Tranzistor jako spínač

Problémy s návrhem, konstrukcí, zapojením, realizací elektronických zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
ebastlirna
Příspěvky: 84
Registrován: 10 říj 2013, 02:00

Tranzistor jako spínač

#1 Příspěvek od ebastlirna »

Zdravím, potřebuji poradit se spínáním DC motoru. Napájím ho 7.4
Li-pol baterií. A protékající proud by měl být zhruba okolo 15 A. Jelikož motor není v provozu dlouhodobě je jen krátce zapínán a vypínán (například na 1-3 sekundy.), tak se dosti opalují spínací kontakty a chtěl bych tím zabráním, že ho budu spínat přes tranzistor. Tranzistor bych chtěl řídit ze stejného zdroje, který napájí motor. Přikládám primitivní schéma (jestli se tomu dá říct schéma). A potřebuji toto schéma doladit, asi by to chtělo nějaký rezistor na gate, ochranou diodu, aby se při vypínání nezničil mosfet a kondík na špičky při zapínání ?
Přílohy
mosfet.pdf
Primitivní schéma
(7.9 KiB) Staženo 711 x

Uživatelský avatar
fero7
Příspěvky: 2250
Registrován: 20 led 2007, 01:00

#2 Příspěvek od fero7 »

Takto urcite nie.
Spinas bateriu do skratu"

Uživatelský avatar
gepard
Příspěvky: 1690
Registrován: 05 úno 2007, 01:00
Bydliště: Liberec - tam na severu Čech

#3 Příspěvek od gepard »

-- Gepard --

Uživatelský avatar
breta1
Příspěvky: 3454
Registrován: 09 zář 2005, 02:00

#4 Příspěvek od breta1 »

Třeba takto, dej tam ochrannou zenerku, diodu a odpory
Přílohy
motor.png
(2.64 KiB) Staženo 237 x

Uživatelský avatar
ebastlirna
Příspěvky: 84
Registrován: 10 říj 2013, 02:00

#5 Příspěvek od ebastlirna »

Děkuji za schéma a odkaz. Ještě bych těl poprosit jestli by jsme mi někdo nenapsal takový krátký tutoriál nebo teoretický úvod (klidně v bodech) jak vypočítt ty hodnoty urezistoru jaky mosfet, aby to bylo co nejvíce učiné atd. ?

Uživatelský avatar
gepard
Příspěvky: 1690
Registrován: 05 úno 2007, 01:00
Bydliště: Liberec - tam na severu Čech

#6 Příspěvek od gepard »

Zdárec,
pročti toto. Je tam vcelku slušně popsáno vše potřebné. V tvém případě je narozdíl od toho článku potřeba brát v úvahu velikost zátěže - tím i spínaný proud (u indukční zátěže proudové špičky). Proto bys měl volit MOSFET tranzistor s rezervou, s co největším dovoleným propustným proudem ID a zároveň s co nejmenším odporem mezi D-S, při jeho sepnutí RDS(on) - minimalizace ztrát na tranzistoru (ve formě tepla). Vzhledem k udanému nap. napětí 7.4V by mohl stačit trazistor s VDS ("max. dovolené napětí mezi D-S") cca 50V. Vhodná volba je s integrovanou rychlou ochrannou diodou - např. tento. Na vstupu - G toho trandu se jinak dává jako ochranna - zenerka, cca na 15V÷18Vmax! - důvodem je max. dovolené napětí na vstupech - cca 20V (obecně pro MOSFETy). S ohledem na to napájecí napětí by to v tvém případě nemuselo být tak "žhavé". Průser je náhodná napěťová špička - např. i statický výboj, trand to může i odrovnat. Pro jistotu ji tam můžeš dát - nestojí zas tolik. Co se týče ostatního - viz. odkazy výše.
-- Gepard --

