Na internetu jsem vysvětlení nenašel a náš třídní nebyl schopný mi to vysvětlit
("hlavně si opište ty vzorečky k tomu schématu, co vám tu už rok pouštím na projektoru a nechávám vás to opisovat").začátek vinutí cívky, tečka u cívky
Moderátor: Moderátoři
začátek vinutí cívky, tečka u cívky
Zkrátka nechápu jak v reálu je ten drát na jádro namotaný a k čemu to je dobré, takže prosím o vysvětlení.
Na internetu jsem vysvětlení nenašel a náš třídní nebyl schopný mi to vysvětlit ("hlavně si opište ty vzorečky k tomu schématu, co vám tu už rok pouštím na projektoru a nechávám vás to opisovat").
Na internetu jsem vysvětlení nenašel a náš třídní nebyl schopný mi to vysvětlit
("hlavně si opište ty vzorečky k tomu schématu, co vám tu už rok pouštím na projektoru a nechávám vás to opisovat").
Představ si, že držíš v ruce cívku - přiložíš k ní kus drátu, konec přidržíš palcem a začneš namotávat závity. Ten konec, cos držel palcem, je ten, co se ve schématu označuje tečkou - prostě začátek. Ten druhý je bez tečky. Když motáš další cívku na povrch předchozího vinutí a budeš pokračovat ve stejném smyslu namotávání, zase ten konec, co položíš nejdřív, je "s tečkou" a druhý bez tečky. Důležité je to hlavně u oscilátorů a dalších zapojení, kde se z jedné cívky do druhé indukuje energie a na smyslu vinutí záleží, v jaké fázi to naindukované napětí přijde na aktivní prvek - prostě jestli zpětná vazba bude ve fázi, nebo o 180° otočená. U oscilátorů (třeba blokovací měniče atp) se musí dodržet zapojení - když jednu cívku otočíš, zapojení se nerozkmitá a "nemaká"...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A co takhle?
Zvolíš si jednotný směr vinutí. Je jedno, kterým směrem, jestli doleva nebo doprava, ale podmínkou je, že každé vinutí budeš točit stejným směrem.
Pak ten drát, co ti bude čouhat ze začátku vinutí (u vícevrstvého je to ten vespod), je prostě začátek. Když dokončíš navíjení, zůstane ti vždy od posledního závitu konec (u vícevrstvého vinutí je to pochopitelně ten drát od posledního závitu, co zůstane ležet navrchu).
Mám-li ovšem být důsledný, pak tečka nemusí nutně znamenat začátek vinutí: zvolíš-li si, že znamená konec vinutí, musí znamenat konec každého vinutí.
Přikládám obrázek (je to z německé knížky, takže začátek vinutí je označený "a" místo tečky a konec "e").
Musíš mít na paměti, že ta tečka (nebo "a" a "e") slouží k určení orientace vinutí na jedné kostře navzájem. Když jedno vinutí začneš navíjet vpravo, navineš vpravo i ta ostatní.
Nebo si to představ tak, že proud protékající jednotlivými vinutími na téže kostře musí vytvořit magnetické pole stejného směru, protéká-li každým vinutím ve směru od začátku do konce vinutí.
Zvolíš si jednotný směr vinutí. Je jedno, kterým směrem, jestli doleva nebo doprava, ale podmínkou je, že každé vinutí budeš točit stejným směrem.
Pak ten drát, co ti bude čouhat ze začátku vinutí (u vícevrstvého je to ten vespod), je prostě začátek. Když dokončíš navíjení, zůstane ti vždy od posledního závitu konec (u vícevrstvého vinutí je to pochopitelně ten drát od posledního závitu, co zůstane ležet navrchu).
Mám-li ovšem být důsledný, pak tečka nemusí nutně znamenat začátek vinutí: zvolíš-li si, že znamená konec vinutí, musí znamenat konec každého vinutí.
Přikládám obrázek (je to z německé knížky, takže začátek vinutí je označený "a" místo tečky a konec "e").
