Domácí zvaračka
Moderátor: Moderátoři
-
Marcelto
- Příspěvky: 347
- Registrován: 27 pro 2004, 01:00
- Bydliště: SVK-TN-SI-SI
- Kontaktovat uživatele:
Domácí zvaračka
Mam robenú zváračku ktorú som už tri krát prerábal a stále to nie je ono ! Mam rozptylový transformátor s prierezom jadra 6x6=36cm2 a primárnym vinutím na 230V a odbočkou aj na 380V a ďalšími desiatimi odbočkami po 20.závitoch na regulovanie zvárací ho prúdu ale neviem ako mam vymyslieť to že pri tom najnižšom prúde to je asi 50A mam napätie na prázdno 50V / 50Hz a pri tom najvyššom to je asi 180A je už nebezpečne vysoké napätie okolo 100V !!!!! A ako ďalší problém je prepínanie riadiaceho prúdu po veľkých skokoch a nemám usmerňovacie diódy ale tyristore a chcem premotať sekundár aby malo 100V a v strede odbočku, použiť dva tyristore na sekundárnom vinutí ale nemám žiadne schéma na riadiacu elektroniku na tieto dva tyristore. Chcel by som aby som mal na zváranie striedavé ale aj jednosmerné napätie. To skorej nejaké schéma riadiacej elektroniky ? Keby niekto niečo mal a bol mi ochotní poslať nejaké schématy a aj iné návrhy na výrobu zvarački alebo niečo poradiť, tak by mi moc pomohol. A ak môžem poprosiť tak odpovede na email: marcelto@naex.sk Dakujem vopred !!!
inak neviem co budes stov zvarackou zvadat ale myslim ze ti staci jednosmerny zvaraci prud.je to zbytocne kombinovat.ak chces zvarat eb121 tak zvaras s plusom ak das rutilove 117 tak plus ukostris a zvaras minusom.inak ak uz chces tak reguluj dva tyristory a dve diodi v mostiku. chod na upload a nieco tam najdes na cerpanie. inak zakladom dobreho horenia obluka je napatie a zaroven dobre vypocitana tlmivka zo spravnou vzduchovou medzerou.
slyšel jsem že jde udělat svářečka podomácku i tímhle způsobem:
vezmeme trojfázový asynchroní motor a zabrzdíme ho tak, aby se namohl točit . Vezmem dvě fáze od motoru a připojíme na ně 230 voltů ze zásuvky. Zbývající třetí fází a nulákem ze zásuvky sváříme
. Místo pojitek instalujeme hřebíky - čím silnější tím lepší.
Nevím co je na tom pravdy, sám jsem to raději nezkoušel, takže pokud o tom něco víte tak prosím napište.
Jo a taky se to prej dá udělat tak že se veme asynchroní motor, řemenicí se to spojí s dynamem z autobusu (myslím že dnes už se dynama do autobusů nedávaj takže asi z nějakýho hodně starýho autobusu), motor se připojí normálně do sítě a dynamem se sváří.
vezmeme trojfázový asynchroní motor a zabrzdíme ho tak, aby se namohl točit . Vezmem dvě fáze od motoru a připojíme na ně 230 voltů ze zásuvky. Zbývající třetí fází a nulákem ze zásuvky sváříme
. Místo pojitek instalujeme hřebíky - čím silnější tím lepší.Nevím co je na tom pravdy, sám jsem to raději nezkoušel, takže pokud o tom něco víte tak prosím napište.
Jo a taky se to prej dá udělat tak že se veme asynchroní motor, řemenicí se to spojí s dynamem z autobusu (myslím že dnes už se dynama do autobusů nedávaj takže asi z nějakýho hodně starýho autobusu), motor se připojí normálně do sítě a dynamem se sváří.
Ježíš na kříži zaplatil za naše hříchy a tím nás osvobodil od věčné smrti. Platí i pro bastliře .
.
-
Autoelektro
- Příspěvky: 34
- Registrován: 10 zář 2004, 02:00
- Bydliště: Severni morava
- Kontaktovat uživatele:
Taka mala rada k navinuti te svarecky na jeden sloupek jadra navines primar x pocet zavitu a na druhy sloupek navines sekundar a stejny pocet zavitu kolik mas na odbockach primaru.
