Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
Od mensy predsa. Neviem presne či na národnej úrovni, ale na nejakej oblastnej sa to normalizuje, možno zvlášť pre západnú európu, a tak. Celosvetové to nieje. Aspoň myslím. Keď u nás spravíš test na 100 bodov, v Japonsku ten istý test možno na 70 a v Bangladéši možno aj na 120 bodov. Normalizace...
Co si dělá Mensa se svými testy, to je její věc - její testy nemají s oficiálně uznávanými testy nic společného. Moje vlastní zkušenost je, že české mensatesty lehce, asi o 10%, IQ nadhodnocují.
P.S. Kdyby ses ptal, co to přesně IQ je, co se to tak přesně měří, tak je to schopnost řešit IQ testy
S těmi IQ testy to není tak jednoduché. Nelze dát stejný test lidem, kteří žijí hodně odlišně - vedlo by to ke zkresleným výsledkům.
Taky by se mi ale líbilo, kdyby ty testy udávaly výsledky v nějakých konkrétních jednotkách. Ovšem to už by se dala klasifikovat "kvalita" každého člověka a jak by to asi dopadlo není těžké předvídat.
Osobně se domnívám, že výše IQ je jedním z parametrů "velikosti" života. Nejsme živí všichni stejně, někdo je živý víc, někdo míň. Intenzita živosti v průběhu života různě kolísá, stoupá a klesá. Ovšem ještě do toho kecá EQ. Intenzita života se tedy asi přibližně rovná IQ * EQ, podobně jako P=I*U.
Pokud má tedy někdo IQ 50, je živý zpoloviny oproti někomu kdo má 100. Ovšem jen za předpokladu, že mají stejné EQ.
IQ testy jsou zcela na dvě věci. Před pár lety jsme na slezině třídy lehce nalitý dělali ze srandy test a vyšlo, že lidi s titulama před jmény byli vetšinou pod průměrem. Nejmenší měl ten s titulem před i za a nejvyšší měl kluk, kterej dělal na průmce několik reparátů a s bídou udělal maturu napodruhý.
Nevím, jestli na to mělo zásadní vliv množství krve v alkoholu a nebo něco jinýho.
Na tom není nic divnýho. Pokud se někdo v mládí někam vyhrabe a pak už "nemusí hnout ani prstem", zleniví. Takže ty testy možná až tak nepřesné nebyly...
Ono to bude tím, že ti inteligentní to o sobě na potkání nerozhlašují, takže to třeba o nich ani nevíš, zatímco ti idiotštější se tím snaží udělat dojem, protože skutečnými schopnostmi ho udělat nedovedou.
Obrovský omyl je myslieť si že vyššia škola = vyššie IQ. Vyššia škola = jedinec má známosti, alebo má lepšiu krátkodobú pamäť (bifľovanie), alebo neuvažuje a vie teda zopakovať hocičo bez rozmýšľania nad tým či je to pravda alebo nie, alebo sa mu nechce robiť (snáď každému v detstve hovorili aby sa učil že nebude musieť ťažko robiť).
Pracovitý inteligentný človek je rád, keď robí niečo užitočné, keď má nejaké pozitívne výsledky, a keď robí pre dobro ostatných. Takže sa do nejakého vyššieho vzdelania nehrnie, nemá zapotreby byť niekde v kancelárií a škodiť ostatným za slušné peniaze. (pravda pokiaľ nieje hajzel)
Niekedy sa v škole učia také zbytočnosti a sprostosti, že inteligentnému človeku to vadí sa to učiť. Hlúpemu je to jedno, ten sa naučí hocijakú hlúposť (a o chvíľku aj zabudne).
Inteligencia je o inom, nie o vzdelaní. Je o tom vidieť súvislosti. Krajina-ľudská činnosť-počasie-sucho-záplavy. Nahrabanie si peňazí-chudoba-drahota-nedostatok tovaru.... Všetko so všetkým nejako súvisí.
A ešte k tým školám. Si pamätám, že škola bola vždy o tom kto je hlučnejší. Kto sa pri skúšaní hlási a hlasnejšie volá "jááá jááá jááá". Takže tí hlučnejší zlíznu jednotky za ľahšie otázky, a tí slušný tichý pokorne čakajúci sa dočkajú až na koniec kedy sú už iba ťažké otázky.
Naposledy upravil(a) PotPalo dne 17 led 2022, 20:54, celkem upraveno 1 x.