Astra/Narcis 4206U-2 - řádkový rozklad
Moderátor: Moderátoři
Změřil jsem ten katodový proud - měřil jsem to 5.6 ohm odporu v katodě.
Když televize naběhne, tak je proud 110 mA a nějaký čas se tak drží. Jak asi po čtvrt hodině začne účinnostní napětí klesat, tak katodový proud začne stoupat. Ale ne nijak moc, nejvyšší hodnota jakou dosáhne je 125 mA a už nestoupá i když účinnostní napětí dál klesá. PL81 tedy přetížení není, svědčí o tom i to, že její anoda nezačne žhnout.
Když televize naběhne, tak je proud 110 mA a nějaký čas se tak drží. Jak asi po čtvrt hodině začne účinnostní napětí klesat, tak katodový proud začne stoupat. Ale ne nijak moc, nejvyšší hodnota jakou dosáhne je 125 mA a už nestoupá i když účinnostní napětí dál klesá. PL81 tedy přetížení není, svědčí o tom i to, že její anoda nezačne žhnout.
- Ivan_Ryger
- Příspěvky: 1265
- Registrován: 02 bře 2005, 01:00
- Bydliště: Bratislava, Petrzalka
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
VN trafa jsem testoval způsobem jak popisoval V. Bradáč v RJ č. 98. Když jsem je porovnával s VN trafem z Ametystu o kterým vím, že je OK tak tyhle dvě mají tlumený kmity srovnatelný. Mezizávitový zkrat by tedy neměly mít.
Přijde divný průběh katodovýho proudu PL81. Měl by mít pilový průběh, ale je takový kostrbatý. Jiný vychylovačky jsem zkoušel připojit když jsem měřil průběh katodovýho proudu - nezměnil se. Obraz je ve vodorovném směru lehce nelineární - pravá strana je lehce roztažená, nebo spíš levá stažená. To by ukazovalo na slabou PL81, ale ta je nová a ani zkusmá výměna za jiné kusy nepřinesla změnu.
Přijde divný průběh katodovýho proudu PL81. Měl by mít pilový průběh, ale je takový kostrbatý. Jiný vychylovačky jsem zkoušel připojit když jsem měřil průběh katodovýho proudu - nezměnil se. Obraz je ve vodorovném směru lehce nelineární - pravá strana je lehce roztažená, nebo spíš levá stažená. To by ukazovalo na slabou PL81, ale ta je nová a ani zkusmá výměna za jiné kusy nepřinesla změnu.
Ten průběh katodového proudu odpovídá zvýšenému odběru. "Nenabíjí" se jen indukčnosti, ale je tam dost velká činná zátěž. Je otázka, jak to dál testovat, když není k dispozici nic, co lze označit za 100% dobré. Trafa z novějších TV už jsou stavěna na vyšší napětí i zátěž.
Ještě jak vypadá průběh na výstupu toho samostatného vinutí L58 pro fázový závěs? Tam je napětí nízké, to se dá osciloskopem změřit.
Ještě jak vypadá průběh na výstupu toho samostatného vinutí L58 pro fázový závěs? Tam je napětí nízké, to se dá osciloskopem změřit.
Když odpojím řádkové vychylovací cívky, tak se účinnostní napětí zvedne o 200V až někam k 900V, ale současně se řádkovej rozklad nějak rozváží a přestane žhavit DY86, není tedy VN. Napadá mě místo těch řádkových cívek tam připojit cívky třeba z Kriváně. Těch mám několik na výběr. Jde mi o to vyzkoušet jestli se změní průběh proudu v katodě PL81 a stabilitu účinnostního napětí.
Připojení řádkových cívek z Kriváně nepřineslo žádnou změnu.
Pokud jsem ale kmitočet budícího oscilátoru jádrem v cívce zvednul na 20 khz, tak se účinnostní napětí zvedlo o nějakých 80 V. Správně by ale mělo klesat, ne? Přece se dostanu mimo optimální naladění VN trafa.
To samý když jsem dolaďovací kondenzátor C235 33p zvednul na 100p. Účinnostní napětí se zvedlo na 740 V, ale stejně postupně začalo klesat jak se ohřívalo VN trafo.
Pokud jsem ale kmitočet budícího oscilátoru jádrem v cívce zvednul na 20 khz, tak se účinnostní napětí zvedlo o nějakých 80 V. Správně by ale mělo klesat, ne? Přece se dostanu mimo optimální naladění VN trafa.
To samý když jsem dolaďovací kondenzátor C235 33p zvednul na 100p. Účinnostní napětí se zvedlo na 740 V, ale stejně postupně začalo klesat jak se ohřívalo VN trafo.
O ladění trafa lze mluvit v kombinaci se zpětným během a napětím VN, ne s činným během. Když zvedneš "ladící" kondenzátor, klesne VN (sníží se špička zpětného běhu). Může se tak snížit odběr a tím vzrůst boost napětí, energie dodaná v činném běhu se změnou té kapacity neovlivní. Na osciloskopu by se měl zpětný běh rozšířit.
Růst boostu při zvyšování kmitočtu mi tak jasný není, tam by měl být i kratší čas pro akumulaci, naopak délka zpětného běhu se nezmění.
Asi budeš muset vzít trafo z co nejbližšího funkčního typu a zkusit to s ním. Pamatuji si, že mezi ferity byly vloženy papírové kroužky. Je otázkou, jak moc ovlivňují sycení feritu.
Růst boostu při zvyšování kmitočtu mi tak jasný není, tam by měl být i kratší čas pro akumulaci, naopak délka zpětného běhu se nezmění.
Asi budeš muset vzít trafo z co nejbližšího funkčního typu a zkusit to s ním. Pamatuji si, že mezi ferity byly vloženy papírové kroužky. Je otázkou, jak moc ovlivňují sycení feritu.
Takže momentální stav. Napájecí napětí řádkovýho stupně je 230 V. Po zapnutí naběhne účinnostní napětí na 730 V, po necelé hodině provozu je na 650 V. Primár VN trafa je horkej, jádro taky - to se začne zahřívat dříve než primár. Ruka se na něj udrží jen chvilku, stejně jako na primáru.
Účinnostní kondenzátor jsem znovu vyměnil za nový nepoužitý, jiný typ. Jiný řádkový cívky nemají na stav žádný vliv. Provoz bez VN diody a staženým jasu taky bez vlivu. Dal jsem nový izolační podložky mezi jádra VN, bez vlivu.
Takže bude patrně nějak vadný VN trafo, pokud předpokládám, že průběh budícího napětí je OK?
Nemáte náhodou někdo navíc dobrý VN trafo do Astry?
Účinnostní kondenzátor jsem znovu vyměnil za nový nepoužitý, jiný typ. Jiný řádkový cívky nemají na stav žádný vliv. Provoz bez VN diody a staženým jasu taky bez vlivu. Dal jsem nový izolační podložky mezi jádra VN, bez vlivu.
Takže bude patrně nějak vadný VN trafo, pokud předpokládám, že průběh budícího napětí je OK?
Nemáte náhodou někdo navíc dobrý VN trafo do Astry?