Takze primar asi 220 zavitu 5 odbocek po 10zavitech na sekundar navines taky tech 5x 10zavitu stejneho dratu jak mas primar a potom vhodnym prepinacem zapojujes jednotliva vinuti .kolikata odbocka na primaru tolik na sekundaru .tezko se to popisuje spis vysvetlim telefon nebo Skype.
A k tem elektrodam i basickyma elektrodama lze svarovat stridavym napetim ,ale sekundar napeti musi byt min 85V-100V st.Pak to jde .
Usmernit napeti z transformatoru a toto regulovat znamena zapojit do obvodu zhruba stejne velkou tlumivku jak mas transformator,pro vyhlazeni proudu,jinak bude oblouk zhasinat a nic s tim nezavaris.
Takze primar asi 220 zavitu 5 odbocek po 10zavitech na sekundar navines taky tech 5x 10zavitu stejneho dratu jak mas primar a potom vhodnym prepinacem zapojujes jednotliva vinuti .kolikata odbocka na primaru tolik na sekundaru .tezko se to popisuje spis vysvetlim telefon nebo Skype.
A k tem elektrodam i basickyma elektrodama lze svarovat stridavym napetim ,ale sekundar napeti musi byt min 85V-100V st.Pak to jde .
Usmernit napeti z transformatoru a toto regulovat znamena zapojit do obvodu zhruba stejne velkou tlumivku jak mas transformator,pro vyhlazeni proudu,jinak bude oblouk zhasinat a nic s tim nezavaris.
Jelikož mě tohle téma nějak uniklo,tak bych se opožděně ještě vrátil k té svářečce z motoru.Opravdu se kdysi svářečky z motorů vyráběly,sám jsem jich v dávnější minulosti několik potkal.Skutečnost ovšem nebyla tak drastická,jak popisuje Drake.Pro výrobu se totiž používaly zásadně kroužkové třífázové motory,tedy motory s vinutou kotvou.Co jsem osobně viděl,tak se jednalo vesměs o předválečné výrobky Škodovky,původně pohánějící různé zemědělské stroje.Na statorové vinutí se přivádělo napájení,rotorovým se svářelo.Celé to fungovalo jako rozptylové trafo.Problémy s regulací byly stejné jako u klasické trafosvářečky,zařízení bylo těžké a rozměrné ( nejmenší použitý motor jsem viděl 4kW),ale bylo to téměř zadarmo a vydrželo to dost.
-
MirekD
Zásadní problém je v tom trafu. Pokud se chová tak, že pøi malém proudu má malé napìtí naprázdno a pøi velkém proudu má velké napìtí naprázdno, tak to trafo rozhodnì nemá dostateèný rozptyl!
Skuteèné rozptylové trafo se chová tak, že èím víc závitù na sekundáru, tím je vyšší napìtí naprázdno, ale TÍM NIŽŠÍ JE ZKRATOVÝ PROUD!!!
Takže když chceme vyšší svaøovací proud, musíme nastavit odboèku na sek. vinutí na NIŽŠÍ poèet závitù! Pokud se to trafo takto nechová, nemá dostateèný rozptyl (má moc malé napìtí nakrátko) a nechová se tedy jako zdroj proudu a není divu, že se s ním nedobøe svaøuje.
U továrních traf se vine sek. vinutí na oba sloupky trafa, vìtšina závitù je na "vzdáleném" sloupku, èást je ale i na sloupku s primárem a odboèky se pøepínají na obou cívkách tak, aby napìtí naprázdno bylo pøi všech velikostech proudu pøibližnì stejné. Pøi nejmenším proudu pracují pouze závity na vzdáleném sloupku, pøi nejvìtším proudu se poèet závitù na vzdáleném sloupku sníží a o stejné èíslo se zvýší poèet závitù na sloupku kde je primár. Napìtí naprázdno tím zùstane stejné (je stálý poèet závitù),
ale èást vinutí má silnou vazbu s primárem, takže se tím sníží rozptyl. Je to ale nároèné na pøepínaè.
Pro domácí použití se snadnìji vyrobí trafo se stálým poètem závitù obou vinutí a proud se reguluje posouváním magnetického boèníku.
