Pájitelnost odporových drátů
Moderátor: Moderátoři
Pájitelnost odporových drátů
Vážení, netušíte prosím někdo, který matroše odporových drátů jsou pájitelný PbSn60/40 bez nějakých spejšl vodiček?
Umím si sehnat Kanthal, Konstantan, Isotan a Manganin. Některý z nich?
Díky
Umím si sehnat Kanthal, Konstantan, Isotan a Manganin. Některý z nich?
Díky
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Asi Jirka žádnou takovou doma nemá. Ale postříbřit konce toho drátu pomocí stříbrný pájky ohřátý plamenem v "lázni" roztavenýho Firinitu (fluorid sodnej ještě s čímsi) by mělo stačit i pro pozdější zapájení obyčejnou Sn-Pb pájkou bez ohledu na to, jestli to je Invar, Manganin, Kanthal nebo Konstantan.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Brass je na mosaz, Silver je na stříbro...
Obecně se podívej na složení, na mosaz se používá cosi s boraxem - tetraboritanem sodným (natrium tetraboricum), na stříbro a na hnilík jsou fluxy obsahující ty fluoridy - sodnej nebo draselnej (natrium fluoratum nebo kalium fluoratum). Trochu fluoridovýho fluxu vyžebráš všude, kde se natvrdo pájí stříbrem - stačí ho málo, doslova jen do tý fluoridový kaše namočenej 1cm koneček Ag pájecího drátu stačí na vytvoření slušně lnoucího prstýnku Ag pájky kolem čistý ocelový trubičky Ø 20mm. Jen když ji nechceš mít ani očouzenou nebo když je na povrchu víc nečistot, potřebuješ toho fluoridu víc - zhruba dvoj- až trojnásobek ... A bacha na to "stříbro" - už jsem potkal "Ag pájku", ve který bylo jen 13% stříbra - ta nechtěla skoro na nic chytat, byla to doslova jen taková trochu stříbrem vylepšená mosaz (výroba fa Castolin !!!), takže nakonec se několikakilovej balík tavidlem obalovanýho drátu musel odložit a používalo se to jen na přesně určený věci, kde stačilo, že to obsahuje aspoň nějaký stříbro a nevadila horší vsakovatelnost do spáry. Dobrá Ag pájka má minimálně 35-37% stříbra, ty opravdu DOBRÝ mají obsah Ag nad 40% - ty zatečou do spoje skoro samy. Bohužel, nad 60% obsahu Ag zase klesá pevnost spoje, takže takový "pájkový kovy" jsou zase jen na něco ... A to samozřejmě nemluvím o ceně - kilo takový pájky má pětimístnou cenovku v CZK ...
Obecně se podívej na složení, na mosaz se používá cosi s boraxem - tetraboritanem sodným (natrium tetraboricum), na stříbro a na hnilík jsou fluxy obsahující ty fluoridy - sodnej nebo draselnej (natrium fluoratum nebo kalium fluoratum). Trochu fluoridovýho fluxu vyžebráš všude, kde se natvrdo pájí stříbrem - stačí ho málo, doslova jen do tý fluoridový kaše namočenej 1cm koneček Ag pájecího drátu stačí na vytvoření slušně lnoucího prstýnku Ag pájky kolem čistý ocelový trubičky Ø 20mm. Jen když ji nechceš mít ani očouzenou nebo když je na povrchu víc nečistot, potřebuješ toho fluoridu víc - zhruba dvoj- až trojnásobek ... A bacha na to "stříbro" - už jsem potkal "Ag pájku", ve který bylo jen 13% stříbra - ta nechtěla skoro na nic chytat, byla to doslova jen taková trochu stříbrem vylepšená mosaz (výroba fa Castolin !!!), takže nakonec se několikakilovej balík tavidlem obalovanýho drátu musel odložit a používalo se to jen na přesně určený věci, kde stačilo, že to obsahuje aspoň nějaký stříbro a nevadila horší vsakovatelnost do spáry. Dobrá Ag pájka má minimálně 35-37% stříbra, ty opravdu DOBRÝ mají obsah Ag nad 40% - ty zatečou do spoje skoro samy. Bohužel, nad 60% obsahu Ag zase klesá pevnost spoje, takže takový "pájkový kovy" jsou zase jen na něco ... A to samozřejmě nemluvím o ceně - kilo takový pájky má pětimístnou cenovku v CZK ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Chceš tím teda říct, že pokud vemu 30% obalený stříbro tak konce všech matrošů co jsem vyjmenoval "postříbřím/pomosazím" a pak to už půjde PbSn?
