Elektronkove reg.zdroje a skratuvzdornost.

Zpráva

lietadlo · #1 Příspěvek od **lietadlo** » 22 bře 2018, 09:23

Ahojte.
Iba taka otazka..
http://sweizee.blog.cz/1201/celo-elektr ... -100v-400v
Tato a kopa jej dalšich podobnych...ochrana iba poistkou..čiže tieto zdroje niesu skratuvzdorne ? To nikomu nevadilo ? ako sa potom kedysi oživovalo opravovalo..
Nakoniec som si spravil regulovany s FET-om..a prudovou ochranou..

serviceman · #2 Příspěvek od **serviceman** » 22 bře 2018, 09:36

Pokud neuděláš zcela fatální chybu, pojistka stačí. Kvalifikovaný opravář nedělá zkraty.

#3 Příspěvek od **Achab** » 22 bře 2018, 10:17

Známý zdroj BS275 má taky jenom tavnou pojistku. V návodu je upozornění, že se má používat tak, aby k přetížení nedošlo. Případně je možné zařadit ochranný odpor.

Citace z návodu: "Během provozu přístroje je nutné kontrolovat odebíraný proud. Proud nesmí překročit údaje, uvedené v technických údajích, jinak jsou ohroženy elektronky přístroje."

samec · #4 Příspěvek od **samec** » 22 bře 2018, 10:42

Elektronka je kus kovu a skla. Takze je dostatocne skratuvzdorna, kym zareaguje poistka.

danhard · #5 Příspěvek od **danhard** » 22 bře 2018, 11:11

Ty asi toho moc nevíš, co se stane, když přetížíš proudem katodu ?

Při překročení proudu katodou dojde k jejímu poškození, utrhne se emisní vrstva.

#6 Příspěvek od **Achab** » 22 bře 2018, 11:21

Elektronkové zdroje většinou neměly proudovou pojistku kvůli zjednodušení. U BS275 ji nejspíš taky vynechali záměrně. Stejně se předpokládalo použití kvalifikovanou obsluhou. V elektronkové verzi by to navíc zvýšilo nároky
na prostor, i tak je to rozměrnější bedna o váze 17kg.

sinclair · #7 Příspěvek od **sinclair** » 22 bře 2018, 19:07

No znám jednoho, co měl z elektronek tak akorát srandu a taky tvrdil, že je to jenom sklo a trochu drátů a plechů.
Bylo těžký s ním o něčem diskutovat, nedejbože mu třeba naznačit, že ty hromádky drátů a skla si taky nenechají všecko líbit, jak je obecně tradovaný neumětelama.
Sám to pocítil na vlastní peněžence. Zlikvidoval si za několik málo ms celou čtveřici EL34 za skoro dva tisíce. Takzvaně "rekonstruoval" Mono 130 bez znalostí i respektu k elektronkám - však to podle něj byly jen hromádky skla s dráty a plechy. Ze zdroje -Ug1 při "rekonstrukci" udělal zdroj +Ug1. Na to už musí jeden být extra ignorant, když otočí nejen diodu, ale i filtrační kondenzátor.
I za tu malou chvilku /odhaduju řádově jednotky milisekund/, než stihly vypadnout všecky T-pojistky co tam nacpal, tak všem EL34 to urvalo emisní vrstvy, kompletně a nevratně, jsou úplně "hluché". Extra háklivé jsou na to elektronky podžhavené, což bylo i v tomto případě.
Něco podobného se stávalo i u nepřímožhavených usměrňovaček, přetížených velkým kondenzátorem, nebo skoro do zkratu.
V případě zdroje, co má trafa schopná dodat několik stovek mA bych si na to dával obzvlášť pozor, třebaže jde "jenom o lampy".
Ne pokaždé se stane, že elektronka napřed varuje červeně rozsvícenou anodou a g2. Nemusí to stihnout, pokud je přetížení takového rázu, že se prostě rozžhavit nestihne.
Takhle lze při dostatečné tvrdosti zdrojů poničit nejen regulační elektronky, ale i koncové, které nemají Rk.
Mně se už dávněji zadařilo 2x po sobě zničit dvě dvojice EL36 v podobném zdroji, jako je BS275 - zkratem. Než mě to přinutilo tam dát 300mA pojistky a hlavně - mezi regulační elektronky a hlavní filtr omezovací odpor.

#8 Příspěvek od **jjilek** » 22 bře 2018, 20:40

lietadlo píše:Ahojte.
Iba taka otazka..
ako sa potom kedysi oživovalo opravovalo..

Docela obyčejně. Do série se sítí se zapojí vhodná žárovka a použije se regulační trafo. Stejně jako dnes.

fredis · #9 Příspěvek od **fredis** » 23 bře 2018, 17:24

samec píše:Elektronka je kus kovu a skla. Takze je dostatocne skratuvzdorna, kym zareaguje poistka.

