Subwoofer Genius a TDA7294
Moderátor: Moderátoři
Subwoofer Genius a TDA7294
Tahle věc zkresluje a chrčí. TDA7294 je pěkný zmetek, jak jsem vyčetl na netu. Napájení je jen 80V. Vyměnit? Je vidět, že už je měněný. Nějaký lepší (výkon nemusí být tak velký, stejně ten repráček to nemůže pobrat, ví někdo? dík
Tahle vypadá výstup na repro na osciloskopu. Pod asi 50Hz zkreslení.
Po člověku - opraváři (nějaký profi zvukař) přede mnou to vypadá takhle. Taky zapomněl dát pastu pod IO a utáhnout šroub chladiče.
Po člověku - opraváři (nějaký profi zvukař) přede mnou to vypadá takhle. Taky zapomněl dát pastu pod IO a utáhnout šroub chladiče.
- Přílohy
-
- K800_20170222-130839.JPG
- (109.62 KiB) Staženo 150 x
-
- K800_20170222-121235.JPG
- (94.18 KiB) Staženo 119 x
-
- K800_20170222-121204.JPG
- (107.9 KiB) Staženo 169 x
No, já nevím, ale co mám zkušenosti se slabšími bratříčky koncových TDA integráčů, po sepnutí tepelné ochrany se stává, že se trvale poškodí výstup. A právě se to projevuje zkreslením v kladné nebo záporné půlvlně.
To sepnutí s následným poškozením může být i první (pokud si s tím nehrál už obchodník).
Proto upřednostňuji s vyjímkou osvědčených švábů koncové tranzistory.
To sepnutí s následným poškozením může být i první (pokud si s tím nehrál už obchodník).
Proto upřednostňuji s vyjímkou osvědčených švábů koncové tranzistory.
Proč tedy nevezmeš TDA7293V, koupenou v EZK, neuštípneš jí nohy 5 a 11 a nezaletuješ ji místo té poškozené TDA7294V?
TDA7293V je obecně lepší šváb, má větší rezervu v dovoleném napájecím napětí, tzn. větší odolnost proti napěťovým špičkám z napájení i ze zátěže a pokud je tento typ slušně přitažený, tak s roztrženým pouzdrem a odpařenými fóliemi desky se lze setkat málokdy.
Opravdu doporučuju jej koupit v EZK - oni sami tyto IO používají do stavebnic a jsou slušné - já je tam občas kupoval taky, když nebyly u spolehlivějšího zdroje.
Pokud je ten šváb v konstrukci zesilovače celý přitažen "trámečkem", nebo kouskem U plechu se dvěma šrouby, tak zásadně nesmíš použít pro tepelnou a elektrickou izolaci slídu, jinak IO zaručeně praskne pouzdro. Pokud je přitažený jen jedním šroubem M3 za to křídlo, tak to je úplně špatně a takto upevněný shoří jakýkoli výkonový IO nad 50W ztráty.
Pokud to takto je /jeden šroub/ a nechceš, aby se totéž opakovalo podruhé, tak je opravdu nutné IO přitáhnout "trámečkem", rovnoměrně celou přestupovou plochou, přes celou šířku plastového pouzdra a dvoubodově. Ale zásadně přes "měkkou" podložku.
Nejvhodnější teplovodivou podložkou pro tyto účely /přenos velkého množství odpadního tepla/ je buď červený, neb zelený materiál Sarcon ze Semicu, nebo i bílý Kerafol z Ecomu. Rozhodně ale nepoužívat různé noname "silikonové" podložky neověřených vlastností.
Maximálně tak šedou měkkou fólii tloušťky do 0,2mm, vytaženou zpod dvojice výkonových spínacích tranzistorů nějakého výkonnějšího PC zdroje - tam je jakástakás jistota, že to slušně tepelně vodí.
Na všecky "teplovodivé" pasty se radši vyser - některé typy teplovodivých podložek pasta dokonce poškozuje. Jiné typy past jsou naopak zákeřně vodivé.
Zákeřně píšu proto, že začínají vést až od určitého napětí, v jednom mém případě to bylo okolo 50V. Pod toto napětí nešlo nijak zjistit, že by dotyčná pasta byla schopna takového podrazu. Byly tím svinstvem namáznuté dvě slídové podložky a tahle zkušenost mě stála jeden pár 130W darlingtonů SanKen.
