Staré krásné stroje
Moderátor: Moderátoři
Ale s tím rokem 67 tu přece začal operovat Jirka Nemám mu to za zlé, on se v historii výroby polovodičů tolik neorientuje jako my, co jsme furt zahrabaní ve starých křápech
To číslo 67-676 může znamenat jen výrobní verze, pro které toto schéma platí.
Já sám třeba vím, že velkosériová výroba BC211/313 v Polsku a Jugošce nezačala dřív, než okolo roku 1975. Skoro bych řekl, že to je přímo rok zavedení jejich velkosériovky.
Demonstrujeme to přesněji, na konkrétních a známých našich výrobcích:
Výroba BC211/BC313 a dalších nových typů v Polsku, Jugošce a MLR, začala mezi koncem výroby 810A a startem 813A.
Poslední kusy 810A, už měly modernější osazení z 813A, občas byly na koncích namísto KU611 Jugo 2N3054 Ei.
To první rádio, 810A, mělo pro buzení koncových KU611, po celou dobu výroby, páry KF506/517, KF508/KF517B.
Ale to druhý rádio, 813A a navazující 814A, ty už mají v buzení koncových KD606, tehda celkem nových, použita tahle 1A/60V/3,7W odolná BC211/313 z Polska, či spíš z Jugošky.
V novější 813A, jsou na většině šumově citlivých stupňů, osazeny divné rumunské výmysly BC412.
V 813A, na místech Ge tranzistorů řady GC, předtím osazených v 810A, osadili v 813A už Si jugoslávské BC226.
BC412, to je velká rumunská mizérie. Je to něco zpajcovaného, blízko k BC413. Tyhle BC413 později začali dělat ve výborné kvalitě Poláci, průměrně Rumuni, ale už ofiko, lic. S&H.
Ten druhý zmiňovaný, BC226, tak ten zase vypadá na chlup přesně, jako od ITT/S&H ošlehnutý BC326 :
Taky futrál TO18, taky pnp pro 40V/0,2A a obecně má ostatní parametry takové, aby mohl beze změn nahradit GC516-GC518, které se v 810A ještě sporadicky vyskytovaly.
Přeznačením na některý z rezervních znaků, soudruzi naprosto běžně obcházeli licence, které buď nebyly vůbec, nebo ještě nebyly zavedené.
Takže - jestli má 810A výrobu mezi 72-75 a 813A mezi 75-76, pak tento německý přístroj /i s ohledem na ostatní komponenty/ spadá výrobou přímo mezi léta 1975-1976.
KU607, jako přesné kopie BUY12, ty byly v malých zkušebních sériích k dispozici už od r. 1968 /měl je i TW100S/.
S výrobou plastových nf tranzistorů řady SC237-239 a SC307-309, začali v RFT taky celkem brzy.
To číslo 67-676 může znamenat jen výrobní verze, pro které toto schéma platí.
Já sám třeba vím, že velkosériová výroba BC211/313 v Polsku a Jugošce nezačala dřív, než okolo roku 1975. Skoro bych řekl, že to je přímo rok zavedení jejich velkosériovky.
Demonstrujeme to přesněji, na konkrétních a známých našich výrobcích:
Výroba BC211/BC313 a dalších nových typů v Polsku, Jugošce a MLR, začala mezi koncem výroby 810A a startem 813A.
Poslední kusy 810A, už měly modernější osazení z 813A, občas byly na koncích namísto KU611 Jugo 2N3054 Ei.
To první rádio, 810A, mělo pro buzení koncových KU611, po celou dobu výroby, páry KF506/517, KF508/KF517B.
Ale to druhý rádio, 813A a navazující 814A, ty už mají v buzení koncových KD606, tehda celkem nových, použita tahle 1A/60V/3,7W odolná BC211/313 z Polska, či spíš z Jugošky.
V novější 813A, jsou na většině šumově citlivých stupňů, osazeny divné rumunské výmysly BC412.
V 813A, na místech Ge tranzistorů řady GC, předtím osazených v 810A, osadili v 813A už Si jugoslávské BC226.
BC412, to je velká rumunská mizérie. Je to něco zpajcovaného, blízko k BC413. Tyhle BC413 později začali dělat ve výborné kvalitě Poláci, průměrně Rumuni, ale už ofiko, lic. S&H.
Ten druhý zmiňovaný, BC226, tak ten zase vypadá na chlup přesně, jako od ITT/S&H ošlehnutý BC326 :
Taky futrál TO18, taky pnp pro 40V/0,2A a obecně má ostatní parametry takové, aby mohl beze změn nahradit GC516-GC518, které se v 810A ještě sporadicky vyskytovaly.
Přeznačením na některý z rezervních znaků, soudruzi naprosto běžně obcházeli licence, které buď nebyly vůbec, nebo ještě nebyly zavedené.
Takže - jestli má 810A výrobu mezi 72-75 a 813A mezi 75-76, pak tento německý přístroj /i s ohledem na ostatní komponenty/ spadá výrobou přímo mezi léta 1975-1976.
KU607, jako přesné kopie BUY12, ty byly v malých zkušebních sériích k dispozici už od r. 1968 /měl je i TW100S/.
S výrobou plastových nf tranzistorů řady SC237-239 a SC307-309, začali v RFT taky celkem brzy.
Jde o to, která tě zajímá: magnetická přenoska PS16 se safírovým hrotem byla v šasi H13 vyráběném v Litovli 1952 až 1954. Raménko mělo výměnné hlavice, aby se jím daly přehrávat jak vinylové, tak šelakové desky. Další model byl PS18 a v roce 1957 nastala éra krystalových přenosek.
