Co je tohle za hmotu?

Zpráva

#1 Příspěvek od **MetalGod** » 21 říj 2013, 17:20

V USA se jí říká catalin, nebo catalin bakelite. Je to tvrdá syntetická fenolformaldehydová pryskyřice, oblíbená v 30. - 50. letech. Průsvitnej materiál, jantarová barva (ale dá se barvit), časem tmavne, většinou má mramorovou textuju, dá se vyleštit, prostě krása.
Ale jak se jí říká u nás? Nutno dodat, že jsem ji viděl třeba na starým nábytku, snad i na nějakým starým rádiu (ale je to strašně dávno).
Obrázek

zenit · #2 Příspěvek od **zenit** » 21 říj 2013, 17:43

Možno epoxy 1200

#3 Příspěvek od **MetalGod** » 21 říj 2013, 17:54

To nebude ono, tohle je jakejsi brácha bakelitu, teda základ (fenol + formaldehyd) je stejnej, akorát se do tohohle nedávaly piliny, saze, tkanina, ani nic takovýho, maximálně tak barviva. Technologie výroby taky byla odlišná.
Vím, že se tenhle materiál objevoval i na tuzemských produktech, např. kliky u skříní, ale snad i na TV a rádiích (ale jen omezeně, cena byla vysoká).
A protože se to vyrábělo nejspíš i u nás, a catalin se to jmenovat nemohlo (protože Catalin je výrobce v USA), tak bádám po u nás používaným názvu.

#4 Příspěvek od **jezevec** » 21 říj 2013, 18:05

Našel jsem to v nabídce Alibaby

#5 Příspěvek od **forbidden** » 21 říj 2013, 18:06

Nojo, máš pravdu, vzpomněl jsem si, že babička z toho měla u skříně ty čudlíky na otevírání. Co to je, ale nevím.

#6 Příspěvek od **MetalGod** » 21 říj 2013, 18:12

Jo, to je přesně ono, taková {ořechová|jantarová|karamelová|medová} barva s tmavým {hnědá|červená}, až černým žíháním. Někdy s částečnou průhledností, jindy neprůhledný.

Hejnicek · #7 Příspěvek od **Hejnicek** » 21 říj 2013, 18:19

Taky si vybavuji soucasti nabytku.
Ze by se jednalo o AMBROID?

p32 · #8 Příspěvek od **p32** » 21 říj 2013, 19:37

Nemá to něco společného se šelakem ? Možná mám jen ten dojem.

#9 Příspěvek od **Sendyx** » 21 říj 2013, 19:40

Catalin je název, který se vžil, tak se jmenoval výrobce oněch plastů. Překvapivě v Německu existovala firma Bakelite AG.

Catalin je fenolformaldehydová pryskyřice, oproti bakelitu se liší zpracováním a plnivem. Je možné, že se jeho přesná obdoba v ČSSR moc nepoužívala - pokud se pamatuji, ty různé bílé, žluté šedivé termosety (různá madla, tělesa vypínačů atd. ) bývaly snad močovinoformaldehyd, plněný mastkem a podobně. V každém případě by to stálo za sehnání publikace "Přehled plastických hmot" ze 70. let nebo něco podobného, tam byly popsané různé pryskyřice i s plnivy a obchodními názvy.

Jo, ještě jedna věc - Catalin se celkem snadno barvil (při výrobě) a mohl mít docela zářivé barvy, podle všeho je čistá pryskyřice téměř bezbarvá a skoro průhledná. Něco víc o tom je možná někde u sběratelů rádií.

#10 Příspěvek od **masar** » 21 říj 2013, 19:46

to p32 - také mě to napadlo.

konosuke · #11 Příspěvek od **konosuke** » 21 říj 2013, 19:57

Z jaké hmoty byla asi skříňka rádia Talisman 305U model 1949 ? Asi pořádně izolační jako že kovové šásko bylo trvale pod síťovým nápěním a při smůle fáze na kostře. Rovněž ladící knoflíky toho Talismanu...Něco k tématu rovněž v poblikaci Strojírenské materiály profesorů Pluháře a Koritty.

serviceman · #12 Příspěvek od **serviceman** » 21 říj 2013, 20:10

Talisman mám v paměti jak z červeného bakelitu.

konosuke · #13 Příspěvek od **konosuke** » 21 říj 2013, 20:14

Jo, běžně ano...existoval však vzácný bílý Talisman, jednou se to na EB probíralo.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... t=talisman

BOBOBO · #14 Příspěvek od **BOBOBO** » 21 říj 2013, 21:04

Něco o bakelitu je zde http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=& ... aVTzYD1uIw a jinak fenolformaldehydová pryskyřice byla pojivem pro pertinax , který znají téměř všichni coby umakart , kart z kartitu a UMA z části Semtína . To tvořilo spodní nosnou část a tu horní tvořila močovino-melaminová pryskyřice , která je čirá a kompatibilní s "bakelitem" . Takže vhodně spojená směs mohla dát tyto výsledky . Na starém umakartu jsem makal , žádná sranda , těch elektroran ...

#15 Příspěvek od **MetalGod** » 22 říj 2013, 07:36

BOBOBO píše:...a tu horní tvořila močovino-melaminová pryskyřice...

To jsem už tenkrát na základce spolužákům dokazoval tak, že jsem povrch lavice oškrábal, dobrovolník si onen prášek promnul mezi prstama, a pak po přivonění utíkal s nauseou k umyvadlu, protože to smrdělo chcankama.