předvrtání otvorů pro samořezné šrouby

Zpráva

bu2520 · #1 Příspěvek od **bu2520** » 04 kvě 2018, 07:39

jaký je vhodný průměr předvrtání pro samořezné šrouby. Konkrétné to budou 3,9mm šrouby do hliníku. nikde jsem neobjevil nějakou tabulku.

termit256 · #2 Příspěvek od **termit256** » 04 kvě 2018, 09:14

Je to u kazdeho sroubu jine, zavisi to taky od druhu a tloustky materialu. Nejlepsi je to proste vyzkouset. Udelej mensi diru, kdyz nepujde zasroubovat, udelej vetsi…

#3 Příspěvek od **Achab** » 04 kvě 2018, 09:41

Orientačně platí, že otvor by měl být menší, případně stejný jako malý průměr závitu šroubu.

JoDiK · #4 Příspěvek od **JoDiK** » 04 kvě 2018, 11:33

Já vždy šuplerou změřím vnitřní průměr závitu a do odřezku vyvrtám nejbližší hodnoty vrtáků (větší a menší) a pak zkusím šroubit. Když to do malé dírky jde moc těžko, beru větší...

Jodr · #5 Příspěvek od **Jodr** » 04 kvě 2018, 13:39

Hliník se rád při šroubování samořezů nebo při jeho vrtání maže a tím i vydírá. Při vrtání, řezání závitů i šroubování samořezů se osvědčilo smočit vrták, šroub nebo závitník lihem.

#6 Příspěvek od **EKKAR** » 04 kvě 2018, 13:53

Staří praktici používali na řezný práce v hnilíku (v to počítaje i vrtání nebo závitění) anilínovou tužku, známější pod pojmenováním "inkoustová" = suchá psala šedě skoro jako obyčejná grafitovka, po naslinění špičky nebo namočení napsanýho textu ale stopa zfialověla. Nevím, jestli se vzhledem k jedovatosti anilínový sráže ještě tyhle tužky dají koupit, ale třeba při vrtání děr a řezání závitů do nich v masivních hnilíkovejch chladičích to šlo s troškou anilínový vodičky jako po másle ...

Jenys · #7 Příspěvek od **Jenys** » 04 kvě 2018, 14:15

V učení nás také učili používat líh na hliník. Ale mám dlouhodobě vyzkoušené, stačí použít i olej, důležité je, aby se na nástroj hliník nelepil, což mastnota nedovolí. Jasně, že se hliník pak musí odmastil, pokud se má dále upravovat.

starecd · #8 Příspěvek od **starecd** » 04 kvě 2018, 14:20

Anilínová tužka už asi nejde sehnat, nejdou sehnat ani ty červeno-modré, které po namočení psaly skoro jako fix. Na mazání při obrábění hliníku se používá petrolej.

sinclair · #9 Příspěvek od **sinclair** » 04 kvě 2018, 14:48

Na hliník a slitiny používám technický řepkový olej - jak na samořezky, tak na mazání závitníků. Naučil mě to tak táta. Líh je velice dobrej na závity i vrtání do mědi, stačí i běžný 🤐 z drogišky.
Petrolej či nafta se doporučují do hliníků taky, ale řepkáč je podle mě lepší. S petrolejem jsem už pár závitníků pohřbil, paradoxně vždycky při vytáčení nazpět. Řepkáč ale nesmí moc zhoustnout, pak moc nemaže.

Na běžné bílé samořezky 3,9 do plechu Fe-AL tak do 3mm síly materiálu jsem používal vrták 3,3. Ale je to podle výšky závitu toho konkrétního šroubu. Myslím ale, že zrovna šrouby určený do plechu jsou nějak standardizovaný.
Samořezky do plnýho materiálu mají většinou menší stoupání a jednu či dvě drážky na umístění špon, jako to mají závitníky.

Třeba ty starší tuzemský, černěný, kalený "samořezky", s dvěma podélnými drážkami, metrickým průměrem i stoupáním závitu a hlavou na plochý šroubovák se předvrtávají normálně, jako by ses chystal řezat normální M závit, takže u trojek 2,4-2,5 a čtyřky 3,2-3,3.
Dělaly se až do M6 a jsou výborný. Ale mazat se při tvorbě závitu musejí, jako bys řezal závitníkem. Byly určený do plnýho materiálu.
Opravdu byly dost kalený, na pár z nich jsem si uštípnul rožek kaleného šroubováku Narex.
Ve stejné úpravě, tedy černěné a kalené se dělaly i do plechu, s řidším závitem a bez podélných drážek na špony. Byly tak tvrdý, že když si člověk ke konci nedal pozor, tak se to v měkčím železe protočilo, než aby se na tom šroubu serval závit.
Můžu nafotit.

Jodr · #10 Příspěvek od **Jodr** » 04 kvě 2018, 14:59

starecd píše:.... Na mazání při obrábění hliníku se používá petrolej.

Při obrábění otvorů pro ložiska sestavených hliníkových karterů na vyvrtávačce, se používal petrolej. Obrobený povrch žádná sláva. Až přišel dědula co za němců pracoval v nějaké jejich fabrice a říká, chlapci mázněte štětečkem do té díry lihem. A skutečně, povrch lesk jako blesk, hrál až duhovými barvami. Pak se přešlo na kalibraci protlačovacím trnem, což bylo podstatně rychlejší a tam bez lihu ani prd.

fredis · #11 Příspěvek od **fredis** » 04 kvě 2018, 19:43

Na Al jedině líh. Kdo to zná, ví o čem to je

. Jinal to jsou pochybné náhražky - petrolej, různé oleje atd.

Jodr · #12 Příspěvek od **Jodr** » 04 kvě 2018, 19:55

fredis píše:.... Jinal to jsou pochybné náhražky - petrolej, různé oleje atd.

Určité výsledky dávala i moč

, prý nejlepší by byla pennenská, ale ta už tehdy byla kriticky nedostatkové zboží...

fredis · #13 Příspěvek od **fredis** » 04 kvě 2018, 20:08

Vlastní zkušenost?

Atlan · #14 Příspěvek od **Atlan** » 04 kvě 2018, 21:43

Lieh sa mi neosvedcil, najlepsie funguje separacny sprej na hubice azvarane povrchy proti lepenie guliciek pri zvarani CO2 od Kowaxu.
Bezkonkurencne vlastnosti staci fuknut na vrtak pred vrtanim a svladne vybrat jednu dowru do 10mm hlinika. Na frezu sa spony nelepia, ale treba obcas presprejovat.
Kupil by som namiesto spereja aj 1l balenie na namacanie ale cena a dostupnost nic moc.
Akurát karta bezbecnostnych udajov... Na dychanie to moc nieje.
Zase ma prijemnu citronovu vonu narodiel od liehu

Repkovy olej si nechajte do jedla a nie do dielne. Neviem ktory dobrak to vymyslel, minul som pol spreja na brzdy aby som ten repkovy sajrajt dostal dole z suportu a sklucovadla sustruhu.

Celeron · #15 Příspěvek od **Celeron** » 04 kvě 2018, 23:01

fredis píše:Vlastní zkušenost?

Na závity né ale za mlada jsem viděl na táboře něco, co bylo docela, -no eglhaft. Klukovi vlezl do ucha škvor a nechtělo se mu vůbec ven. Stará zdravotnice, co asi pamatovala první světovou, řekla klukovi ať se vymočí do skleničky a tu moč mu pak nakapala do ucha. To byl fofr, jakým ten škvor vystřelil ven.
U zdravýho člověka je moč naprosto sterilní kapalina s desinfekčníma a prý i repelentníma účinkama.