TDA7293V je obecně lepší šváb, má větší rezervu v dovoleném napájecím napětí, tzn. větší odolnost proti napěťovým špičkám z napájení i ze zátěže a pokud je tento typ slušně přitažený, tak s roztrženým pouzdrem a odpařenými fóliemi desky se lze setkat málokdy.
Opravdu doporučuju jej koupit v EZK - oni sami tyto IO používají do stavebnic a jsou slušné - já je tam občas kupoval taky, když nebyly u spolehlivějšího zdroje.
Pokud je ten šváb v konstrukci zesilovače celý přitažen "trámečkem", nebo kouskem U plechu se dvěma šrouby, tak zásadně nesmíš použít pro tepelnou a elektrickou izolaci slídu, jinak IO zaručeně praskne pouzdro. Pokud je přitažený jen jedním šroubem M3 za to křídlo, tak to je úplně špatně a takto upevněný shoří jakýkoli výkonový IO nad 50W ztráty.
Pokud to takto je /jeden šroub/ a nechceš, aby se totéž opakovalo podruhé, tak je opravdu nutné IO přitáhnout "trámečkem", rovnoměrně celou přestupovou plochou, přes celou šířku plastového pouzdra a dvoubodově. Ale zásadně přes "měkkou" podložku.
Nejvhodnější teplovodivou podložkou pro tyto účely /přenos velkého množství odpadního tepla/ je buď červený, neb zelený materiál Sarcon ze Semicu, nebo i bílý Kerafol z Ecomu. Rozhodně ale nepoužívat různé noname "silikonové" podložky neověřených vlastností.
Maximálně tak šedou měkkou fólii tloušťky do 0,2mm, vytaženou zpod dvojice výkonových spínacích tranzistorů nějakého výkonnějšího PC zdroje - tam je jakástakás jistota, že to slušně tepelně vodí.
Na všecky "teplovodivé" pasty se radši vyser - některé typy teplovodivých podložek pasta dokonce poškozuje. Jiné typy past jsou naopak zákeřně vodivé.
Zákeřně píšu proto, že začínají vést až od určitého napětí, v jednom mém případě to bylo okolo 50V. Pod toto napětí nešlo nijak zjistit, že by dotyčná pasta byla schopna takového podrazu. Byly tím svinstvem namáznuté dvě slídové podložky a tahle zkušenost mě stála jeden pár 130W darlingtonů SanKen.
Nevím no - komentovat nákup TDA729x u polské firmy, kde se to jen hemží pajcy..Ale je to Tvůj boj.
Sice nějak nevím, co má společného výkon trafa s napětím zdroje naprázdno a napěťovou špičkou při zapnutí, ale to víš asi Ty sám nejlíp.
No a pokud se Ti zdá 20V v napájení jako rezerva dost, zvlášť když můžeš mít za téměř stejné peníze rezervu 40V, to je zas jen Tvoje věc.
Zase jen Ty budeš řešit, až se to znovu provalí, zvlášť se švábem, koupeným u Poláků.
Cenový rozdíl za těch 40V napěťové bezpečnosti navíc je konkrétně v EZK krutých 15,-Kč.
Ty šedé podložky z PC zdrojů nejsou špatné - ovšem jen ty hladké a jen ty, kterými jsou podložená pouzdra TO3P, TO247 - prostě ty výkonnější tranzistory. Hodně staré PC zdroje okolo 200W mívaly spínače v TO220 a ty podložky se pod takto výkonný IO opravdu nehodí.
Sice nějak nevím, co má společného výkon trafa s napětím zdroje naprázdno a napěťovou špičkou při zapnutí, ale to víš asi Ty sám nejlíp.
No a pokud se Ti zdá 20V v napájení jako rezerva dost, zvlášť když můžeš mít za téměř stejné peníze rezervu 40V, to je zas jen Tvoje věc.
Zase jen Ty budeš řešit, až se to znovu provalí, zvlášť se švábem, koupeným u Poláků.
Cenový rozdíl za těch 40V napěťové bezpečnosti navíc je konkrétně v EZK krutých 15,-Kč.
Ty šedé podložky z PC zdrojů nejsou špatné - ovšem jen ty hladké a jen ty, kterými jsou podložená pouzdra TO3P, TO247 - prostě ty výkonnější tranzistory. Hodně staré PC zdroje okolo 200W mívaly spínače v TO220 a ty podložky se pod takto výkonný IO opravdu nehodí.