Americká zkoušečka

[sinclair]

Jedna z mála památek na strejdu, radiomechanika z Telegrafie.
Tipuju výrobu tak 30.léta, ale nejsem schopen identifikovat "logo" výrobce.
Přístrojek je elektromagnetický a je plně funkční, měří stejně a poměrně přesně jak ss, tak st napětí. I proudové svorky měří správně, polovina stupnice je asi 14mA, konec je cca 33mA.
Oprava zřejmě někdy hodně pozdě, podle černého odporu Tesla 100Ω/2W, žluté text. bužírky a kousku technické pásky. Je zapojený v přívodu té zemnicí-minusové licny. Druhý předřadný odpor pro rozsah 160V je nahoře, ten hranatý, který je vinutý lakovaným odporovým drátem. Pod ním ještě něco je, ale nechce se mi to rozletovávat.
Základní rozsah je tedy 8V s vnitřním odporem 250Ω /asi 150Ω má cívka systému/, nebo 160V s vnitřním odporem asi 5kΩ. Proudový rozsah 32mA je na šroubovacích svorníčcích nahoře.
Ve spojení se zdrojem o známém napětí, šel zřejmě přístrojek používat i jako orientační ohmmetr pro malé odpory, nebo se zdrojem st napětí i pro hrubou kontrolu kondenzátorů.
Rozsahy nejspíš odpovídají tomu, jaká napětí a proudy se tehdy v amerických radiopřijímačích vyskytovaly nejčastěji.
Ani po cca 90 letech od výroby přístrojku není původní, textilní licna přerušená. Není to leonské předivo, je to jednovrstvě, křížově opletená Cu licna, odhadem asi 0,25-0,35mm2. Její bavlněný oplet je lesklý, barevná nit je stále modrá a nedrolí se. Prostě poctivě zpracovaná bavlna z polí otrokářů

[Balt76]

Výrobce je Neuberger Messgeräte GmbH (Germany, Munich), žádná Amerika. Ty 30. léta to budou. Aspoň podle tohohle:

https://www.brundrit.co.uk/pocket-voltmeters

Jsou tam hezký strojky. Pamatuju, že jako kluk jsem míval ten druhej voltmetr v bakelitu. Bůhví, kde je mu konec.

[Crifodo]

Je to pěkný, ale dát to dětem k měření na anodových bateriích by bylo takové zocelující.

[sinclair]

Aha, tak že by D.R.P. bylo "Deutsche Reichs Patent", nebo tak něco?
Pro Evropu jsou ale ty rozsahy naprd, ne? Tady přeci byla anodová napětí vždy hodně nad 200V, ne? U ameriky a 110V sítí bych ten rozsah 160V chápal víc.
Krásné strojky jsou na tom linku. Ale tento model tam nemají

[sinclair]

Je to pěkný, ale dát to dětem k měření na anodových bateriích by bylo takové zocelující.

Proč Ivošu? Bafneš to šikovně do ruky, licnu na mínus a hrotem 160V na plus. Na kostře toho budíku nic není.
I po tolika letech se "bakelit" toho pouzdra rozměrově ani nehnul.Na povrchu je černý, ale materiál je zevnitř nazelenalý, je to vidět.
Přední chromový rámeček i zadní kryt perfektně drží samy vlastními nulovými vůlemi. Po 50 letech ležení v krabici jdou snadno sundat. Nasadit jdou sice ztuha, ale tím samy pevně drží.
Čistil jsem jen to sklíčko a vyfoukl zevnitř trochu drobečků z barvy stupnice, nebo toho černého plechu zevnitř, stupnice i ten krycí plech jsou hliníkové a chromovaný rámeček je mosazný.
Jinak je to téměř hermetické. Jo - v tom chromovaném rámečku, co drží sklíčko a ten krycí černý plech s výsečí, je zevnitř kulatá drážka a dokola něco ze světlé gumy, jakoby O-kroužek. Není ani po 90 letech zteřelý, ani rozteklý, ani ztvrdlý, takže to pořád nějak těsní proti vlhkosti, či promoknutí v kapse pana opraváře
To je v hodně příkrém kontrastu s gumovými vývodkami prvních, československých tříkolíkových, krémových DIN konektorů ze začátku 60. let. Jejich vývodky ze žlutobílé gumy byly rozblemtané a rozpadaly se už po dvou letech.
Ale stanou se i zázraky - mám někde origo nahrávací-přehrávací kabel k Sonetu, kde tento konektor má vývodku úplně zdravou. Prochází jí fialová stíněná dvojlinka, později vyráběná jako šedá/černá, označovaná jako S1102, každá žíla dvojlinky je ukončená dvěma, plochými zástrčkami z červenofialového bakelitu. V jedné ze zástrček, která stíněnou žilou dvojlinky vede na kolík 1 DIN, je dělič 100:1.

