Magnetofonová nostalgie (odděleno)

Zpráva

konosuke · #1 Příspěvek od **konosuke** » 21 úno 2013, 18:50

Odděleno z vákna o nastavování rychlosti kazeťáku.

Jaký máš magnetofon ? Deck, přenosný, reportážní nebo rádiojezevčík ?
1-2 nebo 3 motorový ? Nevím proč ale spousta katalogů a manuálů (zejména japanů) uvádí rychlost posuvu pásku 4.8 cm/s.

#2 Příspěvek od **Hill** » 21 úno 2013, 19:19

Tento údaj spíš vychází ze zaokrouhlení přepočtu z palcové míry 1+7/8 ips = 4,7625 cm/s při prvním překladu, ostatní už pak to zaokrouhlené číslo jen opisovali, hele. Totiž těm, kdo jsou na ty coulové míry a zlomky zvyklí, dělají dekadické míry potíže stále, a velký počet desetinných míst je děsí.
Zaokrouhlením z toho tehdy někdo udělal 4,8 cm/s, nejde ale o nijak významnou chybu: méně, než +0,8%. Vzhledem k tomu, že u kazeťáků i ve třídě hifi je přípustná dlouhodobá odchylka rychlosti ±1,5% (pozor, nezaměňovat s kolísáním wow-and-flutter), jsme stále v toleranci, takže vlastně o nic nejde.

konosuke · #3 Příspěvek od **konosuke** » 21 úno 2013, 19:55

Kuriozitou k pohledání byl poloprofi cívkáč Grundig TS-1000 (4.75-9.52-19.05 cm/s) který měl umožňovat plynulé nastavení rychlosti posuvu pásku 4-22 cm/s. K čemu to dobré nevím, kompatibilita nahrávek na jiném stroji pak mírně problematická. Jestli je to nepravda tak mě opravte, děkuji. Velice podobný TS-945 detailně popsal Hofhans - Magnetofony, jejich údržba a měření, jenomže ten je dvourychlostní (9.52 a 19.05 cm/s) a tuhle vymoženost neuvádí. V této publikaci rovněž naleznete jak měřit rychlost posuvu pásku v kazetě, viz str. 39, 171.

konosuke · #4 Příspěvek od **konosuke** » 22 úno 2013, 05:54

Takových marketingových pokusů - inovací bylo víc ve snaze upoutat pozornost zákazníka na svůj výrobek v nepřehledné záplavě různých podobných přístrojů, Marantz vymyslel dvourychlostní (4.75 a 9.5 cm/a) cassette deck SD-4000, SD-6000, SD-8000. Grundig vložil do cívkáče TK-850 hi-fi stereo 2 x 20 W navíc FM tuner 87.5 - 108 MHz. Nikdo jiný.

#5 Příspěvek od **Hill** » 22 úno 2013, 11:05

konosuke píše:....Grundig vložil do cívkáče TK-850 hi-fi stereo 2 x 20 W navíc FM tuner 87.5 - 108 MHz. Nikdo jiný.

To nebyl jediný cívkáč, rádio bylo i v cívkáči TK-2400-FM (a v ...FMa s automatikou). Jo, a verze TK-850 FM zvládala jen výkon 2x9W.
Grundig sice dělal i další zhůvěřilosti později - autorádia s kompletním kazeťákem, aby se dalo nahrávat i za jizdy, dokonce i bez FM dílu, zato s EuropaBand 49m, ale také nebyl jediný:
cívkové magneťáky s vestavěným AM i FM dílem nabízely zhruba do roku 1980 i obchoďáky Quelle a Neckermann pod značkami Palladium a Universum. Podle rozmístění tlačítek mechaniky a ovládání vůbec bych si tipnul u jednoho na něco zakázkově opláštěného původem ze Sajuzu (původní model si nevzpomenu) a jeden mi silně připomínal něco mezi Optacord 3 a Optacord 414, další TFK M304, ale Loewe-Opta ani Telefunken se za značku nestyděli, takže buď šlo o kusy, které se včas nepovedlo prodat, a firmy, co dělaly pro tyto obchoďáky, to jen přestrojily do jiných výlisků a doplnily o rádio, případně šlo o začínající kooperaci s Japonci...
Chtělo by to vidět vnitřek, každopádně v Tonbandmuseu je postupně zkoumají a většinou už podle schématu "lze s úspěchem usuzovat na asijský či americký původ"

#6 Příspěvek od **ok1hga** » 22 úno 2013, 12:52

Tonbandmuseum - Korneuburg pěkné stránky . . .

konosuke · #7 Příspěvek od **konosuke** » 22 úno 2013, 19:11

Retro audio pro pamětníky:
http://www.johansoldradios.se/tape-recorders
Když vidím takový Uher report 4000 tak mám dojem že dizajnéři Tesly Liberec (Uran, Pluto) trochu opisovali. Nebo že by naopak ?