U zmínìného trafa by to chtìlo zvýšit rozptyl a pokud to konstrukce nedovoluje, tak udìlat regulaci proudu pøidáním sériové tlumivky.
Docela mì udivuje, že nikdo z odborníkù, kteøí øíkají, že mají zkušenosti se stavbou sváøeèek, na tento základní rozpor nezareagoval. Jde pøece o ZÁKLADNÍ VLASTNOST ROZPTYLOVÉHO TRANSFORMÁTORU.
Trafo s takto malým roztylem se nehodí pro svaøování obalenou elektrodou, dá se max. použít pro svaøování v ochranné atmosféøe s aut. posunem drátu s konst. rychlostí.
Skuteèné rozptylové trafo se chová tak, že èím víc závitù na sekundáru, tím je vyšší napìtí naprázdno, ale TÍM NIŽŠÍ JE ZKRATOVÝ PROUD!!!
Takže když chceme vyšší svaøovací proud, musíme nastavit odboèku na sek. vinutí na NIŽŠÍ poèet závitù! Pokud se to trafo takto nechová, nemá dostateèný rozptyl (má moc malé napìtí nakrátko) a nechová se tedy jako zdroj proudu a není divu, že se s ním nedobøe svaøuje.
U továrních traf se vine sek. vinutí na oba sloupky trafa, vìtšina závitù je na "vzdáleném" sloupku, èást je ale i na sloupku s primárem a odboèky se pøepínají na obou cívkách tak, aby napìtí naprázdno bylo pøi všech velikostech proudu pøibližnì stejné. Pøi nejmenším proudu pracují pouze závity na vzdáleném sloupku, pøi nejvìtším proudu se poèet závitù na vzdáleném sloupku sníží a o stejné èíslo se zvýší poèet závitù na sloupku kde je primár. Napìtí naprázdno tím zùstane stejné (je stálý poèet závitù),
ale èást vinutí má silnou vazbu s primárem, takže se tím sníží rozptyl. Je to ale nároèné na pøepínaè.
Pro domácí použití se snadnìji vyrobí trafo se stálým poètem závitù obou vinutí a proud se reguluje posouváním magnetického boèníku.
U zmínìného trafa by to chtìlo zvýšit rozptyl a pokud to konstrukce nedovoluje, tak udìlat regulaci proudu pøidáním sériové tlumivky.
Docela mì udivuje, že nikdo z odborníkù, kteøí øíkají, že mají zkušenosti se stavbou sváøeèek, na tento základní rozpor nezareagoval. Jde pøece o ZÁKLADNÍ VLASTNOST ROZPTYLOVÉHO TRANSFORMÁTORU.
Trafo s takto malým roztylem se nehodí pro svaøování obalenou elektrodou, dá se max. použít pro svaøování v ochranné atmosféøe s aut. posunem drátu s konst. rychlostí.
-
MirekD
No je klidnì možné, že mi podstata problému uniká. Já jsem to pochopil tak, že tazatel nìkolikrát pøedìlával trafo, které mu neposkytovalo dobré vlastnosti pro svaøování. A já vidím hlavní problém v tom, že to trafo nemá dostateèný rozptyl, protože podle popisu se jako rozptylové nechová. Kdyby tazatel trafo vhodnì upravil, získal by sváøeèku, se kterou by jistì byl spokojený i pøi svaøování støídavým proudem - tedy pokud nehodlá používat speciální elektrody, které jsou pouze pro ss proud.
Jestliže je trafo navinuto na jádøe UI, každé vinutí na samostatném sloupku a pøesto nemá dostateèný rozptyl, znamená to, že použitý tvar jádra je pro daný úèel nevhodný, jeho magnetický odpor je moc malý. Bylo by potøebné mezi ty dvì cívky vložit tøetí sloupek jako mag. boèník nebo pokud to jde, tak trafo poskládat tak, aby celková délka toho jádra byla vìtší.
Lze samozøejmì udìlat i k tomuto trafu elektronickou regulaci, ale pro støídavé svaøování to není sranda a pokud by tam dal usmìòovaè - tøeba øízený - je nutné ho stejnì doplnit správnì navrženou tlumivkou. Obešel by se bez ní leda pøi použití tøífázového øízeného usmìròovaèe.
