Osciloskop Philips GM3155 - nesynchronizuje

Opravy, renovace, schemata historické techniky

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
jakubrosler
Příspěvky: 200
Registrován: 16 čer 2009, 02:00

Osciloskop Philips GM3155 - nesynchronizuje

#1 Příspěvek od jakubrosler »

Zdravím,
dostal se mi pod ruku tento poněkud historický kousek. Nemám v úmyslu z toho dělat exponát do muzea, spíš to chci zprovoznit, aby z toho bylo aspoň orientační ukazovátko.

A teď k problému: Časovka běží, při určité (unikátní) kombinaci nastavení potenciometrů Breite a Freqn. fain dokonce i připomíná pilu (jinak je to buď zdola ořízlý, shora zakulacený nebo má opačný poměr délky náběžné a sestupné rampy). Co se mi ale nedaří, je zajistit synchronizaci. Že musím vnějším kabelem propojit svorky 4 a 3 mi došlo až po čase, ale nepomohlo to.

Ta časovka je totiž zajímavě zbastlená. Domnívám se, že z toho thyratronu se postupem času stala skoro obyč trioda bez hystereze, což předchozí majitel vyřešil připojením kondenzátoru, viz nákres tužkou do přiloženého schématu. Skrz něj tahá napětí na anodě té pentody za mřížkové napětí thyratronu, takže zapálí později a naopak později vypne. Když jsem zkusil dát ten kond pryč, amplituda pily značně poklesla (ale tvar byl hezčí), obrázek se přitom smrsknul asi na půlcentimetru šířky. Zkoušel jsem i přebastlit ten kondenzátor vpravo od toho 10n kondenzátoru (označeného 10T), ale pak se to chová stejně jako na začátku.

S tímhle typem oscilátoru jsem se setkal poprvé. Návodů na synchronizaci provařeného fantastronu je všude plno, ale k tomuhle jsem nikde nenašel víc než principiální schéma. Přitom se domnívám, že do pokusů o synchronizaci hází vidle právě ten přibastlený kond, který tahá za mřížku toho thyrathronu silněji, než ten synchronizační signál. Nevím ale jak z toho ven jinak, než dát tam nový thyratron.

Poradíte, prosím, někdo, co vyzkoušet? Nechci úplně zkoušet měnit hodnoty naslepo, přece jenom při každé změně je potřeba čekat na vybití kondenzátorů, aby člověk jednu nekoupil, takže takovýhle proces by byl dost na dlouho.



Ono problémů je tam teda víc, ale už ne tak zásadních. Zatemňování zpětných běhů (jestli jsem dobře pochopil, že musím propojit svorky 2 a 9) zatemní i půlku dopředného běhu, ale to jsem chtěl řešit, až to bude synchronizovat.

Druhá věc je pak nedostatečné amplituda té časovky, takže signál zabírá jenom asi polovinu šířky obrazovky, a to ne uprostřed, ale u levého okraje (na vystředění snad bude stačit nějaký velký odpor od toho 2,2M odporu vpravo nahoře buď ke kladnému nebo zápornému napětí a s trochu menší šířkou bych se i smířil).

Díky za nápady.
Přílohy
Scan1.jpg

Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1283
Registrován: 02 dub 2012, 02:00
Bydliště: Vysočina

#2 Příspěvek od Milan »

Na netu je po zadání typu do Gůglu velmi podrobná dokumentace včetně rozpisek, schematu a popisu funkce a vlastností ( třeba messtechnik.de) . Co se týče synchronizace, musí se její "druh" vybrat /nastavovat propojením na vnějších svorkách . Z hlediska stavu přístroje vzhledem ke stáří bych nejdříve kontroloval zdroje a změřil elektronky , pak to ostatní - je však pravděpodobné ,že elyty a všechny svitky budou v háji´, hlavně u svitků svody, což v časovce určitě vadí a v zesilovačích to posune pracovní body elektronek někam .. do pryč.
Pokud bys potřeboval kousek z němčiny objasnit, mohu ti být nápomocen, ale ne prosím překlad 25 stránek .... :D .

Možná pro doplnění : Kondenzátor v ČZ se nabíjí ze zdroje proudu ( nebo
jen přes odpor z velkého napětí) a napětí na něm "lineárně" stoupá. Jakmile
je na anodě dostatečné napětí závislé na napětí řídící elektrody , elektronka sepne a kondenzátor vybije a zase se zavře .To se opakuje a generuje to pily, ČZ běží volně . Synchronizace se dosáhne superpozicí sign. napětí na to napětí řídící elektrody. Změnou ss napětí na řídící elektrodě se mění
jemně frekvence ( hrubě přepínáním kondů) ,tj. okamžik, kdy se nabíjený
kondenzátor vybije.

