Rail to rail konec na 12V (zamčeno)
Moderátor: Moderátoři
Figure 23. The New Output Stage
https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q ... MMUQ-4S6pU
https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q ... MMUQ-4S6pU
Stejné zapojení konce mají zesilovače řady TDA73xx, tuším počínaje 7350 a podobně i TDA738x. Praktické provedení jsem už tu uváděl se švábem TDA7374, hraje slušně v autě i na párty.
Ahoj po nějaké době.
Mezi svátkama došly PCB na zesilovače, po novým roce zbytek součástek, takže jsem si postavil dva prototypy- viz fotečky v příloze.
Od rána zesilovače poslouchám se stabilizovaným zdrojem 17V a můžu říct, že mě příjemně překvapilo, jak 2x7W výkonu umí s bednama 84dB/(W.m) fakt velmi slušně zarachotit, aniž by bylo potřeba to honit do limitace signálu.
Zvukově se mně paradoxně tyhle 7W mrňata zamlouvají víc, než 2x80W, co léta používám. Né že by byly lepší, ale bude tam vícero faktorů, co jim dneska pěkně zalichotily... Tipuju, že zase byl problém s kontaktem konektorů u beden, když doteď hrály na 2x80W, takže jak jsem do toho při přepojování hrábnul, zlepšilo se to. No, jak dopíšu tohle, spravím to navěky věků a bude pokoj. Jo, na propojení komponentů by se nemělo zapomínat, k čemu pak jinak kvalitní zesilovač. Taky bude mít vliv použití tenčího kablíku než původně, horší tlumení basáků může subjektivně znít líp.
Výstupní elektrolyt zesíků není zahrnutý do zpětné vazby (chtěl jsem se vyhnout nebezpečí limitace při subsonických signálech na vstupu). Kondenzátor tam ale neslyším.
Teda, je fakt, že nevím, jak to má případně znít. Použitý je kvalitní Nichicon na 105°C.
__________________________
Bohužel, mám v konstrukci i nějaký (převážně drobný) chyby, no ale není to nic, co by mě nějak zvlášť trápilo.
1. Největší chyba je nadproud ochrana. Škoda, že mě nikdo neupozornil, resp. že mě to netrklo dřív. Ona totiž může zafungovat jen při zatížení, při kterým klesne zesílení koncovýho stupně na o něco míň, než 1. Jinak totiž nemají ochranný tranzistory "co spínat" (opačná polarita). Funkční je jen při tvrdým zkratu, popřípadě v situaci, kdy je zatěžovací odpor takový a proud na výstupu takový, že zesílení BD433/434 klesne na hodnotu 15R/Rz.
2. Pod chladičem jsou na desce spoje do báze T14 a do báze T12. Vychází to jen tak tak pod rádius profilu, takže je jistější chladič odizolovat od PCB kouskem plastové fólie.
3. Když jsme u chladiče, je lepší ho uzemnit. Jde to snadno proškrábnutím nepájivé masky v místě šroubků, upevňujících chladič (je tam rozlitá měď).
4. Chladič se upevňuje šroubky M2,5, no, mohl jsem tam udělat menší průměr děr (je tam myslím 3,5mm).
5. Svorkovnice S2 (vstup) je dost natěsno s elektrolytem C13. Vejdou se vedle sebe, ale být perfekcionista, tak ufiknu lámacím nožem cafórek na svorkovnici, co slouží ke spojování svorkovnic ve větší celky. Při kreslení footprintu jsem na něho zapomněl.
6. Tlumivku L1 je potřeba navinout na průměru 5mm a ne 7mm (pak má vnější průměr kolem 7mm). Radši jen 12 závitů než 15.
7. C2 jsem použil 2200µF/16V, koupil jsem blbý rozměr 4700µF/10V. Není to kritický.
8. Svorkovnice S1 je dost blízko u díry pro šroubek.
9. Měly být větší díry pro piny svorkovnic (řešil jsem ztenčením pinů svorkovnic).
10. K experimentování s nadproudem jsem na PCB přidal místo pro kondenzátory mezi C a B tranzistorů- neosazovat.
Kdyby někdo chtěl dokumentacu k zesíkům (chyby opraveny), na vyžádání pošlu k další práci a úpravám (ne ke kšeftování).