Uživatelský avatar
ebastlirna
Příspěvky: 84
Registrován: 10 říj 2013, 02:00

#7 Příspěvek od ebastlirna »

breta1 píše:Třeba takto, dej tam ochrannou zenerku, diodu a odpory
Prosím tě proč tam jsou ty rezistory a jak vypočítám jejich hodnoty ?

masar
Příspěvky: 12295
Registrován: 03 pro 2005, 01:00

#8 Příspěvek od masar »

Dovolím si odpovědět. Rezistor 10kΩ zajišťuje, že se po vypnutí vypínače náboj kondenzátoru Cgs (kapacita přechodu g/s) přes tento rezistor vybije a tranzistor se uzavře (kdyby tam ten rezistor nebyl, zůstal by tranzistor sepnutý ještě dlouho po vypnutí vypínače). Čím bude odpor rezistoru nižší, tím rychlejší bude i vybíjení kondenzátoru a zavírání (rozpínání) tranzistoru, což je žádoucí k zamezení energetických ztrát, které jsou ovšem významné až při dostatečně vysokém kmitočtu spínání (a rozpínání). Při ručním ovládání vypínače je to nevýznamné. Pro tento účel se hodnota rezistoru navrhuje tak, aby v sepnutém stavu spínače jím protékající proud příliš nezatěžoval baterii. V tomto případě je proud jen U/R= 7,4V/10k=0,74mA, což je dostatečně hospodárné a přitom časová konstanta vypínacího obvodu je R*Cgs=10k*200pF=2µs (200pF je příklad hodnoty zjistitelné z datasheetu).
Pokud jde o rezistor 100Ω, jeho funkcí je omezit nabíjecí i vybíjecí proud kapacity Cgs, což může být významné opět až při vysokých kmitočtech spínání a zmenší se tak zátěž zdroje ovládacího(budícího) napětí. V tomto případě je to funkce jen ochranná, omezující možné proudové špičky v obvodu gate a ZD, které by mohly vzniknout vlivem napěťových špiček při vypínání induční zátěže (motoru) a také omezuje proud např. v případě proražení tranzistoru a zabrání tak větším škodám. Jeho velikost se navrhuje tedy opět co nejmenší z hlediska kvality spínání a zároveň co nejvyšší z hlediska ochrany. Hodnota 100Ω nemá při ručním ovládání prakticky žádný negativní vliv na kvalitu spínání (konstanta RCgs se pohybuje v řádu ns) a přitom omezuje proud obvodem na bezpečnou velikost. Např. při zkratu ZD bude obvodem téci proud I= U/R=7,4/100=74mA.
:wink:

Uživatelský avatar
ebastlirna
Příspěvky: 84
Registrován: 10 říj 2013, 02:00

#9 Příspěvek od ebastlirna »

Maser díky přesně tohle jsem chtěl vědět. Ještě by mě zajímalo jak je to s otevírání gateu . Když mám mosfet s Ugs 20 V a v mém případě mám cca zdroj 7.4 V nebude to omezovat proud nebo nesníží mi to výkon motoru?

Uživatelský avatar
gepard
Příspěvky: 1690
Registrován: 05 úno 2007, 01:00
Bydliště: Liberec - tam na severu Čech

#10 Příspěvek od gepard »

Zdárec,
ne. Již jsem ti napsal odkaz, kde je to popsáno. Mezi bipolárním trandem a MOSFETem je rozdíl - defakto bipolární trand spínáš/ovládáš průchodem proudu přes bázi - "B" - je nutné počítat s proudovým zesílením, zatímco MOSFET přímo spínáš přivedením napětí na gate - "G" vůči Source - "S". MOSFETy mají obecně max. přípustné napětí Vgs oněch ±20V. Mezi důležité parametry se řadí i Vgs(th) - Gate Threshold Voltage - "prahová spínací úroveň" - např. u zmíněného trandu IRF3205 výrobce udává "min. 2,0V ÷ max. 4,0V" (výr. tolerance). Taže pro tvojich 7,4 V naprosto v pohodě. Pokud by to bylo např. 1,8V, tak trand by nesepnul.
Naposledy upravil(a) gepard dne 30 lis 2013, 20:11, celkem upraveno 1 x.
-- Gepard --