Víc než stavbu elektronické regulace doporuèuju úpravu toho trafa, aby se skuteènì chovalo jako rozptylové.
Nejde jenom o to, jak elektronický regulátor umí udržet proud, ale i o to, jaké jsou dynamické vlastnosti celého systému - ty mají velký vliv na rozstøik atd. Dùležité to je samozøejmì i u toho støídavého svaøování a právì dobøe udìlané rozptylové trafo má ty vlastnosti docela slušné, jsou jaksi "zadarmo".
Jestliže je trafo navinuto na jádøe UI, každé vinutí na samostatném sloupku a pøesto nemá dostateèný rozptyl, znamená to, že použitý tvar jádra je pro daný úèel nevhodný, jeho magnetický odpor je moc malý. Bylo by potøebné mezi ty dvì cívky vložit tøetí sloupek jako mag. boèník nebo pokud to jde, tak trafo poskládat tak, aby celková délka toho jádra byla vìtší.
Lze samozøejmì udìlat i k tomuto trafu elektronickou regulaci, ale pro støídavé svaøování to není sranda a pokud by tam dal usmìòovaè - tøeba øízený - je nutné ho stejnì doplnit správnì navrženou tlumivkou. Obešel by se bez ní leda pøi použití tøífázového øízeného usmìròovaèe.
Víc než stavbu elektronické regulace doporuèuju úpravu toho trafa, aby se skuteènì chovalo jako rozptylové.
Nejde jenom o to, jak elektronický regulátor umí udržet proud, ale i o to, jaké jsou dynamické vlastnosti celého systému - ty mají velký vliv na rozstøik atd. Dùležité to je samozøejmì i u toho støídavého svaøování a právì dobøe udìlané rozptylové trafo má ty vlastnosti docela slušné, jsou jaksi "zadarmo".
Problematika svařování je velmi rozsáhlá, zkusím to velmi stručně.
Napětí na elektrickém oblouku je zhruba nepřímo úměrné proudu, což je právě opačná závislost, než je Ohmův zákon pro kovové vodiče, (tady asi vznikl omyl MirkaD, že pokud potřebujeme vyšší svařovací proud, je potřeba nastavit odbočku na sekundáru na nižší počet závitů. Je tomu samozřejmě naopak). Proto se říká, že oblouk má záporný odpor, nebo též, že má klesající charakteristiku. Důsledkem toho je, že oblouk při stálém vnějším napětí není stabilní. Aby se tomu zamezilo, musí být výsledná charakteristika stoupající. To se dá udělat např. předřazením vodného ohmického odporu, nebo speciální konstrukcí transformátoru (rozptylové trafo).
Oblouk může vzniknout třeba mezi dvěma uhlíky. Na vznik oblouku potřebujeme napětí alespoň 40V stejnosměrných, nebo 28,3 V střídavých (vrcholové napětí 40 V). S délkou oblouku potřebné napětí stoupá. Naměřeno:
1 mm - 40 V, 3 A
2,8 mm - 46 V, 9A
6 mm - 52 V, 40 A
Oblouk vznikne i mezi uhlíkem a kovovou elektrodou, nebo mezi dvěma kovovými elektrodami. Potřebné napětí je pak vyšší a záleží na druhu elektrody.
Abysme zajistili co nejmenší kolísání svařovacího proudu, potřebujeme svářečku s co nejstrmější charakteristikou. Na to jsou vhodné svařovací transformátory, méně už točivá soustrojí motor - dynamo (Triodyn), které mají dost plochou charakteristiku.
Dosáhnout strmé charakteristiky u svařovacího transformátoru je možné mnoha způsoby:
1. Transformátory s tlumivkou - přepínání závitů tlumivky, změna vzduchové mezery tlumivky, transduktor.
2. Transformátory rozptylové - přepínání počtu závitů, posuvné cívky, magnetický bočník (může být i se stejnosměrnou magnetizací)) aj.
Každý způsob má své výhody a nevýhody.
Pokud dosáhneme strmé charakteristiky, bude zapalování oblouku dobré, elektroda nebude lepit, oblouk se zapálí i při větším oddálení elektrody, udrží se i při větší vzdálenosti, dá se lépe svářet svisle a nad hlavou. Proudové rázy při odkapávání (momentální zkrat) jsou malé, kov se nerozstřikuje.
