Opravdu "kvalitní" sluchátkový zesilovač?

Zpráva

#1 Příspěvek od **EKKAR** » 13 srp 2010, 20:40

V srpnovém čísle AR-PE na stránce 18 mne překvapil návod na stavbu sluchátkového zesilovače ve "třídě A" - aspoň to mimo jiné tvrdí autor ing. Jozef Caban. Dále uvádí, že jeho zesilovač má při nastaveném klidovém proudu koncovými tranzistory 100mA v každém kanále výkon asi 160mW na impedanci 8Ω a 120mW na impedanci 600Ω. V dalším textu popisuje celou konstrukci i její nastavení. Část schématu je na první příloze, se zvýrazněnou trojicí tranzistorů, o nichž pojednává část textu, kterou pokládám za velmi důležitou - je na druhé příloze. V posledním odstavci pak autor píše, že do nízkých impedancí jeho zesilovač pracuje ve třídě "B" a dosahuje tak velmi vysokého výkonu - byť při větším zkreslení.

Zaráží mne zde několik protimluvů - pokud je klidový proud koncovými tranzistory T13/T15 (BD139/140) stabilizován pomocí tranzistoru T10 (BC550C) - viz část schématu na hodnotě 100mA, JAK TENTO TRANZISTOR SNÍMÁ ZMĚNU TEPLOTY KONCOVÝCH TRANZISTORŮ V SITUACI, KDY S NIMI NENÍ TEPELNĚ SVÁZÁN??? To funguje jako bezdrátový radiační PIR senzor?
A dále - pokud mají koncové tranzistory klidový proud, JAK PROBOHA DOKÁŽOU PŘEJÍT PŘI NÍZKOIMPEDANČNÍ ZÁTĚŽI DO TŘÍDY "B", která se vyznačuje úplnou absencí klidového proudu = nulovým předpětím bází...???

Co si o tomto myslíte vy, páni BASTLÍŘI?

Bojím se totiž, že mezi publikovanými konstruktéry se šíří jakýsi virus nebo jiná nákaza, původně postihující jen jistého "takékonstruktéra", tvrdícího mimo jiné třeba i to, že člověk je schopen slyšet kmitočty daleko přes 100kHz a podobné "ňamky" - a zapřičiňující naprosto nelogická tvrzení u jinak docela seriózních konstruktérských počinů...

Davidus · #2 Příspěvek od **Davidus** » 13 srp 2010, 20:49

achjo, ta fobie z jednoho pana F už je i tu

#3 Příspěvek od **Hill** » 13 srp 2010, 22:05

Při 100mA je na emitorových odporech po 100mV, to už je dostatečné napětí, aby klidový proud byl ve vyhovujícím rozsahu stabilní i bez tepelné vazby.
Pravda je, že zapojení jede ve třídě AB s vyšším klidovým proudem, odběr sluchátek je proti klidovému proudu tak malý, že žádný z koncových tranzistorů nemusí zavřít, z tohoto pohledu bych si tomu dovolil i říkat třída A.
Samozřejmě, při zátěži nízkou impedancí reproduktoru, už to zase bude AB.
Jinak nic pro netopýry, řekl bych - dvojice BD139/140 je poměrně pomalá, jakkoli to do nějakých 25kHz charakteristiku neovlivní. Ovšem s odezvou na impulsní signál to asi bude poněkud horší, zejména při zátěži reproduktorem.

#4 Příspěvek od **Cust** » 14 srp 2010, 16:11

tak tak, o třídě A se dá mluvit u vysokoohmické zátěže, pak to přechází do AB...
T10 jako PIR detektor fungovat nebude

Hill: ty BDčka zas tak pomalé nejsou ft mají přes 100 MHz, dokonce jsem je zkoušel v diamond bufferu OZ (rychlý) (měření nemám) a rychlost přeběhu tuším neomezovali (pokud bude čas, tak to hodím na bastl desku a ukážu průběhy)...

AmarokCZ · #5 Příspěvek od **AmarokCZ** » 14 srp 2010, 17:10

EKKAR: někdo za kvalitu považuje tohle, někdo zas třeba až DisPre

Jsou prostě lidi kterým tohle stačí, nic to ale nemění na tom, že ty věci na který upozorňuješ jsou fakt "profi"

Pokud jsi neviděl zesilovač z KTE 11/04, tak se podívej sem (str.15). Píšou tam taky zajímavý bludy, třeba že je zkreslení neměřitelné, nebo třeba v nadpisu je napsáno že je bez zkreslení což je trochu sci-fi. Nedalo mi to a zkusil jsem ho, zkreslení se ZV 0.005% a bez ní skoro 1% ("neměřitelné"

). Jinak dle mého názoru hraje líp i CMOY s NE5532 (při 55R zátěži).
Ten jistý "takékonstruktér" jistě chrlí blbosti (ale i některé dobré názory) ale tohle by asi nevymyslel ...

#6 Příspěvek od **EKKAR** » 14 srp 2010, 17:52

AmarokCZ píše:...Jsou prostě lidi kterým tohle stačí, nic to ale nemění na tom, že ty věci na který upozorňuješ jsou fakt "profi"
...
Ten jistý "takékonstruktér" jistě chrlí blbosti (ale i některé dobré názory) ale tohle by asi nevymyslel ...

Mne spíš udivilo, jak podobné bludy můžou projít redakcí, kde sedí pánové jako je Jaroslav Belza (a další), mnohde prezentující se jako těžká váha v konstruktérství - a že by tohle jen tak pustili? Sám Belza mnohdy doplňuje k podobným zapojením své glosy a komentáře, ale že by tohle schválil bez výhrad?