____________________
Poznámky ke konstrukci
1. Jde vynechat nadproud. pojistku neosazením příslušných součástek. Kromě dvou tranzistorů a dvou diod jsou všechny SMD. Pak jde případně i o něco snížit R20, R21, R24 a R25, ale zase by jsem to nepřeháněl. Stojí těch pár desetin voltu za to? Takhle si aspoň zesíky hezky drží klidový proud.
2. R26 a R27 můžou vcelku topit. Pokud se zesilovač nebude notoricky používat v limitaci, vyhoví 0,6W. Já jsem dokonce neměl 0,6W, tak jsem použil starý TESLy 0,25W a taky to valí.
Pokud ale bude zesilovač často v limitaci, budou tyhle rezistory dostávat pěkně na prdel a je lepší na jejich místo osadit na stojáka něco výkonnějšího, např 15R/2W, popřípadě zapojit do série 4R7+ 4R7+ 4R7 nebo 5R6+ 5R6+ 5R6.
Ke zde zmiňovanýmu zvyšování z 15R na vyšší hodnoty by jsem se moc nepřikláněl. 15R jsou tak tak, aby dostaly konce do pořádné saturace při Ic/Ib=10, při kterým jsou saturační záležitosti zaručený výrobcem. Navíc,dělič R19+ R26 a R22+ R27, pokud je dost tvrdý, zajišťuje symetričtější zesílení konce pro obě půlvlny signálu. Nicméně, pro BD433/434 by stačily dokonce i R19= R22= R26= R27= 68R (zaručovaný zesílení >50 při Uce pouhý 1V). Pak by ale bylo lepší BD433/434 napárovat podle zesílení.
3. Klidový proud konce samozřejmě vyhoví i menší než těch 100mA. Já jsem si ale nastavil 100mA, páč mám rád větší klídkáče.
4. TO126 tranzistory jsou dost těsně u sebe, možná bude potřeba odstříhat boky slídových podložek (nevím jistě, použil jsem široký na TO-220, kde to bylo potřeba rozhodně)
_________________________
Kdyby měl někdo chuť si zesilovače postavit, mám tady materiál na celkem 8 kusů, tj. plošňák, chladič, součástky. Chybí jen 2 diody 1N4007, 4 rezistory 15R/0,6W a po jednom 390R a 1k8. Jo, a u SMD keramik 2n7 si nejsu úplně jistým kvalitou, tak případně mějte po ruce náhradu. Nejsou tam taky slídový podložky, šroubky a podobný drobnosti, to má doma (doufám) každé. ¨
Klidně to pustím jako sady za cenu, za kterou jsem materiál nakoupil, to jest celkem 224 Kč za kus (případně kdyby někdo něco přihodil navíc, budu rád). Jako malý povánoční dárek českým kutilům.
Mezi svátkama došly PCB na zesilovače, po novým roce zbytek součástek, takže jsem si postavil dva prototypy- viz fotečky v příloze.
Od rána zesilovače poslouchám se stabilizovaným zdrojem 17V a můžu říct, že mě příjemně překvapilo, jak 2x7W výkonu umí s bednama 84dB/(W.m) fakt velmi slušně zarachotit, aniž by bylo potřeba to honit do limitace signálu.
Zvukově se mně paradoxně tyhle 7W mrňata zamlouvají víc, než 2x80W, co léta používám. Né že by byly lepší, ale bude tam vícero faktorů, co jim dneska pěkně zalichotily... Tipuju, že zase byl problém s kontaktem konektorů u beden, když doteď hrály na 2x80W, takže jak jsem do toho při přepojování hrábnul, zlepšilo se to. No, jak dopíšu tohle, spravím to navěky věků a bude pokoj. Jo, na propojení komponentů by se nemělo zapomínat, k čemu pak jinak kvalitní zesilovač. Taky bude mít vliv použití tenčího kablíku než původně, horší tlumení basáků může subjektivně znít líp.
Výstupní elektrolyt zesíků není zahrnutý do zpětné vazby (chtěl jsem se vyhnout nebezpečí limitace při subsonických signálech na vstupu). Kondenzátor tam ale neslyším.