[Balt76]

Krásné strojky jsou na tom linku. Ale tento model tam nemají

Přesně tenhle ne, ale je tam voltmetr se stejným logem.

[ok1hga]

Pro Evropu jsou ale ty rozsahy naprd, ne? Tady přeci byla anodová napětí vždy hodně nad 200V, ne? U ameriky a 110V sítí bych ten rozsah 160V chápal víc.

ale prd, tohle bylo jen na kontrolu anodových a žhavících baterií.
a neviděl jsem žádnou anodku na víc než 150V pro malá komerční rádia.
. . . jen ty lepší přístrojky mohli i kontrolovat i anodový proud odebíraný rádiem.
Na přesné měření to ani určeno nebylo !
tohle je něco jako když si dneska koupiš měřidlo v LIDLU . . . zkontroluješ si s tím baterii . . .

[Balt76]

Konkrétně ten tvůj bude asi tenhle:

https://www.radiomuseum.org/r/neuberger ... meter.html

Svýho času za 6,60RM.

A ano, D.R.P. znamená Deutsches Reich Patent.

[sinclair]

Měl jsem na mysli tenhle kabel a tyto DIN konektory s gumovými vývodkami.
Ten prostřední, nejtmavší, je dokonce šestikolíkový, s šestým vypínacím kolíkem dole u vodicí drážky, zřejmě určený jako napájecí a nejspíše k magnetofonu A3 /dle p. Bozděcha/. A3 asi jako jediný v té době, potřeboval ten šestý kolík dole u vodicí drážky, k přivedení napětí a zároveň k vypnutí vnitřních baterií v magnetofonu.
DIN přírubové zásuvky k těmto šestikolíkovým exotům existovaly dva typy, se spínacím a rozpínacím kontaktem. Jeden z typů těchto zásuvek, ale bez potřeby šestého kolíku, je myslím použit k nějaké funkci také v B73 a tuším na mikrofonních vstupech i v B11x.

Všechny tři vývodky konektorů na fotce, jsou zpuchřelé a ztvrdlé na kost, včetně toho s šedivou vývodkou.
Zatím se mi nedaří, najít podobné vývodky ze světlé gumy a s "lemem" na konci, kterými by ty původní zpuchřelé šly nahradit.
Mám konektorů ještě několik desítek, dokonce i původní, krémovou stíněnou dvojlinku S1102 - chtěl jsem si udělat pár "dobových" kabelů ke starým zesilovačům, např. k AZK101-401.
Také k některým mikrofonům z té doby, zvláště k nejstarším AMD101-103-104, které tento konektor měly.
Kdybyste někdo věděli o gumových vývodkách ze světlé či šedé gumy, podobné těm z obrázku, co by do konektorů mohly pasovat, dejte mi prosím echo.

[termit256]

Uplne stejme kontrukce se delaly i do 240V.
Stary dobry voltmetr no. A to si nekdo stezuje ze cinsky zazrak z lidlu nema atest na 2500V

[sinclair]

Vida, taky tisíciletá Říše
Taky si myslím, že to byl jen orientačně-kontrolní element.
Tak trochu výhoda, mohla být v té vlastní spotřebě toho měřáčku - ukázalo to stav baterie při aspoň nějaké zátěži, ne naprázdno.
Asi jako je mnohdy výhodná elektromagnetická vadaska, co oproti ledkám a displejům neukazuje hovadiny.

Kolik bylo 7,00,-RM v době Protektorátu na naši korunu?
A kolik v porovnání s tím stála třeba bateriová Goebbelsova tlama?
Nevíte někdo prosím? Já se v tomto "segmentu" popravdě moc neorientuju.
Civilní i vojenské lampy Telefunken a Lorenz, se slepicí a kramlemi, asi fotit nebudu, to znáte všichni
Překvapilo mě, že jsem ten potisk našel i na "zlatém" původním osazení, na obou AD1 i obou AZ1 v BigBenu. Na obou reproduktorech a krycích papírech cívek traf, to bylo natištěno také. Ten BBS se přece 36-38 vyráběl u nás, v Radiotechně..?

[ok1hga]

Jedna z mála památek na strejdu, radiomechanika z Telegrafie.

taky mám jeden takový podobný . . . .
. . . dokonce od stejného výrobce jako ty.

