Součástky ovlivňující kvalitu nf zesilovačů-pravdy a mýty..

Zpráva

lesana87 · #31 Příspěvek od **lesana87** » 24 dub 2021, 18:43

hajeklubos píše:Jestli IO zpracovává malý nebo velký signál je jedno. Jde o nic a plná,za jak dlouho.

Tak to si poněkud protiřečíš. U předzesilovače to nic a plná je třeba 1V, takže nic a plná za 1us je 1V/us, u konce to nic a plná bude třeba 10V, takže aby to zvládl také za 1us potřebuje 10V/us. Pokud bude mít i předzesilovač rychlost přeběhu 10V/us, tj. nic a plná za 100ns, nebude to nic platné, protože konec takovou strmost nepustí. Takže u signálu na velikosti záleží.

#32 Příspěvek od **Cust** » 24 dub 2021, 22:34

hajeklubos mimo jiné píše: protože parametr přeběh se snad ani neudává.

OZ, které nemají v datasheet uvedenou rychlost přeběhu jsem mnoho neviděl.

samec · #33 Příspěvek od **samec** » 25 dub 2021, 11:34

A k tým Barkhausenovým skokom pri magnetizácií železa sa nikto nevyjadrí?
Podľa internetov to meral úplne primitívnym spôsobom.
https://en.wikipedia.org/wiki/Barkhausen_effect
Mne sa to však ani s podstatne modernejším zosilňovačom nepodarilo namerať.
Tak len či to nie je náhodou sto rokov starý hoax.

#34 Příspěvek od **Hill** » 25 dub 2021, 13:00

Ten efekt skutečně existuje, ale jeho vliv na zvuk zesilovače těžko měřit, když za zdrojem je usměrňovač a filtrační kondenzátor(y). Dnes nevím o trafoplechu, u kterého by mělo smysl se tím nějak zabývat i v signálovém trafu.
Schválně se podívej na výstupní napětí z trafa osciloskopem, při jaké časové a amplitudové lupě něco uvidíš. Je tam toho nula nula nic. Proto to ani výrobci transformátorů neřeší.

Tak mě napadá, jestli na "chlupatém zvuku" magnetofonového pásku má větší podíl nehomogenita struktury aktivní vrstvy v pohybu (šum se zvyšuje s odchylkou od nulové hodnoty magnetické remanence, čili na vrcholkách největších amplitud je šumu nejvíc, ale je tím silným signálem maskovaný, směrem k nižším amplitudám se tento druh šumu zmenšuje), nebo, a jak moc, se na tom podílí Barkhausenův jev v pásku a jádrech hlav. V důsledku je to ale jedno, v této technologii je zdrojů rušivých napětí víc, a významnějších...

To rušení spínáním usměrňovacích diod je daleko intenzivnější. Proto se k diodám přiřazují paralelně bločky, aby se aspoň omezila šířka pásma toho vyzařovaného rušení.

samec · #35 Příspěvek od **samec** » 25 dub 2021, 15:07

U napájacieho transformátora sa Barkhausenovým rušením vážne nemá zmysel zaoberať. Skôr to môže mať vplyv u železa v signálovej ceste.

Hill píše:Schválně se podívej na výstupní napětí z trafa osciloskopem, při jaké časové a amplitudové lupě něco uvidíš. Je tam toho nula nula nic.

Tak ako to ten Barkhausen mohol počuť v sluchatkách cez jednolampový zosilňovač? Neboli to skôr nejaké prierazy v samotnom zosilňovači v dôsledku jeho brutálneho prebudenia?

sinclair · #36 Příspěvek od **sinclair** » 25 dub 2021, 15:36

On už ten název tématu je idiotský. "Kvalita nf zesilovačů", panebože, Ty tu šířku vidíš a sereš na to.
V jakých jednotkách a čím se ten výsledek měří?
Že by v PD, v PaDicku, podle objevitele další úrovně kvality? Nebo radši v F, ve Federmannech? Měří se dosaženým počtem stran tématu, vysloveně vohovně.
Následně se po 10 stranách dojde k zázračnému zjištění, že pro dělostřelecký uši i blbý bedny, je asi nejkvalitnější TDA2030. A to bez korekcí i loudnessu, což obojí tichému poslechu prý škodí. Jako už předtím tolikrát.

A já blbec si myslel, že aspoň Ty Jardo, jsi proti tomuhle imunní. Škoda.