Další perla...

weed_smoker · #10 Příspěvek od **weed_smoker** » 23 bře 2018, 18:58

Některý si nechaj líbit celkem dost (pentody PL5xx,diody PY8x a DY8xx,magnetrony,rentgenky a lampy jako GU81M),ale na jiný bych byl opatrnej a parametry nepřekračoval (miniaturní VF,magický oka,VFD a CRT,doutnavkový stabilizátory,plynový a rtuťový usměrňovače,digitrony,numitrony a dekatrony,vakuové lasery,pak taky fotonásobiče a snímací lampy).

samec · #11 Příspěvek od **samec** » 23 bře 2018, 23:56

Myslel som to v porovnani s polovodicmi. Ja viem, ze to nie je len kus kovu a skla, ze su tam aj take detaily, ako spominana emisna vrstva na katode, ale bude mat jej ciastocne poskodenie take fatalne nasledky ako druhy prieraz u polovodicov? V zivote som videl jedno, mozno dve polovodicove zaridenia chranene proti skratu velmi rychlou tavnou poistkou, na co bolo pri poistke dorazne upozornene. Jednalo sa vsak o starsie zariadenie, kedy boli polovodice velmi drahe. Bezne sa dnes tavnymi poistkami polovodice nechrania, lebo to aj tak nestihaju. Odide polovodic aj poistka. Bez poistky odide len polovodic. Na druhej strane je pravda, ze dnesne polovodice uz znasaju dost brutalne zaobchadzanie. Na rozriesenie problemu by bolo potrebne zvazit vypinaciu charakteristiku poistky a povolene pretazenie elektronky. Tiez ta elektronka nemusi byt prevadzkovana na hrane svojich moznosti a nejake spickove prudy obmedzene predradenou impedanciou. Vhodne dimenzovana poistka by to potom mohla ochranit proti skratu. Ale mozno sa mylim. Nie som odbornik na elektronky.

danhard · #12 Příspěvek od **danhard** » 24 bře 2018, 14:18

Ale to je stejné s těmi tranzistory, když budeš provozovat 10A/100W tranzistor do 1A/10W, budeš ho chladit 1AF pojistkou, tak ho taky v životě neodpráskneš.
A taková 10W katoda má max. povolený katodový proud kolem 200mA (EL34, GU50), ale když tam nahulíš +50V na g1, a je tam pár set V na g2 a na anodě, tak dá impulzně (10us) i 2A, ale taková proudová hustota trvale tu katodu normálně oloupe.

mluno · #13 Příspěvek od **mluno** » 03 dub 2018, 12:31

samec píše:Bezne sa dnes tavnymi poistkami polovodice nechrania, lebo to aj tak nestihaju.

Pojistky u polovodičů nechrání polovodič, ale zabraňují případné větší škodě. Alespoň pokud se bavíme o zdrojích a měničích. Polovodič chrání hardwerové ochrany, které hlídají aby se nedostal mimo povolenou oblast. (Teda pokud to za to stojí.) Pojistka je tam pro případ průrazu (a tedy nevypnutelnosti) a podobné nehody.

Ještě si vzpomínám na výkonovku na VŠ, tam se používaly tzv. vodní pojistky - byl to drátek z licny (tedy podle praktiků pojistka na cca 6A) natažený mezi několika zdířkami ponořenými ve vodě (kvůli zhasínání oblouku a asi i pro efekt). Celé to bylo provedené v krabičce jako se dávají do mikrovlnky. Ovšem studentovzdornosti takového uspořádání napomáhalo to, že používané polovodiče byly dimenzované na nominální proud 120A a víc. Tedy opět víc jak o řád předimenzované.

rudolf02 · #14 Příspěvek od **rudolf02** » 15 dub 2018, 17:06

No, já nevím. Dle mých zkušeností velmi záleží, co pustí zdroj.
Obvykle u tranzistorových zesilovačů jsou zdroje tvrdé, tavná pojistka se uplatní, pokud lama dá nižší impedanci beden, než na kterou je zesík stavěn a přežene to s hlasitostí. Zkrat na výstupu zesíku ošetří pouze elektronické jištění proudu koncových tranzistorů, pokud tam je, tavná pojistka je příliš pomalá.
Obvykle u elektronkových rádií či TV jsou zdroje měkké, sběrací a filtrační kondík (a případně tlumivka, pokud tam je) nedá proudový náraz schopný upálit elektronku.
Jiné kafe je u elektronkových zesilovačů větších výkonů, kde má zdroj dostatečnou energii. Uplatní se baterie kondenzátorů velkých kapacit (lineární závislost) a na napětí 400V až 500V (kvadratická závislost) podšprajcovaná tvrdým síťovým trafem s polovodičovými diodami. Zkrat u cca 100W zesíku kromě poškození elektronek obvykle vezme obslužnou bižuterii, dráty nebo plošné spoje; viděl jsem i načatý výstupní trafo.
Jak jsem viděl poškození EL34 (Tesla), obvykle emise OK, zkraty či menší průrazná napětí mezi elektrodami, upadlý střední klíč, zespodu pěkně očazené.
Děkuji za opravy a připomínky.