A propo, netušíš, co to je Supra, co se používala (používá?) na sváření / pájení hliníkovým drátem autogénem? V podstatě namáčení jako do boraxu u mosazi.
A propo, netušíš, co to je Supra, co se používala (používá?) na sváření / pájení hliníkovým drátem autogénem? V podstatě namáčení jako do boraxu u mosazi.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Jo, to by jít mělo, teploty tavení jsou dostatečně rozdílný a na Ag pájku cín s olovem chytá.Celeron píše:Chceš tím teda říct, že pokud vemu 30% obalený stříbro tak konce všech matrošů co jsem vyjmenoval "postříbřím/pomosazím" a pak to už půjde PbSn?
...
Ne, pod tímhle názvem mi nic nevyjede - co já jsem plamenem pájel Alu slitiny, tak to byl "leteckej dural" R7005 a jako drát byl čistej hnilík s práškovým fluoridem draselným (nahřát drát a namočit do prášku, on se obalil, nahřát pájený místo až odráženej plamen začal fialovět, pak přiložit obalenej koneček drátu k pájenýmu místu, nechat nejdřív roztýct fluorid a vzápětí po něm do spoje tavenej hnilík). Je možný, že pod názvem "Supra" se prodávala nějaká směs, ale každopádně jako tavidlo na hnilíkový slitiny musí bejt fluorid, protože snižuje teplotu tavení hnilíku jako pájkovýho kovu pod bod tavení duralu - boraxem to nedosáhneš. Na vaření hnilíku TIGem pod argonovu atmosférou je ještě jinačí slitina, i když čistým hnilíkem to TIGem jde taky - obráceně to ale nešlo, ta slitina vhodná pro TIG má vyšší bod tavení a plamenem se ji nedařilo v místě spoje ohřát tak, aby zatekla do spoje a zároveň aby se nepropálil okolní matroš.Celeron dál píše:...
A propo, netušíš, co to je Supra, co se používala (používá?) na sváření / pájení hliníkovým drátem autogénem? V podstatě namáčení jako do boraxu u mosazi.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Hmm, podle toho co píšeš se ta Supra s autogénem chovala úplně stejně, tak to vypadá, že to byla za bolševika obchodní značka pro nějakej fluorid. Mám tady 20 let dvě pixly od okurek, v jedný je Borax a v druhý Supra. Ale za ty léta spadly popisový flastry z hnědý lepící pásky a teď nevím, co je co. Taví se to hodně podobně, nevíš, jak rozeznat borax a fluorid krom toho, že to zkusit? Není borax hydroskopickej, v jedný pixle jsou hroudy, dřív to byl prášek.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Podle smradu při tavení. Borax skoro nesmrdí, fluorid dává čpavej smrádek při vdechnutí "fungující" podobně jako chlór (rozkládá se a uvolňuje fluór). A taví se dřív = při nižší teplotě než borax.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Na výrobu topných spirálek do některých typů atomizerů e-cigaret bylo potřeba odporový drát (kanthal, nichrome Ø0,1-0,4mm.....) nastavit nízkoodporovým drátkem (stříbro, nikl, postříbřený železný....). Na spojování se celkem úspěšně používalo svaření výbojem kondenzátoru.
