Ahoj, chtěl sem si nastudovat něco o zenerově jevu, a zde odprezentuji, jak jsem ho pochopil.
Zenerův jev je událost, kdy z valeční vrstvy (což je nejposlednější elektronová vrvta atomu, elektrony zde uložené se nemohou podílet na elektrické vodivosti materiálu) se vlivem silného magnetického pole dostanou do pásu elektrické vodivosti, kde se už na vodivosti zvolené látky mohou podílet. [nevím a,el zda tento pás je poslední, nejsvrchnější]
Ale jak vlastně Zenerova dioda emituje to silné magnetické pole, co toto umožnuje? Zkoušel sem číst na Wikipedii jak o Zenerce tak o jejím autorovi, a nebylo to uvedeno.
Zenerův jev
Moderátor: Moderátoři
-
monterjirka
- Příspěvky: 2761
- Registrován: 14 čer 2003, 02:00
- Bydliště: Blížejov
Takže, v případě Zenerova jevu se jedná o nedestruktivní průraz tenkého zpravidla více dotovaného PN přechodu v závěrném směru. Vzhledem k tomu, že PN přechod je tenký, tak už při poměrně malém přiloženém napětí působí v přechodu poměrně velká elektrostatická síla. Při intenzitě el. pole řádově 10^7 V/m dochází k vytržení valenčních elektronů z vazeb a průtoku proudu.... U širších PN přechodů současně tyto elektrony získají díky poli poměrně značnou kinetickou energii čímž jsou urychleny a během své cesty nárazem u volňují další elektrony, ale to už je lavinový jev.
Zenerův jev se uplatňuje zhruba do napětí 6V v závěrném směru a při větším napětí je plynule vystřídán jevem lavinovým.
Stačí?
Zenerův jev se uplatňuje zhruba do napětí 6V v závěrném směru a při větším napětí je plynule vystřídán jevem lavinovým.
Stačí?
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
"Vidíš, měl by ses na elektroniku vybodnout a dát se radši na gender studies, tam bys udělal díru do světa." Tak proč sem chodíš, když nemáš zájem pomáhat...
Jaká je to přibližně hodnota?
Dále, čím je ustanoveno, že tento průraz, narozdíl od klasické usměrnovací diody, je nedestruktivní?
Eleman píše:už je lavinový jev.
Zenerův jev se uplatňuje zhruba do napětí 6V v závěrném směru a při větším napětí je plynule vystřídán jevem lavinovým.
Stačí?
Jaká je to přibližně hodnota?
Dále, čím je ustanoveno, že tento průraz, narozdíl od klasické usměrnovací diody, je nedestruktivní?
"Vidíš, měl by ses na elektroniku vybodnout a dát se radši na gender studies, tam bys udělal díru do světa." Tak proč sem chodíš, když nemáš zájem pomáhat...
Dále, čím je ustanoveno, že tento průraz, narozdíl od klasické usměrnovací diody, je nedestruktivní?
Jaká je to přibližně hodnota?Eleman píše:už je lavinový jev.
Zenerův jev se uplatňuje zhruba do napětí 6V v závěrném směru a při *větším* napětí je plynule vystřídán jevem lavinovým.
Stačí?
Dále, čím je ustanoveno, že tento průraz, narozdíl od klasické usměrnovací diody, je nedestruktivní?
Hele, tohleto je popsaný v každý slušný učebnici elektroniky. Co kdyby ses dal trošku na samostudium.
Nejdřív to chceš ve třech větách a pak bys chtěl celou přednášku.
To hraniční napětí kdy přechází Zenerův jev v lavinový je právě ikolem těch 6V.
A to že je průraz nedestruktivní je dáno tím, že teplota PN přechdu je relativně nízká, takže v PN přechodu nedojde k nevratným změnám vlastností (tepelnému průrazu). No a to je dáno malým výkonem díky malému závěrnému napětí. Narozdíl od klasické diody kdy závěrné (průrazné) napětí je poměrně veliké a oblast nedestruktivního (lavinového) průrazu je velmi malá a tak to končí zpravidla průrazem tepelným.
Ovšem tepelná ionizace a tepelný průraz je už zase na další kapitolu.
Studuj chlapče, studuj.... Zdá se že toho máš před sebou ještě hodně a nebude to lehký.
Však se podívej na můj citát pod čarou.
Nejdřív to chceš ve třech větách a pak bys chtěl celou přednášku.
To hraniční napětí kdy přechází Zenerův jev v lavinový je právě ikolem těch 6V.
A to že je průraz nedestruktivní je dáno tím, že teplota PN přechdu je relativně nízká, takže v PN přechodu nedojde k nevratným změnám vlastností (tepelnému průrazu). No a to je dáno malým výkonem díky malému závěrnému napětí. Narozdíl od klasické diody kdy závěrné (průrazné) napětí je poměrně veliké a oblast nedestruktivního (lavinového) průrazu je velmi malá a tak to končí zpravidla průrazem tepelným.
Ovšem tepelná ionizace a tepelný průraz je už zase na další kapitolu.
Studuj chlapče, studuj.... Zdá se že toho máš před sebou ještě hodně a nebude to lehký.
Však se podívej na můj citát pod čarou.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Andrejko, rejpat jako ty umí každej, snažit se, aspoň jako já, je už složitější. 
Jinak, děkuji za výklad, takže si mám nastudovat lavinový jev, to je ten klíčový rozdíl mezi obyčejnou a zenerovou diodou, jo? Na tom anglickém článku byla též zmíňka o tom, že lavinová a zenerova dioda jsou odlišné, ale často do sebe splývající věci.
Jaký je stěžejní rozdíl mezi lavinovou a zenerkou?
Jinak, děkuji za výklad, takže si mám nastudovat lavinový jev, to je ten klíčový rozdíl mezi obyčejnou a zenerovou diodou, jo? Na tom anglickém článku byla též zmíňka o tom, že lavinová a zenerova dioda jsou odlišné, ale často do sebe splývající věci.
Jaký je stěžejní rozdíl mezi lavinovou a zenerkou?
Promiň, já už nemám sil... najdi si to. Literatury je spousty a i na netu najdeš dobrý články.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich