Řešení možná originální - zveřejnění k volnému užívání

[Lojza1]

Jak naložit s řešením, které je možná originální, ale nechcete jeho novost ověřovat, nemáte zájem o jeho autorskou ochranu a naopak ho chcete zveřejnit k volnému užívání? Třeba ho dát to tohoto vlákna? (Letmo jsem hledal a podobné starší vlákno jsem tu neviděl.)

Sám začnu oscilátorem. Moje předloňská realizace je přeladitelná v rozsahu 85 - 325 MHz. Vhodnou indukční vazbou do emitoru tranzistoru zesilovače lze získat dost stabilní výstupní úroveň signálu. LC rezonátor má kvalitu danou především sériovým odporem varikapu, celkově tedy slušnou. Stabilita frekvence je proto také slušná, je dána především stabilitou ladicího napětí a kvalitou termostatu.
Řešení je blízké známému Vackářovu, ale může být vhodnější pro vyšší frekvence. Na rozdíl od historického Vackářova řešení používá dva spřažené proměnné kondenzátory, což s varikapy není významnou nevýhodou. Varikap ve zpětné vazbě kompenzuje nechtěné indukčnosti mezi laděným obvodem a bází tranzistoru a tvoří proměnný kapacitní dělič spolu s vnitřními kapacitami tranzistoru. Obdobně s frekvencí proměnná je zpětná vazba i u Vackářova oscilátoru, ale je realizována jinak a bez proměnného prvku; odebírá signál z kolektoru a převrací jeho fázi. Předložené řešení používá k převrácení fáze samotný LC rezonátor.
VCO pro metrové a kratší vlny do rezonančního LC obvodu často zahrnují i parazitní prvky tranzistoru. Pro lepší stabilitu a dobrou přeladitelnost jsem dospěl k předloženému řešení, ve kterém rezonátor prvky tranzistoru zahrnuje co nejméně.

[sis2]

To bych rád vyzkoušel. Můžeš přidat foto provedení? Případně údaje k jednotlivým cívkám? Díky

[Artaban001]

V nějakém amáru se Vackářovi věnovali a těch variací tam bylo několik. Zkus se s nima seznámit, aby jsi zjistil, zda se Tvoje řešení nepodobá tomu Vackáři a pokud ne, zkus jej co nejpodrobněji zdokumentovat. Minimálně si jej přihlaš jako vynález. Jak se s ním bude dál nakládat, záleží na Tobě. Líp se operuje s "Vackářovým oscilátorem", než z nějakým bezejmenným, co zapadne do zapomnění. A pokud to uznáš za vhodný publikuj třeba v Amáru

[Lojza1]

sis2:
Ona je to součást rozestavěného přístroje. Zatím mám hotové a víceméně odladěné jednotlivé moduly, některé teprve potřebují zakrytovat. Průběžně i fotografuji. Termostat s oscilátorem a s potřebným zázemím už hotový a nafocený je. Zkusím ty fotky najít, zpracovat a dát je sem. Schémata jsou zatím čmáranice.
Všechny cívečky v části vymezené jako rezonátor jsou úseky jedné smyčky z postříbřeného měděného drátku d 0,4 mm. Ostatní cívky jsou prostě tlumivky, tam jsem porušil přikázání "do slušného oscilátoru ferit nepatří" a použil jsem trubičky N02, ladění je ve skutečnosti přivedeno vícestupňovým LC filtrem s těmito jádry. Tranzistor je poměrně choulostivý Telefunken BF479T ze zásob nakoupených v Hadexu. V rezonátoru jsem nakonec použil paralelní dvojici varikapů BB181. Skoro stejný frekvenční rozsah jsem původně získal s KB105Z, který měl náhodou neobvykle velký poměr krajních kapacit, ale u tuzemských varikapů KB105 a KB205 se ukázalo, že po skokové změně kapacity následuje další velmi pomalé ustálení. Možná se v nich pomalu rozmisťuje prostorový náboj v nějakých odlehlejších, ale významných oblastech. I do báze jde proto zahraniční varikap, konkrétně BB121B ze starého tuneru. Ladění je 0 .. 28 V. Kondenzátor v rezonátoru je paralelně dva TK794 1k, ale je třeba si dát pozor na jejich vzájemnou paralelní rezonanci, protože je u dolního konce frekvenčního rozsahu. Vývody by do místa jejich spojení měly být stejně dlouhé, aby jejich sériové rezonance byly na stejném kmitočtu. Tím se význam vzájemné paralelní rezonance potlačí. To je asi pro vlastní pokusy na začátek to podstatné.