Uživatelský avatar
jakubrosler
Příspěvky: 200
Registrován: 16 čer 2009, 02:00

#3 Příspěvek od jakubrosler »

Díky za tip na návod v němčině, potom, co jsem louskal holandštinu z návodu na Radiomuseu, se to čte úplně samo :) .

Elektrolyty měnil už původní majitel, všechno jsou to Tesla TC521. Zformoval jsem je a vypadají v pohodě. Anodový napětí tam je a obrazovka svítí, takže usměrňovačky jsou OK.
Ze svitkových kondenzátorů jsem vyměnil jen ty, co se mi rozpadly v ruce, ty co zůstaly jsou ale taky z většiny Tesla.

Posun obrazu doleva byl skutečně způsoben svodem na C20, po jeho výměně už je uprostřed.

Princip toho oscilátoru je mi jasný, nicméně zde je proti původnímu schématu hodně pozměněn tím dobastleným kondenzátorem, díky němuž není na mřížce toho thyratronu konstantní napětí, co něj jenom trochu kope ta synchronizace, ale je tam regulérní pila přenášená z anody.

Moje domněnka je, že to může být ten důvod, ale nevím, co s tím -když dám ten kondík pryč, tak je amplituda té pily nepoužitelně malá.

Přikládám nějaké obrázky. Ty tři snímky časovky jsou pro různé nastavení potenciometru Breite, zhruba uprostřed to vcelku i připomíná pilu. Pak je tam napájecí napětí měřené na anodě thyratronu s citlivostí 2V/dílek. Je na tom vidět nasuperponovaná ta pila, ale protože se klepe, tak bych neřekl, že by do synchronizace kopalo napájení (jinak by to snad bylo vůči té padesátce stálé).
Pak je tam ještě obrázek z toho opravovaného osciloskopu - to je sinusovka, když nastavím její frekvenci tak, aby se zhruba shodovala s frekvencí časovky. To vydrží tak dvě vteřiny, než to začne ujíždět.
Přílohy
Sinus.jpg
Napájení.jpg
asovka3.jpg
asovka2.jpg
asovka1.jpg

Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1283
Registrován: 02 dub 2012, 02:00
Bydliště: Vysočina

#4 Příspěvek od Milan »

Budu se opakovat, ale bez změření elektronek a ověření dotčených odporů a kondů se asi neobejdeš . Průběhy a ten dobastlený kond napovídají,že problém nejspíše polovadného thyratronu již někdo řešil ( třeba vybíjení by měla být hrana řádově max.několik us , má pracovat jako generátor až do 125kHz) . Ty pentody by šly asi bez problémů přesoklovat /nahradit některou z "rádiových " pentod (S 5mA/V při Ug1 -2,5 V, Ia 8 mA), s tím tyratronem bude potíž , já osobně bych uvažoval o rychlém tyristoru
popř. spínacím tranzistoru s nějakým řídícím obvodem pro spouštění .Ale v Německu na nějakém Flohmarktu by se asi sehnal originál.

Uživatelský avatar
jakubrosler
Příspěvky: 200
Registrován: 16 čer 2009, 02:00

#5 Příspěvek od jakubrosler »

Tak jsem thyratron odpojil, nahradil kombinací tyristoru a tranzistoru a už to šlape. Díky za nápad. Akorát by to asi chtělo nějaký rychlejší tyristor, teď ta časovka jede do nějakých 20 kHz, dál už je rozptyl vypínacího času toho tyristoru nezanedbatelný proti periodě a stopa se rozmazává. Bohužel u většiny nízkovýkonových tyristorů buď není vypínací čas vůbec uveden, nebo je, ale u všech dost velký (většinou kolem 70 - 100 us). Ale to je asi jedno, v audiopásmu to funguje a výš už by stejně asi měl problém i Y zesilovač, protože obdélník se už na těch 20 kHz trochu zakulacuje.
Do budoucna by asi bylo řešením udělat časovku externí, ale to bych se musel hodně nudit.

Zbývá vyřešit zatemňování zpětných běhů. Podle tý příručky mám pocit, že je to funkce, kterou ten osciloskop ani nemá, nicméně věřím, že když se dodá nějaká hromádka polovodičů, že to půjde dodělat.
Ale to zas až někdy budu mít dlouhou chvíli.

Takže pro teď dík a možná časem oživím vlákno znovu.

EDIT: Pravopis

Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1283
Registrován: 02 dub 2012, 02:00
Bydliště: Vysočina

#6 Příspěvek od Milan »

Zatemnění zp.běhu - derivace sestupné části vybíjecí křivky kondenzátoru,
tj. přes vhodně zvolený kondenzátor přivřít obrazovku záporným pulzem po dobu vybíjení kondu.
Jinak navštiv stránku misael.cz, nabízí tam tyratron , který má sice podstatně větší strmost ,ale na napasování by měl stačit prostý odporový dělič. Ať se daří.

Odpovědět

Zpět na „Opravy a restaurování starých elektropřístrojů“