V roce 1969 se objevila keramická vložka VB5200, ale ještě se safírovým hrotem. A od roku 1968 se daly u nás koupit MM vložky Shure M44-7 (dodávaly se v šasi NC410).
VM2101 se montovala do šasi NC420, takže 1974 nejdřív.
V roce 1969 se objevila keramická vložka VB5200, ale ještě se safírovým hrotem. A od roku 1968 se daly u nás koupit MM vložky Shure M44-7 (dodávaly se v šasi NC410).
VM2101 se montovala do šasi NC420, takže 1974 nejdřív.
velmi zajímavá stránka !
https://www.cryptomuseum.com/covert/rec ... /index.htm
https://www.cryptomuseum.com/covert/rec ... /index.htm
OT: Nedávno som videl (na CS film, alebo podobné) film z rokov 50-60 a SNB pri vypočúvaní ,,triedneho nepriateľa" používali magneťák, ktorý prevíjal pri nahrávaní (akože pri nahrávaní výpovede) aj prehrávaní opačne. Bolo niečo také na trhu ? Točilo to na ,,prehrávacej" rýchlosti, čiže žiadne ,,rýchloprevýjanie" dovrzané režisérom filmu.
Tak to sis měl poznamenat, co to bylo za film, jinak zase budeme jen hádat:
v letech 1958 - 1961 se vyráběl magnetofon Supraphon MF2 a jeho dvě podverze. Ty všechny se na trh dostaly, ale moc se jich neprodalo. Uměly nahrávat i přehrávat oběma směry. Prostě reverz dávno před kompaktní kazetou.
Pak tu mohl zbýt nějaký inkurantní AEG Tonschreiber B nebo D po Wehrmacht, ale ty ještě používaly "alte Deutsche Spurlage", tedy staré německé uložení stop, pásek byl magnetickou vrstvou ven, tedy hlavy z druhé strany.
Od první poloviny padesátých let také existovaly exoty typu Javorina vyráběné pro armádu a bezpečnostní složky, ty se mezi lidi dostaly až po mnoha letech, většinou už jako vraky. Jeden kus jsem kdysi viděl, ale už neměl hlavy a polohu tónové hřídele si nepamatuju, tak ani nevím, kterým směrem tahal pásek.
v letech 1958 - 1961 se vyráběl magnetofon Supraphon MF2 a jeho dvě podverze. Ty všechny se na trh dostaly, ale moc se jich neprodalo. Uměly nahrávat i přehrávat oběma směry. Prostě reverz dávno před kompaktní kazetou.
Pak tu mohl zbýt nějaký inkurantní AEG Tonschreiber B nebo D po Wehrmacht, ale ty ještě používaly "alte Deutsche Spurlage", tedy staré německé uložení stop, pásek byl magnetickou vrstvou ven, tedy hlavy z druhé strany.
Od první poloviny padesátých let také existovaly exoty typu Javorina vyráběné pro armádu a bezpečnostní složky, ty se mezi lidi dostaly až po mnoha letech, většinou už jako vraky. Jeden kus jsem kdysi viděl, ale už neměl hlavy a polohu tónové hřídele si nepamatuju, tak ani nevím, kterým směrem tahal pásek.
Hille, když probíráme tyhle starý německý magneťáky, kdysi v roce 1970 jsme měli v bydžovským radiokroužku magneťák, kterej se mi na http://www.tonbandmuseum.info/12254.html ani nikde jinde nepodařilo dohledat. Dřevěná bedna, oblý hrany, vepředu reprák pod brokátem, něco alá rádio Máj, jen nižší. Nahoře magneťák na cca 18 cm cívky, hlavy uložený samostatně v kulatých futrálech, volba stopy mechanicky posuvem hlav i s futrálama. Štěrbiny hlav byly směrem k obsluze, opačně než u B4 a spol. Bylo to plný nízkých kovových elektronek - "hříbků". Pamatuju, že to snad i mechanický makalo, jen k tomu nebyl pásek. Nejsem si už jistej, jestli to nemělo širší pásek. Kde to skončilo nikdo neví, je to 50 let.
Netušíš, co to mohlo být?
Netušíš, co to mohlo být?
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Nic k tomu nemám. Ten kroužek byl u hospodě U Anděla v podkrovní místnosti, co chvíli žila Božka Němcová.
Zkoušel jsem toho Telefunkena nalýzt na webu a nic. Máš na něj prosím odkaz? Nespletl sis výrobce? Našel jsem AEG AW-1 a AEG AW-2. Ty jsou ale těsně poválečný.
Prohledal jsem AEG, trošku se tomu blíží K4, FT4 nebo HTS R Player.
Zkoušel jsem toho Telefunkena nalýzt na webu a nic. Máš na něj prosím odkaz? Nespletl sis výrobce? Našel jsem AEG AW-1 a AEG AW-2. Ty jsou ale těsně poválečný.
Prohledal jsem AEG, trošku se tomu blíží K4, FT4 nebo HTS R Player.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
AW-1 se najde i s firmou Telefunken, dceřinnou společností AEG (přinejmenším tehdy). Majoritním akcionářem obou byly Hydra Werke, ale to jméno se s koncem války přestalo objevovat. Asi se čekalo, až nebudou pamětníci...
Jinak přehled strojů AEG/Telefunken je tady.
Jinak přehled strojů AEG/Telefunken je tady.