Co přežije posádka tanku?

Zpráva

kulikus · #1 Příspěvek od **kulikus** » 21 čer 2020, 17:42

Je reálné, aby posádka tanku přežila přímý zásah věže s průnikem, viz film zde.
Myslím, že v takové situaci nastane v interiéru rázový přetlak způsobený rozžhavenými zplodinami ze slože a utrženými nebo lokálně roztavenými kousky kovu.
To by jim opravdu udělalo nedobře...

#2 Příspěvek od **tomasjedno** » 21 čer 2020, 17:59

Tvoje starosti bych chtěl mít

#3 Příspěvek od **EKKAR** » 21 čer 2020, 18:05

Veterán možná jsem, i když tankovej určo ne, ale když si představíš vnitřek tanku jako sud s velice pevnýma stěnama, který mají mizivou pružnost = nenafouknou se zvýšením vnitřního tlaku, do takovýho "sudu" strčíš 4 chlapy (ve filmu jako zasaženej figuruje T-34/76 model 1940 s jedním společným celověžovým poklopem pro velitele i nabíječe - a ten měl celkově jen 4 člennou posádku) a na stěnu kamkoliv na povrch toho tanku umístíš klasickou kumulativní nálož schopnou učunit do jeho pancíře díru = penetrovat ho, tak musíš počítat s "paprskem" zplodin výbuchu doplněným zbytkama zformovaný kumulativní vložky, který vletí průrazem dovnitř tanku. Tam se skokově zvýší tlak respektive jeho vnitřkem proletí tlaková vlna se zdrojem v místě průrazu, kusy vytrženýho pancíře z odražený tlakový vlny na vnitřní straně stěny a plus ta kumulativní potvora zformovaná výbuchem zvenku. To všecko má z důvodu použití extra rychle detonujících trhavin v těch kumulativních náložích rychlost tisíců metrů za vteřinu neboli aspoň 8-10 Machů, takže slow-motion záběr na kousky oceli vraždící hrdinnýho sovětskýho tankistu by museli v reálu snímat hyperrychlou kamerou schopnou snímat desetitisíce snímků za vteřinu, aby to bylo takhle vidět. Ty kusy výtrže včetně čela tlakový vlny se tříští o vnitřní zařízení i protilehlý stěny a taky se od nich odrážejí - po takovým zásahu je uvnitř paseka jako by nálož samotná vybuchla uvnitř a cokoliv tam bylo živýho, je podrcený tlakovýma vlnama a střepinama rozemletý na sekanou ... Ten film je prostě pohádka. Stačí?

#4 Příspěvek od **Achab** » 21 čer 2020, 18:20

A když navíc vybuchne vezená munice, odletí celá věž...

konosuke · #5 Příspěvek od **konosuke** » 21 čer 2020, 18:26

myslite si že to přežil ? to ne, to asi ne...no přežil ! ponivač jim to politicky myslelo vy tupci ! (por.Troník ČB)
https://www.armyweb.cz/clanek/rusky-tan ... ti-v-syrii

#6 Příspěvek od **EKKAR** » 21 čer 2020, 18:34

Odlítnutí věže záleželo nejvíc na tom, v jaký fázi nasazení ji tank "dostal". Když to bylo krátce po zahájení boje a posádka měla "nafasováno", stačila jedna podkaliberní přesně posazená mezi věž a korbu a bylo vymalováno. Ale tanky po delším nasazení bez možnosti doplnit si munici byly i při průrazu pancíře překvapivě odolný proti odtržení věže - když se uvnitř nic netrefilo zrovna do nějaký prachový slože nebo nedej Pámbu na odkrytej rozněcovač granátu, tak výbuch munice zase tak hodně pravděpodobnej nebyl ...