Z hlediska bezpečnosti může být napětí ss svářečky naprázdno max. 100 V, střídavé max. 80 V. Čím vyšší napětí naprázdno, tím je lepší zapalování elektrody.
Pro laiky je však dovoleno podle předpisů maximální napětí 50 V střídavých. Tomu odpovídá napětí masově prodávaných levných svářeček.
Ale o tom jsme tady už psali.
Jako úvod do teorie svářeček by to mohlo stačit.
Napětí na elektrickém oblouku je zhruba nepřímo úměrné proudu, což je právě opačná závislost, než je Ohmův zákon pro kovové vodiče, (tady asi vznikl omyl MirkaD, že pokud potřebujeme vyšší svařovací proud, je potřeba nastavit odbočku na sekundáru na nižší počet závitů. Je tomu samozřejmě naopak). Proto se říká, že oblouk má záporný odpor, nebo též, že má klesající charakteristiku. Důsledkem toho je, že oblouk při stálém vnějším napětí není stabilní. Aby se tomu zamezilo, musí být výsledná charakteristika stoupající. To se dá udělat např. předřazením vodného ohmického odporu, nebo speciální konstrukcí transformátoru (rozptylové trafo).
Oblouk může vzniknout třeba mezi dvěma uhlíky. Na vznik oblouku potřebujeme napětí alespoň 40V stejnosměrných, nebo 28,3 V střídavých (vrcholové napětí 40 V). S délkou oblouku potřebné napětí stoupá. Naměřeno:
1 mm - 40 V, 3 A
2,8 mm - 46 V, 9A
6 mm - 52 V, 40 A
Oblouk vznikne i mezi uhlíkem a kovovou elektrodou, nebo mezi dvěma kovovými elektrodami. Potřebné napětí je pak vyšší a záleží na druhu elektrody.
Abysme zajistili co nejmenší kolísání svařovacího proudu, potřebujeme svářečku s co nejstrmější charakteristikou. Na to jsou vhodné svařovací transformátory, méně už točivá soustrojí motor - dynamo (Triodyn), které mají dost plochou charakteristiku.
Dosáhnout strmé charakteristiky u svařovacího transformátoru je možné mnoha způsoby:
1. Transformátory s tlumivkou - přepínání závitů tlumivky, změna vzduchové mezery tlumivky, transduktor.
2. Transformátory rozptylové - přepínání počtu závitů, posuvné cívky, magnetický bočník (může být i se stejnosměrnou magnetizací)) aj.
Každý způsob má své výhody a nevýhody.
Pokud dosáhneme strmé charakteristiky, bude zapalování oblouku dobré, elektroda nebude lepit, oblouk se zapálí i při větším oddálení elektrody, udrží se i při větší vzdálenosti, dá se lépe svářet svisle a nad hlavou. Proudové rázy při odkapávání (momentální zkrat) jsou malé, kov se nerozstřikuje.
Z hlediska bezpečnosti může být napětí ss svářečky naprázdno max. 100 V, střídavé max. 80 V. Čím vyšší napětí naprázdno, tím je lepší zapalování elektrody.
Pro laiky je však dovoleno podle předpisů maximální napětí 50 V střídavých. Tomu odpovídá napětí masově prodávaných levných svářeček.
Ale o tom jsme tady už psali.
Jako úvod do teorie svářeček by to mohlo stačit.
-
MirekD
Promiò, Radixi, ale nepochopení je na Tvé stranì. Není nutné mluvit o vlastnostech el. obouku, to s problematikou rozptylového trafa nikterak nesouvisí! Rozptylové trafo má prostì jisté vlastnosti a je lhostejné jestli se jím svaøuje nebo napájí žárovka.
Když vezmu transformátor s malým rozptylem, zkratuju jeho sekundární vinutí, resp. zatížím velkým proudem, tento proud zmìøím , tak pokud zvýším poèet závitù sek. vinutí, tak se jednak zvýší napìtí na sekundáru a také se zvýší onen zkratový proud. Takto se chovají "bìžné" transformátory, které mívají napìtí nakrátko nìklik procent.