Teda, je fakt, že nevím, jak to má případně znít. Použitý je kvalitní Nichicon na 105°C.__________________________
Bohužel, mám v konstrukci i nějaký (převážně drobný) chyby, no ale není to nic, co by mě nějak zvlášť trápilo.
1. Největší chyba je nadproud ochrana. Škoda, že mě nikdo neupozornil, resp. že mě to netrklo dřív. Ona totiž může zafungovat jen při zatížení, při kterým klesne zesílení koncovýho stupně na o něco míň, než 1. Jinak totiž nemají ochranný tranzistory "co spínat" (opačná polarita). Funkční je jen při tvrdým zkratu, popřípadě v situaci, kdy je zatěžovací odpor takový a proud na výstupu takový, že zesílení BD433/434 klesne na hodnotu 15R/Rz.
2. Pod chladičem jsou na desce spoje do báze T14 a do báze T12. Vychází to jen tak tak pod rádius profilu, takže je jistější chladič odizolovat od PCB kouskem plastové fólie.
3. Když jsme u chladiče, je lepší ho uzemnit. Jde to snadno proškrábnutím nepájivé masky v místě šroubků, upevňujících chladič (je tam rozlitá měď).
4. Chladič se upevňuje šroubky M2,5, no, mohl jsem tam udělat menší průměr děr (je tam myslím 3,5mm).
5. Svorkovnice S2 (vstup) je dost natěsno s elektrolytem C13. Vejdou se vedle sebe, ale být perfekcionista, tak ufiknu lámacím nožem cafórek na svorkovnici, co slouží ke spojování svorkovnic ve větší celky. Při kreslení footprintu jsem na něho zapomněl.
6. Tlumivku L1 je potřeba navinout na průměru 5mm a ne 7mm (pak má vnější průměr kolem 7mm). Radši jen 12 závitů než 15.
7. C2 jsem použil 2200µF/16V, koupil jsem blbý rozměr 4700µF/10V. Není to kritický.
8. Svorkovnice S1 je dost blízko u díry pro šroubek.
9. Měly být větší díry pro piny svorkovnic (řešil jsem ztenčením pinů svorkovnic).
10. K experimentování s nadproudem jsem na PCB přidal místo pro kondenzátory mezi C a B tranzistorů- neosazovat.
Kdyby někdo chtěl dokumentacu k zesíkům (chyby opraveny), na vyžádání pošlu k další práci a úpravám (ne ke kšeftování).
____________________
Poznámky ke konstrukci
1. Jde vynechat nadproud. pojistku neosazením příslušných součástek. Kromě dvou tranzistorů a dvou diod jsou všechny SMD. Pak jde případně i o něco snížit R20, R21, R24 a R25, ale zase by jsem to nepřeháněl. Stojí těch pár desetin voltu za to? Takhle si aspoň zesíky hezky drží klidový proud.
2. R26 a R27 můžou vcelku topit. Pokud se zesilovač nebude notoricky používat v limitaci, vyhoví 0,6W. Já jsem dokonce neměl 0,6W, tak jsem použil starý TESLy 0,25W a taky to valí.
Pokud ale bude zesilovač často v limitaci, budou tyhle rezistory dostávat pěkně na prdel a je lepší na jejich místo osadit na stojáka něco výkonnějšího, např 15R/2W, popřípadě zapojit do série 4R7+ 4R7+ 4R7 nebo 5R6+ 5R6+ 5R6.Ke zde zmiňovanýmu zvyšování z 15R na vyšší hodnoty by jsem se moc nepřikláněl. 15R jsou tak tak, aby dostaly konce do pořádné saturace při Ic/Ib=10, při kterým jsou saturační záležitosti zaručený výrobcem. Navíc,dělič R19+ R26 a R22+ R27, pokud je dost tvrdý, zajišťuje symetričtější zesílení konce pro obě půlvlny signálu. Nicméně, pro BD433/434 by stačily dokonce i R19= R22= R26= R27= 68R (zaručovaný zesílení >50 při Uce pouhý 1V). Pak by ale bylo lepší BD433/434 napárovat podle zesílení.
3. Klidový proud konce samozřejmě vyhoví i menší než těch 100mA. Já jsem si ale nastavil 100mA, páč mám rád větší klídkáče.