AmarokCZ · #7 Příspěvek od **AmarokCZ** » 14 srp 2010, 18:03

EKKAR: no já sice AR neodebírám, ale od ostatních jsem slyšel, že tahle nekvalita je běžná, takže mě to zas tak neudivuje.

BOBOBO · #8 Příspěvek od **BOBOBO** » 15 srp 2010, 16:45

Ale dobu začátků pana Belzy lemuje též pár pomníčků , které vyšly v AR .

#9 Příspěvek od **EKKAR** » 15 srp 2010, 20:21

No, mne by teda zajímalo, čeho je pan Caban inženýr - jestli elektro, nebo třeba ekonomie nebo snad hnojařiny (pro neznalé = zemědělství). Tvrzení, že stabilizační tranzistor pro nastavení klidového proudu není třeba tepelně spojovat s koncovými tranzistory, nebo že zesilovač s klidovým proudem 100mA koncovými tranzistory přejde při zatížení malou impedancí ze třídy "A" do třídy "B" napovídají spíš té třetí možnosti... I když by i tak měl vědět, že dokud krávě nenasadí dojicí násadce přímo na vemeno (přesněji řečeno na struky), může honit dojicí vývěvu třeba do alelujá - a stejně se mlíka nedočká...

AmarokCZ · #10 Příspěvek od **AmarokCZ** » 15 srp 2010, 21:08

EKKAR: Hnojař nebo ne, pokud už se sere do elektra, tak by podle mě mohl vědět, že z A-čka se může stát maximálně AB-čko. Já mám školu taky na něco totálně jinýho a elektru rozumím víc než tomu co mám "vystudováno".

#11 Příspěvek od **EKKAR** » 15 srp 2010, 21:29

Amarok - tesat, vyzlatit...
Pan inženýr zjevně nepochopil "wo co gou", když je schopen napsat takový nesmysl - a redakce naprosto odflákla svou práci, když mu ten blud pustila do tisku

a tím mu ho zoficializovala/autorizovala - dokonce zařazením do rubriky "Vybrali jsme na obálku"...

#12 Příspěvek od **masar** » 15 srp 2010, 22:56

BOBOBO píše:Ale dobu začátků pana Belzy lemuje též pár pomníčků , které vyšly v AR .

Ano, vzpomínám si, že jsem měl k jeho článkům v AR zpočátku hodně výhrad. Od té doby chovám k jeho konstrukcím určitou nedůvěru. Podobnou nedůvěru jsem měl i k článkům ing. Klabala.

#13 Příspěvek od **EKKAR** » 15 srp 2010, 23:33

Klabalovy konstrukce chodily - ale jen někomu. Mně osobně moc ne. Až později jsem zjistil, že velmi záleželo na materiálu, ze kterého byly vyrobeny desky jeho "tunerů s plošnými cívkami" - prostě se správným materiálem "to chodilo" někdy i na první pokus, s nesprávným se s tím nedalo dělat skoro nic - nebo úplně cokoliv, a stejně "to nechodilo". Kupodivu, tím "správným" materiálem nebyl ten nejkvalitnější tehdy dostupný "modrý" cuprextit (nechával jsem si z něj někdy koncem 80.let desku dělat - tuner nešel ani "rozšumět"; naopak když jsem sehnal rozpracovaný stejný tuner od kamaráda, který měl desku z obyčejného světle hnědého "Gumonu" koupenou z inzerce v "Amáru", tuner jsem asi na šestý nebo sedmý pokus "rozjel" - bohužel, neladil celé pásmo CCIR, končil zhruba na 106MHz - pak vysadil oscilátor)... Podle mého šlo spíš o nedostatečné zhodnocení vlivu různorodosti dostupných plátovaných materiálů panem Klabalem, než o nějakou chybu způsobenou vyslovenou neodborností nebo lajdáckostí autora.

#14 Příspěvek od **masar** » 16 srp 2010, 00:03

S tím s tebou naprosto souhlasím. Ano, o neodbornosti nemůže být řeč, ale párkrát jsem se také pokusil oživovat některé desky s plošnými cívkami a výsledky byly špatné. Myslím, že ta technologie se příliš neujala ani na profi úrovni. Možná právě pro špatnou opakovatelnost. Dnes se používá snad jen technika páskových vedení v oblasti GHz.

#15 Příspěvek od **EKKAR** » 16 srp 2010, 00:22

masar píše:,,,párkrát jsem se také pokusil oživovat některé desky s plošnými cívkami a výsledky byly špatné. Myslím, že ta technologie se příliš neujala ani na profi úrovni. Možná právě pro špatnou opakovatelnost. ...

A jak si myslíš, že byly dělané obrazové mf v těch statisících černobílých TV, které se vyrobily v Nižné - myslím že to začínalo Duklou a končilo Laurou, Corinou a asi ještě dalšími - prostě ony staré známé modulovky, kde byl jako nf zesilovač použitý nejčastěji modul s MBA810AS/DAS??? Ty byly celé dělané jako plošné cívky s plastovými vodítky feritových šroubovacích jadýrek - ale co jsem měl rozdělané, tak ať si byly jak chtěly staré, do jedné vypadaly jako rodné sestry, kvalita použitého cuprextitu se vizuálně vůbec nelišila - a to se vlastně stejné jednotky vyráběly beze změny snad 20 let - až do začátku výroby Colorek řady 4xx... Tam byla opakovatelnost výborná - ale jen při zachování stále stejné (ne)kvality výchozího materiálu...