Uživatelský avatar
ebastlirna
Příspěvky: 84
Registrován: 10 říj 2013, 02:00

#11 Příspěvek od ebastlirna »

Gepard díky. Jsem se právě kvůli tomu hádal s kámošem, že to tak je a on mě pořád přesvědčoval, že když tam nebude maximální Ugs, tak mosfet nebude úplně otevřený a bude omezovat proud Id. Ještě jedna upřesnující otázka toto platí jenom u MOS FETů že?

Uživatelský avatar
breta1
Příspěvky: 3454
Registrován: 09 zář 2005, 02:00

#12 Příspěvek od breta1 »

S kámošem se nehádej a raději se sám podívej na nějaký datašít, třeba pro IRF3205
http://www.irf.com/product-info/datashe ... rf3205.pdf
Tam jasně vidíš na obr.1, že např, při malém Vgs=4,5V by tento tranzistor byl málo otevřený a při proudu 10A by na něm byl úbytek Uds větší než 10V , ale např při tvých Vgs=7V bude úbytek už menší než 0,1V, a to s žádným bipolárem nedosáhneš.
Naposledy upravil(a) breta1 dne 30 lis 2013, 19:24, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
gepard
Příspěvky: 1690
Registrován: 05 úno 2007, 01:00
Bydliště: Liberec - tam na severu Čech

#13 Příspěvek od gepard »

Ano, ale i u nových typů - např. IGBT tranzistorů (Insulated Gate Bipolar Tranzistor). Jedná se o bipolární tranzistor s izolovanou řídící elektrodou, čili kaskádní spojení bipolárního tranzistoru PNP, jehož proud báze je řízen sepnutím vstupního unipolárního tranzistoru. Spojuje v sobě jejich výhody, vlastnosti. Na straně vstupu má vlastnosti podobné tranzistoru FET – nekonečný vstupní odpor, .... Na výstupní straně má vlastnosti bipolárního tranzistoru – je dostatečně proudově i napěťově zatížitelný, ...
EDIT: Asi jsem si ebastlirno tvůj posl. příspěvek přečetl/nepřečetl. :lol: Breta1 asi udělal nejlíp. Ber to asi takhle, oproti bipolárnímu tranzistoru, má výraznější spínací schopnosti/vlastnosti, ale zas to není dokonalý spínač. Je ovládaný na vstupu napětím - viz. ten graf, který to vystihuje dostatečně. Nevím jak to napsat jinak.
Obrázek
-- Gepard --

Uživatelský avatar
ebastlirna
Příspěvky: 84
Registrován: 10 říj 2013, 02:00

#14 Příspěvek od ebastlirna »

Než jsem psal ohledně toho mosfetu tak jsem právě koukal na ty charakteristky a vubec mi to nebylo jasny(nevšiml jsem si té prtavé tabulky s těma Ugs). Děkuji všem za odpovědi.

Uživatelský avatar
Victronix
Příspěvky: 910
Registrován: 23 lis 2007, 01:00
Bydliště: Vážany

#15 Příspěvek od Victronix »

Ahoj,

Oživuji tranzistortester. Pro regulaci jasu je použit PWM regulátor.
...dovolil jsem si úpravy - jiný tranzistor, podsvícení napájeno 5V místo 12V.
Problém je v tom, že podsvětlení displeje se dá regulovat v malém rozsahu. Svítí moc až svítí hodně.

PWM kmitá na cca. 180 Hz.
Na Gate MOS FETu je krásnej obdélník s amplitudou 5V.
Na Drain je taky krásnej obdélník, ovšem pouze s amplitudou cca 625mV.
Proč se ten MOS FET neuzavře víc?
Dík.

K souboru není přístup, proto je odkaz vymazaný
Hill

Odpovědět

Zpět na „Řešení problémů s různými konstrukcemi“