4. TO126 tranzistory jsou dost těsně u sebe, možná bude potřeba odstříhat boky slídových podložek (nevím jistě, použil jsem široký na TO-220, kde to bylo potřeba rozhodně)
_________________________
Kdyby měl někdo chuť si zesilovače postavit, mám tady materiál na celkem 8 kusů, tj. plošňák, chladič, součástky. Chybí jen 2 diody 1N4007, 4 rezistory 15R/0,6W a po jednom 390R a 1k8. Jo, a u SMD keramik 2n7 si nejsu úplně jistým kvalitou, tak případně mějte po ruce náhradu. Nejsou tam taky slídový podložky, šroubky a podobný drobnosti, to má doma (doufám) každé. ¨
Klidně to pustím jako sady za cenu, za kterou jsem materiál nakoupil, to jest celkem 224 Kč za kus (případně kdyby někdo něco přihodil navíc, budu rád). Jako malý povánoční dárek českým kutilům.
- Přílohy
-
-
-
-
-
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Ještě dodatečně dlužím opravu té nadproudové ochrany konců. A omluvu, že jsem to nedomyslel. Taky jsem tak trochu spěchal, to je fakt- no a když se jednou spěchá, podruhý nás to naopak neúměrně zdrží...
Není to nic hroznýho, jen se musí zespoda přidat několik málo součástek- viz fotky a konečný schéma.
1. C9, C10, C29, C30 nemají být osazený- popř. je vypájet.
2. Neosazovat/vypájet R16 a R17 (1k8).
3. Na místo R16 a R17 dát hodnoty 22R.
4. Neosazovat/vypájet D3 a D4.
5. Paralelně k BE BD433 dát CE BC337, paralelně k BE BD434 dát CE BC327 (emitor na emitor, kolektor BC3xx na bázi BD43x).
6. Mezi BE tranzistorů BC3xx dát paralelně SMD rezistor 560R a k němu paralelně SMD keramiku 100n.
7. Bázi BC337 připojit na kolektor T10, bázi BC327 na kolektor T9.
Pak je lepší, když se vývody BC327 a BC337 zalijí tavným lepidlem, aby se nikde nic nepohnulo a nespojilo a aby to tak vůbec drželo pohromadě.
Co se týče keramik 100n- když se tam dají jen 47n, pro zápornou půlvlnu pojistka ještě kmitá. Se 100n už jen trochu zakmitává (viz oscilogramy při různých napětích na vstupu zesíku- 5kHz a zátěž 0,5R). Takže 100n je tak minimum a pojistku to zpomalí jen minimálně.
Není to nic hroznýho, jen se musí zespoda přidat několik málo součástek- viz fotky a konečný schéma.
1. C9, C10, C29, C30 nemají být osazený- popř. je vypájet.
2. Neosazovat/vypájet R16 a R17 (1k8).
3. Na místo R16 a R17 dát hodnoty 22R.
4. Neosazovat/vypájet D3 a D4.
5. Paralelně k BE BD433 dát CE BC337, paralelně k BE BD434 dát CE BC327 (emitor na emitor, kolektor BC3xx na bázi BD43x).
6. Mezi BE tranzistorů BC3xx dát paralelně SMD rezistor 560R a k němu paralelně SMD keramiku 100n.
7. Bázi BC337 připojit na kolektor T10, bázi BC327 na kolektor T9.
Pak je lepší, když se vývody BC327 a BC337 zalijí tavným lepidlem, aby se nikde nic nepohnulo a nespojilo a aby to tak vůbec drželo pohromadě.
Co se týče keramik 100n- když se tam dají jen 47n, pro zápornou půlvlnu pojistka ještě kmitá. Se 100n už jen trochu zakmitává (viz oscilogramy při různých napětích na vstupu zesíku- 5kHz a zátěž 0,5R). Takže 100n je tak minimum a pojistku to zpomalí jen minimálně.
- Přílohy
-
-
-
-
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Při hledání úplně jiných tranzistorů jsem narazil na prastaré, použité kusy BD434 od STM a 2x BD436 od Philipse.
Podle kódu asi zjistíte, jak jsou starý-zcela jistě jsou z něčeho kuchaný - TV, monitor, zdroj, cokoliv je možný.
Říkal jsem si - Milan je chce použít jako koncáky v tom svým SE Temelíně a určitě bude mít radost, když mu změřím průběh jejich bety, aby věděl, na čem je a jak pěkně padá s proudem.