[Lojza1]

Artaban001:
Já moc starých Amár nemám, nebo spíš mám, ale i tak je to nepatrná špetka a stejně je to spousta hmoty a objemu. Bohužel jsou pro mne jinak špatně dostupná. Zrovna o oscilátorech mám jen někde jedno modré, je v něm i zapojení od Vackáře, ale celé je o krystalech.
Kdybych si to snad chtěl rozmyslet, jako že ne, už jsem to tady zveřejnil a i kdyby to bylo nové, už se to formálně stalo známým stavem techniky, tedy nepantovatelné. Patentové řízení s následnou ochranou je nezanedbatelně nákladným procesem a jeho pravý význam je komerční, pokud pominu pochybné kariérní důvody zaměstnanců různých institucí. Nápadům, které jsem přihlásil, to k jejich šíření ani po expiraci ochrany nijak nepomohlo. Tomu spíše pomohou jakékoliv bezchybné citace kdekoliv. Ani jsem nevěděl, že Amáro ještě vychází (omlouvám se). Tady je to volně přístupné komukoliv odkudkoliv zdarma a bez reklam.
Něco o realizaci jsem napsal výše, něco podrobnějšího s fotkami později doplním.

[sis2]

OK, díky! Tlumivky jsou jasný. U rezonátoru by stačil jen náčrt a rozměry.
Polovodiče z TV tunerů taky používám, je tam jistota dobré funkčnosti.
Nedávno tu někdo v jiné diskusi konstatoval, jak po letech odcházejí Ge bambusáky. To se určitě (podle mé zkušenosti) netýká tunerových AF, GF, ani ruských GT - ty bývají (i po těžbě s trafopájkou) bezproblémové a v podobných aplikacích chodí výborně.

[Lojza1]

Koukl jsem pozorněji do své čmáranice a ten drátek je nakonec d 0,8 mm, selhala mi paměť. Původně tam byl ten tenčí a také to fungovalo. Drátek je ale též chladičem pro kolektor tranzistoru a musí být i trochu tuhý. Jsou to dva stejně dlouhé úseky po cca 7 cm. Každý tvoří půloblouk ve vzduchu s konci připájenými na společném proužku FR4.
Odbočky jsou stejným drátkem. U mne jsou půloblouky podlouhlé, společně asi jako dipól TV antény, což je dáno i omezeným prostorem v krabičce 6x9 cm (výška prostoru pro oscilátor je 3,5 cm). Na tom proužku FR4 se na jednom konci drátky spojují do oblouku zdvojeným varikapem, na druhém uzemněním a blokovacím dvojkondenzátorem. Strana proužku s varikapem končí ve volném prostoru hned za ním, plošky jsou malé a většina plochy proužku uvnitř smyčky je bez mědi. Samotný varikap resp. dvojice má poměrně malé kapacity, proto je dobré maximálně omezit kapacity především této strany smyčky vůči okolí a smyčku nemít úplně uprostřed krabičky; mít varikap s montážními ploškami dále od stěny směrem doprostřed prostoru a i proto nemít smyčku kruhovou. Proužek je ukotvený v teplotně stabilizované konstrukci za uzemněný konec. V té oblasti je proužek plátovaný oboustranně a obě strany uzemnění jsou na bocích spojeny měděnou fólií. U mne není připájení přímo k boční stěně krabičky, ale k měděnému nosníku vedoucímu podél stěn do blízkosti senzoru teploty termostatu. Ten je uprostřed dna prostoru, které je přepážkou rozdělující krabičku na dvě strany. Na druhé straně krabičky jsou další termostatované obvody.
Odbočka k bázi je v 1/4 drátku směrem od blokovacího kondenzátoru, odbočka ke kolektoru je uprostřed drátku. Tranzistor je v prostoru uvnitř smyčky vedle proužku FR4 směrem k odbočce kolektoru a na proužku drží za vývod báze, emitor je k uzemnění blokován kondezátorem TK794 680p s krátkými přívody. Součástky k připojení báze jsou na malých ploškách blízko zemnicí plochy, příslušný varikap tam vede ve vzduchu od své odbočky, mezi ním a bází je na destičce blokovací TK794 100p.
U mne k emitoru vede R 0207 2k2, napájecí napětí je 10V, Ic se mi osvědčil cca 1 mA. Proud je nastaven stabilním napětím báze přes odporový dělič 6k8 / (10k + vnější 10k) a je spíše menší, aby se teplota tranzistoru v čase moc neměnila třeba po změně kmitočtu. Výstupní výkon se pak z téhož důvodu stabilizuje až řízením v kaskádě zesilovačů. Ztráty ve varikapu rezonátoru výrazně rostou s jeho teplotou a především na dolním konci frekvenčního rozsahu tlumí oscilace. Dostatečný proud tranzistorem i tak musí spolehlivě zajistit dobrou funkci (já mám teplotu termostatu uživatelsky nastavitelnou přiměřeně k vnějším podmínkám). Při pokusech s tuzemskými KB105/205 jsou velké rozdíly mezi ztrátami v jednotlivých kusech.
Při současné nabídce by bylo trochu lepší použít vf tranzistor NPN, pokud by bylo k dispozici stabilní záporné napájecí napětí. Použitý PNP BF479T není špatný, ale asi se už hůře sežene. S germaniovými PNP ze starých tunerů nedokážu posoudit očekávatelné vlastnosti a nelíbily by se mi u nich kapacity průchodek v jejich kovových pouzdrech.
Tlumivky v trubičkách d2/4*7 mm N02 mají více závitů, není to jen provlečený drátek. Řešení by se dalo dále vylepšovat. Třeba zkusit použít i do báze varikap BB181 (ale je to choulostivé pouzdro SMD) a najít pro něj vhodnou polohu odbočky. Hledat další optimalizace. Celé to udělat precizněji, nákladněji. Já jsem na krabičku použil kus měděného klempířského plechu s vědomím, že na něm budou nepříjemné teplotní gradienty a s nimi spojené deformace, ale masivnější krabička by se zase dlouho zahřívala a stejně bych tu na ni neměl materiál ani vhodnou výrobní technologii. I tak bylo obtížné ten plech prohřát a krabičku dobře propájet.
Celé je to zbastleno na koleně z vlastních zásob. Mně to ve výsledné podobě vyhovuje. Třeba tento podrobnější text bude k pokusům užitečný. Já vím, chce to fotky.