[sinclair]

Panečku, to už je luxus. Tři napětí, proud a 8kΩ, to už není žádná plečka
Tím už šlo měřit i síťové napětí - tehdejší dvoupólové zásuvky neměly to osazení pro kulatou vidlici, jako mají dnešní, šlo to tam strčit tak, jak to je.
Pár těch keramických i bakelitových zásuvek, vidlic, rozboček a "zlodějek", nebo mosazných objímek svítidel ze 30. let ještě mám. Revizáky by z toho dnes načisto jeblo
Jedna z těch keramických zásuvek /"všecky jsou "na omítku"/ má uvnitř i mosazný péra a originál plochou, fíbrovou pojistku 6A.
Tehdy se levnější rozvody převážně dělaly po omítce, krouceným bavlno-gumovým twistem asi 2x1mm2, navlékaným na maličkých skleněných, či porcelánových izolátorcích s drážkou, přibíjených hřebíkem. Ten twist na nich spolehlivě držel, neměl tendenci se rozplétat, protože guma pod bavlnou byla zřejmě vulkanizovaná až po stočení, tak to mělo mechanickou paměť.
Při navlékání na ten izolátorek se twist jen lehce "povolil" proti směru zkrutu a pak to dalších 30 roků spolehlivě drželo.
Jako klučisko jsem takové instalace mnohokrát viděl, ve starých chalupách ze 20.let a ještě v 60.letech to fungovalo. Vždy pouze dvouvodičově. A nikoho nic nezabilo, bo lidi měli z elektriky respekt a nehrabal se v tom kdejaký kokot.
A to tady bylo od počátku 220/380V z celkem velké, lázeňské uhelné elektrárny a teplárny, postavené 1932 kvůli plánovanému, velkému rozvoji lázní. Stála v místech dnešního MěDK Elektra, blíže k potoku. Údajně měla dva generátory po 250kVA.
120V, nebo dokonce stejnosměr jako jinde, kde to zaváděli mnohem dřív, to tu nebylo.
Pokud jsem někde v podobných instalacích viděl přivedenou zem, tak vždycky jen u motorové zásuvky - pokud to bylo hospodářství, co ji potřebovalo.
U jednofázových zásuvek s tímto druhem rozvodu, jsem žádný třetí drát jako zem nikdy neviděl.
Jedno světlo v kuchyni, jeden vypínač, výjimečně vedle vypínače jedna zásuvka. Další a poslední zásuvka někde v koutě pro rádio a šlus, ve všech cimrách. V dalších cimrách ani zásuvka nebyla, jen světlo, jedna zásuvka pro přenosné světlo bývala v síni, hned za zápražím. Tamtéž elektroměr a dvě-tři pojistky.
Ty tehdejší "prodlužky" z toho twistu /byla to cínovaná licna/, miniaturní vidličky i zásuvečky na kabel, to bych Vám přál vidět
To bylo fakt něco. Viděl jsem asi 25m prodlužku pro přenosnou lampu na dvůr - jak jinak, než z toho bavlněného twistu, šňůra od lampy dtto. Používali to léta letoucí, těch 30 minimálně.

[Balt76]

Kolik bylo 7,00,-RM v době Protektorátu na naši korunu?

Z https://www.fronta.cz/kalendar/stanoven ... ny-a-marky:

Stanoven byl oficiální kurz československé koruny a říšské marky na 1 Kč = 12 feniků (8,33 Kč = 1 RM). Koruna tak byla reálně podhodnocena, protože skutečná kupní síla odpovídala kurzu 6-7 Kč = 1 RM. Výhodný kurz vedl v prvních dnech okupace pohraničí k vykupování zboží v obchodech příslušníky německé armády.

[Celeron]

tehdejší dvoupólové zásuvky neměly to osazení pro kulatou vidlici, jako mají dnešní, šlo to tam strčit tak, jak to je.

Ty zásuvky jsme měli doma, barák z roku 1934. Instalační krabička krytá plechovým víčkem na dva šroubky, ze který asi 1 mm čuměly dvě dutinky 220 V. Na tom byl skleněnej deklík tlustej asi 3 mm, který držel na dutinkách 220V takovejma skleněnejma dutejma šteftama. Na malování se to sklo sundalo a spodek zásuvky se přemaloval. Jednou jsem po malování drátkoval parkety a náhodou se o to opřel dlaní. To byla šleha. Jinak zásuvky v místnostech dvě, dvoudrát hadrák v trubkách, N zavedený na čokoládu připojení lustru. Nechápu, fázovej byl průběžnej, samostatnej až do "hodin". Celej barák byl jedna pojistka světla, druhá pojistka zásuvky. V kuchyni byla jedna samostatně jištěná zásuvka, babička říkala, že je v ní "silnej proud" na Remosku. Vařilo se na kuchyňským sporáku tzv kachlový "lokomotivě", ta měla v sobě i ohřev vody do samotížnýho bojléru a topnou vložku pro tehdejší luxusní výstřelek, ústřední topení. Tu kuchyňskou "kotelnu" za provozu už nepamatuju, skončilo to prý tekoucím měděným bojlérem a hlavně propálenejma topnejma registrama v tý "lokomotivě".