Transformátor, který má napìtí nakrátko mnoho desítek procent - tedy tzv. rozptylový - se ovšem chová zcela jinak! Když na sekundáru zvýším poèet závitù, tak se napìtí na jeho svorkách zvýší stejnì jako v prvním pøípadì, ovšem PROUD KLESNE!!!
Ještì jednou. Vezmu rozptylové trafo, zkratuju mu sekundár a klešákem zmìøím protékající proud. Namìøím napø. 100A. Nyní k sekundáru pøivinu nìkolik závitù, takže výstupní napìtí naprázdno na nìm se zvýší. Pak zase zmìøím proud pøi zkratu - a namìøím ménì!!! Tøeba 80A. Toto je prostì vlastnost rozptylového trafa a takovýmto mìøením se dají i urèit vlastnosti toho trafa.
Jak vidíš, nikde není ani slovo o nìjakém oblouku, tato vlastnost trafa nezávisí na zátìži.
Za tím, co jsem napsal, si stojím!
Možná ses, Radixi, nechal zmýlit grafy na stranì 83 v knize Kruml, Štefl, Transformátory pro obloukové svaøování, jsou totiž CHYBNÉ! Snadno se o tom pøesvìdèíš prostudováním další literatury.
Doporuèuji knihu Jezierski, Transformátory - teoretické základy. Academia 1973
Zde na stranì 641 je správnì uvedený graf, o kterém jsem mluvil.
(Mohu popø. zmínìnou stranu naskenovat.)
Konstruktér, který se zabývá návrhem sváøeèek, by v tomto mìl mít zcela jasno a mìl by mít i jasno v tom, jak velký rozptyl, tj. jak velké napìtí nakrátko, má pro svoje trafo volit a mìl by mít jasno i v tom, jak to trafo zmìøit.
Opakuji, za svými tvrzeními si stojím, jsem si zcela jistý, že to tak je, mnohokrát jsem takové trafo promìøoval v praxi.
Neustále mluvíme o samotném trafu - to pøipomínám. Záležitosti hoøení oblouku jsou samostanou kapitolou, o tom zde ale není øeè.
Podstata problémù pùvodního tazatele spoèívá ve špatných vlastnostech trafa, zøejmì také ruku v ruce s nepochopením jeho principu. Proto tedy o tom píšu.
Když vezmu transformátor s malým rozptylem, zkratuju jeho sekundární vinutí, resp. zatížím velkým proudem, tento proud zmìøím , tak pokud zvýším poèet závitù sek. vinutí, tak se jednak zvýší napìtí na sekundáru a také se zvýší onen zkratový proud. Takto se chovají "bìžné" transformátory, které mívají napìtí nakrátko nìklik procent.
Transformátor, který má napìtí nakrátko mnoho desítek procent - tedy tzv. rozptylový - se ovšem chová zcela jinak! Když na sekundáru zvýším poèet závitù, tak se napìtí na jeho svorkách zvýší stejnì jako v prvním pøípadì, ovšem PROUD KLESNE!!!
Ještì jednou. Vezmu rozptylové trafo, zkratuju mu sekundár a klešákem zmìøím protékající proud. Namìøím napø. 100A. Nyní k sekundáru pøivinu nìkolik závitù, takže výstupní napìtí naprázdno na nìm se zvýší. Pak zase zmìøím proud pøi zkratu - a namìøím ménì!!! Tøeba 80A. Toto je prostì vlastnost rozptylového trafa a takovýmto mìøením se dají i urèit vlastnosti toho trafa.
Jak vidíš, nikde není ani slovo o nìjakém oblouku, tato vlastnost trafa nezávisí na zátìži.
Za tím, co jsem napsal, si stojím!
Možná ses, Radixi, nechal zmýlit grafy na stranì 83 v knize Kruml, Štefl, Transformátory pro obloukové svaøování, jsou totiž CHYBNÉ! Snadno se o tom pøesvìdèíš prostudováním další literatury.
Doporuèuji knihu Jezierski, Transformátory - teoretické základy. Academia 1973
Zde na stranì 641 je správnì uvedený graf, o kterém jsem mluvil.
(Mohu popø. zmínìnou stranu naskenovat.)