Pěkně po půl ampéru, od 0,5A do těch dovolených 4A.
To jen aby se vědělo, jak tlustou sukovicí budou po řiti dostávat budiče.
Zásadně jsem všecky tři měřil při Uce=5V. Tam ani při těch plných 4A nehrozí vyjetí ze SOA ani na DC křivku.
Měřím při tomto napětí i daleko onačejší tranzistory a drtím je raději proudem. To se mi zdá z hlediska strany buzení takový průkaznější měření, než cokoli jiného. Je to třeba velice dobře vidět u lepších-větších SanKenů i lepších modelů od ONS.
Zdroje jsou
Mám možnost zadní svorky měřáku /zdroj Uce a Ic/ dát na jinej, vedlestojící externí régl-stábl až do 25A.
Můžu takhle v rámci napěťových i proudových experimentů, někdy na hranici zdravýho rozumu klidně naprat třeba do takový průměrný KD3055 dvacet ampérů a sledovat, co se bude dít s bázovým zdrojem, třeba při případným zkratu zdroje, kam se 3055 převážně dávají.
Je to někdy fakt zajímavý vidět.
Každý slušný zdroj, co nedělal Zátopek či Vlček se musí umět zkratu ubránit bleskovým odbuzením, někdy na to stačí i dvě diody a odpor. A potichu nespoléhat na to, že to nějaká ta KD502 či KD3055 nějakou chvilku vydrží.
Ať se vrátím k BD43x:
Jednu tu Philipsku /označená 1/ jsem si dovolil na asi 5-7 sekund, než nastavím Ic a odečtu Ib, mírně vydusit ztrátou trochu nad 36W, přesněji 40W. Nechal jsem fičet kolektorem dovolený 4A, jen jsem zvedl Uce na 10V.
Chlazená byla opravdu luxusně - bez podložky, na perfektně rovným neeloxovaným povrchu, prostě podmínky zvané skoro ideální. Od těch úplně ideálních se liší jen tím, že okolo nich neproudí 5°C studená voda..
Podvědomě jsem čekal lítající plast, však to znáte všeci, co ty dnešní, až na morek ojebávaný polovodiče umějí provádět.
Zapomněl jsem prostě na to, že jsou to kousky nejmíň 15, možná ještě víc roků starý. Z doby, kdy se ještě tak hrozně moc nevojebávalo.
Přežila to v pohodě a dokonce ta BD436 č.1 měla i v tomto, pro dnešní polovodiče destrukčním režimu, ještě i slušnou betu! Pořád kolem 150, když už jsme u tohoto režimu, no prostě neuvěřitelný!
Přitom dřív tohle uměly skoro všecky tranzistory..?
Ty Philipsky jsou ty jejich klasický, plast barvy holubí šedi a se zkratkou Ph. Na fotkách je to na hovno vidět, holt neumím fotit.
Ty šediváky podle mě nejsou tranzistory, vyrobený touto civilizací, nebyly určený pro běžný používání touto skurvenou civilizací a taky nejspíš nejsou vyrobený na této planetě.
Zatímco ten jeden kus BD434 STM určitě ano.
Těšil jsem se, jakou budeš mít Milane radost, že sis prozíravě vybral tak dobrý a přitom laciný koncový tranzistory..
No, dneska jsou BD433/434 k dostání převážně jenom od STM, vyrábí je i šmejdový firmy, jako CDIL či UTC. Navíc všude vidím jenom vyšší čísla, nebo rovnou modely BD441/442.
Jestli se něco zásadního v technologii nezměnilo, tak jsem Tě tím svým měřením asi moc nepotěšil..nebo ano?
Protože tyhle bédéčka řady 4, jakkoli jejich parametry vypadají skvěle, tak pokud by měly mít parametry, jako ten měřený BD434 STM, ale na vyšší napětí /BD441-BD442/, bál bych se použít je i jen jako trochu silnější a rychlejší budič. Natož tak koncovej tranzistor, byť jde o Jurkovo zapojení a napájení od 10V do 17V. Ani do 4R žádný velký gaisty nepotečou..
Opravdu bych Ti Milane doporučil napřed od každý slušný firmy, co je ještě vyrábí /STM, ONS, FAIR/ koupit jeden až tři celý páry a ty změřit podobně, jak jsem to proved já.
