![Obrázek](https://obrazki.elektroda.pl/2731927900_1642684655_thumb.jpg)
Nezname kondenzatory
Moderátor: Moderátoři
Na té fotce chybí měřítko. Jestli jsou vývody běžného průměru (~0.6 mm), tak jsou kondenzátory na svou kapacitu poměrně malé a polypropylen to nejspíš nebude.
M je nejspíš tolerance (20%), dále, je třeba dát pozor, jestli někde není .1 (0,1µF).
Mně by polyester v zesilovači nevadil, ale já nejsem žádný etalon.
M je nejspíš tolerance (20%), dále, je třeba dát pozor, jestli někde není .1 (0,1µF).
Mně by polyester v zesilovači nevadil, ale já nejsem žádný etalon.
A není to jedno? použít můžeš oba typyderick píše:Nedriemalo, bola to len odpoved na predoslu otazku mimo temu. (tj hodnota je jasna a kond je v tolerancii, teda jemne pod.) Stale by ma zaujimalo ci ide o MKT, alebo MKP kondik, pretoze velkostou moze byt aj aj.
jinak mě taky tohle pozdro nic neříká
A není to jedno? použít můžeš oba typyferdislav píše:derick píše:Nedriemalo, bola to len odpoved na predoslu otazku mimo temu. (tj hodnota je jasna a kond je v tolerancii, teda jemne pod.) Stale by ma zaujimalo ci ide o MKT, alebo MKP kondik, pretoze velkostou moze byt aj aj.
jinak mě taky tohle pozdro nic neříká[/quo
Ono ten kond je dost lahky (oproti MKP od philipsa) takze to skor vyzera na MKT. A ten ma ako vazbovy kond oproti MKP (podla mojich skusenosti) horsiu frekvencnu charakteristiku. V tom zmysle, ze je viac ukricany a basy su slabsie. (to je uz skor ducharina, ale pri elkach to tak funguje.)
To už mi přijde moc do extrému, na zesilovači máš více možností jak srovnat charakteristiku, dáš spatný výstupák, špatnou zpětnou vazbu a x jiných věcí, nemluvě o reproboxech a špatné poslechové místnosti... a může to být superkondík a je to v kelu, stavěl bych prototyp na pořádných součástkách a po nalazení je možnost zkoušet tyhle kondíky, co se jak změní a jestli jsou vůbec v pořádku, pokud nemáš možnost nějak lépe je změřit či porovnat s vyhovujícím typem
Ano, vsetky tieto veci su ako alchymia, ale aj material vazboveho kondu ako nelinearnej suciastky v ceste signalu ma celkom zaujimavy vlyv na zvuk. Su to NEMERATELNE, ale vlastne skusenosti a nechcem to nijako dalej rozoberat. Niekomu staci MKT Tesla, niekto ma radsej Wimu, dalsi kondy za desiatky eur. Je to kazdeho rozhodnutie co si tam nalozi.ferdislav píše:To už mi přijde moc do extrému, na zesilovači máš více možností jak srovnat charakteristiku, dáš spatný výstupák, špatnou zpětnou vazbu a x jiných věcí, nemluvě o reproboxech a špatné poslechové místnosti... a může to být superkondík a je to v kelu, stavěl bych prototyp na pořádných součástkách a po nalazení je možnost zkoušet tyhle kondíky, co se jak změní a jestli jsou vůbec v pořádku, pokud nemáš možnost nějak lépe je změřit či porovnat s vyhovujícím typem
Vratim vsak sa k povodnej otazke, ci niekto nepozna data tohto pre mna neznameho kondu.
Riesim jedine datasheet (povod) toho kondu a vsetko ostane je ballast. V dalsom projekte ho vyskusam aj napriek tomu, ze kazdy kond rovnakej kapacity pre niekoho hraje uplne rovnako. Ved vsetky dielektrika su vlastne rovnake, material ani mechanicke prevedenie nemaju v ceste signalu na zvuk ziadny vplyv a zalezi len na vyslednej kapacite. Rovnaka kapacita = rovnaky zvuk. (moje zvukovo najoblubenejsie su male tantaly pripominaju mi zvuk R105-ky na vojne.)