Musíš mít na paměti, že ta tečka (nebo "a" a "e") slouží k určení orientace vinutí na jedné kostře navzájem. Když jedno vinutí začneš navíjet vpravo, navineš vpravo i ta ostatní.
Nebo si to představ tak, že proud protékající jednotlivými vinutími na téže kostře musí vytvořit magnetické pole stejného směru, protéká-li každým vinutím ve směru od začátku do konce vinutí.
- Přílohy
-
- Audiony2.png
- (61.07 KiB) Staženo 170 x
Hill
takže když se kouknu na cívky vpravo na obrázku a připojím sinusové napětí vůči zemi na drát označenej LA a osciloskop dám vůči zemi na L nebo LR, tak bych měl mít na obrazovce sinus se stejnou fazí na LR a opačný na L.
Jezibabak
na konci v poznámce píše, že to nemá význam směru navinutí závitů, ale svým způsobem má. Když se kouknu na tu trubku (ta je pro příklad asi nejlepší), tak první vinutí má nějaký směr, ale druhé vinutí je přesně naopak, a proto po připojení střídavého napětí na první cívku by mělo vyvolat fázově posunuté napětí na druhé cívce. Nebo snad ne?
takže když se kouknu na cívky vpravo na obrázku a připojím sinusové napětí vůči zemi na drát označenej LA a osciloskop dám vůči zemi na L nebo LR, tak bych měl mít na obrazovce sinus se stejnou fazí na LR a opačný na L.
Jezibabak
na konci v poznámce píše, že to nemá význam směru navinutí závitů, ale svým způsobem má. Když se kouknu na tu trubku (ta je pro příklad asi nejlepší), tak první vinutí má nějaký směr, ale druhé vinutí je přesně naopak, a proto po připojení střídavého napětí na první cívku by mělo vyvolat fázově posunuté napětí na druhé cívce. Nebo snad ne?
Však je to tam napsané: všechny vinutí jsou ve stejném směru, jen začátek prostředního je vyvedený zprava dole a konec doleva nahoru. Na něm bude napětí s opačnou fází, protože má uzemněný konec, zatímco obě zbývající vinutí začátek.
Na osciloskop nespoléhej, když neznáš charakter zatěžovací impedance vinutí: nejvíc se v sekundáru indukuje při nejrychlejší změně proudu primárním vinutím, což u harmonického průběhu znamená fázový posuv 90°. Smysl vinutí (nebo zapojení konců vinutí) rozhoduje o znaménku fázového posuvu.
Na osciloskop nespoléhej, když neznáš charakter zatěžovací impedance vinutí: nejvíc se v sekundáru indukuje při nejrychlejší změně proudu primárním vinutím, což u harmonického průběhu znamená fázový posuv 90°. Smysl vinutí (nebo zapojení konců vinutí) rozhoduje o znaménku fázového posuvu.
Nevím, proč do toho zaplétáš fázový posun mezi proudem a napětím, když Adolfik se ptal na fazový posun napětí na jedné cívce vůči napětí na druhé cívce. A ten je buď 0 stupňů, když jsou vinutí stejně orientovaná (např. obě běží ve směru hodinových ručiček), nebo 180 stupňů, když jsou opačně orientovaná (jedno běží ve směru hodinových ručiček a druhé proti).Hill píše:nejvíc se v sekundáru indukuje při nejrychlejší změně proudu primárním vinutím, což u harmonického průběhu znamená fázový posuv 90°. Smysl vinutí (nebo zapojení konců vinutí) rozhoduje o znaménku fázového posuvu.
Promiň, Andreo, já jen, aby se Adolfík nedivil, že tam třeba u zatíženého transformátoru nebo laděného obvodu těch 0° nebo 180° nenaměří...
Pokud jde o tečky označující začátky vinutí, platí dál dříve řečené.
Pokud jde o tečky označující začátky vinutí, platí dál dříve řečené.
Naposledy upravil(a) Hill dne 06 črc 2010, 22:49, celkem upraveno 1 x.