Konstruktér, který se zabývá návrhem sváøeèek, by v tomto mìl mít zcela jasno a mìl by mít i jasno v tom, jak velký rozptyl, tj. jak velké napìtí nakrátko, má pro svoje trafo volit a mìl by mít jasno i v tom, jak to trafo zmìøit.
Opakuji, za svými tvrzeními si stojím, jsem si zcela jistý, že to tak je, mnohokrát jsem takové trafo promìøoval v praxi.
Neustále mluvíme o samotném trafu - to pøipomínám. Záležitosti hoøení oblouku jsou samostanou kapitolou, o tom zde ale není øeè.
Podstata problémù pùvodního tazatele spoèívá ve špatných vlastnostech trafa, zøejmì také ruku v ruce s nepochopením jeho principu. Proto tedy o tom píšu.
-
MirekD
Radixi, tohle nemá smysl. Já tvrdím opak - když chci u skuteèného rozptylového trafa zvýšit zkratový proud sekundáru, musím SNÍŽIT poèet jeho závitù. Tak to prostì je, aèkoliv se to zdá být "proti zdravému rozumu". Není mým cílem rozpoutávat hádky nebo kohokoliv osoèovat, cílem není ani moje vlastní exhibice. Kdo chce, uvìøí mi, kdo nechce, neuvìøí. Maximálnì pro to mùžu udìlat to, že ti pošlu naskenované stránky ze zmínìné literatury, které to moje tvrzení podpoøí.
Ale prostì pokud tomu uvìøit nechceš, nevìø. Tøeba se najdou lidé, kteým tento pøíspìvek nìco øekne a pomùže jim pochopit vlastnosti rozptylového trafa. I když pro skuteèné pochopení je potøeba prostudovat trochu teorie, zde není na nìjaké odvozování prostor.
J
á se také držím pùvodního tématu a proto øíkám, že nejlepší, co tazatel mùže udìlat, je znovu upravit to trafo a to tak, aby se chovalo opravdu tak, jak se rozptylové trafo chovat má. Chce to ovšem nìco nastudovat.
Až se to trafo tak bude chovat, udìlá další úpravu takovou, aby se pøi zmìnì sek. proudu napìtí naprázdno témìø nemìnilo. Doporuèuju ho zvolit okolo 80V .Toho dosáhne rozdìlením sek. vinutí na oba sloupky a pøepínáním odboèek. Pokud ale to trafo bude mít rozptylovou reaktanci malou, tak tohoto stavu nedosáhne žádným zpùsobem vinutí, dokud neupraví zmínìnou reaktanci napø. zmìnou tvaru jádra nebo mag. boèníkem.
Ale prostì pokud tomu uvìøit nechceš, nevìø. Tøeba se najdou lidé, kteým tento pøíspìvek nìco øekne a pomùže jim pochopit vlastnosti rozptylového trafa. I když pro skuteèné pochopení je potøeba prostudovat trochu teorie, zde není na nìjaké odvozování prostor.
J
á se také držím pùvodního tématu a proto øíkám, že nejlepší, co tazatel mùže udìlat, je znovu upravit to trafo a to tak, aby se chovalo opravdu tak, jak se rozptylové trafo chovat má. Chce to ovšem nìco nastudovat.
Až se to trafo tak bude chovat, udìlá další úpravu takovou, aby se pøi zmìnì sek. proudu napìtí naprázdno témìø nemìnilo. Doporuèuju ho zvolit okolo 80V .Toho dosáhne rozdìlením sek. vinutí na oba sloupky a pøepínáním odboèek. Pokud ale to trafo bude mít rozptylovou reaktanci malou, tak tohoto stavu nedosáhne žádným zpùsobem vinutí, dokud neupraví zmínìnou reaktanci napø. zmìnou tvaru jádra nebo mag. boèníkem.
Kdysi jsem chtěl také amatersky vyrobit svářečku. Myslel jsem, že bude stačit měnit počet závitů primáru/menší proud/. Potom se mi dostala do rukou kniha s teorií o svářečkách. Zde byl popsán princip regulace pomocí rozptylového trafa. Nakonec jsem zakoupil Brumovskou.
http://upload.ebastlirna.cz
zapojení přepínače svářečka tmb-125-1
http://upload.ebastlirna.cz
zapojení přepínače svářečka tmb-125-1