přeladění VKV u RFT CAPRIOLA

Opravy, renovace, schemata historické techniky

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
masar
Příspěvky: 12295
Registrován: 03 pro 2005, 01:00

#16 Příspěvek od masar »

Celeron píše:Trochu OT ale dotaz: Byl v nějakým RVHP FM rádiu lampičkovej stereodekodér?
Určitě v sovětských, někde se tu také řešil.
:wink:

Lukas-Peca
Příspěvky: 3886
Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
Bydliště: Zlín
Kontaktovat uživatele:

#17 Příspěvek od Lukas-Peca »

Nedávno jsme se o tom s kolegy sběrateli bavili a sovětská stereo norma prý byla úplně jiná než americká FCC. Když se podívám třeba na toto schéma: http://www.rw6ase.narod.ru/00/rpl_ps/la ... t_bds.djvu, nepřipomíná mi to naše stereodekodéry.

masar
Příspěvky: 12295
Registrován: 03 pro 2005, 01:00

#18 Příspěvek od masar »

Ano, to máš pravdu.
:wink:

Uživatelský avatar
xsc
Příspěvky: 6666
Registrován: 25 zář 2014, 02:00

#19 Příspěvek od xsc »

Lampový stereodekodér lze najít americký nebo západoevropský. Východní Evropa zaváděla stereo tak pozdě, že jich bude minimum, spíš nějaké počáteční experimentální kousky.
Na obrázku 8.10 na konci článku je vcelku hezké principiální schéma:
http://www.angelfire.com/planet/funwith ... HAP-8.html
A tady jedno konkrétní provedení, už s polovodičovými diodami:
http://saba-forum.dl2jas.com/index.php/ ... ABA-radio/

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#20 Příspěvek od Hill »

V letech 1964 - 1970 dělali v Rize gramorádio Rigonda stereo, 10 elektronek, ale ani to nebylo sériově vybavené dekodérem. Sice tvrdí, že jich vyrobili 50 tisíc kusů a v Lipsku na veletrhu v roce 1967 získalo zlatou medaili, ale stereodekodér podle FCC byl jen k exportní verzi (s pásmem VKV 88 - 104 MHz). Varianta pro Sajuz měla pásmo VKV 65,5 - 74 MHz, ale k nám se stejně nedovážela.
Sajuz skutečně používal "polární modulaci" tedy s nepotlačenou pomocnou nosnou. A je možné, že dekodér s lampami existoval, jakkoli je jeho schéma těžko k dohledání: v konektoru pro dodatečnou instalaci dekodéru bylo jak +250 V pro anody, tak žhavicí napětí 6,3 VAC. Takže se s elektronkami určitě počítalo.
V zemích RVHP nevím o žádném přijímači, který by byl vybavený elektronkovým stereodekodérem. Začalo to všude monofonními přijímači s dvoukanálovými zesilovači, ale stereofonně se daly přehrávat jen gramodesky. Až kolem roku 1965 se v některých objevil aspoň konektor pro instalaci stereodekodéru a ještě později v něm byl nasazený stereodekodér skutečný.
U nás byl ten konektor víceméně nutnost, protože nikdo nevěděl, co nám v RVHP dohodnou, jestli třeba nebudeme vyrábět přijímače pro Sajuz či jiné země, které si zavedou odlišný systém kódování stereofonní informace. A řešení s výměnným dekodérem bylo univerzální. O systému FCC-MPX zaváděném u nás nikdo nepochyboval. Doba tehdy ještě byla příznivá a kráčela kupředu. To televize o pár let později s barvou takové štěstí neměla: ve volbě barevné soustavy byli naši odborníci zajedno, ale mezitímpřišel Velký Bratr a s ním velký krok zpět a odborníci byli ponechaní mimo dění. A museli jsme převzít ruský systém... ale to sem patří jen pro dokolorování).

Odpovědět

Zpět na „Opravy a restaurování starých elektropřístrojů“