Úloha - Dvoustupňový zesilovač SE-SE

Problémy s návrhem, konstrukcí, zapojením, realizací elektronických zařízení

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
hansmol
Příspěvky: 3
Registrován: 15 lis 2012, 01:00

Úloha - Dvoustupňový zesilovač SE-SE

#1 Příspěvek od hansmol »

Dobrý den, dostal jsem k vypracování úlohu připojenou jako pdf a bohužel nevím kde začít. Mohl by mi prosím někdo poradit, jak postupovat případně jak vhodně zvolit hodnoty. Za každou radu budu vděčný.
Hans[/url]
Přílohy
14.pdf
Úloha
(35.39 KiB) Staženo 247 x

Uživatelský avatar
sqad
Příspěvky: 148
Registrován: 23 zář 2007, 02:00

#2 Příspěvek od sqad »

Poradím ti dobrú knihu:
Václav Malina: Poznáváme elektroniku 1 (2001) strana 135-166.
Výsledok logického predpokladu je niekedy nezmysel... bacha na to! :)

Uživatelský avatar
hansmol
Příspěvky: 3
Registrován: 15 lis 2012, 01:00

#3 Příspěvek od hansmol »

Děkuji za radu. Určitě si to projdu a snad na to přijdu. :)

Uživatelský avatar
Moleek
Příspěvky: 1
Registrován: 16 lis 2012, 01:00

#4 Příspěvek od Moleek »

Zdravím. Téma jsem vygooglil náhodou, když jsem hledal pomoc s vlastní semestrální prací, která má totožné zadání (snad jen část o simulaci si žádá jiný software) a musím se přiznat, že z toho nejsem moc moudrý.. Pár publikací jsem si nastudoval, přesto se mi ještě nepodařilo nastavit odpory tak, aby oba tranzistory byli v lineární oblasti a současně bylo napěťové zesílení větší než 1 (Většinou je to tak kolem jedné desetiny max.) Někdo nějaký tip z jakého konce to vzít?

Uživatelský avatar
PavelFF
Příspěvky: 4796
Registrován: 18 úno 2008, 01:00
Bydliště: Brno

#5 Příspěvek od PavelFF »

A umíš vypočítat a nastavit prostý jednostupňový zesilovač SE? To je ve schématu ta levá část se 4 odpory vlevo.
Pokud ano, víš jak a čím nastavit nastavit napěťové zesílení třeba 2 - 10 -30?

O výpočtu jednostupňového zesilovače jsou na netu tuny návodů. Tak bys měl prvně pochopit ten jednoduchý stupeň. Pak se dá postoupit dál.

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#6 Příspěvek od Hill »

Začni třeba od stejnosměrného pracovního bodu:
- zvol klidový proud kolektorem T2 a kolektorový odpor R6 tak, aby R6<Rz, ale současně tak, aby na R6 bylo asi 40-45% napájecího napětí. Vzhledem z zatěžovacímu odporu 5k a možnému rozkmitu výstupního napětí vždy menšímu, než 15V, vyjde špičkový proud do zátěže 7,5V/Rz=1,5mA.
Kolektorový proud bych proto volil alespoň 4x větší, raději ještě víc (nelze neomezeně: pozor na dovolený maximální kolektorový proud a na kolektorovou ztrátu Ptot použitého tranzistoru)

- R5 je důležitý pro stabilizaci kolektorového proudu a odhadem bych volil R5=0,07R6 až 0,15R6. Ne zesílení nemá vliv, střídavá složka se stejně zkratuje přes C3, ale úbytek napětí na R5 bude k úbytku napětí na R6 ve stejném poměru (přesněji - při ß=200 teče emitorovým odporem proud 1,005*Ic, tedy proud kolektorový... přemýšlej, jak to funguje)

- z toho ti vyjde, že na bázi T2 potřebuješ stejnosměrné napětí Ub mínus (součet Ur5 a Ube tranzistoru), Ube bývá kolem 0,65V-0,7V, pro jednoduchost, Ur5 je úbytek na emitorovém odporu.

- a můžeš pokračovat nastavováním pracovního bodu T1.
U něj už musíš také zohlednit maximální možnou velikost R3 a její poměr k R4, protože na R3 vzniká záporná zpětná vyzba zvyšující vstupní odpor, vybuditelnost a linearitu, ale snižující zesílení stupně....

Až to budeš mít, dej vědět.

Uživatelský avatar
hansmol
Příspěvky: 3
Registrován: 15 lis 2012, 01:00

#7 Příspěvek od hansmol »

Dobrý den, nevím zda to bylo na mě, či na druhého dotazujícího se. Předem se omlouvám, pokud něco uvedu špatně nebo hned nepochopím. Asi mám trochu neujasněné představy. Klidový proud kolektorem není zbytkový proud (nebo snad ano :oops: ). Vstupní odpor je myšlen kombinací R1 a R2 a napěťové zesílenu Au, které má být větší než 500, je poměr výstupního napětí ke vstupnímu.
Pokud jsem to dobře pochopil, tak jsem zvolil proud kolektorem Ic = 10mA (maximální možný je 100mA) a odpor R6 o hodnotě 675 Ohmů, tak aby napětí na něm bylo zmíněných 45% (6,75V) a aby hodnota byla nižší než hodnota Rz. Trochu si teď ale nejsem jistý jak poteče proud mezi R6 a Rz.

R5 jsem zvolil hodnotu 10 Ohmů
Proud který teče tímto (emitorovým) odporem R5 je dá součtem proudu Ic, který je Beta krát (200x) větší než proud Ib) tedy
Ie = Ic + Ib
Ie = Ic + (Ic/200) odtud vzorec 1,005*Ic
Bazovy proud Ib tranzistoru T2 pro zvoleny proud Ic = 10mA tedy vyjde 50uA a jejich soucet potom dava proud tekouci do odporu R5 tedy Ie = 10,05mA.

UbT2 = Ur + UbeT2 = R5*Ie * UbeT2
UbT2 = 10*10,05.10^-3 * 0,65 = 0,75005 V.

Ale dál něják nevím, konkrétně mě mate Au, pokud by mělo byt vyssi než 500 a U2 by bylo přibližně 6,7 V znamenalo by to, že U1 musí byt hodně male. Odpor R4 stabilizuje pracovní bod tranzistoru, ale jak vhodně zvolit jeho hodnotu mi zatím uniká.
Podlě mě to bude vycházet z hodnoty UR1 neboť UR1 = UbeT1 + UR4 (tedy doufám, že to říkám správně). Takže volba hodnoty R1 a R4 spolu souvisí. S R1 souvisí také R2 a vhodná volba jejich poměru. Volba R3 je pro mě zatím největší záhodou.

Mohl by mi prosím někdo dále poradit, popřípadě mě opravit? Děkuji předem

Odpovědět

Zpět na „Řešení problémů s různými konstrukcemi“