Detekce proudu do síť. spotřebiče
Moderátor: Moderátoři
Detekce proudu do síť. spotřebiče
Potřebuji detekovat zapnutí vzdálenějšího síťového spotřebiče (činný 60-140W/230V/50Hz), výstupem signál pro CPU ATtiny. Kloním se ke snímání zatíženým proudovým transformátorem, který vyrobím. Je následující návrh správný?
Prahové napětí vstupu MCU zvolím 4V, proud vstupu MCU je kolem 1uA.
Protáhnu prstýnkem 1z primáru (260mA), navinu řekněme 30z sekundáru. To bude 260mA/30z = 8,6 mA na sekundáru. 4V jsou max. napětí, jež odpovídá efektivnímu 4V/1,414=2,82V ef. Snímací rezistor je 2,82V/8,6e-3 = 328 Ohmu. Signál na snímacím R usměrnit, filtrovat a na IO vstup MCU.
Je to správně?
Díky.
Prahové napětí vstupu MCU zvolím 4V, proud vstupu MCU je kolem 1uA.
Protáhnu prstýnkem 1z primáru (260mA), navinu řekněme 30z sekundáru. To bude 260mA/30z = 8,6 mA na sekundáru. 4V jsou max. napětí, jež odpovídá efektivnímu 4V/1,414=2,82V ef. Snímací rezistor je 2,82V/8,6e-3 = 328 Ohmu. Signál na snímacím R usměrnit, filtrovat a na IO vstup MCU.
Je to správně?
Díky.
Matroš jako pro obyč trafo na 50Hz, návrh se počítá s primárem 0,5 závitu (1 provlíknutí) a sekundár zjednodušeně tak, aby připojenou normovou zátěží tekl nominální proud při nominálním proudu primárem. Každý další provlíknutí zmenšuje odpovídajícím poměrem nominální proud.
Myslím si ale, že výrobně jednodušší bude učunit tam snímání pomocí optronu, do série se vzdáleným spotřebičem vložíš sérioparalelně 2+2 diody Si a paralelně k nim dáš LED v optronu. Jakmile se Si diody otevřou, vznikne na nich úbytek cca 1,2V, kterej spolehlivě rozsvěcuje LED v optronu (do série s ní radši odpor 33Ω až 56Ω kvůli udržení bezpečnýho proudu LED) - a za optronem snímat výstupní stav libovolným dalším "linkovým" zesilovačem - můžeš tam vložit jakejkoliv tranzistor, za něj relé a podobně. Kdyby 2 Si diody nesatčily, dají se dát 3 aby se zvětšil úbytek napětí a LED v optronu se spolehlivějc rozsvítila. Ty další, co se dávají antiparalelně, zmenšujou nesymetrii průběhu proudu zátěží (aby do zátěže tekla co nejmenší stejnosměrná složka).
Myslím si ale, že výrobně jednodušší bude učunit tam snímání pomocí optronu, do série se vzdáleným spotřebičem vložíš sérioparalelně 2+2 diody Si a paralelně k nim dáš LED v optronu. Jakmile se Si diody otevřou, vznikne na nich úbytek cca 1,2V, kterej spolehlivě rozsvěcuje LED v optronu (do série s ní radši odpor 33Ω až 56Ω kvůli udržení bezpečnýho proudu LED) - a za optronem snímat výstupní stav libovolným dalším "linkovým" zesilovačem - můžeš tam vložit jakejkoliv tranzistor, za něj relé a podobně. Kdyby 2 Si diody nesatčily, dají se dát 3 aby se zvětšil úbytek napětí a LED v optronu se spolehlivějc rozsvítila. Ty další, co se dávají antiparalelně, zmenšujou nesymetrii průběhu proudu zátěží (aby do zátěže tekla co nejmenší stejnosměrná složka).
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Já to ještě nikdy nepočítal ani nevyráběl - nepotřeboval jsem to, tohle hovoří teoretici - vždycky jsem se setkal s proudovým snímacím trafem jako hotovým připraveným pro použití - a všude se píše, že při pouhým jednom provlíknutí je proudovej přenos nominální podle štítkovýho údaje, při dvojím průvleku (= 1 závit) je sice 2x taková citlivost, ale taky maximální měřitelná hodnota je poloviční - atd. Proudovej klešťovej měřák taky nestrkáš do smyčky s "opásáním" 180° ale drát jen jednoduše prostrčíš dovnitř čelistí ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
EKKARE, s těma LED je mi to příjde opravdu elegantní. Jen mě napadá, když bouchne ta 60W žárovka a krátce vznikne oblouk s podstatně větším proudem v obvodu, ustojí to diody a optočlen?
Doporčil jsi požít trafoplechy. Mám zásobu feritových toroidů, trafoplechy jen velký a nemám místo. Za jakých předpokladů by to šlo s toroidem z feritu nebo železoprachu?
Doporčil jsi požít trafoplechy. Mám zásobu feritových toroidů, trafoplechy jen velký a nemám místo. Za jakých předpokladů by to šlo s toroidem z feritu nebo železoprachu?
S feritem/železoprachem nemám vůbec zkušenosti - ne s návrhem, co já vím, jaký je jádro v těch asi 6 různejch proudovejch trafech, který mám jako měřicí nebo "pojistný nadproudový" v PC zdrojích? A bohužel jsem si skoro jistej, že podobně "s návrhem zkušenejch" nás bastlířů je většina. Musel bys laborovat, měřit a zkoušet - a na to si myslím nemáš čas.