weed_smoker · #37 Příspěvek od **weed_smoker** » 07 kvě 2021, 22:29

To,že OZ 748,501/2/4(709) ale i 741,725 a 1458 jsou pro audio takový bídný,to ví každej.Proto se už od 90.let používá aspoň NE5532/4,OP07 nebo TL072,jde použít jako dostačující i německá verze B082D(2ks na pouzdro DIL8) nebo B084D(4ks,DIL16),případně z nouze aspoň LF156/356(MAB/MAC156/7 a 356/7) a LF411(MAE411).S tím 503 jsem se ale v audio zařízení setkal.Bylo to něco z Bratislavy a bylo jich tam asi 6.TDA2030 nebo A2030 je na nenáročný použití(zesilovač na zahradu,na stavbu,na kolo...) úplně v pohodě,pro vyšší napětí je silnější TDA2040(je i např.v el.zvonech výstražníků AŽD97) a 2050.Lepší obvody jsou např.TDA7269,7375 nebo 8561.Pak už jsou jen nesehnatelný hybridy od SANKENu (STK4241V apod) nebo z tranzistorů(třeba KD607/617,MJ(KD)15003/15004,MJ900/MJ1000,KD503/2N4399 nebo japonský 2SB/2SD a nakonec lampy.
Se vstupem a korekcema až takovej problém není,na to je kvalitnějších součástek dost,někdy postačí i OZ jako noname 4558 na vstupu.Přepínání více vstupů je horší,není tak jasný,co vybrat.Někdo použije nejobyčejnější obvody jako 4051,52,53 a 66,viděl jsem i zapojení s MAC24 nebo speciálníma drahejma SMD.
To zapojení s MAC24 v AR nevypadalo špatně,ale osobně bych použil 2ks MAC08A (8-vstupovej audioswitch se samostatnym MPX pro každej kanál),ovládaný jedním čítačem a indikací pomocí 3205/8205/74138 s 8 LED.
Tady by mě právě zajímal názor zdejších audio znalců jednak na obvody MAC (08,16,24 a případně 28,dále pak na OZ typu 524) a jednak třeba na obvody jako MHB8804/MT8804(mám jich dost,ale málo nápadů na využití) a podobný.

#38 Příspěvek od **Hill** » 07 kvě 2021, 22:38

Leoši, tady se řešily už takové nesmysle, že jsem nevydržel. Víš, že si o takových diskusích myslím svoje, a normálně se do nich nemíchám.
Ani prvního netopýra, který do mě narazí se sluchátky na uších, nepojmenuji Barkhausen, ten popsal jiné jevy.

#39 Příspěvek od **EKKAR** » 08 kvě 2021, 00:39

weed_smoker píše:To,že OZ 748,501/2/4(709) ale i 741,725 a 1458 jsou pro audio takový bídný,to ví každej.Proto se už od 90.let používá aspoň NE5532/4,OP07 nebo TL072,jde použít jako dostačující i německá verze B082D(2ks na pouzdro DIL8) nebo B084D(4ks,DIL16),případně z nouze aspoň LF156/356(MAB/MAC156/7 a 356/7) a LF411(MAE411).S tím 503 jsem se ale v audio zařízení setkal.Bylo to něco z Bratislavy a bylo jich tam asi 6....

Vezmu to odzadu. Operáky MAA503 neboli v DIL-14 futrále dělaný československý verze uA709 (MAA501/502/504 byly v kulatým 8-nožičkovým kovovým futrálu) používala do audiozařízení TESLA Vráble - vesměs do rozhlasovejch ústředen (centrálních stanic nejrůznějších závodních, obecních a dalších rozhlasů), protože prostě tehdá na socialistický použití nic jinýho v ČSSR nebylo. Dederónský pajcovaný řady B060/070/080 (vzory Texas Instruments TL060/070/080) se sem nevozily, ruský obvody K140UDxx byly ještě víc haňba blut než teslácký MAA741/748/1458 - a těch pár opajcovanejch LF155/156/157 neboli TESLA MAC155/156/157 (v kovovým futrálu) eventuálně MAB355/356/357 (v plastu DIP8) to nezachránilo. Ty se mimochodem spolu s LF411/412 (opajcovaný jako TESLA MAB411/412) nedávaly do audiozařízení z nějaký nouze, ale jednoduše proto, že mají j-FET tranzistory na vstupech (podobně jako řada TL060/070/080) a tudíž i daleko vyšší vstupní impedance a menší šum, než operáky s bipolárníma trandama NPN na vstupech. Řada LF případně TESLA MAC/MAB se pak vyznačuje i mnohem vyšší výkonovou šířkou pásma neboli lidově řečeno, tyhle operáky jsou "vysokofrekvenčnější" než ryze bipolární typy, protože mají vysokou rychlost přeběhu a můžou v jednom stupni dosahovat i hodně vysokejch hodnot zešílení/zisku, aniž by u nich hrozilo tvarový zkreslení způsobený "pomalostí" bipolárních operáků. Přednostně je proto používali konstruktéři jako je třeba Kazzatel alias Pavel Dudek, do signálovejch předzešilovačů s nízkým šumem a malým zkreslením - prostě a jednoduše proto, že byly na tohle použití dostatečně kvalitní, o žádný "nouzový použití" se nejednalo. Přečti si nějaký články, který publikoval Dudek spolu se svým "akustickým kumpánem" Velkým Akustickým Druidem Velkým Bobem alias RNDr. Bohoušem Sýkorou, o použití různejch součástek v akustickejch signálovejch cestách - o vlastním šumu, o vlivu rychlosti přeběhu atd. Všecko je k sehnání, bohužel už dneska se jedná o literaturu nějakejch 25-30 roků starou, ale ty fakta z ní jsou pořád platný.

Kremik · #40 Příspěvek od **Kremik** » 08 kvě 2021, 00:53

sinclair píše:panebože, Ty tu šířku vidíš

Ano, rozpětí kvality Tvých příspěvků je opravdu neobvykle široké panorama...