale oddělíš reproduktory stejnosměrně od země. Bude na nich asi polovina napájecího napětí, ale na všech vývodech reproduktorů, tak to nevadí. Horší to bude s přenosem hloubek, tam už vychází veliká kapacita.
V můstkovém zapojení to nemáš kde použít, konečně tam není potřeba stejnosměrně oddělovat reproduktory od zesilovačů, když mají výstupy v klidu mezi sebou jen hodně nepatrný rozdíl napětí.
Dostupný rozkmit v můstku se blíží napájecímu napětí. Paralelním spojením výstupů z toho větší napětí nedostaneš a, budeš-li mít kliku, nepodíváš se integráku na vnitřnosti. Při pokusu o sériové spojení výstupů se na ně podíváš okamžitě po zapnutí.
Je to zkrátka maximum, co z toho jde dostat. Chceš využít plný výkon? Zatěž to čtyřohmovým reproduktorem. Do 16Ω to natlačí čtvrtinu a dost, proudu tam překáží pan Ohm a jakkoli zvučné jméno výrobce reproduktoru s tím nic nenadělá.
Ve čtyřkanálovém provedení (4x7W do 4x4Ω) tak můžeš sdílet vazební kapacitu pro dva nebo všechny čtyři reproduktory. Prostě neoddělíš stejnosměrný potenciál kapacitou na každém výstupu, ale oddělíš reproduktory stejnosměrně od země. Bude na nich asi polovina napájecího napětí, ale na všech vývodech reproduktorů, tak to nevadí. Horší to bude s přenosem hloubek, tam už vychází veliká kapacita.
V můstkovém zapojení to nemáš kde použít, konečně tam není potřeba stejnosměrně oddělovat reproduktory od zesilovačů, když mají výstupy v klidu mezi sebou jen hodně nepatrný rozdíl napětí.
Dostupný rozkmit v můstku se blíží napájecímu napětí. Paralelním spojením výstupů z toho větší napětí nedostaneš a, budeš-li mít kliku, nepodíváš se integráku na vnitřnosti. Při pokusu o sériové spojení výstupů se na ně podíváš okamžitě po zapnutí.
Je to zkrátka maximum, co z toho jde dostat. Chceš využít plný výkon? Zatěž to čtyřohmovým reproduktorem. Do 16Ω to natlačí čtvrtinu a dost, proudu tam překáží pan Ohm a jakkoli zvučné jméno výrobce reproduktoru s tím nic nenadělá.