Proto navrhuju ty diody a LED/optron. Diody když se dají 1A, tak utáhnou v pohodě "stovku" žárovku, když nasadíš P600D, udržej kilowatt. Uvědom si, že jak se dají antiparalelně, tak závěr na každý dvojici (trojici) nepřekročí ani při plným proudu úbytek napětí v propustným směru na protější dvojici (trojici), takže se doslova a do písmene nemá co prošvihnout - a LEDkou v optronu teče za každejch okolností jen proud určenej hodnotou propustnýho úbytku jako "napětí zdroje" a sériovým odporem, kterej jsem vejš naznačil někde v rozmězí 33 - 56Ω ... Ve svojí podstatě to je stejný zapojení, jako triakem ovládaná zásuvka Master-Slave, jen místo řídící elektrody triaku zapojíš LEDku v optronu.
Proto navrhuju ty diody a LED/optron. Diody když se dají 1A, tak utáhnou v pohodě "stovku" žárovku, když nasadíš P600D, udržej kilowatt. Uvědom si, že jak se dají antiparalelně, tak závěr na každý dvojici (trojici) nepřekročí ani při plným proudu úbytek napětí v propustným směru na protější dvojici (trojici), takže se doslova a do písmene nemá co prošvihnout - a LEDkou v optronu teče za každejch okolností jen proud určenej hodnotou propustnýho úbytku jako "napětí zdroje" a sériovým odporem, kterej jsem vejš naznačil někde v rozmězí 33 - 56Ω ... Ve svojí podstatě to je stejný zapojení, jako triakem ovládaná zásuvka Master-Slave, jen místo řídící elektrody triaku zapojíš LEDku v optronu.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
- kolaloka139
- Příspěvky: 66
- Registrován: 31 kvě 2014, 02:00
- petula
- Příspěvky: 836
- Registrován: 22 kvě 2016, 02:00
- Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
- Kontaktovat uživatele:
Doporučuji ACS712TELC-20A od Allegro Microsystemskulikus píše:Potřebuji detekovat zapnutí vzdálenějšího síťového spotřebiče (činný 60-140W/230V/50Hz), výstupem signál pro CPU ATtiny. ....
https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&ei=hON ... 712elc-20a
Levné a hotové ... není co řešit
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Prakticky to s toroidem z feritu nebo železoprachu na 50Hz nevychází
- spodní přenosová frekvence = R / 2pí L
kde R je součet zakončovacího odporu a Rs vinutí
pro 50 Hz potřebuješ velkou indukčnost - toroid s co největší konstantou Al
Jiné je to v pc zdrojích, které chodí na desítkách kHz, tam stačí na sekundáru pár závitů...
Řešení s diodama a optronem funguje spolehlivě - na snímací straně můžeš dát (na jistotu) třeba 10A Si diody, když to budou staré KY708 apod. od Tesly, vydrží aj ten výbuch žárovky při zapnutí![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
- spodní přenosová frekvence = R / 2pí L
kde R je součet zakončovacího odporu a Rs vinutí
pro 50 Hz potřebuješ velkou indukčnost - toroid s co největší konstantou Al
Jiné je to v pc zdrojích, které chodí na desítkách kHz, tam stačí na sekundáru pár závitů...
Řešení s diodama a optronem funguje spolehlivě - na snímací straně můžeš dát (na jistotu) třeba 10A Si diody, když to budou staré KY708 apod. od Tesly, vydrží aj ten výbuch žárovky při zapnutí
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
A neodolne spickam.Nedoporucujem.Vlastna skusenost(z oprav)petula píše:Doporučuji ACS712TELC-20A od Allegro Microsystemskulikus píše:Potřebuji detekovat zapnutí vzdálenějšího síťového spotřebiče (činný 60-140W/230V/50Hz), výstupem signál pro CPU ATtiny. ....
https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&ei=hON ... 712elc-20a
Levné a hotové ... není co řešit
Davat SOIC8 puzdro na siet.nap. je zvrhlost najhrupsieho kalibru.
Naposledy upravil(a) Burajko dne 09 čer 2016, 17:21, celkem upraveno 1 x.
Už druhý krát strihám a furt je to krátke
>sis2
To jsou úvahy spíš pro napěťový transformátor, ale tady se jedná o proudový. Ten je buzen z vysoké impedance v porovnání ze sekundární zátěží, která je zas velmi nízká. Magnetické toky od primárního a sekundárního proudu se odčítají, takže výsledné sycení závisí hlavně na rozptylovém toku. Myslím, že pro potřeby detekce se dá ten ferit použít, pokud tedy nebude vysoká teplota okolí.
To jsou úvahy spíš pro napěťový transformátor, ale tady se jedná o proudový. Ten je buzen z vysoké impedance v porovnání ze sekundární zátěží, která je zas velmi nízká. Magnetické toky od primárního a sekundárního proudu se odčítají, takže výsledné sycení závisí hlavně na rozptylovém toku. Myslím, že pro potřeby detekce se dá ten ferit použít, pokud tedy nebude vysoká teplota okolí.
-
- Příspěvky: 2551
- Registrován: 13 zář 2005, 02:00
A nemohl bys použít klasické proudové transformátory - třeba tady: http://www.gme.cz/proudove-transformatory nebo tady: http://www.tme.eu/cz/katalog/transforma ... ve_112516/ nebo tady: http://www.ebay.com/sch/i.html?_from=R4 ... r&_sacat=0.
Petr
Petr