Ahoj, napětová je z hodně závitů tenkého drátu, proudová z málo závitů tlustého, že ano?
Ale jaké jsou pro to důvody? Mě jen napadá že proudová by se velkými proudy spálila, kdyby byla tenká.
Pak tu máme nějaký "počátek cívky". Zdůraznuji, že to jsme se neučili, na schíématu se to vyznačí tečkou, ale jak to u Wattmetru poznám v praxi? A k čemu je t vůbec dobré, jak se m§že u cívky nadefinovat nějaký začátek, když je na obou koncích (podle mě) stejná?
U elektrodynamické je pevná proudové a pohyblivá je napěťová. Ale jak je možné při nějakém speciálním zapojení (paraleně) na obou měřit proud?
Cívky v MP
Moderátor: Moderátoři
Tady si zase nastuduješ vznik a směr magnetického pole v cívce a vzájemné působení magpolí . No a u starých cívkových Wmetrů protéká těmi proudovými cívkami celý proud spotřebiče , proto je i na každém jasný údaj max proudu Wmetrem .
Něco počteš zde http://hellweb.loose.cz/index.php?page= ... =elm&id=11
No a pro ještě trochu zamotání , to jak je WM zapojen ve stati se používá pro malé příkony , jinak se napěťovka zapojí až za proudovku .![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Něco počteš zde http://hellweb.loose.cz/index.php?page= ... =elm&id=11
No a pro ještě trochu zamotání , to jak je WM zapojen ve stati se používá pro malé příkony , jinak se napěťovka zapojí až za proudovku .
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Na proudové cívce musí být malé napětí a teče jí velký proud, takže musí mít malou impedanci. Proto má málo závitů.
Na napěťové cívce je velké napětí a proud má být malý, takže musí mít velkou impedanci. Proto má hodně závitů.
Tloušťka drátu odpovídá proudu cívkou.
Začátek a konec cívky jsou stejné. Pokud mám jen jednu cívku a nic jiného, je to jedno, kterým směrem ten proud poteče.
Pokud ale mám cívek více, bývá potřeba, aby ty směry proudů byly např. stejné. Pak je dobré jeden konec označit jako začátek a zaručit, aby všechny cívky byly od začátku do konce vinuty stejným směrem.
Když ale u všech cívek vyměníš začátek a konec, mělo by to být jedno.
Na napěťové cívce je velké napětí a proud má být malý, takže musí mít velkou impedanci. Proto má hodně závitů.
Tloušťka drátu odpovídá proudu cívkou.
Začátek a konec cívky jsou stejné. Pokud mám jen jednu cívku a nic jiného, je to jedno, kterým směrem ten proud poteče.
Pokud ale mám cívek více, bývá potřeba, aby ty směry proudů byly např. stejné. Pak je dobré jeden konec označit jako začátek a zaručit, aby všechny cívky byly od začátku do konce vinuty stejným směrem.
Když ale u všech cívek vyměníš začátek a konec, mělo by to být jedno.
No protože tuto soustavu znám běžně pouze z Wmetru , tak jsem odpověděl tímto směrem . Třeba je tato soustava uvedena jako typ MP , ale v praxi se využije právě u toho Wmetru . Při použití V a Ametru zjistíš tzv. zdánlivý příkon ve VA či kVA . Jen v některých případech se to kryje se spotřebou ve W .Fredy00 píše:U elektrodynamické je pevná proudové a pohyblivá je napěťová. Ale jak je možné při nějakém speciálním zapojení (paraleně) na obou měřit proud?
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=fo ... r=-1&auth=
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=fo ... ir=1&auth=
http://77.75.72.60/forum.fcgi?akce=foru ... ir=1&auth=
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=fo ... ir=1&auth=
http://77.75.72.60/forum.fcgi?akce=foru ... ir=1&auth=
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)