Crifodo · #7 Příspěvek od **Crifodo** » 21 čer 2020, 19:12

kulikus píše:Je reálné, aby posádka tanku přežila

ano, je to reálné. Ve filmu 4 z tanku a pes. Padli do zajetí a testovali na nich nové střelivo. Gustík, Jenda, Grigorij i Tomáš.

konosuke · #8 Příspěvek od **konosuke** » 21 čer 2020, 19:18

na tu scénu se pamatuji, ale tank byl očesán do posledního náboje pro pušku
a posádka ležela na podlaze ponivač velitel/střelec ve věži neměl co vystřelit

witt · #9 Příspěvek od **witt** » 21 čer 2020, 20:10

Průstřel se dá přežít, respektive spousta veteránů ho přežila. Většina typů protitankové munice totiž při nárazu neexploduje - je to jen kovový projektil, který pancíř překoná díky své kinetické energii. Klasickým příkladem je podkaliberní granát.

#10 Příspěvek od **EKKAR** » 21 čer 2020, 20:28

witt píše:... Většina typů protitankové munice totiž při nárazu neexploduje - je to jen kovový projektil, který pancíř překoná díky své kinetické energii. Klasickým příkladem je podkaliberní granát.

Většina typů neexploduje - kecale. Jediný který právě nemají explozivní funkci jsou podkaliberní respektive šípový podkaliberní - veškerá ostatní munice do tanků explozivní funkci má, ať už to jsou účinky trhavý (nárazovej granát se zpožděným roznětem = před vlastní explozí se musí zarejt dostatečně hluboko do materiálu cíle, kterej pak trhá tlakovým účinkem exploze), tříštivo-trhavý (v podstatě identická munice, jen zpoždění roznětu je kratší, aby tělo munice stačilo explodovat dřív, než se celý zareje do cíle - tak, aby z aspoň části těla vznikly střepiny likvidující okolí samotnýho místa dopadu), tříštivý resp fragmentující se s aktivací ještě před dopadem na cíl (iniciace nálože je buď okamžitě při kontaktu s povrchem cíle, nebo dokonce ještě před ním buď pomocí časovače aktivovanýho pomocí programovací cívky při průletu ústím zbraně, nebo pomocí přibližovacího aktivního zapalovače podobně jako u protiletadlový munice) nebo kumulativní (aktivace v určitý definovaný vzdálenosti od povrchu pancíře tak, aby nálož měla dostatek času zformovat kumulativní paprsek) nebo třeba signální, chemický, kazetový atd. Takže je to právě obráceně - většina munice do tankovýho kanónu je v cíli explozívní právě s malou výjimkou podkaliberních, který probíjejí cíl čistě jen svojí kinetickou energií s vysokým průřezovým zatížením.

A podíl těch podkaliberních proti třeba kumulativním v tankový/protitankový výzbroji je ovlivňovanej docela dost technologickou vyspělostí výrobce a uživatele munice - kumulativní jsou lacinější a technologicky jednodušší, protože jejich produkci zvládne skoro každej, kdo zvládne vyrábět vysokobrizantní vojenský trhaviny - jako jsou pentrit nebo hexogen, oktogen. Pro svoji funkci nepotřebujou vysoce výkonný a stabilně v širokým rozmezí okolních teplot fungující propelanty ani dlouhý hlavně s vysokou životností, umožňující získávat vysoký úsťový rychlosti - obojí je materiálově vysoce náročný na metalurgii a celkově složitou chemii plus přesný strojírenství a technologii výroby zaměřovací a sledovací techniky, aby ty kanóny "nezanášely" a taky aby něco vydržely. To samý platí i pro ty podkaliberní projektily, který sice z pohledu funkce jsou technologicky principiálně drtivě primitivní = prostě těžký těleso s co nejmenším účinným průřezem, aby při vymetení z hlavně co nejvyšší rychlostí umělo co nejlíp penetrovat co nejtlustší vrstvu pancíře. Jenže vyrobit k tomu dostatečně hustej a zároveň tvrdej materiál (aby se ta vlastní projektilová tyč nerozplácla o nepřátelskej tank jako by byla z perníku) není žádná lavorová kuchyňská metalurgie a vyrobit takový těleso dostatečně přesně, aby při vysoce nadzvukovým průletu atmosférou k cíli neztratilo vinou nepřesností způsobujících aerodynamický ovlivnění svoje nasměrování a zarylo se do cíle tím správným koncem, to taky technologicky není vůbec žádná prdel. Ergo kladivo, zdánlivě jednoduchý podkaliberní střely jsou jako výzbroj technologicky a výrobně MNOHONÁSOBNĚ náročnější, než zdánlivě technicky složitější kumulativní munice, kterou ale jde v dostatečně účinný formě vyrobit ve skoro každý muničce a v podstatě jde proti tanku vypálit z blbý laminátový roury nesený pěšákem a při výstřelu opřený o rameno ...