Crifodo · #8 Příspěvek od **Crifodo** » 23 úno 2013, 08:51

konosuke píše:Kuriozitou k pohledání byl poloprofi cívkáč Grundig TS-1000 (4.75-9.52-19.05 cm/s) který měl umožňovat plynulé nastavení rychlosti posuvu pásku 4-22 cm/s.

Třeba k vyřešení nahrávek z chybně běžících strojů. Bateriové reportážní magnetofony nemusely vždycky běžet správně, hlavně v mrazech. Nebo k transpozici hudebních nahrávek na správný ladění. Převody nahrávek z jiných strojů s obtížně nastavitelnou rychlostí, např. fonografy. Nebo pro zvukovou analýzu různých nahrávek fauny. V analogových dobách byly možnosti transpozice nahrávek jaksi omezené, takže takový stroj někdo třeba docela uvítal.
Srovnání rychlosti stroje na jmenovitou rychlost je žádoucí, ale jen když není rozsáhlý archiv natočený tou nejmenovitou...

Xeon_sk · #9 Příspěvek od **Xeon_sk** » 23 úno 2013, 10:17

Pri nacvičovaní nejakej skladby, som si trochu rýchlejšie púšťal záznam, aby som zreteľnejšie počul basovú gitaru.

#10 Příspěvek od **Hill** » 23 úno 2013, 11:35

konosuke píše:Když vidím takový Uher report 4000 tak mám dojem že dizajnéři Tesly Liberec (Uran, Pluto) trochu opisovali. Nebo že by naopak ?

To jsou roky, kdy opisovali všichni, jeden od druhého. A tak rychle, že se někdy dá těžko určit, kdo byl první. Prostě přišla do módy tlačítka na pravé straně, tak kdekdo musel mít u nového modelu tlačítka na pravé straně. Tedy každopádně TAM, jinak by to mohli zabalit, konkurence by je převálcovala.
To u nás nehrozilo, tak úředníci měli dost času schvalovat a měnit, takže jasně: design vychází z nějakého západního předchůdce a je přizpůsobený možnostem plánovaného hospodářství. Jenže ten čas, který ztráceli úředníci, dal konstruktérům možnost objevit řadu vylepšení uvnitř.
Takže proti Uherům, jejichž vnitřní kabeláž vypadá, jako by ji tahal průměrný bastlíř (no co co, stejně dovnitř nemá kdo co koukat) je vnitřek Urana či Pluta přehledně a pohledně uspořádaný.
Sami uživatelé z řad rozhlasáků tvrdí, že Uhery byly častěji na stole v dílně, než v terénu. Tam, když chtěli naprosto spolehlivý stroj, brali Nagru.

#11 Příspěvek od **ok1hga** » 23 úno 2013, 12:11

Hill píše:Sami uživatelé z řad rozhlasáků tvrdí, že Uhery byly častěji na stole v dílně, než v terénu. Tam, když chtěli naprosto spolehlivý stroj, brali Nagru.

NAGRA

UHER

Crifodo · #12 Příspěvek od **Crifodo** » 23 úno 2013, 12:23

Dilema jestli dřív Uran nebo Uher se tu už řešilo ve vláknu s názvem Oprava motoru Uran.
Je trochu nefér porovnávat tyto stroje, jednak pro podmínky vzniku, jednak pro určení. Uran určitě nebyl zadán do konstrukce jako plnohodnotný profi reportážní magnetofon, ale jako přenosný přístrojek pro široké vrstvy a i tak si ho tehdy nemálo lidí muselo kupovat na spotřebitelské splátky (Multiservis), když stál 1.5-2 násobek měsíční mzdy. Profi stroj by asi čs. konstruktéři taky připravili, ale nikdo by ho nezaplatil. Těch pár desítek nebo stovek profi strojů režim dovezl a zaplatil devizama. Protipólem Uranu by byly spotřební bateriové zprasky na malé cívky, které se na západě taky vyráběly, nevím jestli Grundig atd. Uher byla jiná třída, spínaný 3f motor, protiběžné setrvačníky, přesně jdoucí klávesy, poloprofi rychost 19 atd. Takový stroj by od Tesly vyšel na desítky tisíc a přitom v pár set kusové sérii. Kdyby po 1948 soudruh nezařízl svobodné podnikání, třeba by ho nějaká firmička produkovala... to jsou ta kdyby. Takže Uher vyráběli Němci, 15 let po válce, po které platili reparace jak mourovatí a zem měli v troskách, zatímco východní blok měl Uran.
Za té pár leté zkušenosti s Uherem4000 nevím o nějaké nespolehlivosti, kromě kolísání rychlosti, protože normalizační české monočlánky nedaly pro ten spínaný pohon patřičný proud.
Naproti tomu ale: co měl Uran v technických parametrech, to splňoval, přičemž když si vezmeme kus po kusu materiálové zázemí, všechno si tahle země dokázala soběstačně vyrobit...:
dps včetně suroviny - cuprexu, polovodiče, pasivní součástky, plasty, magnetické vrstvy, lakované dráty pro vinutí, oceli, kaučuky, magnetické hlavy atd...
Za každou položkou bylo průmyslové odvětví a tedy pracovní místa, jistá stabilita ekonomiky a na ní navazující parametry života. Možno srovnat dneska po 20 letech předložené cesty k prosperitě, co se tu vyrábí dneska, případně co kdo prodává a jak pravdivé jsou uváděné parametry zboží...
K tomu kopírování, určité věci jsou dány ne ani tak strachem z konkurence, ale ergonomií. Magnetofon na rameni, mikrofon v levé ruce, pravá musí ovládat tlačítka, čímž je dán tvar a rozmístění. Podobně má většina aut řazení u pravé ruky a ne pod levým kolenem, nebo kvéry mají spoušť na pravý ukazovák... to nebude ohledem na konkurenci.