Tyhlety levný tranzistory se můžou, firma od firmy, klidně lišit o 300% v tý betě u větších proudů, jako se to ukázalo teďka. Nespoléhal bych na to, že budicí BD135/136 dají 1,5A - je to tam dost podobně, jako u těch čtyřek, dokonce ještě BD711/712 mají při vyšších Ic s rozumnou betou problémy, o BD911/912 ani nemluvím. Všecko laciný tranzistory...
Nejlíp mi z těch TO220 vyšly 2N6488/2N6491 koupený v Ecomu, co mají při 5V/6A betu ještě přes 70 /měřil jsem 3 páry/. ale už to holt nejsou levný tranzistory, protože ONS...
Napsal bych do rubriky o polovodičích /co tu samozřejmě není, jen součástky obecně, do který každý cpe všechno vč. modulů z Ebay.../ kraťoučký článeček o tom, jak jsem dopad já, při výběru-měření relativně levných a zároveň dobrých koncáků v TO220.
Hranice Uceo byla stanovená na 70-80V a při proudu 5A nesměly mít betu menší, než 50.
No, nakonec jsem teda vybral - měl jsem předem koupený od každého komplementu 3-4 páry. Nebyly to ty 2N6488/2N6491, protože ty už nejsou levný.
Potřebuju "něco", co bude stát jako celý komplement v TO220 do 30,-Kč vč. DPH. TO218 jsem už předem vyloučil, přestože takový ty TIP35/36 by mohly mít při 4-5A ještě betu slušnou.
Výborný byly kdysi prodávaný BD745C/BD746C od Power Innovations, ale už jsem je nikde neviděl
Ale co jsem při tom výběru všecko zažil, včetně odepsání jedněch škaredě škrábnutých brýlí, tak to je vyloženě na klasickej rodokaps pro bastlíře
Tak dobrou chuť Milane
Podle kódu asi zjistíte, jak jsou starý-zcela jistě jsou z něčeho kuchaný - TV, monitor, zdroj, cokoliv je možný.
Říkal jsem si - Milan je chce použít jako koncáky v tom svým SE Temelíně a určitě bude mít radost, když mu změřím průběh jejich bety, aby věděl, na čem je a jak pěkně padá s proudem.
Pěkně po půl ampéru, od 0,5A do těch dovolených 4A.
To jen aby se vědělo, jak tlustou sukovicí budou po řiti dostávat budiče.
Zásadně jsem všecky tři měřil při Uce=5V. Tam ani při těch plných 4A nehrozí vyjetí ze SOA ani na DC křivku.
Měřím při tomto napětí i daleko onačejší tranzistory a drtím je raději proudem. To se mi zdá z hlediska strany buzení takový průkaznější měření, než cokoli jiného. Je to třeba velice dobře vidět u lepších-větších SanKenů i lepších modelů od ONS.
Zdroje jsou
Mám možnost zadní svorky měřáku /zdroj Uce a Ic/ dát na jinej, vedlestojící externí régl-stábl až do 25A.
Můžu takhle v rámci napěťových i proudových experimentů, někdy na hranici zdravýho rozumu klidně naprat třeba do takový průměrný KD3055 dvacet ampérů a sledovat, co se bude dít s bázovým zdrojem, třeba při případným zkratu zdroje, kam se 3055 převážně dávají.
Je to někdy fakt zajímavý vidět.
Každý slušný zdroj, co nedělal Zátopek či Vlček se musí umět zkratu ubránit bleskovým odbuzením, někdy na to stačí i dvě diody a odpor. A potichu nespoléhat na to, že to nějaká ta KD502 či KD3055 nějakou chvilku vydrží.
Ať se vrátím k BD43x:
Jednu tu Philipsku /označená 1/ jsem si dovolil na asi 5-7 sekund, než nastavím Ic a odečtu Ib, mírně vydusit ztrátou trochu nad 36W, přesněji 40W. Nechal jsem fičet kolektorem dovolený 4A, jen jsem zvedl Uce na 10V.
Chlazená byla opravdu luxusně - bez podložky, na perfektně rovným neeloxovaným povrchu, prostě podmínky zvané skoro ideální. Od těch úplně ideálních se liší jen tím, že okolo nich neproudí 5°C studená voda..
