Ložisko si namaž Lukosanem M20.
Když to nepřeženeš, tak se nerozlejzá na dráhu. Je potřeba namazat jen hřídelku a ložisko na hřídelku "natočit" otáčivým pohybem, ať ložisko vazelínu z hřídelky neshrne k dráze.
Lehučko namazat, je dobré i ten zápich na hřídelce, co zaskakuje do "klíčové dírky" v dráze.
Pak i TP280, s viklající se hřídelkou v nepřesně struženém ložisku, s tímto nejhustším Lukosanem, chytne ten příjemný a plynulý "japonský chod".
Dávám ho i do zvedáčků gramošasi a tlumičů kazetových dvířek, ovšem při teplotách pod asi 10°C je třeba čekat úměrně déle
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Ale při takových teplotách HiFi strojky asi nikdo neprovozuje, žeáno
Pokud poťák nechrastí ani při cíleném přivedení ss napětí na dráhu, tak je vyčištěný i nakonzervování dokonalé.
Dobré je, když má dotyčný TP280 tu fóliovou prachovku, je to pak mnohem prachuvzdornější a na nakonzervovanou dráhu se pak nemá co lepit.
Nejhorší prasárna je, nechat po vyčištění, zpravidla nějakým silným odmašťovadlem, dráhu i sběrač suché.
Jednak to ooohavně skřípe a vydává všelijaké pazvuky, jednak suchý uhlík dráhu brzo poškodí, už po několika desítkách protočení to udělá zmatněnou stopu za uhlíkem, která pak odskakováním uhlíku prská.
Řešením je jezdec s uhlíkem mírně přihnout, aby šel po nové cestě a samozřejmě namazat.
Dělám to už léta letoucí červenou Diavou 1985, ale červený Kontox je taky dobrý, nevysychá úplně.