vrky · #11 Příspěvek od **vrky** » 21 čer 2020, 21:44

Ten film se jmenuje "Legenda jménem T-34" https://www.csfd.cz/film/67692-legenda- ... 4/prehled/ Na efekty dost dobře udělaný film ale pointa je jako u amíků - všichni soudruzi jsou hrdinové.

konosuke · #12 Příspěvek od **konosuke** » 21 čer 2020, 21:55

moderní tank jako T14 Armata nebo T90A by měl čelní zásah PTŘS či kanónu vydržet případně, poskytnout posádce čas na opuštění stroje

Behemot · #13 Příspěvek od **Behemot** » 21 čer 2020, 22:15

Penetrátory často účinků exploze dosahují taky, proděravět pancíř přece jenom ten projektil trochu zahřeje, nezřídka se ke konci taky už mění v plazmu a ta uvnitř pěkně vyhoří…

#14 Příspěvek od **EKKAR** » 21 čer 2020, 22:16

Navíc Panzer III, kterej tam je vyobrazenej v příšerně zfušovaný verzi doslova ve stylu hry World of Tank (podvozek Ausf. A s velkýma pojezdovýma kolama v kombinaci s věží verze Ausf. J a vyšší = kanón KwK 39 /L60 ráže 50mm s hlavní bez úsťový brzdy) na T-34 nestačil ani v jejích prvních verzích - před rokem 1940 ještě neměl dostatečnou průraznost kanónu, protože v tý době byly Panzery III vyzbrojovaný 37mm kanónkem, kterej do odlejvanýho pancíře T-34 nadělal nanejvejš důlky. Kanóny 50mm s dlouhýma hlavněma byly nasazený až po roce 1941, kdy už vlastně celej Panzer III směřoval k vyřazení z výzbroje a náhradě Panzerem V Panter s kanónem 75mm ... Celej ten film je doslovně blábol ...

#15 Příspěvek od **EKKAR** » 21 čer 2020, 22:27

konosuke píše:moderní tank jako T14 Armata nebo T90A by měl čelní zásah PTŘS či kanónu vydržet případně, poskytnout posádce čas na opuštění stroje

Ano - pomocí aktivní obrany ve formě krátkodosahovýho radaru a rychlopalnejch kulometů nebo výmetnic obrannejch náloží spojenejch se záchytnou sítí, který mají za úkol přilítávající PT projektil "obalit" a buď přímo aktivovat, nebo eliminovat výbuchem vlastní náložky - obojí v dostatečný vzdálenosti od vlastního pancíře, v případě proniknutí až těsně k pancíři pak zasahuje "aktivní pancéřování" = schránky obsahující nárazem aktivovanou výbušninu, která má za úkol svojí tlakovou vlnou odhodit PT střelu od pancíře - buď změnit její dráhu tak, aby dopadla pod dostatečně nevýhodným úhlem pro průraz, nebo aby ji to odneslo úplně bokem, v případě kumulativních náloží aby byl narušenej kumulativní paprsek. Armata navíc používá 3člennou posádku čistě v korbě a bezobslužnou věž, T-90 je poslední derivát ruský konstrukční koncepce "všecko na věži do kulata", kterou tačal tank IS-3 ještě v dobách báťušky Džugašviliho. Tam je aktivní pancíř na podkladu z homogenního pancíře tak tlustýho, že k tankistům nesmějí rukovat chlapi vyšší jak asi 175cm ... aby se dovnitř vůbec vešli a šly nad nima zavřít příklopy