#13 Příspěvek od **Hill** » 23 úno 2013, 14:35

Kolísání u Uher Reportů byla jedna z bolestí, proč je rozhlasáci právě nadšeně nevyhledávali. A malá výdrž baterií byla problém do sedmdesátých let po obou stranách železného firhaňku, však ve Slaném ty baterie uměli stejně dobře, jako u Varty.
Ano, Uher Reportů ve všech variantách se prodalo téměř 1,5 milionu kousků (info od Assmannů), ale k nám se dostalo jen pár kousků. A kdo by si nehýčkal takovou těžko dostupnou vzácnost? Něco takového přece nejde provozovat od rána do večera a od večera do rána.
V tom je ten rozdíl - rozhlasáci potřebovali stroj, který si nechá líbit cokoli a nezklame je třeba v deštném pralese a nahrávku přivezou.
Reklama tvrdila, že tyto Reporty používají v BBC, CBC a NBC od malajské džungle po vrcholky Himalájí, a Němci říkají, že jako proč ne? Cestovatel si určitě raději koupil zaplatitelný přístroj (tento požadavek Kudelskiego Nagra zrovna moc ochotně nesplňovala nikdy), konečně primárním cílem cesty zřejmě nebyla reportáž... Ale v rozhlasové praxi rozhodovalo, jak moc stojí cesta za reportáží, aby to nebyly vyhozené marky. A podle toho se volil přístroj.
Samozřejmě se prodalo daleko víc Reportů, z nichž některé nikdy v servisu neviděli, ale neví se, v jakých podmínkách a jak často byly provozovány, pokud vůbec.
Ve stacionárních podmínkách tyto Reporty (tedy podobně, jako si je většinou hýčkali jejich majitelé u nás, když už měli v ruce něco tak vzácného a těžko nahraditelného) totiž používala i monitorovací služba Sovětů na hoře Brocken v Harzu, odkud zřejmě musela napřed vypudit Hexy, tedy čarodějnice, ale asi Reportům moc nevěřili, protože během odchodu si odvezli kontejner plný ještě nevybalených kousků ve velkých krabicích a další s těmi použitými. Nepotvrzené zprávy něco říkají o tom, že se od třídního nepřítele dostaly tyto přístroje přes sovětskou zónu v Rakousku k Rusům... přitom tehdy v NDR byla o jakýkoli cívkáč nouze.
No nic, na nostalgii tu máme jiné stránky, z nichž taky čerpáme info...

konosuke · #14 Příspěvek od **konosuke** » 23 úno 2013, 19:37

Tesla A3 ANP 410 měl již 2 setrvačníky pro eliminaci kolísání rychlosti posuvu pásku za pohybu a kňourání zvuku což v této třídě výrobků bylo celkem obvyklé. Vyhověl tedy okrajově jako reportážní magnetofon pro poněkud nižší nároky. Černá kožená brašna a nosný řemen na rameno, paráda. Byl však opovrhovaný a zatracovaný, přišel na trh v nevhodnou dobu když se tu objevil dražší sice o 1200 Kčs ale atrtaktívní National Panasonic RQ-227 SD
vybaven ručním i automatckým nahráváním (EASY-MATIC) a elektretovým mikrofonem (viz Bozděch III str. 46), trochu později levnější Sencor S-3000.
Přes všechny výhrady musím říct že tenkrát soudruzi byrokraté vybírali výrobky z dovozu dost dobře.

Panda38 · #15 Příspěvek od **Panda38** » 23 úno 2013, 19:41

Jé ten Panasonic jsem v mládí dlouhá léta měl (nostalgie!), byl výborný, skvěle mu fungovala mikrofonová automatika.