Tohle je jen pro zajímavost, z fóra o e-cig. Měl jsem to udělaný trošíčku jinak ...
dneska kupuju už nabodovaný dráty, dají se sehnat v různých průměrech a hodnotách (0,5 - 3Ω)
Tohle je jen pro zajímavost, z fóra o e-cig. Měl jsem to udělaný trošíčku jinak ...
dneska kupuju už nabodovaný dráty, dají se sehnat v různých průměrech a hodnotách (0,5 - 3Ω)
Já nenapsal čpavkovej - já napsal ČPAVEJ. Prostě štiplavej, hnusnej, když si toho nabereš a šlukneš víc, máš problém se nadechnout podruhý = fluór funguje podobně jako chlór. Amoniak alias čpavek smrdí jinak...Celeron píše:Tak to jsi mě nepotěšil, ta Supra při tavení po čpavku nesmrdí...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Ahoj, chystám se ubastlit odporovou zátěž na 24 V, 2,5 kW. Na tento výkon jsou rezistory dost drahé a kvůli sdílení tepla vedením i dost velké.
Mám následující představu: Odporový drát dostatečného průměru, namotaný na křidlici (rozuměj střešní tašce pálené). Odvod tepla nejen vedením, ale i sáláním. Takový 24 V teplomet. Několik odboček či svorek pro různé hodnoty zátěže nebo i možnost seriovo-paralelního řazení.
Je tato myšlenka zcestná?
Z dostupných, teplotně odolných materiálů mi vychází Kanthal, D=2mm, 2 až 3 vodiče paralelně.
Otázkou je, jak napojit Kanthal na Cu přívod?
1) dutinkou z největší čokolády (mosaz ...
)
2) Šroub přes křidlici, matka, oko, kontramatka. Křidlici (nebo podobný materiál) jsem volil proto, že se dobře vrtá vidiákem, řeže diamanťákem a je žáruvzdorná.
Varianta 2) se mi líbí víc, ale: Bude kanthal 2mm vhodný k ohnutí do očka kolem šroubu? Odhaduji, že drát na 1200 °C s podílem chromu bude tvrdý. Půjde ohnout bez prasknutí? Mám možnost ho předehřát PB, při troše štěstí i autogenem.
Mám následující představu: Odporový drát dostatečného průměru, namotaný na křidlici (rozuměj střešní tašce pálené). Odvod tepla nejen vedením, ale i sáláním. Takový 24 V teplomet. Několik odboček či svorek pro různé hodnoty zátěže nebo i možnost seriovo-paralelního řazení.
Je tato myšlenka zcestná?
Z dostupných, teplotně odolných materiálů mi vychází Kanthal, D=2mm, 2 až 3 vodiče paralelně.
Otázkou je, jak napojit Kanthal na Cu přívod?
1) dutinkou z největší čokolády (mosaz ...
![Confused :?](./images/smilies/icon_confused.gif)
2) Šroub přes křidlici, matka, oko, kontramatka. Křidlici (nebo podobný materiál) jsem volil proto, že se dobře vrtá vidiákem, řeže diamanťákem a je žáruvzdorná.
Varianta 2) se mi líbí víc, ale: Bude kanthal 2mm vhodný k ohnutí do očka kolem šroubu? Odhaduji, že drát na 1200 °C s podílem chromu bude tvrdý. Půjde ohnout bez prasknutí? Mám možnost ho předehřát PB, při troše štěstí i autogenem.
Kanthal ohnout půjde, dokud není vyhřátý, nijak křehký není. Šroubový spoj bude OK, volil bych raději větší šroub, má potom větší odvod tepla díky svojí větší ploše a spoj je chladnější. Když jsem se ještě v době AT zdojů zabýval jejich opravami, používal jsem zátěž z obyčejného ocelového drátu namotaného na cihle, fungovalo to bez problémů. Nevím, jak douhodobě potřebuješ tu zátěž provozovat, ale kvůli odvodu tepla se dá celý odpor bastl hodit do kýblu s vodou, když tam není extra dlouho pod napětím, elektrolýza jej žere jen zcela nevýznamně.
Krátce před tím, než se to rozbilo, tak to ještě fungovalo...
Když jsem dělal PC zdrojový trapič, tak jsem na spoje použil keramickou čokoládu. Existují dvoj a trojčlánky průřez 4 mm. Největší je jednočlánek průřez 16 mm. Dál jsem nepátral. Když použiješ přívodní vodič se silikonovou izolací, tak ten spoj v keramický čokoládě dlouhodobě snese skoro bílej žár topný spirály.pospisjak píše: Otázkou je, jak napojit Kanthal na Cu přívod?
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!