Podvědomě jsem čekal lítající plast, však to znáte všeci, co ty dnešní, až na morek ojebávaný polovodiče umějí provádět.
Zapomněl jsem prostě na to, že jsou to kousky nejmíň 15, možná ještě víc roků starý. Z doby, kdy se ještě tak hrozně moc nevojebávalo.
Přežila to v pohodě a dokonce ta BD436 č.1 měla i v tomto, pro dnešní polovodiče destrukčním režimu, ještě i slušnou betu! Pořád kolem 150, když už jsme u tohoto režimu, no prostě neuvěřitelný!
Přitom dřív tohle uměly skoro všecky tranzistory..?
Ty Philipsky jsou ty jejich klasický, plast barvy holubí šedi a se zkratkou Ph. Na fotkách je to na hovno vidět, holt neumím fotit.
Ty šediváky podle mě nejsou tranzistory, vyrobený touto civilizací, nebyly určený pro běžný používání touto skurvenou civilizací a taky nejspíš nejsou vyrobený na této planetě.
Zatímco ten jeden kus BD434 STM určitě ano.
Těšil jsem se, jakou budeš mít Milane radost, že sis prozíravě vybral tak dobrý a přitom laciný koncový tranzistory..
No, dneska jsou BD433/434 k dostání převážně jenom od STM, vyrábí je i šmejdový firmy, jako CDIL či UTC. Navíc všude vidím jenom vyšší čísla, nebo rovnou modely BD441/442.
Jestli se něco zásadního v technologii nezměnilo, tak jsem Tě tím svým měřením asi moc nepotěšil..nebo ano?
Protože tyhle bédéčka řady 4, jakkoli jejich parametry vypadají skvěle, tak pokud by měly mít parametry, jako ten měřený BD434 STM, ale na vyšší napětí /BD441-BD442/, bál bych se použít je i jen jako trochu silnější a rychlejší budič. Natož tak koncovej tranzistor, byť jde o Jurkovo zapojení a napájení od 10V do 17V. Ani do 4R žádný velký gaisty nepotečou..
Opravdu bych Ti Milane doporučil napřed od každý slušný firmy, co je ještě vyrábí /STM, ONS, FAIR/ koupit jeden až tři celý páry a ty změřit podobně, jak jsem to proved já.
Tyhlety levný tranzistory se můžou, firma od firmy, klidně lišit o 300% v tý betě u větších proudů, jako se to ukázalo teďka. Nespoléhal bych na to, že budicí BD135/136 dají 1,5A - je to tam dost podobně, jako u těch čtyřek, dokonce ještě BD711/712 mají při vyšších Ic s rozumnou betou problémy, o BD911/912 ani nemluvím. Všecko laciný tranzistory...
Nejlíp mi z těch TO220 vyšly 2N6488/2N6491 koupený v Ecomu, co mají při 5V/6A betu ještě přes 70 /měřil jsem 3 páry/. ale už to holt nejsou levný tranzistory, protože ONS...
Napsal bych do rubriky o polovodičích /co tu samozřejmě není, jen součástky obecně, do který každý cpe všechno vč. modulů z Ebay.../ kraťoučký článeček o tom, jak jsem dopad já, při výběru-měření relativně levných a zároveň dobrých koncáků v TO220.
Hranice Uceo byla stanovená na 70-80V a při proudu 5A nesměly mít betu menší, než 50.
No, nakonec jsem teda vybral - měl jsem předem koupený od každého komplementu 3-4 páry. Nebyly to ty 2N6488/2N6491, protože ty už nejsou levný.
Potřebuju "něco", co bude stát jako celý komplement v TO220 do 30,-Kč vč. DPH. TO218 jsem už předem vyloučil, přestože takový ty TIP35/36 by mohly mít při 4-5A ještě betu slušnou.
Výborný byly kdysi prodávaný BD745C/BD746C od Power Innovations, ale už jsem je nikde neviděl
Ale co jsem při tom výběru všecko zažil, včetně odepsání jedněch škaredě škrábnutých brýlí, tak to je vyloženě na klasickej rodokaps pro bastlíře
Tak dobrou chuť Milane
- Přílohy
-
-
-
-
-