[sis2]

Takhle to bude stačit, díky!

[Lojza1]

Byl bych vděčný za zprávy o pokusech a o jejich výsledcích. Ať se daří.

[sis2]

Jo, časem na to dojde. Mám ještě jedno zajímavé řešení, původem odsud - obrázek 3. Výtvory toho borce jsou pěkné.

[ZdenekHQ]

Dívám se, že ta technologie "lepení" na plech na kondíky + sem tam kus přilepenýho kuprextitu je docela běžná. Taky jsem to kdysi používal, přišlo mně to jako dobrý řešení. Teď vidím, že nejsem sám.

A ta teplotní stabilizace ledkou je taky docela známá.

[Lojza1]

Aby to vlákno bylo trochu přehledné a mělo smysl, bylo by lepší se s širším tématem různých HF a UHF oscilátorů přesunout jinam - má někdo tip?

[ZdenekHQ]

Tak třeba sem. Přesunuto.

[Lojza1]

Dobře, zveřejňování možná originálních řešení nebude mít vlastní tematicky blíže nevyhraněné vlákno. Třeba to s tím vláknem ani nebyl dobrý nápad. Nejsem moderátor.
On ten odkaz řeší jiné zadání jinými prostředky s jiným výsledkem.
Já jsem s vysokými frekvencemi na začátku, nikdy jsem na to neměl vybavení (kromě kdysi celkem precizně zbastleného mikrovlnného milivoltmetru) a teprve se s tou oblastí seznamuji. K vyšším frekvencím bych se chtěl dostat z kvalitního základu laděnými harmonickými násobičkami, směrem dolů pak děličkami. Proto moje řešení má rozsah do 325 MHz. To je katalogový limit taktování standardního klopného obvodu ECL 100131. Pro násobičky se dají použít i KB205. Protřídil jsem jich velké množství, na Slovensku se dají koupit skoro zadarmo na
https://www.avelmak.sk/index.php?lm=129 ... icle=40981
a při celkově velkém nákupu mi je byli ochotni poslat do ČR. Některé mají s oscilátorem laděným BB181 slušný souběh. Pro nejvyšší frekvence pak zamýšlím zase BB181, mají menší kapacity i sériovou indukčnost.
Proto jsem také chtěl mít rozsah přeladění hodně přes oktávu a dostal jsem se k necelým dvěma. Přesah sousedních rozsahů tedy bude nejméně necelá jedna oktáva. To už je použitelné k plynulému proladění širokopásmového vf zesilovače. Zároveň si myslím, že by se to naopak dalo používat i třeba k jemnému prolaďování krystalů. To ale vyžaduje kromě vhodného návrhu samotného oscilátoru precizní řešení i ostatních částí přístroje.
K následnému zesílení a zpracování signálu z oscilátoru jsem použil většinou KF590. Máte na ně někdo názor? Jsou k sehnání ve velkém množství skoro zadarmo, ale zatím na ně sám úplně jasný názor nemám. Kromě toho, že mi to s nimi po delším zápasení funguje. Pro takové frekvence jsem ještě použil jednostranné plošňáky s dělicími čárami vybroušenými mikroflexou a doplněné tu a tam nějakým páskovým můstkem. Trochu jsem zavzpomínal na teorii pole a odhadl jsem kapacity a indukčnosti spojů a mezer mezi nimi, simuloval jsem vše ve Falstadu a ono to pak kolem tranzistorů stejně moc nesedělo.
Stavět širokopásmový oscilátor rovnou pro vysoké frekvence jako v tom odkazu má své limity jak v rozsahu přeladění, tak ve stabilitě frekvence. Což v závislosti na zadání nemusí být na závadu. Já jsem se chtěl obejít bez PLL.

[ZdenekHQ]

No to nebude mít vlastní supersekci, protože časem zjistíš, že už to napadlo v bledě modrém spoustu lidí před Tebou. A jestli budeš brblat, půjde to do SMS a uvidíme...