Mám ve třech exemplářích něco podobného, co se u nás prodávalo pod pultem a pod třemi firmami, Transylvania, Aiwa a asi Fair Mate.
Něco menšího a v mono provedení se v Elektrách pod pultem prodávalo taky. Ty větší, stereo stroje byly podle původních majitelů všecky kupovaný v Tuzexu.
Je to takový větší, "kufříkový" stereo stroj se 2+2 reproduktory, horními tlačnými klávesami, ale identickými, celkem solidními kovovými mechanikami. Motor jako kráva, plochý řemínek, střídavé mazání, dva elektrety a krom jacků 3,5 i DIN konektor. Jeden z nich má FM OIRT, myslím, že asi ta Transylvania.
Ale dva z nich, ty se západní normou, byly dlouho používané elektrikářskou partou. Takže zacházení i provozní prostředí si dovedu představit...U všech jsou vylomené okraje desek s vyrvanou síťovou přepínací osmičkou, ve dvou jsou shořelý/přerušený trafa.
Mechanicky naštěstí zcela kompletní, nechybí ani knoflík, klávesa, víko kazety, víko baterek, nic. Poškozené prutovky do toho nepočítám, to je u portablů přece běžný spotřebák
Jinak bych je ostatně ani nebral, protože díly z vraků bych těžko sháněl, ostatně i ty vraky samotné. Bral jsem je zčásti i proto, že se prodávaly na našem území. Mám i nějaký stereo Sencory, Aiwy, Sanya a Hitachi, též v ČSSR kdysi nějak prodávané. Část z nich, co mají rádia, jsou OIRT.
Ty mechaniky Transylvania jsou poměrně známý, hodně robustní typ s velkým setrvákem. Tuším, že měly obecné označení "Hitachi". Zahlédl jsem je v portablech povícero firem.
V poslední fázi to elektrikáři napájeli většími, rákosáckými adaptéry, s natvrdo naletovaným káblem dovnitř.
V jednom CCIR exempláři je přepětím z adaptéru asi zlikvidovaný jeden koncový zesilovač, druhý hrozně chrchlal, takže asi taky načatý.
Ale podivuhodné je, že všecky tři kusy i po takové anabázi "nějak" jevily na FM známky života
a ještě podivuhodnější bylo, že nechrastil ani jeden potenciometr. To mě udivilo jako první.
Taky vůbec nevím, jak tu špínu z toho budu dostávat a pak, co za díly do toho bude pasovat. Jedno provedení má popis pokoveným, vylisovaným písmem, jiné zas jen bílý sítotisk a třetí má hliníkový, asi leptaný štítek.
.
