Zde budou výběrově umístěny vzpomínky, manuály a popisy dnes už vesměs neaktuálních zařízení a další historické materiály, které se tématicky nevejdou do sekcí "Opravy a restaurování starých elektropřístrojů" či "Návody, schémata, manuály, literatura, katalogové listy"
Kdysi slavná, dneska zapomenutá událost:
https://www.qrz.com/db/IB2RT
Nouzové vysílání pomocí "nelegálního" soukromého Biagiho vysílače, což byl Hartley s triodou od Philipse do náhražkové antény. Překlenutá vzdálenost údajně 2500 km.
Vzhledem k tomu, že posluchač měl rovněž jednoelektronkový audion, myslím že to byl slušný výkon.
2 mW/km. Je to hodně nebo málo?
Moderátor: Moderátoři
mrkni sem, jaké se taky dělají pokusy . . .Crifodo píše:2 mW/km. Je to hodně nebo málo?
Jak je slyšet 1mW z MIB na vzdálenost 8km při šíření povrchovou vlnou?
další měření a testy
Nejprve se 100mW a pak se 2mW . . .
skutečná vdálenost Biagiho spojení asi nějak takto: https://mapy.cz/s/carezojola
. . . museli mít obrovskou kliku !
Naposledy upravil(a) ok1hga dne 22 úno 2021, 10:03, celkem upraveno 1 x.
ve schématu je jen jeden, který to mohl být . . .Celeron píše:Kterej to byl ve schematu odpor, co Biagimu opravil Běhounek načmáráním tužkou na kus papíru? Biagi ten papír pak namotal na prasklej odpor.
ale nejspíš to bylo trochu jinak . . .
- Přílohy
-
-
OK1HGA: copak to je pěkný, pokusy s mW dneska ale podívej se co je na přijímací straně, SDR rádia, frekvence drží jak přibitá, jaká je šířka pásma, sw pro detekci signálu pod úrovní šumu, spousta času na optimalizaci přijímacích antén.
Oni byli ve stressu, čert ví v jaké kondici byly po pár dnech baterie, anténa na kře velmi neoptimální, přijímací protějšek asi taky dojemná citlivost.
Jediné co asi bylo lepší, hladina rušení (průmyslového).
Oni byli ve stressu, čert ví v jaké kondici byly po pár dnech baterie, anténa na kře velmi neoptimální, přijímací protějšek asi taky dojemná citlivost.
Jediné co asi bylo lepší, hladina rušení (průmyslového).
A ty tomu věříš, že namotání počmáranýho papíru na odpor zafunguje?
Teď jsem načmáral na kus papíru verzatilkou HB obdélník 4 x 1 cm. PU182 ukazovala na ty 4 cm kolem 50M. Trochu to kolísalo s místem doteku hrotů. Ať jsem čmáral vrstev na sebe kolik jsem chtěl, moc se to neměnilo. Asi ty horní obrušují ty spodní vrstvy a uhlík jen práší. Na mřížku by bylo potřeba max jednotky mega.
Teď jsem načmáral na kus papíru verzatilkou HB obdélník 4 x 1 cm. PU182 ukazovala na ty 4 cm kolem 50M. Trochu to kolísalo s místem doteku hrotů. Ať jsem čmáral vrstev na sebe kolik jsem chtěl, moc se to neměnilo. Asi ty horní obrušují ty spodní vrstvy a uhlík jen práší. Na mřížku by bylo potřeba max jednotky mega.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
To su čo za numerologické grafy? Závislosť čoho od čoho? Stoviek od jednotiek? Kde je popis osí X,Y?
http://ok1if.c-a-v.com/Pellmell11/MIB%2 ... kolem.html
http://ok1if.c-a-v.com/Pellmell11/MIB%2 ... kolem.html
Počmáranej papír závisí na měkkosti tužky, v legendárním "Šolimovi" se řeší naopak moc nízký odpor pro použití jako potenciometr pro germaniový vstup.
Jak to bylo nikdo nezjistí, pokud teda není někde v muzeu ten autentický Hartley.
tam si naopak pletou diamant s uhlíkem (nebo bloudí v překladu) a ta zmínka o teplotě se vztahuje asi na žhavicí reostat.ok1hga píše: ale nejspíš to bylo trochu jinak . . .
Jak to bylo nikdo nezjistí, pokud teda není někde v muzeu ten autentický Hartley.
Přečetl jsem Běhounkovu knížku nejmíň 2x.
Co to měli v Italii za akumulátory, že to vydrželo polovybitý v takových mrazech? NiFe?
V elektronkových zapojeních je na mnoha místech dost fuk, jestli má odpor 500k či 800k, zatížení je nula nula prd, tolerance 20-30% byly tehdy běžný.
Mohlo to klidně fungovat a po několika opakováních se mohli i trefit.
I sériovka suprů v Tesle, na začátku 60.let 20. století používala na mnoha místech odpory 20% a na "kritičtějších" 13% - viz rozpisky materiálu třeba na 527A, 528A a podobné.
V mnoha starších zařízeních uhnou odpory velkých hodnot třeba o 50% a furt to "nějak chodí", většinou se to ani nepozná. Nejde-li zrovna o katodový odpor koncovky, co určuje předpětí, že..
Co to měli v Italii za akumulátory, že to vydrželo polovybitý v takových mrazech? NiFe?
V elektronkových zapojeních je na mnoha místech dost fuk, jestli má odpor 500k či 800k, zatížení je nula nula prd, tolerance 20-30% byly tehdy běžný.
Mohlo to klidně fungovat a po několika opakováních se mohli i trefit.
I sériovka suprů v Tesle, na začátku 60.let 20. století používala na mnoha místech odpory 20% a na "kritičtějších" 13% - viz rozpisky materiálu třeba na 527A, 528A a podobné.
V mnoha starších zařízeních uhnou odpory velkých hodnot třeba o 50% a furt to "nějak chodí", většinou se to ani nepozná. Nejde-li zrovna o katodový odpor koncovky, co určuje předpětí, že..
latest ionogramsamec píše:To su čo za numerologické grafy? Závislosť čoho od čoho? Stoviek od jednotiek? Kde je popis osí X,Y?
ionosferická observatoř Průhonice
https://www.ufa.cas.cz/